BACKGROUND: The management of patients with non-dialysis dependent chronic kidney disease (NDD-CKD) is challenging due to coexisting diseases, competing risks and uncertainties around optimal transition planning. Such clinical challenges are further exacerbated by physician shortage, coupled with rising service demands, which may hinder timely medical access due to long waiting times. Accurate progression risk assessment may help optimize resource allocation and adapting care based on individual patients' needs. This study validated the Prognostic Reasoning System for Chronic Kidney Disease Progression (PROGRES-CKD) in an Italian public hospital and compared its potential impact on waiting list optimization against physician-based protocols. METHODS: First we first validated PROGRES-CKD by assessing its accuracy in predicting kidney replacement therapy (KRT) initiation within 6 months and 24 months in a historical cohort of patients treated at the San Gerardo Hospital (Italy) between 01-01-2015 and 31-12-2019. In a second study we compared PROGRES-CKD to attending nephrologists' prognostic ratings and simulated their potential impact on a waiting list management protocol. RESULTS: We included 2005 patients who underwent 11,757 outpatient nephrology visits in 4 years. Most visits occurred for NDD-CKD stage 4 patients; the incidence of KRT onset was 10.8 and 9.32/100 patient-years at the 6 and 24-month prediction horizon cohorts, respectively. PROGRES-CKD demonstrated high accuracy in predicting KRT initiation at 6 and 24 months (AUROC = 0.88 and AUROC = 0.85, respectively). Nephrologists' prognostic performance was highly operator-dependent, albeit always significantly lower than PROGRES-CKD. In the simulation exercise, allocation based on PROGRES-CKD resulted in more follow-up visits for patients progressing to end-stage kidney disease (ESKD) and fewer visits for non-progressing patients, compared to allocation determined by nephrologists' prognosis. CONCLUSIONS: PROGRES-CKD showed high accuracy in a real-world application. Waiting list simulation suggests that PROGRES-CKD may enable more efficient allocation of resources.
- MeSH
- ambulantní péče * MeSH
- časové faktory MeSH
- chronická renální insuficience * terapie diagnóza MeSH
- hodnocení rizik metody MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- náhrada funkce ledvin statistika a číselné údaje MeSH
- nefrologie * MeSH
- nemocnice veřejné MeSH
- prognóza MeSH
- progrese nemoci MeSH
- senioři MeSH
- seznamy čekatelů * MeSH
- Check Tag
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- mužské pohlaví MeSH
- senioři MeSH
- ženské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- časopisecké články MeSH
- validační studie MeSH
- Geografické názvy
- Itálie MeSH
OBJECTIVE: The purpose of this study was to implement a 2-phase approach to rapidly increase the number of annual wellness visits (AWVs) and build a sustainable model at 3 study units (Mayo Clinic in Rochester, Minnesota, and clinics in 2 regions of Mayo Clinic Health System), which collectively serve approximately 80 000 patients who qualify for an AWV annually. METHODS: In the rapid improvement phase, beginning in July 2022, goals at the facilities were reoriented to prioritize AWVs, educate staff on existing AWV resources, and create low-effort workflows so that AWVs could be incorporated into existing patient appointments. Staff at all 3 study units worked independently and iterated quickly. In the second phase, all study units collaborated to design and implement a best-practice solution while they leveraged the engagement and lessons learned from the first phase and invested in additional system elements and change management to codify long-term success. RESULTS: The number of AWVs completed monthly increased in each study unit. In the rapid improvement phase, the number of AWVs increased but then plateaued (or decreased at some study units). In April 2023, the final scheduled outreach automation and visit tools were implemented, and the number of AWVs was sustained or increased, while outreach and scheduling times were decreased. The number of completed AWVs increased from 1148 across all study units in the first 6 months of 2022 to 14 061 during the first 6 months of 2023. CONCLUSIONS: The lessons learned from this project can be applied to other health systems that want to provide more patients with AWVs while improving operational efficiency. The keys are to have a clear vision of a successful outcome, engage all stakeholders, and iterate quickly to find what works best for the organization.
- MeSH
- lidé MeSH
- podpora zdraví * metody MeSH
- primární zdravotní péče organizace a řízení MeSH
- schůzky a rozvrhy MeSH
- zlepšení kvality MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- časopisecké články MeSH
- Geografické názvy
- Minnesota MeSH
Narůstá množství transplantací jater z indikace hepatocelulárního karcinomu. Za základní indikační rámce považujeme tzv. Milánská kritéria, založená na počtu a velikosti tumoru. Původní kritéria jsou ale příliš restriktivní – brání přístupu k transplantaci řadě nemocných, kteří by jinak byli vhodnými kandidáty k transplantaci. Existuje tudíž snaha tato kritéria nějak rozšířit. Rozhodování je také zatíženo možnou chybou v zobrazování – naše znalosti o rozměrech a počtu ložisek nejsou před transplantací přesné. Původní snahy jejich rozšiřování vedly morfometrickým směrem. Později se přidružily faktory odrážející biologické vlastnosti tumoru a bylo možné nemocné vybírat k transplantaci s větší přesností. Příkladem zde budiž využití alfafetoproteinu, histologický grading, mikroinvaze do cév apod. Také reakce nádoru na léčbu před transplantací může být důležitým vodítkem – efekt lokoregionální (RFA. MWA, TACE) či dokonce systémové léčby. Význam předtransplantačního podávání imunomodulační léčby není zatím znám. Ve větších transplantačních centrech se již také začíná prosazovat koncept vlastních kritérií, zjištěných na základě vlastních dat a jedinečných danému centra. Výhodou pak je, že odráží lokální a specifické podmínky centra.
The number of liver transplants for the indication of hepatocellular carcinoma is increasing. We consider the so-called Milan criteria, based on the number and size of the tumour, to be the basic indication framework. However, the original criteria are too restrictive – they prevent access to transplantation for a number of patients who would otherwise be suitable candidates for transplantation. There is therefore an effort to somehow expand these criteria. Decision-making is also burdened by a possible error in imaging – our knowledge of the dimensions and number of nodules is not accurate before transplantation. Later, factors reflecting the biological properties of the tumour were added and it was possible to select patients for transplantation with greater precision. Examples here include the use of alpha-fetoprotein, histological grading, microinvasion into vessels, etc. Also, the response of the tumour to treatment before transplantation can be an important indicator – the effect of locoregional (RFA, MWA, TACE) or even systemic treatment. The importance of pre-transplant administration of immunomodulatory treatment is not yet known. In larger transplant centres, the concept of their own criteria, established on the basis of their own data unique to a given centre, is already beginning to be promoted. The advantage is that it reflects local and specific conditions of the centre.
- Klíčová slova
- Milánská kritéria, IKEM kritéria,
- MeSH
- hepatocelulární karcinom * diagnóza terapie MeSH
- lidé MeSH
- seznamy čekatelů MeSH
- transplantace jater * MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- přehledy MeSH
Analýzou 996 pacientov z registra cirhózy RH7 sme zmapovali cestu pacientov počas 4,5-ročného obdobia smerom od registrácie do transplantácie pečene. Zistili sme, že u 283 pacientov (28,4 %) sa otvoril transplantačný protokol s mediánom 4 dni od registrácie, z nich 117 (11,7 %) bolo zapísaných na čakaciu listinu s mediánom 91 dní od začiatku protokolu, a 75 (7,5 %) bolo transplantovaných s mediánom 44 dní od zapísania na čakaciu listinu. Faktory, ktoré zvyšovali pravdepodobnosť začatia transplantačného protokolu, boli nižší vek, lepšia telesná konštitúcia a výkonnosť (BMI, svalová sila, krehkosť), autoimunitná etiológia, závažnosť choroby pečene a nižšia miera systémového zápalu (leukocyty, CRP). Faktory, ktoré zvyšovali pravdepodobnosť zapísania na čakaciu listinu, boli mužské pohlavie, lepšia telesná výkonnosť, a závažnosť choroby pečene. Faktory, ktoré zvyšovali pravdepodobnosť vyradenia z čakacej listiny, boli iná ako autoimunitná etiológia, závažnosť choroby pečene a systémový zápal. Prežitie 1 a 3 roky po transplantácii sme zaznamenali u 82,6 a 78,1 % pacientov. Práca poslúži ako dôležitá lekcia z fungovania nastavených procesov s cieľom ďalšieho zefektívnenia a skvalitnenia nášho transplantačného programu.
By analyzing 996 patients from the RH7 cirrhosis registry within the 4.5 years of inclusion interval, we mapped the path of patients to liver transplantation. We found that 283 patients (28.4%) opened a transplant protocol with a median of 4 days from registration, of which 117 (11.7%) were placed on a waiting list with a median of 91 days from the start of the protocol, and 75 (7.5%) were transplanted with a median of 44 days from enlisting. Factors that increased the likelihood of starting a transplant protocol were younger age, better body constitution and performance (BMI, muscle strength, lower frailty), autoimmune etiology, severity of liver disease, and lower levels of systemic inflammation (leukocytes, CRP). Factors that increased the probability of being enrolled on the waiting list were male gender, better physical performance, and severity of liver disease. Factors that increased the probability of removal from the waiting list other than autoimmune etiology, were severity of liver disease and systemic inflammation. Overall survival of one and three years after liver transplantation was 82.6 and 78.1% of patients respectively. The study will serve as an important lesson in the functioning of the set processes to further streamline and improve the quality of our transplant program.
BACKGROUND: The adoption of health care restrictions due to the COVID-19 pandemic led to the cancellation of elective surgical care. However, the impact on patients is unknown. OBJECTIVE: To evaluate the psychological and economic impact of the cancellation of scheduled spinal operations. METHODS: We identified 50 patients with cancelled surgeries between 16 March 2020 and 24 April 2020. Forty-nine (98%) participants were contacted, with whom the modified WES-Pi questionnaire was filled in during a telephone interview. RESULTS: Of the 49 respondents, 28 (57.2%) were aged <65 years. The most often reported problem (85.7%) was an ongoing limitation in basic daily activities. At least moderate sadness was experienced by 65.3% and disappointment by 73.5% of the patients. More than 80% reported concerns about the continuation and 73.5% about the progression of their symptoms. Out of 27 employees (55.1%), 63% could not work due to severe pain or movement limitation (p < .001). The inability to work was associated with anger (p = .037). The work-related impact of the cancellation was associated with stress (p < .0001) and concerns about continuing the symptoms (p = .004). Two-third of patients would undergo immediate surgery despite the current epidemic situation. CONCLUSIONS: The cancellations of elective spinal surgeries have a serious psychological impact on patients. This together with potential economic consequences is especially evident in employees unable to work due to pain or movement disability. The information is beneficial for health management. Every effort should be made to resume planned surgical treatment if the epidemiological situation allows it.
- MeSH
- bolest MeSH
- COVID-19 * MeSH
- elektivní chirurgické výkony MeSH
- lidé MeSH
- operační sály MeSH
- pandemie * MeSH
- schůzky a rozvrhy MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- časopisecké články MeSH
- MeSH
- dítě MeSH
- kontraindikace léčebného výkonu MeSH
- lidé MeSH
- pooperační komplikace imunologie mikrobiologie MeSH
- rejekce štěpu MeSH
- seznamy čekatelů MeSH
- transplantace plic * metody MeSH
- Check Tag
- dítě MeSH
- lidé MeSH
- Publikační typ
- přehledy MeSH
BACKGROUND AND OBJECTIVES: The median kidney transplant half-life is 10-15 years. Because of the scarcity of donor organs and immunologic sensitization of candidates for retransplantation, there is a need for quantitative information on if and when a second transplantation is no longer associated with a lower risk of mortality compared with waitlisted patients treated by dialysis. Therefore, we investigated the association of time on waiting list with patient survival in patients who received a second transplantation versus remaining on the waiting list. DESIGN, SETTING, PARTICIPANTS, & MEASUREMENTS: In this retrospective study using target trial emulation, we analyzed data of 2346 patients from the Austrian Dialysis and Transplant Registry and Eurotransplant with a failed first graft, aged over 18 years, and waitlisted for a second kidney transplantation in Austria during the years 1980-2019. The differences in restricted mean survival time and hazard ratios for all-cause mortality comparing the treatment strategies "retransplant" versus "remain waitlisted with maintenance dialysis" are reported for different waiting times after first graft loss. RESULTS: Second kidney transplantation showed a longer restricted mean survival time at 10 years of follow-up compared with remaining on the waiting list (5.8 life months gained; 95% confidence interval, 0.9 to 11.1). This survival difference was diminished in patients with longer waiting time after loss of the first allograft; restricted mean survival time differences at 10 years were 8.0 (95% confidence interval, 1.9 to 14.0) and 0.1 life months gained (95% confidence interval, -14.3 to 15.2) for patients with waiting time for retransplantation of <1 and 8 years, respectively. CONCLUSIONS: Second kidney transplant is associated with patient survival compared with remaining waitlisted and treatment by dialysis, but the survival difference diminishes with longer waiting time.
- MeSH
- časové faktory MeSH
- chronické selhání ledvin mortalita chirurgie MeSH
- dospělí MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- míra přežití MeSH
- opakovaná terapie statistika a číselné údaje MeSH
- retrospektivní studie MeSH
- seznamy čekatelů * MeSH
- transplantace ledvin statistika a číselné údaje MeSH
- Check Tag
- dospělí MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- mužské pohlaví MeSH
- ženské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- časopisecké články MeSH
- práce podpořená grantem MeSH
Účinnost nintedanibu na zpomalení poklesu plicních funkcí u pacientů s progredujícím fibrotizujícím (PF) fenotypem intersticiálního plicního procesu (IPP) byla ověřena klinickou studií INBUILD, jejíž výsledky byly publikovány v roce 2019. Zatímco v této studii bylo souběžné použití nintedanibu a imunosupresiv omezeno, v klinické praxi před rozhodnutím, zda nintedanibem imunosupresi nahradit, nebo jej ke stávající léčbě přidat, stojíme poměrně často. Zatím nebylo publikováno mnoho prací zabývajících se snášenlivostí kombinované imunosupresivní a antifibrotické léčby. Sdělení přináší přehled zkušeností s kombinovanou imunosupresivní a antifibrotickou léčbou u šesti nemocných, s dobrou snášenlivostí léčby.
The effectiveness of nintedanib in slowing the decline in lung function in patients with a progressive fibrotic (PF) phenotype of the interstitial lung process (IPP) was validated in the INBUILD clinical trial, published in 2019. While the concomitant use of nintedanib and immunosuppressants was limited in this study, the practice before deciding whether to replace nintedanib with immunosuppression or to add it to existing treatment is quite common. To date, many studies have been published on the tolerability of combined immunosuppressive and antifibrotic therapy. The communication provides an overview of the experience with combined immunosuppressive and antifibrotic treatment in six patients with good tolerance.
- Klíčová slova
- nintedanib, pirfenidon,
- MeSH
- azathioprin aplikace a dávkování MeSH
- cyklofosfamid aplikace a dávkování MeSH
- dospělí MeSH
- hypersenzitivní pneumonitida farmakoterapie MeSH
- imunosupresivní léčba * metody škodlivé účinky MeSH
- inhibitory proteinkinas * aplikace a dávkování MeSH
- intersticiální plicní nemoci diagnostické zobrazování farmakoterapie MeSH
- kombinovaná farmakoterapie MeSH
- kyselina mykofenolová aplikace a dávkování MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- náhrada léků MeSH
- nemoci pojiva diagnostické zobrazování farmakoterapie MeSH
- nemoci z povolání farmakoterapie MeSH
- počítačová rentgenová tomografie MeSH
- prednison aplikace a dávkování MeSH
- progrese nemoci MeSH
- protinádorové látky aplikace a dávkování škodlivé účinky MeSH
- seznamy čekatelů MeSH
- transplantace plic MeSH
- výsledek terapie MeSH
- Check Tag
- dospělí MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- Publikační typ
- kazuistiky MeSH
Úvod: Slovensko je krajinou s najvyššou prevalenciou cirhózy pečene na svete, spolu s najvyšším podielom rómskeho etnika. Existuje však len málo dôkazov o zastúpení rómskeho etnika v národných kohortách pacientov s cirhózou. Ciele: 1. určiť prevalenciu rómskej etnickej príslušnosti v našich registroch cirhózy pečene a transplantácií pečene (LT); porovnať ich 2. základné charakteristiky a 3. finálne výsledky s pacientmi z väčšinovej populácie. Metodika a pacienti: Retrospektívna štúdia; údaje sme získali z 1. Registra cirhóz RH7; 2. Registra transplantácií pečene: a) pacienti vedení ako aktívni na čakacej listine na LT; b) pacienti, ktorí podstúpili prvú LT. Prvý zdroj – Register cirhóz RH7 (NCT 04767945; RH7 zaznamenáva po sebe idúcich pacientov s cirhózou pečene prijatých do nemocnice od r. 2014). Etnická príslušnosť bola do roku 2021 zaznamenaná ako tzv. pripísané etnikum. Druhý zdroj – register LT (od r. 2008); spôsob určenia etnickej príslušnosti bol identický s RH7. Okrem etnicity boli u všetkých pacientov analyzované: demografia, klinické premenné charakterizujúce cirhózu pečene, ako je etiológia a MELD skóre, ako aj základné premenné pre LT, ako je dĺžka čakacej doby a mortalita. Výsledky: Prezentujeme výsledky rómskeho etnika z troch kohort z dvoch registrov, tj. zo 1 515 pacientov z RH7, 464 pacientov zaradených do zoznamu čakateľov z LT registra a 302 transplantovaných pacientov z LT registra. Zastúpenie rómskeho etnika v týchto kohortách bolo 2 %, 4 % a 4 %. U rómskeho etnika z registra cirhóz boli zistené signifikantné rozdiely vo veku a pohlaví: 46 oproti 55 rokom (p = 0,001) a ženskom pohlaví 25 % oproti 39 % (p = 0,042). Z kandidátov prvýkrát zaradených na čakaciu listinu na LT boli rómski pacienti rovnako mladší – 42,6 oproti 51,5 rokom; u Rómov bola v nižšom počte zastúpená etiológia alkoholovej choroby pečene (ALD) a vo vyššom počte bola zastúpená autoimunitná etiológia. Nakoniec, pacienti po prvej LT, kde Rómovia boli opäť mladší – 40,2 oproti 51,6 rokom, opäť s nižším podielom etiológie ALD – 15 % oproti 47 % a vyšším podielom autoimunitnej etiológie – 39 % oproti 23 %. Finálne výsledky rómskeho etnika zo všetkých kohort boli v rámci terciárnej starostlivosti porovnateľné. Záver: 1. zastúpenie rómskeho etnika v rámci terciárnej starostlivosti je nižšie, ako sme očakávali, z neznámych dôvodov; 2. vek Rómov pri vstupe do zariadenia terciárnej starostlivosti je približne o desať rokov nižší; 3. finálne výsledky Rómov odoslaných do zariadenia terciárnej starostlivosti sú porovnateľné.
Introduction: Slovakia is a country with the highest prevalence of liver cirrhosis in the world and a country with the highest proportion of Roma ethnicity at the same time. However, there is only little evidence of Roma representation in national cohorts with cirrhosis. Aims: 1. To determine the prevalence of Roma ethnicity in our cirrhosis and liver transplant registers; to compare their 2. fundamental characteristics and 3. final results with patients from the majority population. Patients and methods: A retrospective study; we acquired data from 1. Cirrhosis registry RH7; 2. Liver transplant registry: a) patients listed active on the liver-transplant waiting list; b) patients underwent first LT. The first source – the cirrhosis registry RH7 (NCT 04767945; since 2014, RH7 has been listing consecutive patients admitted to hospital with liver cirrhosis). Up to 2021, the mode of the ethnicity determination was so-called “ascribed ethnicity”. The second source – the Liver transplant registry (since 2008); the mode of ethnicity determination was identical to the one of RH7. Apart from the ethnicity, the following points were recorded and analyzed in all patients: demographics, elementary cirrhosis-relevant clinical variables such as etiology and MELD score, as well as an elementary LT-relevant variables, such as waiting time and mortality. Results: We present the results on Roma ethnic group in three cohorts from two datasets, i.e. on 1,515 patients from RH7, on 464 waitlisted patients from LT registry and on 302 transplanted patients from LT registry, respectively. The representation of Roma ethnicity in these cohorts were 2%, 4%, and 4%, respectively. Significant differences in age and gender were detected in Roma cirrhotic patients: 46 vs. 55 years (P = 0.001) and female gender 25% vs. 39% (P = 0.042). Of the first time waitlisted candidates for LT, Roma patients were also significantly younger – 42.6 vs. 51.5 years; in addition, Romas had a less prevalent alcohol-associated etiology (ALD) and a more prevalent autoimmune etiology. Finally, Roma patients after first LT were younger – 40.2 vs. 51.6 years, again with lower etiology of ALD – 15% vs. 47% and more autoimmune etiology – 39% vs. 23%. The results of Romas from all cohorts in tertiary care were comparable. Conclusion: 1. the admission of Romas to a tertiary liver care is lower than expected, for unknown reasons; 2. the age of Romas entering tertiary care is approximately ten years lower; 3. the results of Romas in tertiary care is comparable to the majority population.
- MeSH
- epidemiologické studie MeSH
- jaterní cirhóza * epidemiologie MeSH
- lidé MeSH
- retrospektivní studie MeSH
- rizikové faktory MeSH
- Romové MeSH
- seznamy čekatelů MeSH
- transplantace jater * statistika a číselné údaje MeSH
- zdravotně rizikové chování MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Geografické názvy
- Slovenská republika MeSH
- MeSH
- analýza přežití MeSH
- dárci tkání * dějiny etika statistika a číselné údaje MeSH
- dříve vyslovené přání MeSH
- imunosupresivní léčba MeSH
- lidé MeSH
- mozková smrt MeSH
- seznamy čekatelů MeSH
- transplantace orgánů * dějiny statistika a číselné údaje zákonodárství a právo MeSH
- věkové faktory MeSH
- získávání tkání a orgánů etika organizace a řízení statistika a číselné údaje zákonodárství a právo MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- novinové články MeSH
