• MeSH
• domácí ošetřování MeSH
• lidé MeSH
• manželé MeSH
• osoby pečující o pacienty * psychologie   MeSH
• sociální práce MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• kazuistiky MeSH

Aim: The aim of our study was to examine the impact of partner support and perceived stress on the level of depressive symptoms in the postpartum period. Design: Cross-sectional observational study. Methods: A total of 206 women were included in the study. The mean age of respondents was 30.9 years (SD = 4.8; range: 20-44 years.). The Edinburgh Postnatal Depression Scale, Postpartum Partner Support Scale, and Perceived Stress Scale were used to measure the main observed variables. The questionnaire was supplemented with socio-demographic, health-related, and obstetric data. Results: The linear regression model showed that significant predictors of postpartum depression were: lack of support person during labor [β = -0.105; 95% CI = (-0.754; -0.030)]; lower education [β = -0.139; 95% CI = (-2.256; -0.407)]; lower partner support [β = -0.154; 95% CI = (-0.115; -0.025)]; and higher perceived stress [β = 0.755; 95% CI = (0.470; 0.615)]. Perceived stress was deemed to be the most significant predictor of increased depressive symptoms. Conclusion: Identifying mothers who perceive low support from their partner, or who experience high levels of stress and depression, and, subsequently, offering effective psychological support is important in helping to maintain the psychological and mental wellbeing of mothers.

• MeSH
• dospělí MeSH
• lidé MeSH
• manželé MeSH
• mladý dospělý MeSH
• poporodní deprese * etiologie   psychologie   MeSH
• poporodní období psychologie   MeSH
• průzkumy a dotazníky MeSH
• psychický stres MeSH
• sociální opora MeSH
• těhotné ženy psychologie   MeSH
• zdraví matek MeSH
• Check Tag
• dospělí MeSH
• lidé MeSH
• mladý dospělý MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• hodnotící studie MeSH
• práce podpořená grantem MeSH

Manželské neshody mohou být spojené s úzkostí u jednoho nebo obou partnerů. Nelze však přesně určit, jak se manželství podílí na vzniku a udržování těchto příznaků. Důležitost porozumění partnerským interakcím u pacientů s panickou poruchou nebo agorafobií je podporovaná řadou studií. Výsledky uvedené v tomto přehledu obecně naznačují, že partnerský vztah může ovlivňovat závažnost panické poruchy a agorafobie a naopak. Souvislost mezi panickou poruchou a vztahem mezi partnery je obousměrná: psychologické problémy nepříznivě ovlivňují vztahy a postoje partnera vůči pacientovi a významně ovlivňují jeho úzkost. Často je obtížné určit, co je příčinou, jaký je důsledek a kolik úzkosti se překrývá s partnerskými problémy. Zdá se také, že nedostatečná partnerská podpora souvisí se závažností panické poruchy a agorafobie, zatímco pozitivní sociální podpora může být pro pacienty prospěšná. Tyto výsledky zdůrazňují důležitost partnerů při pomoci lidem zotavit se z poruchy. Zdá se, že emoční vazba pacienta koreluje s výsledky psychoterapie. Intervence, které vedou k úpravám ve vztahu (např. odstranění vyhýbání se komunikaci), zlepšují výsledek léčby úzkostné poruchy. Naopak, pokud ve vztahu nedochází k rozvoji adaptivnějších vzorců, výsledky psychoterapie jsou horší. Život s někým, kdo trpí psychickou poruchou, může být pro příbuzné náročný, protože nemusí vědět, jak optimálně podporovat nebo reagovat na chování pacienta, a přitom nepodporovat udržování poruchy. Integrace partnerů do terapie, jakož i poskytnutí nástrojů (např. psychoedukace, psychoterapie pro partnera) k tomu, jak se vypořádat s příznaky poruchy, by mohla být prospěšná jak pro pacienta, tak pro partnera. Pro posouzení úrovně podpory by však bylo zapotřebí více studií zaměřených na to, který typ partnerské podpory je užitečný, a který naopak problémy udržuje.

Marital disagreements can be associated with anxiety in one or both partners. However, it is not possible to determine exactly how marriage contributes to the onset and maintenance of these symptoms. The importance of understanding partner interactions in patients with panic disorder or agoraphobia is supported by a number of studies. The results presented in this review generally suggest that a relationship may affect the severity of panic disorder and agoraphobia and vice versa. The relationship between panic disorder and the relationship between partners is bi-directional: psychological problems adversely affect the relationships and attitudes of the partner towards the patient and significantly affect his anxiety. It is often difficult to determine what is the cause, what is the consequence, and how much anxiety overlaps with the partner's problems. Insufficient partner support also seems to be related to the severity of panic disorder and agoraphobia, while positive social support can be beneficial for patients. These results emphasize the importance of partners in helping people recover from the disorder. The patient's emotional attachment seems to correlate with the results of psychotherapy. Interventions that lead to relationship adjustments (e. g. communication avoidance) improve the outcome of anxiety disorder treatment. Conversely, if the relationship does not develop more adaptive patterns, the results of psychotherapy are worse. Living with someone who suffers from a psychological problem can be challenging for relatives because they may not know how to optimally support or respond to the patient's behavior without supporting the maintenance of the disorder. Integrating partners into therapy as well as providing tools (psychoeducation, partner psychotherapy) to deal with the symptoms of the disorder could benefit both the patient and the partner. However, in order to assess the level of support, more studies would be needed to determine which type of partnership support is useful and which in turn maintains the problems.

• MeSH
• agorafobie psychologie   terapie   MeSH
• asertivita MeSH
• emoce MeSH
• interpersonální vztahy * MeSH
• kognitivně behaviorální terapie metody   MeSH
• lidé MeSH
• manželé psychologie   MeSH
• panická porucha * psychologie   terapie   MeSH
• připoutání k objektu MeSH
• společenské stigma MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• ženské pohlaví MeSH

Autoimmune hepatitis (AH) and primary biliary cirrhosis (PBC) are autoimmune diseases (AIDs) targeting cellular components of the liver. Being rare diseases, limited data are available about familial risks among these AIDs (concordant) or between them and other AIDs (discordant). We aimed to carry out an unbiased study on these AIDs based on medically diagnosed patients. We collected data on patients diagnosed in Swedish hospitals with AH, PBC and other AIDs and calculated familial standardized incidence ratios (SIRs) for concordant and discordant familial relative risks. The number of AH patients was 6,269, of whom 43.0% were male; patient numbers for PBC were 4,269, with 17.8% males. AH accounted for 0.8% and 0.6% of all hospitalized AIDs in Sweden. For AH only the familial risk between siblings was significant (3.83). For PBC the risks for offspring of parents (9.05) and siblings (10.88) were high, but only risk for females was significant. Spousal risks were very high, 5.91 and 6.07 for AH. Risk for AH was 2.21 in families of PBC, and it was 2.47 for PBC in families of AH patients. Among other AIDs, 14 showed a significant association with AH, compared to 16 AIDs with PBC. The surprising finding in this nation-wide family study on medically diagnosed patients was the high risk for AH (6.0) between spouses, which exceed the risk between siblings, suggesting the existence of strong environmental risk factors. AH and PBC were associated with multiple other AIDs. The results call attention to environmental factors in AID etiology which should also be in focus in taking anamnestic data from patients.

• MeSH
• autoimunitní hepatitida komplikace   MeSH
• biliární cirhóza komplikace   MeSH
• dospělí MeSH
• lidé MeSH
• manželé MeSH
• rizikové faktory MeSH
• rodina MeSH
• Check Tag
• dospělí MeSH
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• časopisecké články MeSH
• práce podpořená grantem MeSH

Komiks, který se zaměřuje na téma neplodnosti u žen. Autorka popisuje vlastní zkušenosti. Určeno široké veřejnosti.

• MeSH
• dějiny 21. století MeSH
• manželé MeSH
• ženská infertilita * MeSH
• ženy MeSH
• životní změny MeSH
• Check Tag
• dějiny 21. století MeSH
• Publikační typ
• autobiografie MeSH
• populární práce MeSH
• Geografické názvy
• Česká republika MeSH

• Konspekt
• Fyziologie člověka a srovnávací fyziologie
• NLK Obory
• reprodukční lékařství
• gynekologie a porodnictví
• psychologie, klinická psychologie
• NLK Publikační typ
• komiksy

Recentní onemocnění COVID-19 přináší možné rizikové faktory žilního tromboembolismu a horší klinický průběh u některých pacientů má spojitost s trombózou. Zatímco nízkomolekulární hepariny jsou zkoumány s ohledem na vhodnou dávku, ostatní elementy mohou být užitečné. Sdílíme naši zkušenost týkající se dvou pacientů s neočekávaným klinickým průběhem.

The recent COVID-19 carries potential risk factors for VTE and worse clinical course in some patients has an association with thrombosis. While low molecular weight heparins are under investigation for appropriate dosage, other elements could be useful. We share our experience about two patients with unexpected clinical course.

• Klíčová slova
• edoxaban,
• MeSH
• Betacoronavirus MeSH
• COVID-19 * MeSH
• heparin nízkomolekulární terapeutické užití   MeSH
• inhibitory faktoru Xa terapeutické užití   MeSH
• klinické laboratorní techniky MeSH
• koronavirové infekce MeSH
• lidé MeSH
• manželé MeSH
• senioři nad 80 let MeSH
• senioři MeSH
• tromboembolie farmakoterapie   MeSH
• výsledek terapie MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• senioři nad 80 let MeSH
• senioři MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• kazuistiky MeSH

Dlouhotrvající stavy s přítomnou mírnou depresí, pro které předchozí klasifikace používaly více termínů, byly mezinárodní klasifikací nemocí sloučeny do termínu "dysthymie" či dysthymické poruchy. Tato kategorie duševních poruch zahrnuje značně pestré spektrum projevů. Nicméně používání této diagnostické jednotky umožní nasměrovat dysthymií trpící osoby, ale i jejich blízké, k cílené léčbě včetně psychoterapie. V textu popisujeme případ, kdy jsme pozorovali zhoršení zdravotního stavu našich pacientů, a nezjistili jsme jiný důvod než kontakt s blízkou osobou s velmi negativním viděním světa. Pokud je dysthymická osoba dominantní se sklonem k extrapunitivitě, může u blízkých osob indukovat podobné dysthymické prožívání a dokonce chronický stres a psychická nepohoda, kterou dysthymik u svých blízkých vyvolává, může u senzitivní osoby způsobit nejen psychické problémy, ale i somatické nemoci.

Long lasting, low intensity depressive episodes have been diversely integrated according to the classifications types or the psychodynamic points of view. The concept of anxious persistent lasting depression, neurotic depressive states, neurotic depression have been unified into the dysthymic disorder category of the DSM classification. This concept unification have been a topic of dispute considering that dysthymic disorder was a restrictive, heterogeneous an extensively comorbid diagnosis. Nevertheless the definition of this category offers the opportunity to place the notions of temperament, personality, adjustment disorder. Including dysthymic disorders as a category inside of the mood disorders classification suggests the interest of using an antidepressive medication in presence of chronic depressive states not included in the major depressive disorder category. But the most important treatment is psychotherapy, because dysthymie is connected with pathologic cognition and interpretation of reality. This paper describes that dysthymia induced similar problems in the family members of dysthymic persons, and even induced somatic disorders in sensitive persons, as described in this paper.

• MeSH
• deprese MeSH
• depresivní porucha unipolární * MeSH
• dystymie * MeSH
• lidé MeSH
• manželé MeSH
• poruchy osobnosti MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• kazuistiky MeSH

OBJECTIVES: Timely diagnosis of dementia is recommended in national strategies. To what extent is it occurring across Europe, what factors are associated with it, and what is the impact on carers emotions of quality of diagnostic disclosure? METHODS/DESIGN: Survey of family carers recruited through 5 Alzheimer's associations (Czech Republic, Finland, Italy, the Netherlands, and Scotland). One thousand four hundred and nine carers participated, 84% completing online. Fifty-two percent were adult children, and 37% were spouses, with median age 57. Most (83%) were female. RESULTS: Nearly half (47%) of carers reported that an earlier diagnosis would have been preferable. Delaying factors included reluctance of the person with dementia, lack of awareness of dementia, the response of professionals, and delays within health systems. Recent diagnoses were no more likely to be considered timely, although professional responses appeared to be improving. Delayed diagnoses were more often reported by adult child carers and where the diagnosis was made in the later stages of dementia, or another condition had been previously diagnosed. In all countries except Italy, the diagnosis was shared with the person with dementia in the majority of cases. Timely diagnoses and higher quality diagnostic disclosure are associated with better adjustment and less negative emotional impact on carers in the short and medium term. CONCLUSIONS: Although the study sample were well educated and likely to be in touch with an Alzheimer organisation, many continued to experience the diagnosis of dementia as coming too late, and further work on public awareness, as well as on professional responses, is needed.

• MeSH
• časná diagnóza MeSH
• demence diagnóza   MeSH
• dospělí MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• manželé psychologie   MeSH
• odborná způsobilost normy   MeSH
• osoby pečující o pacienty psychologie   MeSH
• poskytování zdravotní péče normy   MeSH
• senioři MeSH
• uvědomování si MeSH
• výzkum zdravotnických služeb MeSH
• Check Tag
• dospělí MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• senioři MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• časopisecké články MeSH
• práce podpořená grantem MeSH
• Geografické názvy
• Evropa MeSH

• Klíčová slova
• výživné, alimenty pro manžela,
• MeSH
• manželé MeSH
• mzdy a přídavky * zákonodárství a právo   MeSH
• péče o dítě ekonomika   MeSH
• rozvod ekonomika   MeSH

OBJECTIVES: Anxiety disorders can be a burden for the patient and his family. They affect the family everyday functioning, require greater demands on adaptation and re-evaluation of the existing habits of family members and consequently may result in family dysfunction due to anxiety disorders, especially in marital relationship or partnership. However, the knowledge about the impact of anxiety disorders on one or both partners in marital or partner life is still limited. METHOD: The relevant studies were identified through the Web of Science, PubMed, and Scopus databases, within the period 1990-2017. Additional references were found using reviews of relevant articles. The search terms included "anxiety disorders,"marital problems," "marital conflicts," "partnership," "family functioning," and "communication." RESULTS: Dissatisfaction in a relationship can act as a trigger for the development of anxiety disorders and could also be responsible for the modulation and maintenance of these disorders. However, this dissatisfaction may also be the consequence of manifestation of the anxiety disorders. The individuals with the anxiety may feel guilty about their partners because of the tolerance and help (does not matter what kind and quality of the help he/she provides), sometimes they are submissively grateful because of the support, they may feel inferior, tend to serve him /her. On the other hand, he/she begins to rebuke partner's supposed negative attitudes; the patient may start to use his psychological problems as an excuse and expects others to help him and solve the situation. Consequently, he /she starts to check and criticize the partner and this tense situation may lead to problems in marriage and disturbs family functioning. CONCLUSION: Distress elements that contribute to the development of anxiety disorders can be diverse and sometimes it is not easy to identify so-called precipitating factors. The link between anxiety disorders and family relationships is bi-directional: psychological problems adversely affect patient relationships and attitudes of the partner towards the patient significantly affect his/her anxiety.

• MeSH
• adaptace psychologická MeSH
• deprese epidemiologie   etiologie   MeSH
• lidé MeSH
• manželé psychologie   statistika a číselné údaje   MeSH
• manželství psychologie   statistika a číselné údaje   MeSH
• osobní uspokojení * MeSH
• úzkostné poruchy komplikace   epidemiologie   psychologie   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• časopisecké články MeSH
• přehledy MeSH