Tvorba seromu po abdominoplastice je jednou z nejčastějších komplikací, se kterou se setkávají plastičtí chirurgové. U 59letého muže, který podstoupil lipoabdominoplastiku, se vytvořil velký podkožní serom, který přetrvával 7 měsíců. Byla provedena perkutánní sklerotizace mastkem. Předkládáme první zprávu o chronickém seromu po lipoabdominoplastice úspěšně léčeném pomocí sklerotizace mastkem.

The formation of a seroma after abdominoplasty is one of the most common complications faced by plastic surgeons. A 59-year-old man underwent lipoabdominoplasty and developed a large subcutaneous seroma that persisted for 7 months. Percutaneous sclerosis with talc was performed. We present the first report of chronic seroma after lipoabdominoplasty successfully treated with talc sclerosis.

• MeSH
• abdominoplastika * metody   škodlivé účinky   MeSH
• diferenciální diagnóza MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• lipoabdominoplastika metody   škodlivé účinky   MeSH
• mastek * terapeutické užití   MeSH
• serom etiologie   terapie   MeSH
• skleroterapie metody   škodlivé účinky   MeSH
• ultrasonografie metody   MeSH
• výsledek terapie MeSH
• Check Tag
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• kazuistiky MeSH

In patients with large breasts undergoing a subcutaneous mastectomy with immediate implant-based reconstruction, is necessary to perform a mastopexy. The combination of these procedures increases the complication rate. To reduce it, it is necessary to cover the lower pole of the implant. Our study aimed to compare the use of an autologous dermal flap and an absorbable breast mesh. A total of 64 patients without previous breast surgery were divided into 2 groups, each with 32 patients. In the 1st group, the implant was covered with an autologous caudally based dermal flap, sutured to the great pectoral muscle. In the 2nd group, the implant was covered with a fully absorbable breast mesh, fixed caudally in the inframammary fold and cranially to the great pectoral muscle. The incidence of complications, the aesthetic effect, and patient satisfaction were evaluated in a one-year follow-up. In the 1st group, there were 2 cases of seroma, 2 partial nipple-areola complex necrosis, 4 cases of dehiscence in the T-suture, and the malposition of the implant in 2 patients. In the 2nd group, there were 2 cases of seroma, 2 cases of T-junction dehiscence, and 1 case of full nipple-areola complex necrosis, which resulted in implant loss. There was no significant difference in patient satisfaction between the study groups. The dermal flap is more suitable for breasts with pronounced ptosis. The use of the synthetic mesh is suitable for smaller breasts, where the possible dermal flap would be too small to cover the implant. LEVEL OF EVIDENCE IV: This journal requires that authors assign a level of evidence to each article. For a full description of these Evidence-Based Medicine ratings, please refer to the Table of Contents or the online Instructions to Authors www.springer.com/00266 .

• MeSH
• chirurgické síťky MeSH
• lidé MeSH
• mamoplastika * škodlivé účinky   metody   MeSH
• mastektomie metody   MeSH
• nádory prsu * chirurgie   MeSH
• nekróza chirurgie   MeSH
• prsní bradavky chirurgie   MeSH
• retrospektivní studie MeSH
• serom chirurgie   MeSH
• subkutánní mastektomie * metody   MeSH
• výsledek terapie MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• časopisecké články MeSH

Úvod: Účelem této pilotní retrospektivní studie je vyhodnotit výskyt komplikací u pacientek po axilární disekci při porovnání preparace pomocí harmonického skalpelu a tradičních ligatur a analyzovat rizikové faktory pro vznik komplikací po operaci. Metody: 144 pacientek a 148 axilárních disekcí bylo odoperováno v jednom mammárním centru v období od 01/2014 do 01/2019, tyto operace byly zařazeny do studie. Axilární disekce pomocí harmonického skalpelu byla provedena v 73 případech, pomocí vstřebatelných ligatur v 70 případech. Výsledky: Tvorba seromu po operaci byla zaznamenána u 41 pacientek (56.2 %) ve skupině s harmonickým skalpelem a u 21 pacientek (30.0 %) ve skupině s ligaturami (p=0.003). Průměrná doba od operace k vynětí drénu byla 4.0 dnů ve skupině s harmonickým skalpelem a 3.0 dnů ve skupině s ligaturami (p<0.001). Průměrné množství drénovaného sekretu po mastektomii bylo 300.9 ml ve skupině s harmonickým skalpelem a 168.7 ml ve skupině s ligaturami (p=0.005); po prs-šetřícím výkonu 241.9 ml a 107.4 ml (p=0.023). Závěr: Použití harmonického skalpelu při axilární disekci v porovnání s tradičními ligaturami se vstřebatelným materiálem významně zvyšuje riziko tvorby pooperačního seromu, prodlužuje čas od operace k vynětí drénu a zvyšuje množství drénovaného sekretu.

Introduction: The aim of this pilot retrospective study is to evaluate the complication rate in patients after axillary dissection comparing preparation with harmonic scalpel vs traditional ligation technique, and to analyse risk factors for complications occurrence. Methods: 144 patients with 148 axillary dissections operated in a single centre between January 2014 and 2019 were included into the study. Axillary dissection was performed using harmonic scalpel in 73 and absorbable ligations in 70 cases. Results: Seroma formation was observed in 41 patients (56.2%) in the harmonic scalpel group and in 21 patients (30.0%) in the ligations group (p=0.003). The mean period from the surgery to drain removal was 4.0 days in the harmonic scalpel group and 3.0 days in the ligations group (p<0.001). The mean amount of the drained fluid after mastectomy was 300.9 ml in the harmonic scalpel group and 168.7 ml in the ligations group (p=0.005); after breast conserving surgery, it was 241.9 ml and 107.4 ml, respectively (p =0.023). Conclusion: In comparison with traditional ligations with absorbable material, axillary dissection using harmonic scalpel significantly increases the risk of postoperative seroma formation, prolongs the time from the surgery to drain removal, and increases the amount of drained fluid.

• Klíčová slova
• axilární disekce, harmonický skalpel,
• MeSH
• lidé MeSH
• ligace metody   MeSH
• nádory prsu * chirurgie   MeSH
• retrospektivní studie MeSH
• serom MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• práce podpořená grantem MeSH

Úvod: Rekonstrukce prsu pomocí laloku latissimus dorsi patří díky své spolehlivosti celosvětově mezi nejčastěji používané techniky primární a sekundární rekonstrukce prsu. Nevýhodou je limitovaný objem přenášené tkáně. Autoři prezentují své zkušenosti s použitím laloku latissimus dorsi v kombinaci s přenosem tukové tkáně do m. pectoralis a do m. latissimus dorsi při sekundární rekonstrukci prsu. Soubor pacientů a metody: Do souboru bylo zařazeno 14 pacientek, u kterých byla v období od roku 2013 do 2016 provedena jednostranná sekundární rekonstrukce prsu lalokem latissimus dorsi v kombinaci s přenosem tukové tkáně do m. pectoralis a m. latissimus dorsi. Tuková tkáň byla přenášena mezi svalová vlákna pod vizuální kontrolou. Přenesením tukové tkáně získává prsní sval významně na objemu a má nápadně vyklenutý tvar („autoprotéza“). Výsledky: Průměrný věk pacientek v souboru byl 48,2 let (od 34 do 64 let). Průměrný objem přenášeného tuku byl 86,4 ml (od 50 ml do 160 ml), přičemž většina tukové tkáně byla aplikována do m. pectoralis. Nebyly pozorovány poruchy hojení laloku latissimus dorsi ani jiné chirurgické komplikace spojené s přenosem tukové tkáně. Nejčastější komplikací byly seromy v oblasti odběrového místa na zádech, které se vyskytovaly u 57,1 % pacientek. Počet a velikost benigních olejových cyst a tukových nekróz byl signifikantně nižší ve svalových vrstvách rekonstruovaného prsu než v podkoží. Závěr: Přenos tukové tkáně do m. pectoralis a m. latissimus dorsi zvětšuje objem prsu při rekonstrukci lalokem latissimus dorsi, je tak eliminována potřeba použití implantátu a komplikace s tím spojené. Bylo potvrzeno, že m. pectoralis a m. latissimus dorsi jsou vhodnými recipienty pro přenos tukové tkáně.

Background: The latissimus dorsi flap is a reliable and one of the most commonly used methods of both immediate and delayed breast reconstruction. Its disadvantage is the limited volume of transferred tissue. The authors present their experience with the use of extended latissimus dorsi flap associated with immediate fat grafting into the pectoralis and latissimus dorsi muscles for secondary breast reconstruction. Methods: From 2013 to 2016, 14 patients underwent secondary unilateral total breast reconstruction with extended latissimus dorsi flap associated with primary fat grafting into the pectoralis major and latissimus dorsi muscles. Fat was injected under visual control between muscle fibers. Fat injected into the pectoralis muscle formed an apparent bulging - autoprosthesis. Results: Mean patient age was 48.2 years (range, 34 to 64 years). Mean injected fat volume was 86.4 ml (range, 50 to 160 ml) and majority of this volume was injected into the pectoralis muscle. All flaps healed uneventfully and no fat grafting-related complications were observed. The most common complication was donor site seroma, which occurred in 57.1%. Results of postoperative ultrasound examination were evaluated. Incidence and the size of oil cysts and fat necroses were significantly lower in muscular layer in comparison with the subcutaneous layer of the reconstructed breast. Conclusions: Immediate fat transfer into the pectoralis and latissimus dorsi muscle increases the breast volume during the reconstruction with extended latissimus dorsi flap avoiding implant-related complications when abdominal tissue is not available. Pectoralis and latissimus dorsi muscles were shown as reliable and safe recipients for fat grafting.

• MeSH
• autologní transplantace MeSH
• chirurgické laloky * MeSH
• dospělí MeSH
• hojení ran MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mamoplastika * MeSH
• odběr tkání a orgánů MeSH
• pooperační komplikace MeSH
• povrchové zádové svaly * chirurgie   MeSH
• prsní svaly chirurgie   MeSH
• retrospektivní studie MeSH
• serom epidemiologie   MeSH
• tuková tkáň transplantace   MeSH
• výsledek terapie MeSH
• Check Tag
• dospělí MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• práce podpořená grantem MeSH

Perigraft serom je poměrně vzácná komplikace, která může vzniknout po implantaci cévní protézy z dakronu nebo expandovaného polytetrafluoretylenu (ePTFE). Předkládáme kazuistiku 54letého pacienta s perigraft seromem okolo axillofemorálního bypassu (ePTFE protézou). Konečným řešením byla explantace této extraanatomické rekonstrukce a implantace aortobiilického bypassu s použitím cévní protézy z jiného materiálu. Článek diskutuje terapeutické možnosti této komplikace na základě publikovaných prací. Žádná guidelines ani jiná doporučení neexistují. Závěrem, přístup k léčbě perigraft seromu zůstává striktně individuální. Náhrada cévní protézy s použitím implantátu z jiného materiálu se zdá být nejlepší možností řešení pro recidivující perigraft seromy tam, kde jiné méně invazivní postupy selhaly.

Perigraft seroma is quite a rare complication that may occur after implantation of Dacron or expanded polytetrafluoroethylene (ePTFE) vascular grafts. We report a case of a 54-year-old patient with perigraft seroma around an axillofemoral bypass (ePTFE graft). Definitive treatment involved the explantation of this extraanatomic bypass with perigraft seroma and the implantation of an aortobiiliac bypass using vascular prosthesis made of a different material. Based on published studies, therapeutic options for this complication are discussed. No guidelines or recommendations are available. In conclusion, the approach to perigraft seroma treatment remains strictly individual. Vascular graft replacement using grafts made of different material seems to be the best option in the case of recurring perigraft seroma, where less invasive procedures were not successful.

• MeSH
• arteria axillaris chirurgie   MeSH
• arteria femoralis chirurgie   MeSH
• arteriovenózní zkrat MeSH
• cévní protézy škodlivé účinky   MeSH
• cévy - implantace protéz MeSH
• imunohistochemie MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• pooperační komplikace MeSH
• serom diagnóza   etiologie   chirurgie   MeSH
• výsledek terapie MeSH
• Check Tag
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• kazuistiky MeSH
• práce podpořená grantem MeSH

PURPOSE: Postpartum rectus diastasis eventually combined with umbilical hernia is a condition that is frequently treated by plastic surgeons and general surgeons. Standard treatment of this condition is abdominoplasty with a periumbilical incision, which often results in an umbilical incision or an inverted-T scar. Limited incision abdominoplasty differs from traditional abdominoplasty by disconnecting the umbilical stalk from the abdominal wall during flap dissection, thus allowing the resection of excess skin above and under the umbilicus without causing periumbilical scarring. METHODS: We conducted a retrospective cohort study of women undergoing a limited scar abdominoplasty without a periumbilical incision for the treatment of a separation of the recti muscles and/or an umbilical hernia. We recorded the postoperative complications and patient satisfaction with the results of the treatment. RESULTS: We operated on 50 patients from 2002 to 2010. We followed the patients for 2-8 years. The most common complication, as with other abdominoplasty procedures, was minor dehiscention in the middle part of the wound, which occurred in 16 % (n = 8) of the patients. All of these complications were treated conservatively. No recurrence of diastasis or umbilical hernia was observed. CONCLUSIONS: Extended miniabdominoplasty with a low suprapubic incision and umbilical caudalization for treating the diastasis of the abdominal rectus muscles and/or an umbilical hernia is an excellent method that results in a small, hidden scar. This method is especially beneficial for young, slim women with an abdominal wall deformity after pregnancy.

• MeSH
• abdominoplastika škodlivé účinky   metody   MeSH
• dehiscence operační rány etiologie   MeSH
• hematom etiologie   MeSH
• lidé MeSH
• musculus rectus abdominis patofyziologie   chirurgie   MeSH
• operace kýly škodlivé účinky   metody   MeSH
• pupeční kýla chirurgie   MeSH
• recidiva MeSH
• retrospektivní studie MeSH
• serom etiologie   MeSH
• spokojenost pacientů MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• časopisecké články MeSH

PURPOSE: In a previous study, we have shown that non-cross-linked porcine dermal scaffolds (NCPDS) are a safe and effective alternative to prosthetic mesh in the reconstruction of complicated abdominal wall defects. Here, we report the long-term outcomes of abdominal wall reconstruction using NCPDS in a larger patient population. METHODS: Patients who underwent abdominal wall reconstruction with NCPDS between May 2006 and December 2010 were retrospectively reviewed. Analysis of demographics, indications for NCPDS placement, surgical technique, complications, and follow-up data was performed. RESULTS: NCPDS was used for abdominal wall repair in 40 patients. In all patients, NCPDS was positioned using an intraperitoneal technique. At a mean follow-up time of 40.1 months, most patients had successful outcomes. Complications included seroma (21 %), recurrence (7.9 %), and infection (5.2 %); these rates are comparable to our initial report. Two patients died from multi-organ failure unrelated to NCPDS placement. CONCLUSIONS: This study shows that complex abdominal wall defects can be successfully reconstructed using NCPDS with a low rate of recurrence and complications.

• MeSH
• abdominoplastika škodlivé účinky   metody   MeSH
• bioprotézy * MeSH
• časové faktory MeSH
• dospělí MeSH
• infekce chirurgické rány etiologie   MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mladiství MeSH
• mladý dospělý MeSH
• následné studie MeSH
• operace kýly škodlivé účinky   MeSH
• recidiva MeSH
• retrospektivní studie MeSH
• senioři nad 80 let MeSH
• senioři MeSH
• serom etiologie   MeSH
• tkáňové podpůrné struktury * MeSH
• ventrální hernie chirurgie   MeSH
• Check Tag
• dospělí MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mladiství MeSH
• mladý dospělý MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• senioři nad 80 let MeSH
• senioři MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• časopisecké články MeSH

• MeSH
• dehiscence operační rány komplikace   MeSH
• hematom komplikace   MeSH
• index tělesné hmotnosti MeSH
• infekce chirurgické rány komplikace   MeSH
• kouření MeSH
• kožní manifestace MeSH
• lidé MeSH
• mamoplastika metody   škodlivé účinky   využití   MeSH
• perioperační péče metody   využití   MeSH
• pooperační komplikace diagnóza   etiologie   MeSH
• retrospektivní studie MeSH
• rizikové faktory MeSH
• serom komplikace   MeSH
• statistika jako téma MeSH
• tuková nekróza komplikace   MeSH
• věkové faktory MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• ženské pohlaví MeSH