Kyselina močová (KM) je konečným produktem metabolismu purinů u člověka. KM pochází u člověka ze tří zdrojů: z nukleotidů z potravy, z rozpadu tkáňových nukleoproteinů a z vlastní syntézy. KM je ze 75-80 % vylučována ledvinami, zbylá část je z těla vylučována gastrointestinálním traktem a potem. Koncentrace KM v plazmě závisí na příjmu purinů potravou, na intenzitě vlastní tvorby a na jejím vylučování. Klinický význam mají zvýšené hodnoty KM v krvi (hyperurikemie) a zvýšené vylučování KM do moči (hyperurikosurie). Při poruchách metabolismu KM bývá největším a nejčastějším problémem pro člověka hyperurikemie, neboť pokud není léčena a není pod kontrolou, vede ke vzniku dny (Athritis uratica) se všemi dalšími negativními důsledky pro lidský organismus včetně tvorby urátové litiázy. Závažné následky pro člověka má i hyperurikosurie, která nemusí být nutně provázena hyperurikemií. V přehledném článku jsou podrobně uvedeny nemoci, k nimž dochází na podkladě poruch metabolismu KM, v závěru článku jsou uvedeny možnosti terapie a prevence při poruchách metabolismu KM.
Uric acid (UA) is the end product of purine metabolism in man. There are three sources of UA in man: food nucleotides, degradation of tissue nucleoproteins, and biosynthesis. UA is eliminated by the kidneys in 75-80%, with the remainder being excreted from the body by the gastrointestinal tract and through perspiration. Plasma UA concentration depends on dietary purine intake, intensity of its intrinsic formation, and its elimination rate. Elevated levels of UA in the blood (hyperuricaemia) and increased urinary UA excretion (hyperuricosuria) are of clinical significance. In the case of disorders of UA metabolism, hyperuricaemia tends to be the major and most common problem for man since, when it is untreated and uncontrolled, it leads to the development of gout (gouty arthritis) with all its negative consequences for the human body, including uric acid lithiasis. Serious consequences for man are also associated with hyperuricosuria which may not necessarily be accompanied by hyperuricaemia. The review article presents in detail diseases that occur in the setting of underlying disorders of UA metabolism; also discussed are the options of treatment and prevention for disorders of UA metabolism.
V úvodu autor uvádí klasifikaci hyperurikemie a dny a zdůrazňuje nutnost definovat metabolický problém jako primární nebo sekundární. Dále jsou uvedena klasifikační kritéria pro dnu EULAR a ACR. Kritéria ACR přesto, že jsou starší, se zdají být pro klinické použití výhodnější. Dále autor popisuje možnosti terapie dnavé artritidy a problematika je rozdělena na období léčby akutního dnavého záchvatu a interkritické období s nutností léčby hyperurikemie. Pro akutní dnavou artritidu jsou indikována nesteroidní antirevmatika, glukokortikoidy a kolchicin, přičemž je důležitější rychlé nasazení než volba vlastního preparátu. Léčba hyperurikemie musí být komplexní a sestávat se z nefarmakologické a farmakologické léčby. Součástí nefarmakologické léčby je samozřejmě edukace pacienta. Pro léčbu hyperurikemie je v první linii určen allopurinol, při selhávání léčby nebo špatné toleranci potom febuxostat. Pro případy refrakterní dny je nově indikován canakinumab.
In the introduction, the author presents the classification of hyperuricemia and gout, and stresses the need to define metabolic problem as either primary or secondary. The EULAR and ACR classification criteria for gout follow after that. The ACR criteria are older, but they seem to be more favourable for clinical use. The author discusses the possibilities of therapy of gouty arthritis and the issue is divided into a treatment period of acute gout flare and inter-critical period with the necessity of treating hyperuricemia. The following is indicated for acute gouty arthritis: NSAIDs, corticosteroids, and colchicine, and it is important to quickly deploy these, rather than choose your own preparation. Treatment of hyperuricemia must be comprehensive and consist of non-pharmacological and pharmacological treatment. Patient education is a necessary part of non-pharmacological treatment. For treatment of hyperuricemia in the first line, allopurinol is the designated drug, if the treatment fails or is poorly tolerated, febuxostat is an alternative. For refractory cases of gout, canakinumab is newly indicated.
- Klíčová slova
- krystaly natrium urátu, doporučení EULAR,
- MeSH
- akutní nemoc terapie MeSH
- alopurinol aplikace a dávkování MeSH
- antiflogistika nesteroidní terapeutické užití MeSH
- chronická nemoc MeSH
- diagnostické techniky a postupy MeSH
- diferenciální diagnóza MeSH
- dna (nemoc) * diagnóza farmakoterapie terapie MeSH
- dnavá artritida * diagnóza farmakoterapie terapie MeSH
- febuxostat aplikace a dávkování MeSH
- glukokortikoidy aplikace a dávkování terapeutické užití MeSH
- hyperurikemie etiologie farmakoterapie klasifikace MeSH
- kolchicin aplikace a dávkování terapeutické užití MeSH
- lidé MeSH
- směrnice pro lékařskou praxi jako téma MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- práce podpořená grantem MeSH
- přehledy MeSH
Rare autosomal dominant tubulointerstitial kidney disease is caused by mutations in the genes encoding uromodulin (UMOD), hepatocyte nuclear factor-1β (HNF1B), renin (REN), and mucin-1 (MUC1). Multiple names have been proposed for these disorders, including 'Medullary Cystic Kidney Disease (MCKD) type 2', 'Familial Juvenile Hyperuricemic Nephropathy (FJHN)', or 'Uromodulin-Associated Kidney Disease (UAKD)' for UMOD-related diseases and 'MCKD type 1' for the disease caused by MUC1 mutations. The multiplicity of these terms, and the fact that cysts are not pathognomonic, creates confusion. Kidney Disease: Improving Global Outcomes (KDIGO) proposes adoption of a new terminology for this group of diseases using the term 'Autosomal Dominant Tubulointerstitial Kidney Disease' (ADTKD) appended by a gene-based subclassification, and suggests diagnostic criteria. Implementation of these recommendations is anticipated to facilitate recognition and characterization of these monogenic diseases. A better understanding of these rare disorders may be relevant for the tubulointerstitial fibrosis component in many forms of chronic kidney disease.
- MeSH
- dna (nemoc) * klasifikace diagnóza genetika terapie MeSH
- fenotyp MeSH
- genetická predispozice k nemoci MeSH
- hyperurikemie * klasifikace diagnóza genetika terapie MeSH
- konsensus MeSH
- lidé MeSH
- mutace MeSH
- mutační analýza DNA MeSH
- nefrologie normy MeSH
- nemoci ledvin * klasifikace diagnóza genetika terapie MeSH
- polycystické ledviny autozomálně dominantní * klasifikace diagnóza genetika terapie MeSH
- prediktivní hodnota testů MeSH
- terminologie jako téma MeSH
- uromodulin klasifikace nedostatek genetika MeSH
- výsledek terapie MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- časopisecké články MeSH
- konsensus - konference MeSH
- práce podpořená grantem MeSH
- Research Support, N.I.H., Extramural MeSH
- směrnice pro lékařskou praxi MeSH
Uromodulin (UMOD) is a glycoprotein expressed on the luminal surface of the apical membrane of renal tubular epithelial cells forming the thick ascending limb of Henle. Here, UMOD forms filamentous structures probably ensuring water impermeability and the countercurrent gradient. The multidomain structure, cellular topology of UMOD and clinical consequences associated with UMOD dysfunction, however, suggest that it may be involved in other biological processes such as receptor-mediated endocytosis, mechanosensation of urinary flow, Wnt-signaling, cell cycle regulation and planar cell polarity. A specific, but as yet unidentified, protease(s) releases UMOD into the urine, where it probably contributes to colloid osmotic pressure, retards passage of positively charged electrolytes, prevents urinary tract infection and modulates formation of supersaturated salts and their crystals. UMOD expression, biosynthesis and excretion are regulated in a complex manner, and dysregulation is found in a wide range of pathological conditions. It is strongly reduced or absent in cases with mutations in UMOD, renin, HNF1B and other genetic disorders causing autosomal dominant hyperuricemic nephropathy. In contrast, elevated UMOD excretion may be associated with, and thus predictive of, chronic kidney disease. UMOD analysis is therefore of importance in all conditions with renal involvement and may be useful in the proper classification of renal diseases.
- MeSH
- hyperurikemie klasifikace metabolismus patofyziologie MeSH
- lidé MeSH
- mutace MeSH
- nemoci ledvin klasifikace metabolismus patofyziologie MeSH
- uromodulin diagnostické užití fyziologie MeSH
- zvířata MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- zvířata MeSH
- Publikační typ
- časopisecké články MeSH
- práce podpořená grantem MeSH
- přehledy MeSH
Přestože se zdá být klinický obraz dnavé artritidy poměrně specifický, v praxi dochází často k chybám. Problémy při diagnostice lze shrnout: netypické záchvaty, neznalost o chorobě, nedostupnost krystalografické analýzy k průzkumu natrium urátu. Starší klasifikační kritéria ACR byla letos doplněna vydáním nových diagnostických kritérií Evropské ligy proti revmatismu EULAR. Mnoho chyb se dělá i v terapii: podmínkou řádné léčby je včasná a přesná diagnóza. V průběhu akutního záchvatu by měla být léčba zahájena co nejdříve. Lékem 1. volby jsou nesteroidní antirevmatika (NSA), především pak u pacientů s jasnou diagnózou. U pacientů s kontraindikací NSA nebo jejich nesnášenlivosti podáváme jako alternativu kolchicin. V případě postižení 1 – 2 kloubů lze podat intraartikulárně kortikosteroidy. V případě polyartritidy a nesnášenlivosti NSA a kolchicinu lze použít i systémové podávání kortikosteroidů např. v iniciální dávce 30 mg prednisonu. Korekci hyperurikémie provádíme: X v interkritickém období po odeznění záchvatu, X při chronické tofózní dně. Základem léčby jsou nefarmakologické prostředky – redukce váhy a dietní opatření. Urikosurika lze užít u pacientů bez postižení ledvin. Toho času nejsou u nás dostupná. Z urikostatik je dostupný alopurinol, který se používá v dávkách 100 – 800 mg denně. Ne – purinový inhibitor xanthin – oxidázy febuxostat je v procesu registrace. Dále se zkouší urikázy, které degradují kyselinu močovou na více rozpustný allantoin.
- MeSH
- chronická nemoc farmakoterapie MeSH
- dna (nemoc) diagnóza farmakoterapie klasifikace MeSH
- dnavá artritida diagnóza farmakoterapie klasifikace MeSH
- hyperurikemie farmakoterapie klasifikace MeSH
- lidé MeSH
- rizikové faktory MeSH
- záchvaty farmakoterapie MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- směrnice pro lékařskou praxi MeSH
- MeSH
- diagnostické techniky a postupy využití MeSH
- dna (nemoc) diagnóza etiologie terapie MeSH
- dnavá artritida diagnóza metabolismus moč MeSH
- farmakoterapie metody trendy MeSH
- hyperurikemie klasifikace metabolismus moč MeSH
- komorbidita MeSH
- kyselina močová metabolismus moč škodlivé účinky MeSH
- lidé MeSH
- metabolický syndrom diagnóza klasifikace patofyziologie MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
