Aim: Research on the health consequences of violent victimization of people with disabilities is lacking. This study aims to identify the factors that are associated with physical and mental health impacts of anti-disability bias victimization. Methods: The study drew on a unique sample of 331 self-identified people with disabilities, all over the age of 15, residing in Czechia. From this sample, 47 questionnaires were excluded. The respondents were asked about the most serious incident of anti-disability bias victimization in the last five years. A series of bivariate binary logistic regressions were performed - with the consequences of this incident as outcomes (mental health and physical health). Results: 90 respondents (32%) reported experiencing the most serious incident of bias victimization in the last five years. 60% of victims reported anxiety and sadness, and 28% deterioration in physical health. The results suggest that victims experience physical and mental health consequences unequally. Age, perceived disability in specific areas, visibility of disability, presence of multiple disabilities, and number of offenders are associated with the experience of physical health deterioration. Education, perceived disability in specific areas, and visibility of disability are associated with the experience of mental health impacts. Conclusion: Certain groups of people with disabilities who experience victimization report poorer physical and mental health outcomes. This differential experience should be considered in immediate responses and prevention programs.
- MeSH
- duševní zdraví statistika a číselné údaje MeSH
- emoce MeSH
- lidé MeSH
- logistické modely MeSH
- násilí psychologie statistika a číselné údaje MeSH
- postižení * psychologie statistika a číselné údaje MeSH
- předsudek * psychologie statistika a číselné údaje MeSH
- sociální problémy psychologie statistika a číselné údaje MeSH
- zdraví statistika a číselné údaje MeSH
- zpráva o sobě MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- mužské pohlaví MeSH
- ženské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- práce podpořená grantem MeSH
- MeSH
- emigranti a imigranti * MeSH
- gravidita MeSH
- gynekologické vyšetření * využití MeSH
- hygiena práce pracovní síly statistika a číselné údaje zákonodárství a právo MeSH
- kouření MeSH
- lidé MeSH
- novorozenec MeSH
- pití alkoholu MeSH
- prenatální péče * metody pracovní síly využití MeSH
- primární prevence ekonomika metody organizace a řízení statistika a číselné údaje trendy MeSH
- průzkumy a dotazníky klasifikace využití MeSH
- psychický stres MeSH
- sociální podmínky ekonomika klasifikace statistika a číselné údaje MeSH
- statistika jako téma MeSH
- těhotenství * MeSH
- těhotné ženy etnologie psychologie MeSH
- zdraví ekonomika etnologie statistika a číselné údaje MeSH
- zdravotní pojištění normy organizace a řízení statistika a číselné údaje trendy využití MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- novorozenec MeSH
- těhotenství * MeSH
- ženské pohlaví MeSH
- Geografické názvy
- Česká republika MeSH
Cieľom príspevku je zmapovať stav merania kvality života na základe analýzy prehľadových štúdií zaradených do publikačných databáz EBSCO a Proquest. Analyzované štúdie boli vybrané podľa týchto kritérií: a) autori prehľaPředběžná sdělení / 371 dových štúdií realizovali systematickú rešerš literatúry z publikačných databáz; b) pojem kvalita života bol deklarovaný názvom alebo abstraktom; c) v štúdii bolo uvedené hodnotenie psychometrických alebo klinimetrických parametrov merania. Zo 64 identifikovaných štúdií bolo 17 vybraných pre samotnú analýzu, ktorá bola zameraná na štyri vlastnosti analyzovaných postupov a nástrojov: a) aké sú teoretické východiská merania kvality života, b) ako boli zaradené hodnotené nástroje do kategórií, c) aké sú ich psychometrické/ klinimetrické vlastnosti a d) aké sú odporúčania autorov prehľadových štúdií týkajúce sa merania kvality života. Čo sa týka teoretických východísk jednotlivých nástrojov, bola zaznamenaná relatívna zhoda v definovaní konštruktu kvality života, ale veľké odlišnosti v používaní tohto konštruktu pri meraní a identifikovaná bola konfúzia pojmov kvalita života a „na zdravie sa vzťahujúca“ kvalita života. Čo sa týka toho, k akému typu používaný nástroj patrí, typickým je rozlíšenie na špecifické a generické nástroje, kde špecifické sú citlivejšie k zmene a odlišnostiam medzi skupinami, ale neumožňujú širšie porovnanie medzi rôznymi kategóriami respondentov. Čo sa týka psychometrických ukazovateľov hodnotených nástrojov, zistená bola absencia overovania test-retest reliability a neadekvátne postupy, resp. chýbanie obsahovej a konštruktovej validity nástroja. K najpoužívanejším klinimetrickým parametrom patril ukazovateľ responsiveness, jeho absencia patrila k často konštatovaným nedostatkom. Pre odporúčania autorov prehľadových štúdií platí, že sú rôznorodé a upozorňujú na mnohé problémy, ktoré je v prípade merania kvality života potrebné riešiť.
The paper conducts a survey of the state of quality of life measurement on the basis of analysis of overview studies included in EBSCO and Proquest publication data-bases. The analyzed studies were selected according to these criteria: a) authors of overview studies accomplished a systematic research of literature from publication data-bases; b) concept of quality of life was declared by the title or abstract; c) the evaluation of psychometric or clinimetric parameters of measurement was included in the study. From 64 identified studies, 17 were selected for analysis focused on four characteristics of analyzed procedures and instruments: a) what are the theoretical starting points for quality of life measurement, b) how were the evaluated instruments classified into the categories, c) what are their psychometric/clinimetric parameters, and d) what are the recommendations of authors of overview studies concerning quality of life measurement. In theoretical starting points of particular instruments the relative agreement in defining the construct of quality of life was found but big differences in using this construct in measuring, and the confusion of quality of life and „health-related quality of life“ concepts was identified. Concerning the type of the used instrument the typical differentiation is specific and generic instruments. The specific ones are more sensitive to change and differences between groups but they do not make possible the wider comparison between different categories of respondents. In psychometric parameters of evaluated instruments the absence of verifying the test-retest reliability and nonadequate procedures were found, missing the content and construct validity of the instrument respectively. The responsiveness indicator was the most used clinimetric parameter, its absence was one of often stated deficiencies. Concerning the recommendations of authors of overview studies they are diverse and they alert to numerous problems that must be solved in measuring the quality of life.
235 stran, Obsahuje bibliografické odkazy a rejstřík, tabulky ; 24 cm
- Klíčová slova
- statistika zdravotnická, statistické analýzy,
- MeSH
- průzkumy zdravotní péče MeSH
- statistické modely MeSH
- statistika jako téma metody MeSH
- veřejné zdravotnictví - informatika MeSH
- zdraví statistika a číselné údaje MeSH
- Publikační typ
- monografie MeSH
- Konspekt
- Veřejné zdraví a hygiena
- Statistika
1. vyd. 112 s. : il. ; 21 cm
HBCS je mezinárodní kolaborativní výzkumná studie Světové zdravotnické organizace o životním stylu dětí a předškoláků. Poskytuje cenná data o specifických oblastech chování, které mají významný vztah k tělesnému a duševnímu zdraví dětí a mládeže.
- MeSH
- dítě MeSH
- podpora zdraví MeSH
- poradenství pro děti MeSH
- zdraví rodiny MeSH
- zdraví statistika a číselné údaje MeSH
- Check Tag
- dítě MeSH
- Geografické názvy
- Česká republika MeSH
Cíl: Cílem práce bylo zjistit a následně porovnat kvalitu života žen s přirozeným otěhotněním s kvalitou života žen po umělém oplodnění. Kvalita života byla u těchto dvou skupin žen hodnocena během těhotenství dvakrát, a to ve 20. – 28. týdnu těhotenství a před termínem porodu. Metodika: Ke sběru empirických dat byl použit standardizovaný dotazník Světové zdravotnické organizace WHOQOL – BREF. Výzkumný vzorek tvořilo 160 těhotných žen, z nichž bylo 80 žen po spontánním otěhotnění a 80 žen po umělém oplodnění. Výzkum byl realizován ve Fakultní nemocnici v Ostravě, Gyncentru v Ostravě a Gyncentru v Opavě. Výsledky: Těhotné ženy po spontánním i po umělém oplodnění hodnotily kvalitu života v těhotenství jako dobrou při prvním (20. – 28. týden těhotenství) i při druhém hodnocení (před termínem porodu). Spokojenost se zdravím hodnotily oba soubory žen při prvním i druhém hodnocení v průměru jako dobrou. Největší rozdíl v hodnocení byl v první doméně posuzující fyzické zdraví. Ve 20. – 28. týdnu těhotenství hodnotily ženy po spontánním otěhotnění své fyzické zdraví lépe než před termínem porodu (p < 0,001). Naproti tomu u žen po umělém oplodnění nedošlo k tak významnému rozdílu mezi prvním a druhým hodnocením. Při hodnocení dalších tří domén těhotnými ženami ať už po spontánním nebo umělém oplodnění nedošlo k výrazným rozdílům v hodnocení. Závěr: Kvalita života přímo nezávisí na způsobu otěhotnění, ale je velmi individuální, stejně tak i výskyt nepříjemných pocitů provázejících těhotenství.
Objective: The aim of the work was to find out and consequently compare the quality of life of women who got pregnant naturally with those who underwent artificial insemination. Quality of life was evaluated twice during the pregnancy, between the 20th and 28th week and just before actual childbirth. Methods: A standardized questionnaire WHOQOL – BREF was used for empirical data collection. The sample was made up of 160 pregnant women divided into two groups: 80 women who had got pregnant naturally and 80 women who underwent artificial insemination. The research was realized at the Faculty hospital Ostrava, Gyncentre Ostrava and Gyncentre Opava. Results: Both groups confirmed quality of life as good during the first and the second evaluation and satisfaction with one's health was on average good as well. The biggest difference was related to physical health. Between the 20th and 28th week of pregnancy women who got pregnant naturally determined their physical health as better than before actual childbirth (p < 0,001). However, not so for women who were artificially inseminated, where differences were not so significant. In the other areas of the study no significant differences were found between either groups. Conclusion: Quality of life does not directly depend on the means of getting pregnant but is very much individual, as well as the occurrence of any unpleasant feelings during the pregnancy.
- MeSH
- asistovaná reprodukce psychologie statistika a číselné údaje MeSH
- dospělí MeSH
- fertilizace MeSH
- kvalita života MeSH
- lidé MeSH
- průzkumy a dotazníky MeSH
- sociální prostředí MeSH
- statistika jako téma MeSH
- těhotenství MeSH
- zdraví statistika a číselné údaje MeSH
- Check Tag
- dospělí MeSH
- lidé MeSH
- těhotenství MeSH
- ženské pohlaví MeSH
Placené zaměstnání se v naší společnosti stalo důležitou součástí osobní identity, neboť uspokojuje potřebu finančního příjmu, umožňuje společenský kontakt a strukturuje čas. Nezaměstnanost je vysoce stresující životní událost, která způsobuje dopad nejen na psychické, ale i fyzické zdraví. Může tak vyvolávat psychické důsledky úzkosti, deprese atd. Na zdravotní stránce nezaměstnaných osob se významně spolupodílí psychologické faktory s fyziologickou predispozicí k nemocem. S ohledem na významné individuální rozdíly mezi nezaměstnaností a zdravím je obtížné nalézt jednoznačnou souvislost. Mezi obzvláště ohroženými jsou osoby s nižším socioekonomickým statusem. Hlavním záměrem této přehledové studie je především upozornit na značnou komplexnost problému nezaměstnanosti v oblasti výzkumu zdraví.
Paid employment is nowadays a very important part of one's identity as it satisfies the need for a wage-earning capacity, facilitates socialization and provides time structure. Unemployment is a very stressful life event that causes psychological but also physical health changes. We can mention feelings of anxiety, depression and so on. There is a very significant interaction between psychological factors and physiological proclivity for illness. There are also a lot of corresponding factors in relation to unemployment and health that cannot be fully described as there are significant differences between people. Especially people with lower socioeconomic status are at a health risk. The main aim of this study is to show the wide complexity of the unemployment problem in the area of health research.
- MeSH
- lidé MeSH
- nezaměstnanost * psychologie statistika a číselné údaje MeSH
- sociální psychologie metody MeSH
- zdraví * ekonomika statistika a číselné údaje MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- přehledy MeSH
- MeSH
- emoce * MeSH
- imunitní systém * MeSH
- lidé MeSH
- sebepojetí * MeSH
- zdraví statistika a číselné údaje MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
