• MeSH
• chirurgická rána terapie   MeSH
• hyperfosfatemie diagnóza   etiologie   MeSH
• hyperkalcemie diagnóza   etiologie   MeSH
• kalcifylaxe * diagnóza   komplikace   MeSH
• lidé MeSH
• paratyreoidektomie MeSH
• pooperační ošetřování MeSH
• sekundární hyperparatyreóza diagnóza   terapie   MeSH
• senioři MeSH
• výsledek terapie MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• senioři MeSH
• Publikační typ
• kazuistiky MeSH

Fosfátový roztok se běžně používá na neonatologických jednotkách v léčbě metabolického kostního onemocnění nedonošených novorozenců. Otravy jsou naštěstí raritní záležitostí, mohou ale vést k akutnímu život ohrožujícímu stavu. Tato kazuistika popisuje otravu fosfátovým roztokem novorozence po propuštění do domácí péče.

Phosphate solution is commonly used in a neonatology department unit to treat metabolic bone disease of prematurity. Fortunately intoxication with phosphate solution are rare but serious situation, which can lead to life-threatening event. This case report presents the course and treatment of intoxication by phosphate solution after discharging from neonatology department.

• MeSH
• fosfáty škodlivé účinky   terapeutické užití   toxicita   MeSH
• hyperfosfatemie * diagnóza   terapie   MeSH
• hypokalcemie terapie   MeSH
• lékové roztoky škodlivé účinky   terapeutické užití   toxicita   MeSH
• lidé MeSH
• novorozenec nedonošený MeSH
• výsledek terapie MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• kazuistiky MeSH

• MeSH
• diferenciální diagnóza MeSH
• hyperfosfatemie diagnóza   etiologie   terapie   MeSH
• hyperkalcemie diagnóza   etiologie   klasifikace   terapie   MeSH
• hypofosfatemie diagnóza   etiologie   farmakoterapie   MeSH
• hypokalcemie diagnóza   etiologie   farmakoterapie   MeSH
• lidé MeSH
• poruchy metabolismu fosforu * diagnóza   etiologie   terapie   MeSH
• poruchy metabolismu vápníku * diagnóza   etiologie   terapie   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH

Hyperfosfatemie je součástí klinického obrazu chronického onemocnění ledvin. Dnes je chápána jako součást minerálové a kostní poruchy při chronickém onemocnění ledvin (chronic kidney disease‑mineral and bone disorder, CKD‑MBD). Ta je spojena se závažnými kardiovaskulárními komplikacemi, především se vznikem kalcifikací cév a měkkých tkání, s rozvojem hypertrofie levé komory srdeční a s oxidačním stresem a mikrozánětem; rovněž zásadním způsobem zvyšuje morbiditu a mortalitu pacientů s onemocněním ledvin. Podle nových poznatků je manifestní hyperfosfatemie až pozdním projevem CKD‑MBD, k retenci fosfátů se všemi prognosticky negativními důsledky dochází již v časných stadiích této choroby. V léčbě hyperfosfatemie, jež je nedílnou součástí komplexní léčby chronického onemocnění ledvin, se vedle dietních opatření a adekvátní dialyzační dávky uplatňuje farmakoterapie vazači fosfátů. Jsou uvedeny patofyziologické principy včetně nových poznatků a shrnuty současné možnosti léčby poruch kalciofosfátového metabolismu.

Hyperphosphatemia is a part of chronic kidney disease clinical presentation. Nowadays, it is seen as a part of mineral and bone disorder accompanying chronic kidney disease (chronic kidney disease‑mineral and bone disorder, CKD‑MBD). It is associated with severe cardiovascular complications, especially with calcifications in vessels and soft tissues, left ventricular hypertrophy, oxidative stress, and microinflammation; it also hugely increases the morbidity and mortality of patients with kidney disease. According to the recent findings, manifest hyperphosphatemia represents a late feature of CKD‑MBD while the retention of phosphates with all – prognostically negative – consequences occurs since early stages of the disease. The treatment of hyperphosphatemia, forming an integral part of complex therapy of chronic kidney disease, includes not only dietary requirements and adequate hemodialysis but also pharmacotherapy with phosphate binders. We describe pathophysiological principles and relevant recent findings and we characterize the current therapeutic armamentarium available in cases of calcium‑phosphate metabolism disorders.

• Klíčová slova
• fosfátové vazače,
• MeSH
• chronická renální insuficience komplikace   MeSH
• fibroblastové růstové faktory MeSH
• fosfáty metabolismus   škodlivé účinky   MeSH
• hyperfosfatemie * diagnóza   patofyziologie   terapie   MeSH
• lidé MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH

Pseudohypoparathyreóza (PHP) je heterogénna skupina chorôb charakterizovaná hypokalciémiou, hyperfosfatémiou, zvýšenou hladinou parathormónu v sére a rezistenciou cieľových tkanív na parathormón. Táto veľmi ojedinelá diagnóza je spojená s molekulárnym defektom, ktorý sa môže prejaviť už v detstve. Prezentujeme kazuistiku pacientky s Downovým syndrómom a Gravesovou-Basedowovou chorobou, ktorá bola hospitalizovaná pre hypokalciémiu ťažkého stupňa. Po sérii diagnostických vyšetrení sa podarila stanoviť vzácna diagnóza PHP typ 1b. Po komplexnom endokrinologickom vyšetrení bola indikovaná na tyreoidektómiu s konkomitantnou exstirpáciou prištítnych teliesok. Pri tomto zákroku bolo jedno prištítne teliesko implatované do kývača.

Pseudohypoparathyreoidismus (PHP) is a heterogeneous group of disorders characterized by hypocalcaemia, hyperphosphatemia, increased serum concentration of parathyroid hormone and target tissue resistance only to parathyroid hormone. This highly unique diagnosis is associated with the molecular defect which may occur in childhood. We present a case report of a patient with Down syndrome and Graves-Basedow disease who was hospitalized because severe hypocalcaemia. She was diagnosed with PHP type 1b after a series of tests. She was indicated to extirpation of all parathyroid glands during bilateral thyroidectomy after a comprehensive endocrinological examination. One parathyroid gland was immediately autotransplanted into the sternocleidomastoid muscle.

• MeSH
• avitaminóza diagnóza   MeSH
• dospělí MeSH
• Downův syndrom * diagnóza   komplikace   metabolismus   MeSH
• Gravesova nemoc * diagnóza   komplikace   metabolismus   MeSH
• hyperfosfatemie diagnóza   metabolismus   MeSH
• hypokalcemie diagnóza   metabolismus   MeSH
• lidé MeSH
• malabsorpční syndromy diagnóza   komplikace   metabolismus   MeSH
• nedostatek vitaminu D diagnóza   etiologie   terapie   MeSH
• pseudohypoparatyreóza diagnóza   komplikace   metabolismus   MeSH
• statistika jako téma MeSH
• tyreoidektomie * metody   využití   MeSH
• Check Tag
• dospělí MeSH
• lidé MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• kazuistiky MeSH

• MeSH
• biologické markery metabolismus   MeSH
• chronická renální insuficience * komplikace   metabolismus   patofyziologie   MeSH
• fibroblastové růstové faktory krev   metabolismus   MeSH
• fosfáty metabolismus   MeSH
• hyperfosfatemie * diagnóza   etiologie   metabolismus   MeSH
• kardiovaskulární nemoci etiologie   metabolismus   MeSH
• lidé MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• komentáře MeSH
• práce podpořená grantem MeSH
• úvodní články MeSH

Úvod: Mírné až střední snížení glomerulární filtrace (GFR) u jedinců s chronickým renálním onemocněním (CKD) nemusí být spojeno s hyperfosfatemií díky adaptivnímu snížení tubulární resorpce fosfátů (TRPi) v reziduálních nefronech. Klinické hodnocení této funkce se provádí na podkladě měření frakční exkrece fosfátů (FEPi), což je veličina, která udává, jaká část z profiltrovaného množství fosfátů je vylučována do moči. Tato veličina může poskytnout užitečné informace o účasti ledvin na fosfátové homeostáze vnitřního prostředí. Tato studie je zaměřena na porovnání hodnoty kr(FEPi) vyšetřené na podkladě poměru clearance fosfátů (CPi) a clearance kreatininu (CKr) označeného kr(FEPi) a hodnotu vypočítanou na podkladě poměru CPi a přesně změřené GFR jako clearance inulinu (Cin), označenou jako in(FEPi). Cílem porovnání obou metod vyšetření FEPi bylo zjistit, jak dalece lze na podkladě jednoduchého vyšetření kr(FEPi) posoudit stupeň inhibice tubulárního transportu fosfátů v reziduálních nefronech. Metodika: Vyšetření in(FEPi) a kr(FEPi) bylo provedeno u 53 pacientů s CKD. Hodnoty vyšetřených veličin byly následující: SKr 199 ? 45 ?mol/l; SPi 1,41 ? 0,29 mmol/l; CKr 0,95 ? 0,36 ml/s/1,73 m2; Cin 0,71 ? 0,25 ml/s/1,73 m2. Pro porovnání byla vyšetřena skupina 18 zdravých dobrovolníků. Výsledky: U jedinců s CKD činila průměrná hodnota kr(FEPi) 29,1 ? 10,9 % a in(FEPi) 52,4 ? 4,3 %. Hodnoty in(FEPi) byly u všech pacientů vyšší než kr(FEPi)(p < 0,001), ačkoli se průměrná hodnota CPi u pacientů s CKD významně nelišila od skupiny kontrolní (0,22 vs 0,21 ml/s/1,73 m2). Hodnoty in(FEPi) se zvyšovaly v závislosti na hodnotách SKr a při vyšších hodnotách SKr (> 300 ?mol/l) se pozvolna přibližovaly k 100 % (indikující úplnou inhibici tubulární resorpce fosfátů v reziduálních nefronech). Hodnoty in(FEPi) byly dle očekávání u všech pacientů s CKD vyšší než kr(FEPi), zřejmě protože u jedinců s CKD hodnota CKr klesá pomaleji než Cin (GFR) v důsledku zvýšené tubulární sekrece kreatininu v reziduálních nefronech. Závěr: Výsledky této práce podporují předpoklad, že jestliže hodnoty kr(FEPi), které jsou v klinické praxi snadno měřitelné, dosahují 50–60 %, je nutno předpokládat téměř úplnou inhibici tubulární resorpce fosfátů v reziduálních nefronech a nelze očekávat příznivý vliv fosfatoninů na renální vylučování fosfátů. Při hledání nových možností inhibice tubulární resorpce fosfátů je třeba též vzít v úvahu i možné nežádoucí orgánové působení fosfatoninů.

Introduction: Moderate to medium decrease in glomerular filtration (GFR) in individuals with chronic kidney disease (CKD) does not need to be associated with hyperphosphatemia due to an adaptive decrease in tubular reabsorption of phosphates (TRPi) in residual nephrons. The clinical assessment of this function is performed based on the measurement of fractional phosphate excretion (FEPi), which is a quantity specifying the proportion of the filtered amount of phosphates which is excreted in the urine. This quantity may provide useful information about the involvement of kidneys in phosphate homeostasis of the internal environment. This study focuses on the comparison of a kr(FEPi) value examined based on a ratio of a phosphate clearance (CPi) and a creatinine clearance (CKr) marked kr(FEPi), and a value calculated based on a ratio of CPi and an exactly measured GFR as an inulin clearance (Cin), marked as in(FEPi). The goal of comparing the two methods of examining FEPi was to establish to what extent it is possible to evaluate the degree of inhibition of tubular phosphate transport in residual nephrons based on a simple examination of kr(FEPi) . Methodology: The examination of in(FEPi) and kr(FEPi) was carried out for 53 patients with CKD. The values of the examined quantities were as follows: SKr 199 ? 45 ?mol/l; SPi 1.41 ? 0.29 mmol/l; CKr 0,95 ? 0.36 ml/s/1.73 m2; Cin 0.71 ? 0.25 ml/s/1.73 m2. For the purpose of comparison a cohort of 18 healthy volunteers was examined. Results: For individuals with CKD an average value of kr(FEPi) equalled 29.1 ? 10.9 % and in(FEPi) 52.4 ? 4.3 %. The values of in(FEPi) were higher than kr(FEPi) (p < 0.001) for all patients, although an average CPi value for patients with CKD did not significantly differ from the control cohort (0.22 vs 0.21 ml/s/1.73 m2). The values of in(FEPi) increased proportionally to SKr values and at higher values SKr (> 300 ?mol/l) they gradually approached 100 % (indicating the complete inhibition of tubular reabsorption of phosphates in residual nephrons). The values of in(FEPi) were higher in all patients with CKD than kr(FEPi) as expected, likely because the value CKr decreases at a slower rate than Cin (GFR) in individuals with CKD as a result of increased tubular secretion of creatinine in residual nephrons. Conclusion: The results of this study support the assumption that, provided the values of kr(FEPi) which are easily measurable in clinical practice have reached 50-60 %, almost complete inhibition of tubular reabsorption of phosphates in residual nephrons must be assumed and no favourable effect of phosphatonins on renal phosphate excretion can be expected. When looking for new possibilities of inhibition of tubular phosphate reabsorption, potential adverse effects of phosphatonins on organs must be considered.

• MeSH
• chronická renální insuficience * patofyziologie   MeSH
• dospělí MeSH
• eliminace ledvinami fyziologie   MeSH
• fosfáty * krev   metabolismus   moč   MeSH
• hodnoty glomerulární filtrace fyziologie   MeSH
• hyperfosfatemie diagnóza   MeSH
• inulin krev   moč   MeSH
• kreatinin krev   moč   MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mladiství MeSH
• mladý dospělý MeSH
• regresní analýza MeSH
• renální reabsorpce * fyziologie   MeSH
• studie případů a kontrol MeSH
• Check Tag
• dospělí MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mladiství MeSH
• mladý dospělý MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• srovnávací studie MeSH

Úvod: Porucha kalciumfesfátového metabolismu je závažnou komplikací léčby chronického selhání ledvin a vysoké hladiny fosforu JSOU negativním prognostickým faktorem mortality a morbidity dialyzovaných pacientů. Cílem práce bylo posoudit možnost odstranění fosforu peritoneální dialýzou v závislosti na typu dialýzy. Metodika: Ve skupině 47 periteneálně dialyzovaných pacientů (19 žen, 28 mužů) bylo provedeno celkem 57 vyšetření (peritoneální ekvilibrační test /PET/. propustnost peritonea pro fosfor, hodnocení adekvátnosti dialýzy, odstranění fosforu diurézou a peritoneální dialýzou, týdenní clearance fosforu). 32 pacientů bylo léčeno metodou CAPD a 15 pacientů automatizovanou peritoneální dialýzou (APD). Výsledky: Všichni pacienti měli adekvátní hodnoty týdenní clearance kreatininu CAPD/APD (98,7 ± 33,8 / 80,2 ± 23,11/1.74 m²) a indexu KT/V 2,47 ± 0,2 / 2,61 ± 0,2. Poměr koncentrace kreatininu v dialyzátu a v séru D/P činil 0,79 ± 0,4 a poměr koncentrace fosforu D/P 0,63 ± 0,24; byla nalezena pozitivní korelace mezi D/P pro kreatinin a fosfor (0,77; p ≤ 0,001). Hodnota kreatininu v séru byla vyšší pří léčbě APD ve srovnání s CAPD (919,82 ± 256 / 689,6 ± 241; p ≤ 0,005). Koncentrace kreatininu v séru negativně korelovala s věkem (-0,53; p ≤ 0,01). Průměrná celková hodnota odstraněného fosforu se při léčbě CAPD a APD významně nelišila (663,48 ± 221 / 592,16 ± 214 mg/24 hod). Týdenní clearance fosforu byla nižší u CAPD pacientů s nízkou propustností pro fosfor (D/P ≤ 0,4): 52,4 ± 11 / 76,2 ± 141/1,74 m². Závěr: Odstranění fosforu při peritoneální dialýze závisí na propustnosti peritonea a množství odstraněného fosforu se u pacientů léčených metodou CAPD nelišilo od APD.

Introduction: Disorder of calcium-phosphate metabolism is a serious complication of chronic renal failure and hyperphosphatemia is a negative prognostic factor for the mortality and the morbidity of dialysed patients. The aim of the study was to assess the possibility of removing phosphate by peritoneal dialysis depending on the type of dialysis. Methods: In the group of 47 peritoneal dialysis patients (19 women, 28 men) was performed 57 examinations (peritoneal equilibration test -PET, peritoneal permeability for phosphate, evaluation of the adequacy of dialysis, the removal of phosphate by diuresis and peritoneal dialysis, weekly phosphate clearance). 32 patients were treated by continuous ambulatory peritoneal dialysis (CAPD) and 15 patients were treated by automated peritoneal dialysis (APD). Results: All patients had adequate weekly creatinine clearance values CAPD/APD (98,7 ± 33,8/80,2 ± 23,1 l/1,74 m 2 //) and the index of KT/V 2,47 ± 0,2/2,61 ± 0,2. The ratio of creatinine concentration in the dialysate and serum ( D/P) was 0,79 ± 0, 4, and the ratio of phosphate in the dialysate and serum(D/P) was 0,63 ± 24. There was found the positive correlation between the D/P creatinine and D/P phosphate (0, 77, p ≤ 0,001). Serum creatinine was higher in the treatment by APD compared with CAPD (919.82 ± 256/689,6 ± 241) p ≤ 0,005. Serum creatinine concentration was negatively correlated with age (-0.53, p ≤ 0,01). The average value of total phosphate removal did not differ significantly in the treatment by CAPD and APD (663,48 ± 221/592,16 ± 214 mg/24 hours). Weekly phosphate clearance was signaficantly lower in CAPD patients with low permeability for phosphate (D/P ≤ 0,4). The values in bouth groups were 52,4 ± 11 and 76,2 ± 14 L/1,74 m 2 . Conclusion: Phosphate removal by peritoneal dialysis depends on the permeability of the peritoneum. The amount of removed phosphate did not differ in patients treated by CAPD and APD.

• MeSH
• aktivní transport MeSH
• dialyzační roztoky analýza   normy   MeSH
• fosfor analýza   MeSH
• hemodialyzační roztoky analýza   normy   MeSH
• hyperfosfatemie * diagnóza   dietoterapie   farmakoterapie   MeSH
• kontinuální ambulantní peritoneální dialýza * metody   normy   škodlivé účinky   MeSH
• kreatinin krev   MeSH
• krevní glukóza analýza   MeSH
• lidé MeSH
• metabolická clearance MeSH
• močovina krev   MeSH
• peritoneální dialýza * metody   normy   škodlivé účinky   MeSH
• výsledek terapie MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• ženské pohlaví MeSH

Kalcifikace v bioptických nálezech renálních štěpů v prvním roce po transplantaci jsou časté, jejich klinický význam je ovšem nejistý. Cílem retrospektivní analýzy výsledků protokolárních biepsií byle zjistit, jaká je četnost výskytu kalciumfesfátových kalcifikací ve štěpu ledviny ve 3. měsíci po transplantaci, vztah ke kalciumfesfátovému metabolismu a k poškození štěpu z jiných příčin. Metoda: U 131 pacientů (92 mužů, 39 žen; průměrný věk 55,3 ± 12,3 roku) po transplantaci kadaverózní ledviny v roce 2011 byly hodnoceny nálezy histologické (biopsie štěpu ve 3. měsíci po transplantaci) a biochemické (hladina parathermenu před transplantací; S-kreatinin, kalcemie, fosfatemie a PTH ve 3., 6.. 12. a 24. měsíci po transplantaci; hladina takrolimu 2. pooperační den, 1. týden, 1. a 3. měsíc po transplantaci). Výsledky: Kalciumfosfátová depozita byla prokázána ve 25,2% vzorků z protokolárních biepsií. Tito nemocní měli signifikantně vyšší iladinu parathermenu před transplantací a hodnotu kalcemie ve 3. a 6. měsíci. Ostatní laboratorní ukazatele a histologické nálezy (výskyt ATN a rejekce) se nelišily. V podskupině s kalcifikacemi měli pacienti s mnehočetnými kalcifikacemi horší funkci štěpu ve 3., 6. a 24. měsíci (S-kreatinin 120 ± 32 vs. 160 ± 52; 116 ±2 9 vs. 147 ± 47; 120 ± 30 vs. 157 ± 61 pmol/l; p < 0,05) než pacienti s ojedinělými kalcifikacemi při srovnatelné kalcemii a hladině PTH. Několik pacientů se závažneJneTrekalcinózou mělo omezenou funkci štěpu při ATN, trembotické mikroangiopatii či PVAN. Závěr: Výsledky analýzy podporují teorii, že ke vzniku nef rekalcinózy po transplantaci dochází častěji u pacientů s perzistující hyperparatyreózou s hyperkalcemiemi v terénu poškození štěpu z jiných příčin. Závažné formy hyperparatyreózy by tedy měly být účinně léčeny již v době před transplantací.

Calcifications are highly prevalent in the renal allograft biopsies within the first year after the renal transplantation, but their clinical relevance remains unclear. Our retrospective analysis of protocol biopsies results aimed to determine the prevalence of calciumphosphate deposits in renal allograft in the third month after the renal transplantation, association with laboratory da ta of calcium-phosphate metabolism and association with the certain types of graft impairment (acute tubular necrosis, rejection, etc .). Methods: We studied results of protocol biopsies of 131 patients (92 men, 39 women, mean age 55.3 ± 12.3 years), transplanted within the year 2011, and their laboratory findings: parathormone level before transplantation, serum calcium, phosphate, creatinine and PTH levels in the 3 rd , 6 th , 12 th and 24 th months after transplantation. Results: Calciumphosphate deposits were observed in 25.2 % of protocol biopsies. These patients had significantly higher parathormone level before transplantation as well as serum calcium levels in the 3 rd and 6 th months. The difference in other laboratory and histological findings (acute tubular necrosis, rejection) was not statistically significant. In the subgroup of patients with calcifications, patients with extensive calcifications had comparable calcium and parathormone levels, but worse graft function in the 3 rd , 6 th and 24 th months (S-creatinine 120 ± 32 vs. 160 ± 52; 116 ± 29 vs. 147 ± 47; 120 ± 30 vs. 157 ± 61 μ mol/l; p < 0.05) than patients with calcifications in only one localization. Some patients with severe nephrocalcinosis had impaired graft function due to acute tubular necrosis, thrombotic microangiopathy and polyomavirus-associated nephropathy. Conclusion: Our findings support the theory, that the renal allograft nephrocalcinosis is present more often in patients with persistent hyperparathyroidisms with hypercalcemia under the condition of allograft lesions from other reasons. Severe hyperparathyroidism should be adequately treated before the renal transplantation.

• MeSH
• biopsie MeSH
• časové faktory MeSH
• fosfor krev   metabolismus   MeSH
• hyperfosfatemie * diagnóza   epidemiologie   MeSH
• hyperparatyreóza diagnóza   epidemiologie   MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• nefrokalcinóza * epidemiologie   etiologie   patologie   MeSH
• parathormon krev   MeSH
• přežívání štěpu * MeSH
• rejekce štěpu diagnóza   etiologie   patologie   MeSH
• retrospektivní studie MeSH
• transplantace ledvin * MeSH
• vápník krev   metabolismus   MeSH
• Check Tag
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• práce podpořená grantem MeSH

Natrium-fosfátová projímadla jsou používána jednak k přípravě tlustého střeva před kolonoskopií nebo irigografií či před chirurgickými kolorektálními výkony, jednak k léčbě občasné těžké zácpy. Ačkoliv jsou relativně bezpečná, je doporučováno je podávat jen s vysokou opatrností u pacientů s onemocněním ledvin, tenkého střeva, se střevní hypomotilitou a jsou kontraindikována u renální insuficience a střevní obstrukce. Zejména starší pacienti mají zvýšené riziko vzniku fosfátové intoxikace vlivem snížené glomerulární filtrace, konkomitantní medikace a vlivem systémových a gastrointestinálních onemocnění. Natrium-fosfátová projímadla mohou u rizikových pacientů vyvolat závažné elektrolytové abnormality (hyperfosfatemie, hypokalcemie, hypokalemie) a akutní renální poškození zvané akutní fosfátová nefropatie, která je potenciálně život ohrožujícím onemocněním s progresí do renální insuficience. Článek popisuje 2 případy závažných nežádoucích účinků vzniklých po perorálním podání natrium-fosfátového projímadla: u starší ženy, léčené pro těžkou obstipaci, došlo k výrazné hyperfosfatemii a kompenzatorní hypokalcemii s tetanií; a u staršího muže byla biopticky diagnostikována akutní fosfátová nefropatie po přípravě tlustého střeva ke kolonoskopii a následné irigografii. Zejména u starších jedinců a u rizikových pacientů doporučujeme podávání izoosmotických roztoků na bázi polyetylenglykolu (makrogolu) při očistě tlustého střeva či při příležitostné léčbě obstipace.

Sodium phosphate solutions are commonly used to cleanse the bowel in preparation for colonoscopy, for barium enema or surgical procedures and eventually for treatment of severe constipation. Though relatively safe, these drugs must be used with caution in patients with kidney disease, small intestinal disorders, or poor gut motility and are prohibited in renal insufficiency and bowel obstruction. Especially elderly patients are at increased risk for phosphate intoxication due to decreased glomerular filtration rate, concomitant medication use, and systemic and gastrointestinal diseases. Sodium phosphate solution could induce by at-risk patient’s serious elec­trolyte abnormalities (hyperphosphatemia, hypocalcemia, hypokalemia) and acute kidney injury caled acute phosphate nephropathy, which is potentially life-threatening condition with slowly progressive renal insufficiency. This article gives a report on two cases of severe adverse effects after administration of oral sodium phosphate solution: an elderly women who developed increase in serum phosphate with compensatory severe hypokalcemia with tetany; and an elderly man who developed acute phosphate nephropathy following colon preparation prior to colonoscopy and barium enema. Especially in elderly and in patients in whom sodium phosphate solution is contraindicated or should be used with caution, we recommend to use isosmotic macrogol (polyethylene glycol) solution for the bowel cleansing a for the treatment of constipation.

• MeSH
• akutní poškození ledvin * diagnóza   etiologie   terapie   MeSH
• fosfáty * farmakologie   škodlivé účinky   MeSH
• hyperfosfatemie * diagnóza   etiologie   terapie   MeSH
• hypokalemie patologie   MeSH
• klinické laboratorní techniky MeSH
• kolonoskopie MeSH
• lidé MeSH
• projímadla * škodlivé účinky   MeSH
• riziko MeSH
• senioři nad 80 let MeSH
• směrnice pro lékařskou praxi jako téma MeSH
• výsledek terapie MeSH
• zácpa farmakoterapie   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• senioři nad 80 let MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• kazuistiky MeSH