Touretteův syndrom (TS) je jednou z nejčastějších neuropsychiatrických poruch dětského věku. Obvyklý věk vzniku příznaků je mezi 5. a 6. rokem věku a naprostá většina případů vznikne do 12 let, až čtyřikrát častěji u chlapců než u dívek. Průběh onemocnění je charakteristicky měnlivý v čase, s exacerbacemi, remisemi a změnami rázu tiků. V dospívání se obvykle tiky zmírňují a výrazné pozdní exacerbace se vyskytují zřídka. Od roku 2020 však prudce vzrostl počet nově vzniklých případů tikové poruchy u adolescentních dívek. Jejich projevy jsou inkongruentní s klasickým obrazem TS a svědčí pro funkční (psychogenní) původ, přičemž vykazují nápadně shodné rysy s videozáznamy šířenými na sociálních sítích. Na případech několika našich pacientek ukazujeme typické projevy onemocnění. Uvádíme koncept masové sociogenní nemoci, popisujeme roli sociálních médií při jejím šíření a uvádíme paralely s historickými hromadnými psychickými jevy.
Tourette syndrome (TS) is one of the most common neuropsychiatric disorders of childhood. The usual age of symptom onset is between the ages of 5 and 6 years, and the vast majority of cases emerge by age 12, up to four times more often in boys than in girls. The course of the disease characteristically varies over time, with exacerbations, remissions, and changes in the tic pattern. In adolescence, the tics usually diminish and marked late exacerbations are rare. However, since 2020, the number of new cases of tic disorder has increased sharply in adolescent girls. Their manifestations are incongruent with the classical presentation of TS and are suggestive of a functional (psychogenic) origin. They show strikingly similar features to videos circulated on social media. We present the typical manifestations of the disease in several of our patients. Using the concept of mass sociogenic illness, we describe the role of social media in its spread and draw parallels with historical mass psychiatric phenomena.
- Keywords
- masová sociogenní nemoc,
- MeSH
- Diagnosis, Differential MeSH
- Child MeSH
- Humans MeSH
- Adolescent MeSH
- Medically Unexplained Symptoms MeSH
- Social Media MeSH
- Tic Disorders * diagnosis epidemiology etiology prevention & control MeSH
- Tics diagnosis etiology classification MeSH
- Tourette Syndrome diagnosis epidemiology etiology MeSH
- Check Tag
- Child MeSH
- Humans MeSH
- Adolescent MeSH
- Female MeSH
- Publication type
- Case Reports MeSH
Touretteův syndrom (TS) je jednou z nejčastějších neuropsychiatrických poruch dětského věku. Obvyklý věk vzniku příznaků je mezi 5. a 6. rokem věku a naprostá většina případů vznikne do 12 let, až čtyřikrát častěji u chlapců než u dívek. Průběh onemocnění je charakteristicky měnlivý v čase, s exacerbacemi, remisemi a změnami rázu tiků. V dospívání se obvykle tiky zmírňují a výrazné pozdní exacerbace se vyskytují zřídka. Od roku 2020 však prudce vzrostl počet nově vzniklých případů tikové poruchy u adolescentních dívek. Jejich projevy jsou inkongruentní s klasickým obrazem TS a svědčí pro funkční (psychogenní) původ, přičemž vykazují nápadně shodné rysy s videozáznamy šířenými na sociálních sítích. Na případech několika našich pacientek ukazujeme typické projevy onemocnění. Uvádíme koncept masové sociogenní nemoci, popisujeme roli sociálních médií při jejím šíření a uvádíme paralely s historickými hromadnými psychickými jevy.
Tourette syndrome (TS) is one of the most common neuropsychiatric disorders of childhood. The usual age of symptom onset is between the ages of 5 and 6 years, and the vast majority of cases emerge by age 12, up to four times more often in boys than in girls. The course of the disease characteristically varies over time, with exacerbations, remissions, and changes in the tic pattern. In adolescence, the tics usually diminish and marked late exacerbations are rare. However, since 2020, the number of new cases of tic disorder has increased sharply in adolescent girls. Their manifestations are incongruent with the classical presentation of TS and are suggestive of a functional (psychogenic) origin. They show strikingly similar features to videos circulated on social media. We present the typical manifestations of the disease in several of our patients. Using the concept of mass sociogenic illness, we describe the role of social media in its spread and draw parallels with historical mass psychiatric phenomena.
- MeSH
- Antidepressive Agents therapeutic use MeSH
- Antipsychotic Agents therapeutic use MeSH
- Depression drug therapy MeSH
- Humans MeSH
- Adolescent MeSH
- Neurologic Examination MeSH
- Randomized Controlled Trials as Topic MeSH
- Self Mutilation MeSH
- Social Networking MeSH
- Tic Disorders * diagnosis etiology therapy MeSH
- Tics MeSH
- Tourette Syndrome diagnosis etiology therapy MeSH
- Check Tag
- Humans MeSH
- Adolescent MeSH
- Female MeSH
- Publication type
- Case Reports MeSH
Tiky jsou jedním z nejčastějších dyskinetických projevů postihujících až 28 % dětí. Přesná příčina tikových obtíží není známa, kauzální léčba neexistuje. Hlavním těžištěm léčby výraznějších tiků byla doposud symptomatická farmakoterapie. Toto paradigma v posledních letech prošlo zásadní změnou a metodou první volby k léčbě tikových projevů se stala nefarmakologická metoda CBIT (Comprehensive Behavioral Intervention for Tics). CBIT je minimálně stejně účinná jako terapie léky, ale bez rizika nežádoucích vedlejších účinků. Její další výhodou je, že může být administrována on‐line. Ačkoli v ČR není CBIT zatím příliš rozšířena, měla by být postupně zaváděna do širší klinické praxe.
Tics are the most common movement disorder in childhood affecting up to 28% of children. The exact cause of tic is unknown, curative therapy does not exist. So far, a symptomatic pharmacotherapy has been the main treatment option. This paradigm has undergone a fundamental change in recent years, and the non-pharmacological method CBIT (Comprehensive Behavioral Intervention for Tics) has become the first-choice treatment. CBIT is at least as effective as drug therapy without the risk of adverse side-effects, moreover it can be effectively delivered online. Although CBIT is not very widespread in the Czech Republic, it should be gradually introduced into wider clinical practice.
Motorické stereotypie (MS) jsou zařazeny mezi hyperkinetické pohybové poruchy. Projevují se opakujícími se rytmickými, zdánlivě volními pohyby s typickým začátkem v časném dětství. Dělí se na dvě skupiny - primární a fyziologické, které pozorujeme u dětí s normálním vývojem, a sekundární spojené s různými poruchami nervového vývoje, např. autismem, mentální retardací, ale i vzácnými genetickými syndromy (např. Rettův sy. u dívek). Častá je komorbidita s tikovou poruchou, poruchou pozornosti a hyperaktivitou (AD/HD) a obsedantně kompulzivní poruchou (OCD).
Motor stereotypes (MS) are classified as hyperkinetic movement disorders. They are manifested by repetitive, rhythmic, seemingly free movements with a typical beginning in early childhood. They are divided into two groups, primary and physiological, which we observe in children with normal development and secondary associated with various disorders of nervous development, such as autism, mental retardation, but also rare genetic syndromes (eg Rettuv sy in girls) Comorbidity with tic disorder, attention deficit hyperactivity disorder (ADHD), obsessive compulsive disorder (OCD) is common. Provoking factors are typically stress, agitation, but also boredom or fatigue. The pathophysiological mechanisms are not yet fully elucidated. Stereotypes are usually transient in children with normal development, other times any therapy fails and may remain into adulthood.
- MeSH
- Child MeSH
- Genetic Diseases, Inborn MeSH
- Attention Deficit Disorder with Hyperactivity MeSH
- Humans MeSH
- Intellectual Disability MeSH
- Neurodevelopmental Disorders MeSH
- Obsessive-Compulsive Disorder MeSH
- Stereotypic Movement Disorder diagnosis physiopathology therapy MeSH
- Autism Spectrum Disorder MeSH
- Tics MeSH
- Check Tag
- Child MeSH
- Humans MeSH
- Publication type
- Review MeSH
Tiky jsou jedním z nejčastějších dyskinetických projevů postihujících až 28 % dětí. Přesná příčina tikových obtíží není známa, kauzální léčba neexistuje. Hlavním těžištěm léčby výraznějších tiků byla doposud symptomatická farmakoterapie. Toto paradigma v posledních letech prošlo zásadní změnou a metodou první volby k léčbě tikových projevů se stala nefarmakologická metoda CBIT (Comprehensive Behavioral Intervention for Tics). CBIT je minimálně stejně účinná jako terapie léky, ale bez rizika nežádoucích vedlejších účinků. Její další výhodou je, že může být administrována on‐line. Ačkoli v ČR není CBIT zatím příliš rozšířena, měla by být postupně zaváděna do širší klinické praxe.
Tics are the most common movement disorder in childhood affecting up to 28% of children. The exact cause of tic is unknown, curative therapy does not exist. So far, a symptomatic pharmacotherapy has been the main treatment option. This paradigm has undergone a fundamental change in recent years, and the non-pharmacological method CBIT (Comprehensive Behavioral Intervention for Tics) has become the first-choice treatment. CBIT is at least as effective as drug therapy without the risk of adverse side-effects, moreover it can be effectively delivered online. Although CBIT is not very widespread in the Czech Republic, it should be gradually introduced into wider clinical practice.
Farmakoterapie extrapyramidových onemocnění zažívala svůj boom v průběhu devadesátých let minulého století, spíše v jeho druhé polovině, kdy většina klinických hodnocení v neurologických indikacích zkoumala efekt různých molekul na Parkinsonovu nemoc (PN) a další extrapyramidová onemocnění. Další dekáda byla v této oblasti ve znamení pozvolného útlumu velkých klinických hodnocení a na významu nabývalo zavádění nákladných forem léčby pokročilého stadia Parkinsonovy nemoci, spolu s rozšiřováním indikací léčby botulotoxinem (BoNT). Následná globální ekonomická krize zde v podstatě ukončila aktivity farmaceutického průmyslu a korporátní výzkum se soustředil na jiná odvětví medicíny či na jiné oblasti neurologie. Prakticky až posledních 5-7 let lze pozorovat jisté oživení farmakologického výzkumu, akademického i korporátního, na poli extrapyramidových onemocnění. Jsou zkoumány nové lékové formy L-DOPA, jsou zkoušeny nové molekuly ovlivňující u Parkinsonovy nemoci jiné systémy než dopaminergní; pozornost je věnována i non-motorické symptomatice nemoci, probíhá i intenzivní translační výzkum. Jsou zkoušeny nadějné molekuly v terapii neurodegenerativního atypického parkinsonismu. Léčba extrapyramidových dyskinezí (či "hyperkinezí") se spíše pozvolna zbavuje starších, "folklórních" stereotypů a standardizuje postupy na bázi "evidence-based medicine" (EBM). Velký rozvoj zaznamenávají nové postupy v léčbě dyskinezí botulotoxinem, ať už se jedná o distribuci lokální terapie, inovaci dávkovacích schémat nebo cílenou implikaci centrálního efektu léčby. Jakkoliv nelze oblast extrapyramidových onemocnění nazvat jedním z nejdynamičtěji se rozvíjejících odvětví neurologické terapie, je situace mnohem méně stacionární, než byla před deseti lety.
The pharmacotherapy for extrapyramidal diseases experienced a boom during the 1990s, particularly in the second half of the decade, when most clinical trials in neurological indications investigated the effect of various molecules on Parkinson's disease and other extrapyramidal diseases. The following decade witnessed a slow decline in large clinical trials, and an issue of growing importance was the introduction of costly forms of treatment of advanced-stage Parkinson's disease as well as expansion of indications for the treatment with botulinum toxin. The subsequent global economic crisis essentially ended the activities of the pharmaceutical industry in this area, and corporate research focused on other branches of medicine or on other fields of neurology. Only in the last five to seven years, there has been some revival of pharmacological research, both academic and corporate, into the field of extrapyramidal diseases. Novel L-DOPA dosage forms are being investigated and new molecules targeting other than dopaminergic systems in Parkinson's disease are being tested; attention is being paid to non-motor symptomatology of the disease and intensive translational research is underway. Promising molecules are being tested in the treatment of neurodegenerative atypical parkinsonism. The treatment of extrapyramidal dyskinesias (or hyperkinesias) rather slowly abandons old, traditional stereotypes and standardizes evidence-based medicine strategies. There is a major development in novel strategies in treating dyskinesia with botulinum toxin, whether it be distribution of local therapy, innovation in dosing schedules, or targeted implication of central treatment effect. Even though the field of extrapyramidal diseases is not one of the most dynamically developing areas of neurological treatment, the situation is much less stationary than it was ten years ago.
- MeSH
- Antiparkinson Agents therapeutic use MeSH
- Apomorphine therapeutic use MeSH
- Botulinum Toxins therapeutic use MeSH
- Chorea drug therapy MeSH
- Dystonia drug therapy MeSH
- Gels therapeutic use MeSH
- Deep Brain Stimulation MeSH
- Pharmaceutical Preparations MeSH
- Levodopa therapeutic use MeSH
- Humans MeSH
- Myoclonus drug therapy MeSH
- Basal Ganglia Diseases * diagnosis drug therapy MeSH
- Neurodegenerative Diseases drug therapy MeSH
- Parkinsonian Disorders diagnosis drug therapy MeSH
- Tics drug therapy MeSH
- Tremor drug therapy MeSH
- Check Tag
- Humans MeSH
- MeSH
- Antipsychotic Agents administration & dosage classification MeSH
- Diagnosis, Differential MeSH
- Central Nervous System Agents administration & dosage classification MeSH
- Humans MeSH
- Tics * diagnosis drug therapy genetics classification physiopathology pathology therapy MeSH
- Tourette Syndrome * diagnosis genetics physiopathology pathology MeSH
- Check Tag
- Humans MeSH
- Publication type
- Review MeSH
Kazuistika týkající se čtrnáctiletého chlapce s Tourettovým syndromem, terapie přípravkem Tetmodis (tetrabenazine) po opakovaně neúspěšné léčbě jinými preparáty.
Case report on a 14-year-old boy with Tourette‘s syndrome, and Case report on 11-year-old girl with Tourette‘s syndrome + other co-morbidities , Tetmodis therapy (tetrabenazine), after another unsuccessful treatment with other drugs.
- MeSH
- Antipsychotic Agents therapeutic use MeSH
- Child MeSH
- Drug Therapy * methods MeSH
- Attention Deficit Disorder with Hyperactivity drug therapy MeSH
- Neurotransmitter Uptake Inhibitors therapeutic use MeSH
- Humans MeSH
- Adolescent MeSH
- Child Behavior Disorders drug therapy MeSH
- Tetrabenazine * therapeutic use MeSH
- Tics drug therapy MeSH
- Tourette Syndrome * drug therapy MeSH
- Check Tag
- Child MeSH
- Humans MeSH
- Adolescent MeSH
- Male MeSH
- Female MeSH
- Publication type
- Case Reports MeSH
- MeSH
- Cognition Disorders etiology MeSH
- Humans MeSH
- Brain pathology MeSH
- Tics diagnosis physiopathology MeSH
- Tourette Syndrome diagnosis physiopathology MeSH
- Animals MeSH
- Check Tag
- Humans MeSH
- Animals MeSH
- Publication type
- Journal Article MeSH
- Research Support, Non-U.S. Gov't MeSH
- Review MeSH
Článek se zabývá extrapyramidovými onemocněními, jejich klasifikací, symptomy a popisem vybraných extrapyramidových nemocí. Tyto nemoci lze definovat jako řadu poruch způsobených zejména abnormalitami bazálních ganglií a jejich propojením. Extrapyramidové symptomy lze dělit na hypokinetické, které omezují volní hybnost, a na hyperkinetické (dyskinetické), jež se vyznačují abnormálními mimovolními pohyby. Hypokinetické symptomy se projevují akinezí (poruchou iniciace volních pohybů) a bradykinezí (zpomaleným průběhem pohybů). Vybrané extrapyramidové nemoci/poruchy zahrnují parkinsonský syndrom, choreu, balismus, dystonii, tremor, myoklonus a tiky. Včasná diagnóza, léčba a správný management extrapyramidových symptomů může vést ke zmírnění, či v lepších případech k odstranění některých z výše popsaných příznaků.
The article deals with extrapyramidal diseases, their classification, symptoms and description of the extrapyramidal diseases (ED). ED can be defined as a series of disorders caused mainly by abnormalities of basal ganglia and their interconnection. Extrapyramidal symptoms can be divided into hypokinesis, limiting free movement, and hyperkinetic (dyskinetic), characterized by abnormal involuntary movements. Hypokinetic symptoms are manifested by akinesis (free movement initiation disorder) and bradykinesia (slow motion). Selected extrapyramidal diseases / disorders include Parkinson‘s syndrome, chorea, ballism dystonia, torsion dystonia, myclonus and tics. Early diagnosis, treatment, and proper management of extrapyramidal symptoms can lead to mitigation or, in better cases, to the removal of some of the symptoms.
