- MeSH
- anemie klasifikace komplikace patofyziologie MeSH
- diferenciální diagnóza MeSH
- koagulopatie diagnóza klasifikace patofyziologie patologie MeSH
- leukemie diagnóza klasifikace komplikace patofyziologie MeSH
- lidé MeSH
- lymfom diagnóza klasifikace patofyziologie patologie MeSH
- mnohočetný myelom diagnóza klasifikace komplikace MeSH
- nemoci retiny diagnostické zobrazování patofyziologie terapie MeSH
- nitrooční lymfom diagnostické zobrazování klasifikace komplikace MeSH
- oční symptomy * MeSH
- přední segment oční diagnostické zobrazování patofyziologie patologie MeSH
- retinální krvácení diagnostické zobrazování etiologie terapie MeSH
- snížené vidění diagnostické zobrazování etiologie MeSH
- zadní segment oční diagnostické zobrazování patofyziologie patologie MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- přehledy MeSH
- MeSH
- klinické rozhodování MeSH
- kostní dřeň patologie MeSH
- lidé MeSH
- mnohočetný myelom * klasifikace terapie MeSH
- monoklonální gamapatie nejasného významu MeSH
- myelomové proteiny analýza MeSH
- plazmatické buňky patologie MeSH
- pozorné vyčkávání * MeSH
- pravděpodobnost MeSH
- progrese nemoci MeSH
- rizikové faktory MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- práce podpořená grantem MeSH
- přehledy MeSH
BACKGROUND AND AIMS: Advances in the diagnosis and treatment of multiple myeloma (MM), place increasing demands on accurate stratification of patients as the starting point for optimal individualized therapy. The present study focused on assessing the association between HLC levels and the HLC-r to parameters of MM activity, prognosis and tumor mass volume.The objective was to assess the correlation of immunoglobulin (Ig), heavy/light chain (HLC) pairs (IgG-κ and-λ, IgA-κ and -λ HLC) and the ratio of monoclonal involved-HLC (i-HLC) to polyclonal uninvolved (u-HLC) Ig concentrations assessed by the Hevylite(TM) method with the free light chain κ/λ ratio (FLC-r), selected prognostic laboratory parameters i.e. Hb, platelets, albumin, β2-microglobulin (β2-M), Ca, lactate dehydrogenase (LDH), creatinine and the Durie-Salmon (D-S) and International Staging System (ISS), stages (1-3) for MM. METHODS: Hevylite assays were done on the sera of 132 MM patients at the time of diagnosis (IgG 94, IgA 38). HLC-r was calculated in the case of i-HLC-κ from the i-HLC-κ/u-HLC-λ ratio and for i-HLC-λ from the i-HLC-λ/u-HLC-κ ratio. D-S and ISS stages were evenly distributed. RESULTS: Md IgG-κ HLC-r was 64.8 (2.7-2222) and of IgG-λ HLC-r 49.6 (0.7-465.1), in the case of IgA-κ, Md HLC-r was 408.9 (3.4-3966) and for IgA-λ HLC-r the Md was 180.0 (0.1-3110). Normal levels of HLC pairs and HLC-r did not always rule out the diagnosis of MM. HLC-r correlated with FLC-r in IgG (r = 0.244, P = 0.018), but not in the IgA type. For IgG, HLC-r values were significantly different in patients with abnormal vs normal levels of Hb (P < 0.0001), albumin (P < 0.043), β2-M (P < 0.0001) and creatinine (P = 0.034) but not thrombocyte count, Ca or LDH. For the IgA isotype, we found a significant difference in HLC-r values only for thrombocyte count (P = 0.026) and β2-M (P = 0.016) but not for Hb, albumin, Ca, LDH or creatinine. For the IgG isotype there was a significant relationship of HLC-r index to stages 1-3 (P = 0.038) and substage A vs B (P = 0.048) according to D-S, and with high significance to stages 1-3 according to ISS (P = 0.005) and between stages 1 vs 3 (P = 0.001). For the IgA isotype, we found significant differences in HLC-r only between stages 1-3 (P = 0.025) according to D-S but not in the case of ISS. There were no significant correlations between i-HLC Ig levels and D-S or ISS stages in both IgG-κ and λ and IgA-κ and λ. Exceptions were significant differences for stages 1 vs 3 (P = 0.012) and 2 vs 3 (P = 0.017) for the IgG-λ isotype. There were no correlations of the HLC-r and u-HLC levels for either D-S or ISS stratifications in all HLC isotypes. CONCLUSION: We found a significant positive contribution of HLC-r using the i-HLC/u-HLC ratio even in the case of i-HLC-λ i.e. i-HLC-λ/u-HLC-κ. Variable results for the relationship of important laboratory parameters and D-S and ISS stratifications (stage 1-3) to HLC-r values in IgG and IgA isotypes make separate interpretation of the Hevylite method results necessary in clinical practice.
- MeSH
- dospělí MeSH
- imunoglobulin A metabolismus MeSH
- imunoglobulin G metabolismus MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- mnohočetný myelom krev klasifikace diagnóza MeSH
- prognóza MeSH
- prospektivní studie MeSH
- senioři nad 80 let MeSH
- senioři MeSH
- těžké řetězce imunoglobulinů metabolismus MeSH
- Check Tag
- dospělí MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- mužské pohlaví MeSH
- senioři nad 80 let MeSH
- senioři MeSH
- ženské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- časopisecké články MeSH
- práce podpořená grantem MeSH
Úvod: Vyšetření hladin volných lehkých řetězců (FLC-κ a FLC-λ) a nověji páru těžkých/lehkých řetězců imunoglobulinu (HLC-κ a HLC-λ) a jejich poměru (FLC-r a HLC-r) podstatně rozšířilo tradiční algoritmus vyšetření u mnohočetného myelomu (MM). Cílem studie bylo zhodnocení vztahu klasických prognostických ukazatelů MM, standardního poměru FLC-κ/λ a HLC-κ/λ (sFLC-r a sHLC-r), modifikovaného poměru, tj. „involved/uninvolved“ FLC a HLC (mFLC-r a mHLC-r ), rozdílu „involved – uninvolved“ FLC a HLC (FLC-dif. a HLC-dif.) k výsledkům stratifikačních modelů MM založených na výsledku cytogenetického vyšetření. Soubor a metody: V souboru 97 nemocných s MM byly metodou FreeliteTM vyšetřeny hladiny FLC a vypočteny indexy sFLC-r, mFLC-r a FLC-dif, metodou HevyliteTM stanoveny hladiny HLC a vypočteny indexy sHLC-r, mHLC-r a HLC-dif. K cytogenetické analýze byla použita metoda fluorescenční in situ hybridizace FISH s imunofluorescenčním značením plazmocytů (FICTION, tj. Fluorescence Immunophenotyping and Interphase Cytogenetics as a Tool for the Investigation of Neoplasms), k stratifikaci MM jednak standardní stážovací systémy dle Durieho-Salmona (D-S) a International Staging System (ISS), jednak stratifikační modely založené na výsledcích cytogenetické analýzy, tj. „Mayo Stratification of Myeloma and Risk-Adapted Therapy“ (mSMART) a „Revised International Staging System“ (R-ISS). Výsledky: Stratifikace dle mSMART a R-ISS se vyznačuje ve srovnání se standardními stážovacími systémy dle D-S a ISS výrazně odlišným zastoupením nemocných „standard event. low risk“ (71, 15,5, 11,3 a 29,9 %), „intermediate risk“ (15,5, 53,6, 34 a 33 %) a „high risk“ (13,4, 30,9, 54,7 a 37,1 %). Stratifikace dle mSMART prokázala při rozboru vztahu k prognostickým faktorům MM (Hb, albumin, β2-M, kreatinin a LDH) významný vztah pouze k β2-M, R-ISS pouze k Hb a kreatininu. V případě stážování dle D-S byl prokázán významný vztah stadií 1–3 a podstadií A a B k hodnotám mFLC-r, FLC-dif. a mHLC-r, u ISS navíc i k HLC-dif. a koncentraci MIg. Při analýze výsledků stratifikace mSMART byl prioritně popsán významný vztah rizikových kategorií 1–3 k hodnotám indexů mFLC-r a sHLC-r a v případě R-ISS k indexu mHLC-r a koncentraci MIg. V obou cytogeneticky založených stratifikačních modelech byla zjištěna absence vztahu k indexům sFLC-r, FLC-dif. a HLC-dif. Závěr: Srovnání výsledků standardních stážovacích systémů dle D-S a ISS s cytogeneticky založenými modely mSMART a R-ISS prokázalo rozdílné zastoupení rizikových skupin, významně odlišný vztah ke klasickým prognostickým ukazatelům a originálně zjištěný vztah stratifikace mSMART k mFLC-r a sHLC-r a R-ISS k mHLC-r a koncentraci MIg.
Introduction: Assessment of serum levels of free light chains (FLC-κ and FLC-λ) and recently heavy/light chain pairs of immunoglobulin (HLC-κ and HLC-λ) and their ratio (FLC-r and HLC-r) has significantly enriched traditional algorithm of multiple myeloma (MM) evaluation. The aim of the presented study was to assess the relationship of classical prognostic parameters of MM, standard FLC-κ/λ and HLC-κ/λ ratio (sFLC-r and sHLC-r), modified ratio of „involved/uninvolved“ FLC and HLC (mFLC-r and mHLC-r ), the difference between „involved – uninvolved“ FLC and HLC (FLC-dif. and HLC-dif.) to current stratification models of MM based on the result of cytogenetic analysis. Patients and methods: In a group of 97 patients with MM we assessed serum levels of FLC by FreeliteTM method, and we calculated sFLC-r, mFLC-r and FLC-dif. indices by HevyliteTM method. For cytogenetic analysis we used FICTION (fluorescence immunophenotyping and interphase cytogenetics as a tool for the investigation of neoplasms). For MM stratification we used standard staging systems according to Durie-Salmon (D-S) and International Staging System (ISS) as well as novel stratification systems based on the results of cytogenetic analysis, ie. „Mayo Stratification of Myeloma and Risk-Adapted Therapy“ (mSMART) and „Revised International Staging System“ (R-ISS). Results: Stratification mSMART and R-ISS has significantly different representation of „standard“ or „low-risk“ (71, 15.5, 11.3 a 29.9 %), „intermediate risk“ (15.5, 53.6, 34 a 33 %) and „high risk“ patients (13.4, 30.9, 54.7 a 37.1 %) compared to standard staging systems. mSMART stratification was compared to prognostic factors of MM (Hb, albumin, β2-M, creatinine and LDH), and the only significant relationship was found in the case of β2-M, R-ISS had relationship only to Hb and creatinine. In the case of D-S staging we found significant relationship of stages 1–3 and substages A and B to the levels of mFLC-r, FLC-dif. and mHLC-r, ISS had moreover relationship to k HLC-dif. and MIg concentration. Analysis of mSMART stratification showed primarily significant relationship of risk categories 1–3 to mFLC-r and sHLC-r indices, and R-ISS to mHLC-r index and MIg concentration. In both cytogenetics-based stratifications there was a lack of relationship to sFLC-r, FLC-dif. and HLC-dif. indices. Conclusion: Comparison of the results of standard staging systems according to D-S and ISS with cytogenetics based models mSMART and R-ISS showed different representation of risk groups, and significantly different relationship to classical prognostic factors together with original relationship of sMART stratification to mFLC-r and sHLC-r, and R-ISS to mHLC-r and MIg concentration.
- MeSH
- biochemická analýza krve * MeSH
- chromozomální aberace MeSH
- dospělí MeSH
- elektroforéza MeSH
- hodnocení rizik MeSH
- hybridizace in situ fluorescenční * metody MeSH
- imunochemie MeSH
- imunofenotypizace MeSH
- imunoglobulin A MeSH
- imunoglobulin G MeSH
- interpretace statistických dat MeSH
- klinické laboratorní techniky MeSH
- lehké řetězce imunoglobulinů * analýza MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- mnohočetný myelom * klasifikace krev MeSH
- prognóza MeSH
- senioři nad 80 let MeSH
- senioři MeSH
- směrnice pro lékařskou praxi jako téma MeSH
- staging nádorů MeSH
- statistika jako téma MeSH
- těžké řetězce imunoglobulinů * analýza MeSH
- Check Tag
- dospělí MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- mužské pohlaví MeSH
- senioři nad 80 let MeSH
- senioři MeSH
- ženské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- práce podpořená grantem MeSH
V patogenezi mnohočetného myelomu (MM) hrají významnou úlohu primární i sekundární genetické změny. Do skupiny sekundárních změn patří delece genu TP53. Tvoří skupinu vysoce rizikových změn, které jsou asociovány s výrazně kratším obdobím přežití bez progrese onemocnění i celkovým přežitím. Cílem naší studie bylo určit frekvenci a typ delece genu TP53 (17p13) v souboru 84 nemocných s MM nebo monoklonální gamapatií nejistého významu (MGUS), který tvořilo 41 mužů a 43 žen s mediánem věku 61 let. U 45 nemocných, u kterých jsme měli k dispozici dva vzorky kostní dřeně, byly porovnány výsledky ze dvou odběrů. Vzorky kostní dřeně všech nemocných byly vyšetřeny metodami konvenční a molekulární cytogenetiky. K detekci delece genu TP53 byla využita metoda FICTION se sondou LSI TP53/CEP 17 (Abbott Molecular). Hodnota cutt-off byla stanovena na 20 %. Výsledky analýzy delece TP53 v souboru 84 nemocných odhalily deleci u 12 (14 %) nemocných, u 1 nemocné byla prokázána monozomie chromozomu 17. Delece genu TP53 nebyla pozorována u žádného ze šesti jedinců s MGUS. Nejčastěji byla delece pozorována v pokročilých stadiích mnohočetného myelomu a u 10 z 12 nemocných byla delece genu TP53 součástí komplexního karyotypu. Všechny delece v našem souboru byly monoalelické. V této studii jsme rovněž potvrdili korelaci výskytu delece genu TP53 s delecí genu RB1. Naše výsledky podporují doporučení Evropské myelomové sítě (EMN), kterým je rutinní vyšetřování delece genu TP53 u nemocných s MM.
In the pathogenesis of multiple myeloma (MM), both primary and secondary genetic changes play an important role. The latter includes deletion of TP53 gene, which belongs among a group of high-risk changes associated with significantly shorter progression-free survival as well as overall survival. Our objective was to determine the frequency and type of deletion of TP53 gene (17p13) in a group of 84 patients with MM or monoclonal gammopathy of undetermined significance (MGUS), comprising 41 males and 43 females with a median age of 61 years. In 45 patients, two distinct bone marrow samples were available, therefore we compared the results from these two collections, too. Bone marrow samples obtained from all patients were analysed using both conventional and molecular cytogenetic methods. To detect deletion of the TP53 gene, the FICTION technique with the LSI TP53/CEP 17 probe (Abbott Molecular) was used. The cut-off was set at 20%. The analysis of 84 patients with MM revealed deletion of TP53 gene in 12 (14%) patients; one patient had chromosome 17 monosomy. Deletion of TP53 gene was not observed in any of the six individuals with MGUS. Most frequently, the deletion was observed in more advanced stages of multiple myeloma. In 10 out 12 patients, the deletion of TP53 gene was a part of a complex karyotype changes. All deletions in our cohort were monoallelic. The study also confirmed a correlation between the deletion of TP53 gene and the deletion of RB1 gene. Our results support the recommendations of the European Myeloma Network supporting the role of routine examination of MM patients for TP53 gene deletion.
- MeSH
- chromozomální delece * MeSH
- cytogenetické vyšetření * metody MeSH
- dospělí MeSH
- genová přestavba MeSH
- hybridizace in situ fluorescenční MeSH
- karyotyp MeSH
- kostní dřeň MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- mnohočetný myelom * genetika klasifikace MeSH
- molekulární biologie MeSH
- monoklonální gamapatie nejasného významu * genetika MeSH
- nádorový supresorový protein p53 * genetika MeSH
- prognóza MeSH
- senioři nad 80 let MeSH
- senioři MeSH
- směrnice pro lékařskou praxi jako téma MeSH
- Check Tag
- dospělí MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- mužské pohlaví MeSH
- senioři nad 80 let MeSH
- senioři MeSH
- ženské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- práce podpořená grantem MeSH
Mnohočetný myelom je druhou nejčastější hematologickou malignitou. Nové znalosti o biologické povaze nemoci vedou k identifikaci mechanismů, které se účastní v patogenezi onemocnění, maligní proliferaci, přežívání a lékové rezistenci myelomové populace. Patří mezi ně především mezibuněčné interakce, některé specifické intracelulámí procesy a působení cytokinové sítě. Předběžné výsledky studií s preparáty ovlivňujícími tyto mechanismy, podávané u pokročilých a nově u iniciálních forem myelomu, jsou velmi slibné. Kombinované režimy zkoumané v současné době v rámci klinických studií vedou u mladších pacientů téměř ke 100% terapeutické odpovědi s nadpoloviční většinou kompletních remisí ještě před provedením vysokodavkovane chemoterapie s podporou kmenových hemopoetických buněk.
Multiple myeloma is the second most common haematological malignancy. New knowledge about its biological nature is leading to identification of mechanisms which contribute to pathogenesis of the disease, its malignant proliferation and to the survivability and drug resistance of the myeloma population. Among these belong especially intercellular interactions, some specific intracellular processes and the effects of cytokine network. The preliminary results of studies with drugs influencing these mechanisms administered in cases of both advanced and now also in cases of initial forms of myelomas are very promising. Combined treatment regimens which are currently examined in clinical studies lead to an almost 100% therapeutic response in younger patients, with complete remissions occurring in the majority of cases even before applying high-dose chemotherapy supported by haematopoietic stem cells.
- MeSH
- autologní transplantace MeSH
- chemoterapie konsolidační trendy MeSH
- cílená molekulární terapie metody MeSH
- diferenciální diagnóza MeSH
- kyseliny boronové terapeutické užití MeSH
- lehké řetězce imunoglobulinů diagnostické užití MeSH
- lidé MeSH
- mnohočetný myelom * diagnóza farmakoterapie klasifikace MeSH
- protokoly protinádorové léčby MeSH
- pyraziny terapeutické užití MeSH
- staging nádorů metody normy MeSH
- thalidomid analogy a deriváty terapeutické užití MeSH
- transplantace hematopoetických kmenových buněk metody MeSH
- věk při počátku nemoci MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- MeSH
- biologické markery analýza krev moč MeSH
- časové faktory MeSH
- imunoglobulin M diagnostické užití MeSH
- indukce remise metody MeSH
- lidé MeSH
- mnohočetný myelom diagnóza farmakoterapie klasifikace MeSH
- monoklonální gamapatie nejasného významu diagnóza MeSH
- progrese nemoci MeSH
- referenční hodnoty MeSH
- vztah mezi dávkou a účinkem léčiva MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
