BACKGROUND: Persisting cancer-related fatigue impairs health-related quality of life (HRQoL) and social reintegration in patients with Hodgkin's lymphoma (HL). The GHSG HD18 trial established treatment de-escalation for advanced-stage HL guided by positron emission tomography after two cycles (PET-2) as new standard. Here, we investigate the impact of treatment de-escalation on long-term HRQoL, time to recovery from fatigue (TTR-F), and time to return to work (TTR-W). PATIENTS AND METHODS: Patients received European Organisation for Research and Treatment of Cancer Quality of Life Questionnaire C30 (EORTC QLQ-C30) and life situation questionnaires at baseline, interim, end of treatment, and yearly follow-up. TTR-F was defined as time from the end of chemotherapy until the first fatigue score <30. TTR-W was analyzed in previously working or studying patients and measured from the end of treatment until the first documented work or education. We compared duration of treatment on TTR-F and TTR-W using Cox proportional hazards regression adjusted for confounding variables. RESULTS: HRQoL questionnaires at baseline were available in 1632 (83.9%) of all randomized patients. Overall, higher baseline fatigue and age were significantly associated with longer TTR-F and TTR-W and male sex with shorter TTR-W. Treatment reduction from eight to four chemotherapy cycles led to a significantly shorter TTR-F [hazard ratio (HR) 1.41, P = 0.008] and descriptively shorter TTR-W (HR 1.24, P = 0.084) in PET-2-negative patients. Reduction from six to four cycles led to non-significant but plausible intermediate accelerations. The addition of rituximab caused significantly slower TTR-F (HR 0.70, P = 0.0163) and TTR-W (HR 0.64, P = 0.0017) in PET-2-positive patients. HRQoL at baseline and age were the main determinants of 2-year HRQoL. CONCLUSIONS: Individualized first-line treatment in patients with advanced-stage HL considerably shortens TTR-F and TTR-W in PET-2-negative patients. Our results support the use of response-adapted shortened treatment duration for patients with HL.
Cíl: Článek představuje výsledky výzkumu vlivu pracovní rehabilitace (PR) na kvalitu života osob se zdravotním postižením. Ve třech krajích České republiky byla v rámci projektu ESF (reg. č. CZ.03.3.X/0.0/0.0/17_082/0015504) zřízena tři experimentální pracovně rehabilitačních střediska, která ve spolupráci s Úřady práce ověřovala účinnost inovativním způsobem zabezpečené PR. Soubor a metodika: Do intervenční skupiny bylo zapojeno celkem 123 osob s různou mírou a typem zdravotního postižení. Kvalita života byla zkoumána u intervenční skupiny, tzn. účastníků PR zabezpečené ve spolupráci s pilotními pracovně rehabilitačními středisky, kteří souhlasili se zapojením do výzkumu (n = 93). Interventi byli dotazováni s využitím dotazníku WHODAS 2.0. U účastníků byly porovnány výsledky testování před vstupem do PR (A), při ukončení PR (B) a u zaměstnaných účastníků (n = 59) také 3 měsíce po nástupu do zaměstnání (C). Sběr dat proběhl v letech 2021–2022. Výsledky: Interventi, kteří si udrželi zaměstnání alespoň 3 měsíce, uváděli zvýšení kvality života ve všech šesti sledovaných oblastech. Signifikantní zvýšení kvality života bylo prokázáno zejména v doméně participace a životní aktivity. K měřitelnému zlepšení kvality života nedošlo pouze v doménách mobility a sebeobsluhy. Potíže s pohyblivostí a sebeobsluhou byly při vstupu do projektu celkově interventy vnímány jako nejméně problémové. Závěry: Výsledky výzkumu ukazují, že PR má vliv na zvýšení kvality života u zapojených účastníků. Ke zlepšení kvality života došlo u všech dotazovaných interventů v oblasti životní aktivity (zahrnující oblast práce) a účasti ve společnosti, a to bez ohledu na to, zda si udrželi nebo neudrželi zaměstnání alespoň 3 měsíce.
Objective: The article presents the results of research on the impact of vocational rehabilitation on the quality of life of persons with disabilities. In three regions of the Czech Republic, as part of an ESF project (reg. no. CZ.03.3.X/0.0/0.0/17_082/0015504), three experimental vocational rehabilitation centers were established. These centers, in collaboration with the Labor Offices, tested the effectiveness of innovative vocational rehabilitation methods. Sample and methodology: A total of 123 individuals with various degrees and types of disabilities were included in the intervention group (IG). The quality of life was examined in the IG, i.e., participants in the vocational rehabilitation program provided in cooperation with the pilot vocational rehabilitation centers, who agreed to participate in the research (N = 93). The participants were surveyed using the WHODAS 2.0 questionnaire. The results were compared before entering the vocational rehabilitation (A), at the end of the vocational rehabilitation (B), and for employed participants (N = 59), and also 3 months after starting employment (C). Data collection took place from 2021 to 2022. Results: Participants who maintained employment for at least three months reported an increase in quality of life in all six monitored areas. A significant increase in quality of life was particularly evident in the domains of participation and life activities. Measurable improvement in quality of life did not occur in the domains of mobility and self-care. Issues with mobility and self-care were generally perceived by participants as the least problematic at the project‘s outset. Conclusions: The research results indicate that vocational rehabilitation has a positive impact on improving the quality of life for participants involved. All surveyed participants experienced improvements in life activities (including work-related aspects) and social participation, regardless of whether they maintained employment for at least 3 months or not.
- MeSH
- kvalita života * MeSH
- lidé MeSH
- návrat do práce statistika a číselné údaje MeSH
- průzkumy a dotazníky MeSH
- rehabilitace pracovní * statistika a číselné údaje MeSH
- rehabilitace organizace a řízení statistika a číselné údaje MeSH
- statistika jako téma MeSH
- zapojení do společnosti MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- práce podpořená grantem MeSH
Článok sa zameriava fenomén únavy, ktorý sprevádza neurologické ochorenia rôzneho pôvodu a významne ovplyvňuje kvalitu života pacientov. Popisuje možné príčiny, patofyziológiu, mechanizmy fungovania centrálnej nervovej sústavy a zároveň možnosti interpretácie a hodnotenia únavy.
The article focuses on the phenomenon of fatigue, which accompanies neurological diseases of various origins and significantly affects the quality of life of patients. It describes possible causes, pathophysiology, mechanisms of functioning of the central nervous system, as well as possibilities of interpretation and evaluation of fatigue.
- MeSH
- duševní únava * patofyziologie MeSH
- kvalita života MeSH
- lidé MeSH
- návrat do práce MeSH
- nemoci nervového systému * komplikace MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- přehledy MeSH
OBJECTIVES: The aim of the study was to synthesize the body of knowledge on the factors that are important to the process of returning to work after ischaemic stroke in young adults under 55 years of age. METHODS: Guidelines regarding the scoping review methodology developed by the Joanna Briggs Institute, and the PRISMA checklist for scoping reviews were used. A total of 2,249 studies were identified through a bibliographic search in six databases. RESULTS: A total of ten studies were finally selected to respond to the research questions. Eight studies were quantitative observational studies, and two studies had a case study design. The rate of returning to work varied between the studies. The frequency of returning to work in young stroke patients, independent of the time of assessment, ranged from 42.4% to 86%. Returning to work after ischaemic stroke in young adults is a complex process and multidimensional problem which is affected by clinical variables (level of neurological deficits, cognitive ability, independency in activities of daily living, fatigue and depression, cardiovascular factors), as well as the socioeconomic and occupational status. CONCLUSION: There is insufficient evidence concerning interventions promoting return to work. Future studies should focus on examining effective interventions to help young stroke survivors return to work.
- MeSH
- dospělí MeSH
- ischemická cévní mozková příhoda * rehabilitace MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- mladý dospělý MeSH
- návrat do práce * statistika a číselné údaje MeSH
- Check Tag
- dospělí MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- mladý dospělý MeSH
- Publikační typ
- časopisecké články MeSH
- přehledy MeSH
- MeSH
- důchody MeSH
- lidé MeSH
- návrat do práce MeSH
- nemoci z povolání ekonomika MeSH
- odškodnění pracovníků * ekonomika zákonodárství a právo MeSH
- posuzování pracovní neschopnosti MeSH
- práce zákonodárství a právo MeSH
- pracovní úrazy * ekonomika MeSH
- právní odpovědnost MeSH
- vzdělávání odborné - rekvalifikace zákonodárství a právo MeSH
- zákonodárství jako téma MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
Ergodiagnostika (předpracovní rehabilitace) je důležitou součástí rehabilitace obecné schopnosti jedince k práci. Cílem ergodiagnostického vyšetření je objektivně zhodnotit psychosenzomotorický potenciál osob s postižením pro účely zaměstnanosti. Při vyšetření klienta je nezbytné klást důraz na jeho zkušenosti, vzdělání, zájmy, volnočasové aktivity a dosavadní pracovní začlenění. V rámci ergodiagnostického vyšetření se používají vybrané metodiky (základní, doporučené a speciální). V ergodiagnostickém interprofesním týmu mají zastoupení různé odbornosti: rehabilitační lékař, fyzioterapeut, ergoterapeut, zdravotně-sociální pracovník a podobně. V České republice zaznamenala ergodiagnostika v posledním desetiletí velký rozvoj, včetně řady systémových a procedurálních změn. Důkazem je vznik sítě 13 ergodiagnostických center (EDC), která úzce spolupracují s krajskými pobočkami Úřadu práce ČR a pomáhají se zařazením klientů na trh práce. EDC musí pružně reagovat na aktuální dění a situaci v ČR, a to nejen z hlediska měnící se poptávky po tomto specifickém vyšetření, vývoje epidemiologické situace, ale také z pohledu svého vlastního „standardního“ zdravotnického provozu, personálního zajištění, dostupnosti školení pro své zaměstnance i například pořízení nového vybavení.
Ergodiagnosis (prevocational evaluation) is an important part of rehabilitation that determines an individual’s general ability to work. The aim of the prevocational assessment is to evaluate objectively the psycho-sensorimotor potential of people with disabilities for employment purposes. During the client’s assessment, it is necessary to emphasize his/her experience, education, interests, leisure activities and work experience. Selected methods (basic, recommended and special) are used in the prevocational assessment. The prevocational interprofessional team represented by various experts (rehabilitation physician, physiotherapist, occupational therapist, clinical psychologist and social worker) is involved in this specific assessment. In the Czech Republic, prevocational evaluation has undergone great development and a number of procedural changes in recent years. As a result of this process, a network of 13 prevocational centres was founded. They cooperate closely with the branches of Labour Office and help to place clients on the labour market. Prevocational centres must respond flexibly to current events and the situation in the Czech Republic, not only in terms of changing demand for this specific examination, the development of the epidemiological situation, but also in terms of their own "standard" medical operations, staffing, availability of training for their employees as well as, for example, the acquisition of new equipment.
- Klíčová slova
- ergodiagnostika,
- MeSH
- ergonomie * MeSH
- lidé MeSH
- návrat do práce MeSH
- posouzení stavu pacienta MeSH
- postižení MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
Východiska: Únava po léčbě karcinomu prsu postihuje každou čtvrtou ženu. Pociťování únavy má vliv na každodenní aktivity žen, zvládání jejich onemocnění a kvalitu života. Po ukončení aktivní léčby se ženy chtějí vrátit do pracovního života, kde je jim únava překážkou. Přestože je to tak častý následek léčby, zdá se, že je často opomíjena. Materiál a metody: Tento článek je podstudií výzkumu zaměřujícího se na komplexní zkušenost žen s karcinomem prsu, na to, jak vnímají únavu po léčbě a jaký má dopad na jejich každodenní život. Ke sběru dat byla využita kvalitativní metodologie. Rozhovory byly rozděleny do dvou částí: na první, narativní část navazoval polostrukturovaný rozhovor. Výzkumný soubor byl nabírán tak, aby naplnil podmínky maximální variace (různé oblasti ČR, různé věkové kategorie, vzdělání, stadium onemocnění, způsob léčby). Bylo sesbíráno 53 rozhovorů, které byly doslovně přepsány. Data, ze kterých byly vytvářeny kategorie, byla analyzována pomocí softwaru NVivo10 a byla kódována otevřeným kódováním. Kódy se pak řadily do témat k tematické analýze. Výsledky: Většina žen pociťovala únavu jako následek onemocnění. Únava je často nutila ke změně životního stylu. Velké omezení ženy vnímaly právě při návratu do zaměstnání. Na návrat do pracovního procesu se necítily připravené a často jej odkládaly nebo zvažovaly změnu pracovního úvazku či pracovní náplně. Závěr: U pacientek s karcinomem prsu se únava zdá být podceňovaným následkem léčby. Často vede k nucené změně životního stylu, která má na psychiku žen negativní dopad. Je potřeba zavést metody ke sledování únavy a včasné intervence, jež povedou ke zvýšení kvality života žen po léčbě.
Background: Fatigue after breast cancer treatment affects one in four women. Feeling tired affects women‘s daily activities, coping with the disease and quality of life. After active treatment, women want to return to their working lives, where fatigue is a barrier. Despite the fact of fatigue being such a common consequence of the treatment, it seems to be often overlooked. Materials and methods: This article is a substudy of the research focused on the complex experience of women with breast cancer. In this substudy, we focus on breast cancer patients‘ perceptions of fatigue and its impact on daily life. A qualitative methodology was used to collect the data. The interviews were structured into two consecutive parts. The first, narrative part was followed by a semi-structured interview. The research population was recruited to meet the conditions of maximum variation sample (different regions of the country, age categories, education, stage of the disease, and treatment modality). Fifty-three interviews were collected and transcribed verbatim. The data from which the categories were created were analysed using NVivo10 software and were open coded. The codes were then grouped into themes for thematic analysis. Results: Most women experienced fatigue as a consequence of the disease. Fatigue often forced them to change their lifestyle. The women perceived great limitations when returning to work. They did not feel ready to return to work and often postponed it or considered changing their working hours or a type of job. Conclusion: Fatigue seems to be an underestimated consequence of the treatment in breast cancer patients. It often leads to a forced change in women‘s lifestyle, which has a negative impact on their mental health. Methods to monitor fatigue and early interventions are needed to improve women‘s quality of life after the treatment.
