• MeSH
• Aneurysm diagnosis   complications   MeSH
• Anticoagulants therapeutic use   MeSH
• Stroke * diagnosis   etiology   drug therapy   prevention & control   therapy   MeSH
• Heart Septal Defects, Atrial diagnosis   complications   MeSH
• Diagnostic Techniques, Cardiovascular MeSH
• Ventricular Dysfunction, Left diagnosis   complications   MeSH
• Echocardiography, Transesophageal MeSH
• Atrial Fibrillation epidemiology   complications   MeSH
• Atrial Flutter epidemiology   complications   MeSH
• Risk Assessment methods   statistics & numerical data   MeSH
• Humans MeSH
• Magnetic Resonance Angiography MeSH
• Aneurysm, False diagnosis   complications   MeSH
• Recurrence MeSH
• Secondary Prevention MeSH
• Aged, 80 and over MeSH
• Aged MeSH
• Thromboembolism diagnosis   etiology   drug therapy   prevention & control   MeSH
• Vena Cava, Superior abnormalities   MeSH
• Check Tag
• Humans MeSH
• Male MeSH
• Aged, 80 and over MeSH
• Aged MeSH
• Female MeSH

Studie ARISTOTLE porovnávala účinnost a bezpečnost antikoagulační léčby přímým perorálním inhibitorem faktoru Xa apixabanem s warfarinem u 18 201 pacientů s fibrilací síní a zvýšeným rizikem tromboembolických komplikací. Primární složený cíl – kombinace všech cévních mozkových příhod a systémových embolizací – byl při léčbě apixabanem snížen o 21 %, výskyt hemoragických cévních mozkových příhod poklesl o 49 % a celková mortalita byla snížena o 11 %. Apixaban byl velmi dobře snášen a jeho podávání bylo spojeno se snížením všech hlavních kategorií krvácivých komplikací.

The ARISTOTLE study compared the efficacy and safety of anticoagulation therapy with direct oral factor Xa inhibitor apixaban versus warfarin in 18,201 atrial fibrillation patients at elevated risk of thromboembolic complications. In the apixaban group, the primary composite endpoint of stroke and systemic embolism was reduced by21%, the overall incidence of haemorrhagic stroke decreased by 49 %, and all-cause mortality dropped by 11%. Apixaban was very well tolerated and was associated with reduction in any major category of bleeding complications.

• Keywords
• apixaban,
• MeSH
• Anticoagulants therapeutic use   MeSH
• Stroke drug therapy   prevention & control   MeSH
• Factor Xa MeSH
• Atrial Fibrillation drug therapy   complications   MeSH
• Atrial Flutter drug therapy   complications   MeSH
• Drug Evaluation statistics & numerical data   MeSH
• Risk Assessment statistics & numerical data   MeSH
• Platelet Aggregation Inhibitors therapeutic use   MeSH
• Factor Xa Inhibitors MeSH
• Clinical Trials as Topic statistics & numerical data   MeSH
• Humans MeSH
• Mortality MeSH
• Pyrazoles therapeutic use   MeSH
• Pyridones therapeutic use   MeSH
• Thromboembolism epidemiology   drug therapy   prevention & control   MeSH
• Check Tag
• Humans MeSH
• Male MeSH
• Female MeSH

Supraventrikulární arytmie u akutního infarktu myokardu představují častou a klinicky závažnou problematiku. Výskyt některých arytmií ve spojení s akutním koronárním syndromem má zásadní vliv na krátkodobou i dlouhodobou prognózu nemocných. Jedna z nejčastějších poruch rytmu, se kterou se u pacientů s akutním infarktem myokardu setkáváme, je fibrilace síní. Obzvláště nově vzniklá fibrilace síní je obvykle ukazatelem horšího průběhu hospitalizace a vyšší hospitalizační i dlouhodobé mortality. Vliv terapie zaměřené na obnovu sinusového rytmu na dlouhodobou prognózu zůstává zatím nejasný, jednoznačně je tato léčba indikována, pouze pokud je arytmie spojená s výraznými symptomy či pokud vede ke zhoršení klinického stavu. Primárním předpokladem úspěšné léčby je korekce vyvolávajících a rizikových faktorů, jako jsou hypokalemie, hypoxemie, srdeční selhání, z antiarytmik je lékem volby amiodaron. Příznivý vliv na incidenci nově vzniklé AF u AIM má časná reperfuzní terapie, v našich podmínkách především primární PCI. Nedílnou součástí komplexní léčby pacienta s AF je prevence trombembolických komplikací. Z ostatních SV arytmií komplikujících průběh AIM se častěji setkáváme s paroxyzmální formou síňové tachykardie, epizodicky se vyskytuje mj. také její neparoxyzmální forma nebo multifokální síňová tachykardie. Jejich dlouhodobý prognostický vliv není znám, v průběhu akutního koronárního syndromu může jejich výskyt vést ke zhoršení projevů srdečního selhání či myokardiální ischemie a může být příčinou hemodynamické nestability. Indikace k léčbě těchto arytmií je značně individuální, antiarytmikem volby je podobně jako u AF amiodaron, prevence trombembolických komplikací obvykle nebývá nutná.

Supraventricular arrhythmias complicating acute myocardial infarction are a common and usually clinically important problem. The occurrence of certain supraventricular arrhythmias has a significant impact on short- and long-term patient prognosis. Atrial fibrillation is one of the most frequently seen arrhythmias in acute myocardial infarction patients. Especially a new-onset atrial fibrillation a predictor of poorer hospitalization outcome and has an independent and meaningful impact on the future patient prognosis. Long-term effect of antiarrhythmic therapy remains unknown; this therapy is usually indicated only when arrhythmia is associated with severe symptoms or deterioration of the patient’s clinical status. Correction of the risk factors such as hypokalemia, hypoxemia or heart failure is a prerequisite for favourable therapy outcome; amiodaron is widely considered as the first choice antiarhythmic therapy. Early reperfusion therapy reduces the incidence of new-onset atrial fibrillation, most frequently used in the Czech Republic is the primary PCI. Prevention of tromboembolic complications is an essential part of atrial fibrillation treatment. Other supraventricular arrhythmias described in the context of AMI include paroxysmal atrial tachycardia and, rarely, non-paroxysmal atrial tachycardia or multifocal atrial tachycardia. Long-term effect of these arrhythmias on patient prognosis has not been established yet; their onset during AMI could lead to haemodynamic instability and/or worsening of heart failure or myocardial ischemia symptoms. Indication and treatment strategy should be considered individually. Similarly to atrial fibrillation, amiodaron is the first choice antiarrhythmic treatment, if indicated. Thrombembolic event prevention is only rarely needed.

• MeSH
• Acute Coronary Syndrome MeSH
• Acute Disease MeSH
• Atrial Fibrillation complications   physiopathology   therapy   MeSH
• Atrial Flutter complications   physiopathology   therapy   MeSH
• Myocardial Infarction complications   MeSH
• Humans MeSH
• Prognosis MeSH
• Arrhythmias, Cardiac classification   complications   mortality   MeSH
• Check Tag
• Humans MeSH

• MeSH
• Acute Coronary Syndrome drug therapy   complications   prevention & control   MeSH
• Anticoagulants administration & dosage   adverse effects   therapeutic use   MeSH
• Aspirin administration & dosage   adverse effects   therapeutic use   MeSH
• Benzimidazoles therapeutic use   MeSH
• Stroke drug therapy   complications   prevention & control   MeSH
• Electric Countershock MeSH
• Atrial Fibrillation drug therapy   complications   MeSH
• Atrial Flutter drug therapy   complications   MeSH
• Humans MeSH
• Meta-Analysis as Topic MeSH
• Morpholines therapeutic use   MeSH
• Pyridines therapeutic use   MeSH
• Risk Factors MeSH
• Thiophenes therapeutic use   MeSH
• Thromboembolism drug therapy   complications   MeSH
• Warfarin therapeutic use   MeSH
• Check Tag
• Humans MeSH

Úvod: Katetrizační ablace kavotrikuspidálního isthmu (KTI) se stala metodou první volby léčby osob s typickým flutterem síní. Metodika: Retrospektivní analýza pacientů (n = 61) po radiofrekvenční (RF) ablaci KTI pro permanentní flutter síní a s dysfunkcí levé komory (ejekční frakce levé komory (EF LK) ? 50 %). Pozorovali jsme efekt RF ablace na srdeční rytmus a vývoj EF LK po minimálně 3 měsících od výkonu, v závislosti na tíži systolické dysfunkce LK a přítomnosti strukturálního onemocnění srdce. Výsledky: U 51 (83,6 %) pacientů se udržoval sinusový rytmus (SR) – 30 mělo trvale sinusový rytmus (49,2 %) a 21 SR s paroxyzmální fibrilací síní (FS) (34,4 %). U 5 nemocných (8,2 %) se výkon opakoval pro recidivu flutteru síní. Průměrná EF LK vzrostla z původních 37,8 ± 9,9 % na 43,5 ± 11,4 % (vzestup o 15 % v rámci celkového souboru, p = 0,001), přičemž u skupiny s udržujícím se SR byl vzestup EF LK ještě výraznější (18,8 %, p < 0,001). U nemocných s neischemickou kardiomyopatií byl vzestup EF LK v průměru 19,7 % (p = 0,01), oproti 12,2 % (p = 0,066) u pacientů s ischemickou chorobou srdeční (pacienti po PCI či CABG). Závěr: Katetrizační ablace je efektivní nefarmakologickou léčbou typického flutteru síní, nicméně u relativně velkého procenta pacientů přetrvává po RF ablaci fibrilace síní (převážně její paroxyzmální forma). V našem souboru došlo k signifikantnímu vzestupu EF LK s odstupem po provedeném výkonu. Vyšší průměrný vzestup EF LK jsme pozorovali u pacientů s těžkou dysfunkcí LK, naproti tomu ve skupině osob s EF LK > 35 % bylo vyšší procento osob s přetrvávajícím sinusovým rytmem. Větší efekt na systolickou funkci levé komory byl pozorován u nemocných s neischemickou kardiomyopatií oproti pacientům s ischemickou chorobou srdeční.

Introduction: Catheter ablation of cavotricuspid isthmus (CTI) has become the first line therapy in patients (pts) with typical atrial flutter. Methods: Retrospective analysis of patients (n = 61) with permanent typical atrial flutter and systolic dysfunction of left ventricle (left ventricular ejection fraction (LVEF) ? 50 %). All patients underwent catheter ablation of CTI and the effect of ablation on cardiac rhythm and LVEF after a minimum of 3 months follow-up was analysed with respect to the degree of LV systolic dysfunction and presence of structural heart disease. Results: Sinus rhythm (SR) was observed in 51 pts (83.6 %), with 30 only having SR (49.2 %) and 21 having SR with paroxysmal atrial fibrillation (34.4 %). In 5 pts (8.2 %) we repeated the ablation for recurrence of typical atrial flutter. The mean LVEF after the procedure increased from 37.8 ± 9.9 % to 43.5 ± 11.4 % (by 15 % in the whole group, p = 0.001), in subgroup with SR, the increase of LVEF was 18.8 % (p < 0.001). In patients with nonischaemic cardiomyopathy the increase was 19.7 % (p = 0.01) compared to 12.2 % (p = 0.066) in those with ischaemic heart disease (patients who underwent PCI or CABG). Conclusions: Catheter ablation of CTI is an effective nonpharmacological therapy of typical atrial flutter, but a relatively large proportion of patients develop atrial fibrillation (especially its paroxysmal form) during follow-up. The LVEF significantly improved after ablation. A higher increase was observed in patients with severe LV systolic dysfunction. By contrast, a larger proportion of patients remained in sinus rhythm in the subgroup with LVEF > 35 %. A more pronounced effect on systolic function of LV was observed in subjects with nonischaemic cardiomyopathy, compared to patients with ischaemic heart disease.

• MeSH
• Anti-Arrhythmia Agents therapeutic use   MeSH
• Ventricular Dysfunction, Left diagnosis   complications   therapy   MeSH
• Drug Therapy methods   utilization   MeSH
• Atrial Fibrillation complications   therapy   MeSH
• Atrial Flutter diagnosis   complications   therapy   MeSH
• Cardiomyopathies classification   complications   therapy   MeSH
• Catheter Ablation methods   utilization   MeSH
• Humans MeSH
• Heart Conduction System drug effects   MeSH
• Retrospective Studies MeSH
• Statistics as Topic MeSH
• Outcome and Process Assessment, Health Care MeSH
• Check Tag
• Humans MeSH

Patofyziologie fibrilace síní (FS) je velmi komplexní. Arytmie je Často spouštěna ektopickou aktivitou, jejíž zdroj bývá nejčastěji v ústí plicních žil, v horní duté žíle, koronárním sinu, méně často i jinde v myokardu síní. Vlastním mechanismem udržující se FS jsou mnohočetné reentry okruhy. Ty mohou nahodile kroužit v síních nebo vznikají určitá stabilnější „hnízda" FS, rotory, z nichž se šíří aktivační vlny, které se dále štěpí na vlny dceřiné. U většiny pacientů, zejména s paroxyzmální FS, vycházejí reentry z levé síně. FS se může střídat i s jinými sinovými tachykardiemi a flutterem síní. Při vhodném substrátu, tedy při určitých elektrotyziologických i strukturálních změnách myokardu, se FS udržuje. Vývoj FS, spouštěcí ložiska i arytmogenní substrát výrazně ovlivňují četné modulující faktory. Ty mohou být neovlivnitelné (věk, pohlaví, genetlcké faktory) a ovlivnitelné. Mezi ovlivnitelné faktory patří zánět, dilatace a napětí stěn síní, neurohumorální a hormonální změny, dysfunkce endotelu a další. Patofyziologická mozaika FS se patrně liší od jednoho nemocného k druhému. Zatím nejsme schopni určit podíl různých mechanismů vzniku FS v individuálních případech.

• MeSH
• Electrophysiology methods   standards   MeSH
• Atrial Fibrillation diagnosis   etiology   physiopathology   MeSH
• Atrial Flutter etiology   complications   physiopathology   MeSH
• Hormones deficiency   adverse effects   MeSH
• Genetics, Medical methods   trends   MeSH
• Humans MeSH
• Pathology methods   MeSH
• Arrhythmias, Cardiac etiology   complications   physiopathology   MeSH
• Heart Failure etiology   complications   physiopathology   MeSH
• Tachycardia etiology   complications   physiopathology   MeSH
• Check Tag
• Humans MeSH

Embolizace hmot z levostranných srdečních oddílů do mozku nebo paradoxní embolizace z žilního systému přes srdeční zkratovou vadu je příčinou až 20 % ischemických cévních mozkových příhod a tranzitorních ischemických atak. Diagnostické i léčebné metody, jejich dostupnost a názory na ně doznaly v poslední době řadu změn. Článek rozebírá jednotlivé příčiny kardioembolizačních cévních příhod, jejich četnost, rizikovost a diagnostické, léčebné a preventivní postupy.

• MeSH
• Anticoagulants administration & dosage   adverse effects   therapeutic use   MeSH
• Stroke * diagnosis   etiology   prevention & control   MeSH
• Heart Septal Defects, Atrial diagnosis   etiology   complications   MeSH
• Embolism * diagnosis   etiology   prevention & control   MeSH
• Atrial Fibrillation diagnosis   etiology   complications   MeSH
• Atrial Flutter diagnosis   etiology   complications   MeSH
• Myocardial Infarction diagnosis   etiology   complications   MeSH
• Platelet Aggregation Inhibitors administration & dosage   adverse effects   therapeutic use   MeSH
• Humans MeSH
• Heart Neoplasms diagnosis   complications   MeSH
• Heart Valve Diseases diagnosis   etiology   complications   MeSH
• Risk Factors MeSH
• Heart * physiopathology   drug effects   MeSH
• Statistics as Topic MeSH
• Tissue Plasminogen Activator administration & dosage   therapeutic use   MeSH
• Ischemic Attack, Transient diagnosis   etiology   prevention & control   MeSH
• Thrombolytic Therapy methods   utilization   MeSH
• Check Tag
• Humans MeSH

• MeSH
• Electrophysiologic Techniques, Cardiac trends   utilization   MeSH
• Electrocardiography methods   trends   utilization   MeSH
• Atrial Flutter etiology   complications   therapy   MeSH
• Catheter Ablation methods   trends   utilization   MeSH
• Humans MeSH
• Tachycardia, Ectopic Atrial etiology   complications   therapy   MeSH
• Check Tag
• Humans MeSH

• MeSH
• Atrial Flutter complications   therapy   MeSH
• Risk Assessment MeSH
• Catheter Ablation MeSH
• Arrhythmias, Cardiac therapy   MeSH
• Thromboembolism pathology   MeSH

• MeSH
• Anti-Arrhythmia Agents classification   therapeutic use   MeSH
• Atrial Fibrillation diagnosis   drug therapy   complications   MeSH
• Atrial Flutter diagnosis   drug therapy   complications   MeSH
• Humans MeSH
• Risk Factors MeSH
• Heart Rate MeSH
• Thromboembolism etiology   prevention & control   MeSH
• Check Tag
• Humans MeSH