Česká republika je na předních světových místech v počtu implantací kardiostimulátorů i defibrilátorů v Evropě. Stále častěji mohou mít některý z implantátů lidé v mladší generaci. Kardiologové jsou pak konfrontováni s dotazy a doporučeními, zda a za jakých podmínek se může pacient s implantovaným kardiostimulátorem či defibrilátorem věnovat sportovní aktivitě. Tato péče vyžaduje specifické kardiologické vzdělání souběžně s porozuměním mysli a tužeb sportovce. Nově vznikající subspecializace sportovní kardiologie jde výše zmíněným požadavkům naproti a stává se mostem mezi světem sportu a světem pacientů s kardiovaskulárním onemocněním. V této přehledové práci jsou shrnuta ve zkrácené formě aktuálně publikovaná data o jednotlivých aspektech sportu s implantovaným kardiostimulátorem a defibrilátorem. Jsou diskutovány otázky indikace implantací, návratu ke sportovní činnosti po implantaci, péče o oblast generátoru po implantaci, zatížení elektrod u sportovců, specifikace programování systémů u sportovců, zátěžového testování. V neposlední řadě jsou shrnuta fakta o způsobilosti sportovce s implantovaným systémem ke sportu.

The Czech Republic is one of the leaders in the number of implantations of pacemakers and defibrillators in Europe. Increasingly, people in the younger generation may have one of the implants. Cardiologists are then confronted with questions and asked for recommendations about conditions a patient with an implanted pacemaker or defibrillator can engage in the sports activity. This care requires specific cardiological educa- tion along with an understanding of the athlete's mind and desires. The emerging sub-specialization of sports cardiology answers the above-mentioned requirements and becomes a bridge between the world of sports and the world of patients with cardiovascular disease. In this review, the currently published data on individual aspects of the sport with an implanted pacemaker and defibrillator are summarized in an abbreviated form. Issues of indication of implants, return to sports activities after implantation, care of the generator area, issues of electrode durability in athletes, specifica- tions of system programming in athletes, stress testing are discussed. Finally, the facts about the eligibility of an athlete with an implanted system for sport are summarized.

• MeSH
• defibrilátory implantabilní normy   statistika a číselné údaje   MeSH
• kardiostimulátor mikrobiologie   statistika a číselné údaje   MeSH
• komorová tachykardie klasifikace   terapie   MeSH
• lidé MeSH
• osobní ochranné prostředky normy   MeSH
• prostředky srdeční resynchronizační terapie statistika a číselné údaje   trendy   MeSH
• sportovci MeSH
• sporty klasifikace   MeSH
• srdeční arytmie * chirurgie   epidemiologie   klasifikace   MeSH
• určení vhodnosti pacienta normy   MeSH
• zátěžový test metody   normy   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• přehledy MeSH
• směrnice pro lékařskou praxi MeSH

BACKGROUND: To date, there are no data from randomized controlled studies on the benefit of cardiac resynchronization therapy (CRT) when implanted as an upgrade in patients with a previous device as compared to de novo CRT. In the CRT Survey II we compared the baseline data of patients upgraded to CRT (CRT-P/CRT-D) from a previous pacemaker (PM) or implantable cardioverter-defibrillator (ICD) to de novo CRT implantation. METHODS AND RESULTS: In the European CRT Survey II, clinical practice data of patients undergoing CRT and/or ICD implantation across 42 European Society of Cardiology (ESC) countries were collected between October 2015 and December 2016. Out of a total of 11 088 patients, 2396 (23.2%) were upgraded from a previous PM or ICD and 7933 (76.8%) underwent de novo implantation. Compared to de novo implantations, upgraded patients were older, more often male, more frequently had ischaemic heart failure aetiology, atrial fibrillation, reduced renal function, worse heart failure symptoms, and higher N-terminal pro-B-type natriuretic peptide levels. Upgraded patients were more often PM-dependent and less frequently received CRT-D. Total peri-procedural, in-hospital complications and length of hospital stay were similar. Upgraded patients were less frequently treated with heart failure medication at discharge. CONCLUSION: Despite a lack of evidenced-based data, close to one quarter of all CRT implantations across 42 ESC countries were upgrades from a previous PM or ICD. Despite older age and worse symptoms, the CRT implantation procedures in upgraded patients were equally frequently successful and complications similar to de novo implantations. These results call for more studies.

• MeSH
• kardiologie * MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• míra přežití trendy   MeSH
• prevalence MeSH
• prostředky srdeční resynchronizační terapie statistika a číselné údaje   MeSH
• průzkumy a dotazníky * MeSH
• retrospektivní studie MeSH
• rizikové faktory MeSH
• senioři MeSH
• společnosti lékařské * MeSH
• srdeční selhání epidemiologie   terapie   MeSH
• výsledek terapie MeSH
• Check Tag
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• senioři MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• časopisecké články MeSH
• multicentrická studie MeSH
• srovnávací studie MeSH
• Geografické názvy
• Evropa MeSH

Cíl: Cílem této studie bylo porovnat nastavení mezikomorového zpoždění pomocí trojrozměrné echokardiografie (3DE) s využitím systolic dyssynchrony indexu (SDI) oproti nastavení dle šíře komplexu QRS u nemocných s nově implantovaným biventrikulárním kardiostimulátorem (srdeční resynchronizační léčbou, SRL). Sledovali jsme vliv na redukci objemů levé komory (LK) a počet echokardiografických respondérů v odstupu šesti měsíců od implantace. Metodika: Do této randomizované otevřené studie bylo zařazeno 63 nemocných s nedávno implantovanou SRL. Nemocní byli rozděleni do dvou skupin dle způsobu nastavení mezikomorového zpoždění: v první skupině dle šíře komplexu QRS (n = 31) s cílem dosáhnout nejužšího komplexu QRS, ve 2. skupině pomocí SDI (n = 32) s cílem dosáhnout jeho nejnižší hodnoty. Nemocní před implantací SRL a po šesti měsících od implantace podstoupili 3DE vyšetření ke zhodnocení objemů levé komory (LK), ejekční frakce LK (EFLK) a SDI. Hodnotili jsme též klinickou odpověď a měřili koncentraci N-terminálního fragmentu natriuretického propeptidu typu B (NT-proBNP). Výsledky: Po šesti měsících nebyl zaznamenán signifikantní rozdíl v redukci end-systolického objemu LK (-33 ± 55 ml vs. -48 ± 43 ml, p = 0,367), ve zlepšení EFLK (+7,3 ± 10,9 % vs. +10,2 ± 9,4 %, p = 0,210), v klinické odpovědi a v poklesu koncentrace NT-proBNP mezi oběma skupinami. Počet echokardiografických respondérů byl v obou skupinách podobný (14 vs. 18, p = 0,612). Závěr: Individuální optimalizace mezikomorového zpoždění pomoci SDI nepřinesla v odstupu šesti měsíců oproti nastavení dle šíře komplexu QRS signifikantní zlepšení echokardiografických a klinických parametrů.

Aim: The aim of this study was to compare the setting of interventricular (VV) delay by 3D echocardiography (3DE) using systolic dyssynchrony index (SDI) versus QRS width measurement in new cardiac resynchronization therapy (CRT) recipients. We observed the impact on the reduction of left ventricle volumes and increase in volumetric responders (defined as a ≥15% reduction in left ventricular end-systolic volume (LVESv) at the 6-month follow-up. Methods: We included 63 patients with recently implanted CRT in this open-label, randomized trial. Patients were randomized into two groups. VV delay was set by the QRS width in the group 1 (n = 31) to obtain the narrowest QRS complex and by SDI in the group 2 (n = 32) to achieve the lowest possible value. We evaluated LVESv, left ventricular ejection fraction (LVEF) by 3DE, before CRT implantation and at 6-month follow-up, in all patients. We also obtained clinical parameters and the level of NT-proBNP. Results: The second group showed only a trend towards greater reduction of LVESv (-33 ± 55 ml vs. -48 ± 43 ml; p = 0.367), increase in LVEF (+7.3 ± 10.9% vs. +10.2 ± 9.4%; p = 0.210) and greater number of volumetric responders (14 vs. 18; p = 0.612) compared with the group 1 at 6-month follow-up. There were also no significant differences in clinical outcomes and the level of NT-proBNP. Conclusion: Individual CRT optimization using SDI compared with QRS duration assessment did not reveal any significant differences in echocardiographic parameters and clinical outcomes at 6-month follow-up.

• MeSH
• echokardiografie trojrozměrná * metody   statistika a číselné údaje   MeSH
• elektrokardiografie metody   statistika a číselné údaje   MeSH
• individuální biologická variabilita MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• prostředky srdeční resynchronizační terapie statistika a číselné údaje   MeSH
• senioři MeSH
• srdeční komory diagnostické zobrazování   MeSH
• srdeční resynchronizační terapie * metody   statistika a číselné údaje   MeSH
• srdeční selhání terapie   MeSH
• výsledek terapie MeSH
• Check Tag
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• senioři MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• práce podpořená grantem MeSH
• srovnávací studie MeSH

BACKGROUND: A total of 30% to 40% of patients with congestive heart failure eligible for cardiac resynchronization therapy (CRT) either do not respond to conventional CRT or remain untreated due to an inability or impediment to coronary sinus (CS) lead implantation. The WiSE-CRT system (EBR Systems, Sunnyvale, California) was developed to address this at-risk patient population by performing biventricular pacing via a wireless left ventricular (LV) endocardial pacing electrode. OBJECTIVES: The SELECT-LV (Safety and Performance of Electrodes implanted in the Left Ventricle) study is a prospective multicenter non-randomized trial assessing the safety and performance of the WiSE-CRT system. METHODS: A total of 35 patients indicated for CRT who had "failed" conventional CRT underwent implantation of an LV endocardial pacing electrode and a subcutaneous pulse generator. System performance, clinical efficacy, and safety events were assessed out to 6 months post-implant. RESULTS: The procedure was successful in 97.1% (n = 34) of attempted implants. The most common indications for endocardial LV pacing were difficult CS anatomy (n =12), failure to respond to conventional CRT (n = 10), and a high CS pacing threshold or phrenic nerve capture (n = 5). The primary performance endpoint, biventricular pacing on the 12-lead electrocardiogram at 1 month, was achieved in 33 of 34 patients. A total of 28 patients (84.8%) had improvement in the clinical composite score at 6 months, and 21 (66%) demonstrated a positive echocardiographic CRT response (≥5% absolute increase in LV ejection fraction). There were no pericardial effusions, but serious procedure/device-related events occurred in 3 patients (8.6%) within 24 h, and 8 patients (22.9%) between 24 h and 1 month. CONCLUSIONS: The SELECT-LV study demonstrates the clinical feasibility for the WiSE-CRT system, and provided clinical benefits to a majority of patients within an otherwise "failed" CRT population. (Safety and Performance of Electrodes Implanted in the Left Ventricle [SELECT-LV]; NCT01905670).

• MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• neúspěšná terapie MeSH
• prospektivní studie MeSH
• prostředky srdeční resynchronizační terapie škodlivé účinky   statistika a číselné údaje   MeSH
• senioři MeSH
• srdeční resynchronizační terapie škodlivé účinky   statistika a číselné údaje   MeSH
• srdeční selhání terapie   MeSH
• Check Tag
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• senioři MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• časopisecké články MeSH
• klinické zkoušky MeSH
• multicentrická studie MeSH

Cíl: Cílem této studie je prokázat, že nastavení biventrikulárního kardiostimulátoru echokardiograficky pomocí trojrozměrné echokardiografie (3DE) povede k větší hemodynamické odpovědi bezprostředně po optimalizaci a navodí větší redukci endsystolického objemu levé komory (LK) oproti standardnímu nastavení (dle šíře QRS komplexu) v odstupu 1 měsíce od implantace. Metodika: Do této randomizované, otevřené studie bylo zařazeno 63 nemocných (věk 70 ± 10 let, muži 47) indikovaných k srdeční resynchronizační léčbě (CRT). Nemocní byli randomizováni do dvou skupin. V obou skupinách bylo nejprve atrio-ventrikulární (AV) delay nastaveno iterativní metodou. Mezikomorové (VV) delay bylo v 1. skupině nastaveno dle šíře QRS komplexu (n=31), ve 2. skupině pomocí 3D echokardiografie (n=32). U všech nemocných jsme před implantací CRT a po 1 měsíci hodnotili funkční třídu dle New York Heart Association (NYHA), provedli jsme 6minutový test chůze (6MWT), nemocní vyplnili dotazník kvality života (MLHFQ) a měřili jsme hladinu NT-proBNP v krvi. Všichni nemocní před implantací CRT, bezprostředně po optimalizaci a měsíc po implantaci podstoupili 3D echokardiografické vyšetření ke zhodnocení objemů LK, měření ejekční frakce levé komory (EF LK) a systolic dyssynchrony indexu (SDI). Výsledky: V 2. skupině při kontrolním vyšetření po 1 měsíci byl trend k větší redukci endsystolického objemu LK (–23 ± 41ml vs. –27 ± 36 ml, P 0,656) a vzestupu EF LK (+4,3 ± 8,0 % vs. +6,9 ± 7,6 %, P 0,206) oproti 1. skupině. V klinické odpovědi (funkční třída NYHA, 6MWT, MLHFQ) se obě skupiny po 1 měsíci výrazně nelišily. Závěr: Individuální optimalizace CRT pomoci 3DE oproti konvenčnímu nastavení může vést k větší redukci endsystolického objemu LK a zlepšení systolické funkce LK. Naše zkušenosti naznačují možnost využití této metody k optimalizaci VV delay v běžné klinické praxi.

Aim: The aim of this study is to demonstrate that the setting of the biventricular pacemaker by echocardiography using 3DE will lead to greater hemodynamic response immediately after optimization and creates more reduction of end-systolic volume of left ventricule than the standard setting (according to the width of the QRS complex) in 1 month after implantation. Methods: In this randomized, open-label trial, 63 patients (age 70 ± 10 years, 47 males) indicated for cardiac resynchronization therapy (CRT) have been included. Patients were randomized into two groups. In both groups, the atrioventricular (AV) delay has been initially set by iterative method. Interventricular (VV) delay was in the first group set according to the width of the QRS complex (n 31), in the second group using 3D echocardiography (n 32). In all patients functional class New York Heart Association (NYHA), 6-minute walk test (6MWT), quality of life questionnaire (MLHFQ) and level of NT-proBNP in the blood were obtained before CRT and after 1 month. 3DE was performed in all patients for the evaluation of LV volumes, left ventricular ejection fraction (LVEF) and systolic dyssynchrony index (SDI) before CRT implantation, immediately after optimizing and after 1 month. Results: The second group showed trend towards greater reduction of end-systolic volume of LV (-23 ± 41 ml vs – 27 ± 36 ml, P 0.656) and larger increase in LVEF (+ 4.3 ± 8,0 % vs + 6.9 ± 7.6 %, P 0.206) than the first group at the control examination after 1 month. Both groups did not differ in the clinical response (NYHA functional class, 6MWT, MLHFQ) after 1 month. Conclusion: Individual optimization of CRT by 3DE compared to conventional may potentially setup lead to a greater reduction of end-systolic LV volume and to improvement in LV systolic function. Our experience indicates the possibility of using this method for optimizing VV delay in routine clinical practice.

• MeSH
• blokáda Tawarova raménka diagnóza   chirurgie   MeSH
• dysfunkce levé srdeční komory diagnóza   chirurgie   MeSH
• elektrokardiografie metody   přístrojové vybavení   MeSH
• funkce levé komory srdeční MeSH
• lidé MeSH
• prospektivní studie MeSH
• prostředky srdeční resynchronizační terapie statistika a číselné údaje   MeSH
• srdeční resynchronizační terapie metody   MeSH
• srdeční selhání diagnóza   chirurgie   MeSH
• výsledek terapie MeSH
• zobrazování trojrozměrné MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• randomizované kontrolované studie MeSH