- MeSH
- Ambulatory Care classification MeSH
- Epistaxis * etiology nursing MeSH
- Hospitalization MeSH
- Informed Consent MeSH
- Humans MeSH
- Nursing Diagnosis classification MeSH
- Perioperative Care methods MeSH
- Preoperative Care methods MeSH
- Patient Admission MeSH
- Check Tag
- Humans MeSH
- Publication type
- Review MeSH
Váleční veteráni tvoří specifickou komunitní skupinu, která donedávna nebyla v popředí zájmu poskytovatelů zdravotní péče. Počet lidí v této skupině však v české populaci roste a jedná se nejen o veterány II. světové války, kteří jsou vnímáni většinovou společností nejvíce, ale také o veterány novodobé historie České republiky, kteří se podíleli na zahraničních misích v Iráku, na Balkáně a dalších oblastech, kde působila Armáda české republiky. Váleční veteráni mají specifické požadavky na zdravotní péči, které jsou determinovány právě jejich válečným prožitkem. Proto je nutné k těmto požadavkům systematicky přistupovat a pomocí taxonomie konkrétně definovat potenciální problémy, které mohou ovlivnit jejich zdravotní stav. Nejedná se tak pouze o možné choroby, kterými mohou být tito lidé postiženi, ale také o celkový koncept péče, což je ve své podstatě hlavním zájmem disciplíny Ošetřovatelství. Z hlediska přístupu k řešení tohoto problému se jako nejvýhodnější jeví koncept ošetřovatelské péče a taxonomie NANDA, v kombinaci s ošetřovatelským modelem Gordonové, což ve své syntéze umožňuje jasnou definici potenciálních ošetřovatelských problémů, jejich popis a nástin možných intervencí. Výstupem tak může být plán péče, který tak může být významným vodítkem v plánování ošetřovatelské péče o daného válečného veterána ve všech svých aspektech.
The war veterans are specific group with special with specific needs. Unfortunately, this social group was not at the forefront of health care providers. However, the number of people in this group is growing in the Czech population. As war veterans we can mark the veterans II. World War II and also participants in other conflicts of modern Czechoslovak history (forreign missions in Iraq, Afghanistan, Balkan etc). War veterans have specific health care requirements that are determined by their war experience. Therefore, it is necessary to systematically approach these requirements and specifically define potential health problems that may affect their health through a taxonomy. This is not just about possible diseases, but about the overall concept of care, which is essentially the main concern of Nursing. From the point of view of approach to solving this problem, the concept of nursing care and NANDA taxonomy, combined with the Gordon nursing model, is the most advantageous. This allows a clear definition of potential nursing problems, their description and outline of possible interventions. The outcome can be a care plan that can be an important guide in planning nursing care for a given war veteran in all its aspects.
11. vydání 518 stran : ilustrace ; 23 cm
Příručka pro studenty oboru ošetřovatelství a pro zdravotní sestry v praxi. Zabývá se aktuální schválenou terminologií a klasifikací ošetřovatelských diagnóz.; Nové české vydání oficiálního překladu Ošetřovatelských diagnóz NANDA International 2018–2020, s revizí, doplněním a vyřazením ošetřovatelských diagnóz pro toto období.
- MeSH
- Nursing Diagnosis classification MeSH
- Nursing Care MeSH
- Standardized Nursing Terminology MeSH
- Publication type
- Handbook MeSH
- Conspectus
- Patologie. Klinická medicína
- NML Fields
- ošetřovatelství
- diagnostika
Aim:The aim of the study was to conduct content validation of selected NANDA International diagnoses foranInterdisciplinary Intensive Care Unit (IICU),and to identify the degree of diagnostic significance of their selected defining characteristics and relevant or risk factors. Design: Descriptive study. Methods:The set of NANDA International diagnoses and selected characteristics for validation was compiled using the following methods: 1) Content analysis of a form for planning nursing care at the IICU, Nový Jičín Hospital; 2) Literature search and selection of diagnoses from the studies found; and 3) Consensus between two experts. Subsequently, 32 nursing diagnoses with 100 defining characteristics, 72 related factors and 73 risk factors were included in the study (i.e.,a total of 245 characteristic signs). The sample of clinical experts conducting the validation consisted of 17 general nurses from the participating department. Fehring’s Diagnostic Content Validation (DCV)toolwas used. Results:Total DCV score >0.6 was identified in 16 nursing diagnoses, while values below 0.6 were calculated for the samenumber of validated diagnoses. The number of major characteristics of diagnoses (DCV ≥0.80) was 28. The number of minor characteristics (DCV 0.79–0.51) was 176, while 41 nursing characteristics of nursing diagnoses were considered diagnostically insignificant (DCV <0.5). Conclusion:On the basis of the validation study results, 16 nursing NANDA International diagnoses with 102 valid diagnostic characteristics were recommended for nursingdiagnostics in lucid adult patients at the IICU, Nový Jičín Hospital.
- Keywords
- NANDA International diagnoses, Diagnostic Content Validation,
- MeSH
- Adult MeSH
- Intensive Care Units MeSH
- Humans MeSH
- Nursing Diagnosis * classification statistics & numerical data MeSH
- Reproducibility of Results MeSH
- Risk Factors MeSH
- Information Storage and Retrieval methods MeSH
- Nurses MeSH
- Check Tag
- Adult MeSH
- Humans MeSH
- Publication type
- Validation Study MeSH
- Geographicals
- Czech Republic MeSH
Chronická bolesť patrí k prioritným problémom v paliatívnej starostlivosti. Cieľom výskumu bola validácia ošetrovateľskej diagnózy Chronická bolesť (00133) u pacientov v paliatívnej starostlivosti. Práca má charakter retrospektívnej štúdie. Na posúdenie definujúcich charakteristík ošetrovateľskej diagnózy sme použili Fehringov model klinickej diagnostickej validity zameraný na pacienta, ktorý využíva informácie od pacientov. Vytvorili sme hodnotiaci nástroj dotazníkového typu, ktorý obsahoval 15 definujúcich charakteristík diagnózy Chronická bolesť (00133). Výskumnú vzorku predstavovalo n = 83 pacientov v paliatívnej starostlivosti, liečených pre bolesť minimálne šesť mesiacov. Definujúce charakteristiky boli pacientmi hodnotené na Likertovej škále (od 1 – nie je vôbec charakteristické pre mňa, do 5 – veľmi charakteristické pre mňa). Po zbere údajov sme pre každú definujúcu charakteristiku vypočítali vážené skóre (VS). Na posúdenie vzájomných vzťahov medzi rizikovými faktormi sme použili korelačnú analýzu. Z celkového počtu 15 definujúcich charakteristík neurčili pacienti ani jednu ako hlavnú. Sedem zaradili k vedľajším: Bolesť (0,68), Zmeny vo vzorci spánku (0,55), Zmenená schopnosť pokračovať v predchádzajúcich aktivitách (0,54), Únava (0,52), Atrofia zasiahnutých svalových skupín (0,51), Strach z opakovaného zranenia (0,51) a Nepokoj (0,50). Osem definujúcich charakteristík pacienti vyradili. Štatisticky významný vzťah sme zistili medzi ôsmimi pármi vedľajších definujúcich charakteristík na úrovni p < 0,01. Výsledky výskumu poukazujú na nosné definujúce charakteristiky, ktoré môžu pomôcť sestrám v identifikácii a formulovaní presnej ošetrovateľskej diagnózy v klinickej praxi.
Chronic pain is one of the priority problems in palliative care. The study objective was the validation of the nursing diagnosis of Chronic Pain (00133) in patients in palliative care. It is a retrospective study. To evaluate the defining characteristics of the nursing diagnosis, we used the patient-focused clinical diagnostic validity model of Fehring, which uses information obtained directly from patients. We designed a questionnaire-type measurement tool containing 15 defining characteristics of the nursing diagnosis of Chronic Pain (00133). The sample included n = 83 patients in palliative care who were treated for pain for at least six months. The defining characteristics were rated by the patients on the Likert-type scale (from 1 – not at all characteristic of me, to 5 – very characteristic of me). After data collection, we calculated weighted scores (WS) for each of the defining characteristics. We used correlation analysis to analyze the relationships between the risk factors. None of the 15 defining characteristics were considered major by the patients. Seven defining characteristics were considered minor: pain (0.68), changes in sleep pattern (0.55), altered ability to continue previous activities (0.54), fatigue (0.52), atrophy of the involved muscle group (0.51), fear of re-injury (0.51), and restlessness (0.50). Eight defining characteristics were discarded by the patients. A statistically significant relationship was found between eight pairs of the minor defining characteristics, p < 0.01. The study results suggest the essential defining characteristics that may help nurses in identifying and defining an accurate nursing diagnosis in clinical practice.
- MeSH
- Chronic Pain * diagnosis nursing MeSH
- Humans MeSH
- Pain Measurement MeSH
- Nursing Diagnosis classification methods MeSH
- Nursing Assessment MeSH
- Palliative Care methods manpower MeSH
- Retrospective Studies MeSH
- Aged MeSH
- Check Tag
- Humans MeSH
- Male MeSH
- Aged MeSH
- Female MeSH
- Publication type
- Research Support, Non-U.S. Gov't MeSH
Východiska: Validizační studie v ošetřovatelském procesu umožňují vyjádření míry platnosti komponent NANDA-I pro různé soubory osob a v různých oblastech péče. Bolest jako ošetřovatelská diagnóza v péči o rodící ženu je jedním z nejčastějších problémů, které porodní asistentky v praxi posuzují, řeší a hodnotí. Validované definující charakteristiky ošetřovatelských diagnóz jsou rozhodující pro správnou diagnostiku typu a intenzity bolesti a pro navržení efektivní léčby. Cíl: Cílem práce bylo validizovat definující charakteristiky ošetřovatelské diagnózy 00132 Akutní bolest vybraným souborem expertek – porodních asistentek a zjistit, které definující charakteristiky (určující znaky, související faktory) porodní asistentky považují za hlavní a které definující charakteristiky za vedlejší. Metody: Pro obsahovou validizaci byl využit Fehringův model validity diagnostického obsahu (Diagnostic Content Validity Model). Expertky – porodní asistentky splňovaly kritérium bakalářského stupně vzdělá- ní v oboru porodní asistence a klinické praxe na oddělení porodního sálu. Výzkum probíhal současně ve Fakultní nemocnici Olomouc, v Nemocnici Šternberk a v Nemocnici Uherské Hradiště. Měřící nástroj pro posouzení významnosti diagnostických prvků byl sestrojený pomocí jednotlivých definujících charakteristik ošetřovatelské diagnózy z NANDA-I, Taxonomie II. Výsledky: Z celkového počtu 22 definujících charakteristik (18 určujících znaků, 4 související faktory) považují porodní asistentky za hlavní (majoritní) 9 definujících charakteristik. Mezi hlavní definující charakteristiky (určující znaky) s váženým skóre (VS) vyšším než 0,75 porodní asistentky zařadily: úlevová poloha z důvodu vyhnutí se bolesti (VS 0,82); expresivní chování (VS 0,77); pozorované známky bolesti (VS 0,80); slovní vyjádření bolesti (VS 0,84); změny dýchání (VS 0,80); změny krevního tlaku (VS 0,82); změny srdeční- ho rytmu (VS 0,86). Mezi hlavní související faktory zařadily tyto charakteristiky: biologické faktory – porodní mechanismus (VS 0,94) a faktory psychogenní (VS 0,80). Závěry: Z výsledků tohoto šetření vyplývá, že dotazované porodní asistentky považují z celkového nabízeného počtu 22 definujících charakteristik (18 určujících znaků a 4 související faktory) 9 za hlavní – majoritní pro celkové posouzení stavu klientky – rodičky přicházející na porodní sál k porodu.
Background: Validation studies allow expression of the degree of validity of components NANDA-I for different sets of people and in different areas of care. Pain is one of the most common problems that midwives in practice assess, evaluate and solve. Validated defining characteristics of the nursing diagnoses are crucial for correct diagnosis of the type and intensity of pain, and for proposal of effective treatment. Aim: The aim of the study was to validate defining characteristics of the nursing diagnosis Acute pain 00132 by a selected file of experts-midwives, and see which characteristics they consider major and minor. Methods: The study followed Fehring Diagnostic Content Validity Model. Experts-midwives met the criterion of bachelor degree in midwifery and clinical practice in the delivery room. The research was conducted simultaneously in Olomouc region. Measuring tool for assessing the significance of diagnostic elements was constructed using individual defining characteristics of the nursing diagnoses of NANDA-I Taxonomy II. Results: Out of the 22 defining characteristics considered by experts-midwives nine characteristics were described as major with weighted score (WS) greater than 0,75: antalgic position due to the avoidance of pain (WS 0,82); expressive behavior (WS 0,77); observed signs of pain (WS 0,80); verbal expression of pain (0,84); changes in breathing (0,80); changes in blood pressure (WS 0,82); changes in heart rhythm (WS 0,86). Among the major related factors were selected the following characteristics: biological factors - birth mechanism (WS 0,94) and psychogenic factors (WS 0,80). Conclusion: The results of this study indicate that midwives consider nine defining characteristics and two related factors as major for assesing acute pain of mothers coming to the delivery room for delivery.
Východiska: Implementace mezinárodní klasifikace NANDA-I v podmínkách neonatologické péče v ČR. Cíl: Cílem práce bylo validovat diagnostické prvky ošetřovatelských diagnóz 00104 Neefektivní kojení a 0106 Snaha zlepšit kojení vybraným souborem neonatologických sester – expertek a zjistit, které diagnostické prvky považují za hlavní a které za vedlejší. Metody: Pro obsahovou validaci byl využit Fehringův model validity diagnostického obsahu (Diagnostic Content Validity Model). Soubor tvořilo 26 neonatologických sester – expertek. Za expertky byly považovány sestry pracující na neonatologii, které získaly minimálně 4 body dle modifikovaných Fehringových kritérií. Pro posouzení významnosti diagnostických prvků byl použit měřící nástroj obsahující 43 položek (diagnostických prvků) uvedených v klasifikačním systému NANDA-International. Výsledky: U ošetřovatelské diagnózy 00104 Neefektivní kojení za významné určující znaky (vážené skóre vyšší než 0,80) expertky považovaly: kojenec není schopen správně uchopit prs (0,82). Ze souvisejících faktorů dosáhlo váženého skóre vyšší než 0,80 celkem 3 prvky. U ošetřovatelské diagnózy 0106 Snaha zlepšit kojení váženého skóre vyšší než 0,80 nedosáhl žádný prvek. Závěr: Pro posouzení nespokojenosti nebo potíží matky a dítěte při procesu kojení na oddělení šestinedělí považují expertky za významné 4 prvky z 30, týkající se pouze ošetřovatelské diagnózy 00104 Neefektivní kojení.
Background: Implementation of the International Classification of NANDA-I in neonatology care in the Czech Republic. Aim: The aim of the study was to validate the diagnostic elements of nursing diagnoses 00104 Ineffective Breastfeeding and 00106 readiness for inhanced breastfeeding selected file by neonatal nurses-experts and determine which diagnostic elements consider as the main, and which the minor are. Methods: For the content of validation was used Fehring diagnostic content of validity model (Diagnostic Content Validity Model). The sample consisted of 26 neonatal nurses-experts. For expert were considered nurses working in neonatology, which received at least 4 points modified by Fehring standard. To assess the significance of diagnostic elements was used measurement instrument containing 43 items (diagnostic elements) listed in the classification system, NANDA-International. Results: At nursing diagnosis 00104 Ineffective Breastfeeding, the main key features (score > 0, 80) experts considered: the infant isn´t unable to correctly to grasp the breast (0, 82). From the related factors achieve score 0, 80 in all 3 elements. At the nursing diagnosis 00106 Effort to improve breastfeeding weighted score of > 0, 80 reached no character. Conclusion: For the assess of dissatisfaction or problems of mother and child at the process of breastfeeding on postpartum department, specialists considered to be significant of 4 members from 30, concerning only to nursing diagnoses 00104 Ineffective breastfeeding.
Pacient s indikáciou amputácie sa dostáva do stresovej situácie, ktorá má veľkú intenzitu z dôvodu kumulácie viacerých stresorov, ktorými sú najmä chirurgický zákrok, bolesť, imobilizácia, hospitalizácia, obavy z budúcnosti. Intenzita stresovej situácie môže byť taká silná, že pacient nemá schopnosť, resp. možnosť sa s ňou vyrovnať. V tejto situácii sa pacientovi diagnostikuje ošetrovateľská diagnóza Neefektívne zvlá- danie záťaže (00069), ktorá si vyžaduje riešenie. Pre sestru je potrebné v klinickom rozhodovaní zvažovať rôzne predispozičné faktory pacienta, aby mohla predikovať vývoj zvládania záťaže. Cieľom výskumu bolo skúmať vplyv pohlavia, veku a stratégií proaktívneho zvládania na efektivitu zvládania záťaže pacientov s amputáciou dolnej končatiny. Výskumu sa celkovo zúčastnilo 50 respondentov (25 žien a 25 mužov), ktorým bola indikovaná plánovaná amputácia dolnej končatiny. Pre hodnotenie efektivity zvládania záťaže sme použili škálu NOC (Nursing Outcomes Classification) – Zvládanie záťaže (1302) a pre hodnotenie proaktívneho zvládania dotazník PCI (Proactive Coping Inventory). Na štatistické spracovanie výsledkov sme použili softvér SPSS 22.0. Pohlavie a vek sa neukazujú ako štatisticky významné prediktory zvládania záťaže pacientov s amputáciou dolnej končatiny. Tri stratégie proaktívneho zvlá- dania sa javia ako významné prediktory efektívneho zvládania záťaže (Preventívne zvládanie, Vyhýbanie sa riešeniu situácií a stratégia Strategické plánovanie). Znalosť bežnej stratégie zvládania záťaže pacientom môže byť pre sestru prínosná, nakoľko ide o hlavný prediktor toho, ako bude pacient zvládať amputáciu.
Patients with indications of amputation experience stressful situations of high intensity as several stressors combine, including particularly the surgical procedure, pain, immobilisation, hospitalisation, and concerns about future. The intensity of the stressful situation can be so high that patients do not have the ability to cope with it. In such situations, the nursing diagnosis “Ineffective Coping” (00069) is given to patients, which requires an intervention. In clinical decision making, nurses should take various predisposing factors into consideration regarding patient care to predict the development of coping. The research objective was to study the effects of gender, age and proactive coping strategies on the effectiveness of coping in patients with lower limb amputation. The research included 50 respondents (25 women and 25 men) with the indicated amputation of a lower limb. We used the NOC (Nursing Outcomes Classification) scale – Coping (1302) to assess the effectiveness of coping, and the PCI (Proactive Coping Inventory) to assess proactive coping. The software SPSS 22.0 was used for statistical data analysis. The gender and age do not prove to be statistically significant predictors of coping in patients with lower limb amputation. Three proactive coping strategies are suggested as significant predictors of effective coping (Preventive Coping, Avoidance Coping, and Strategic Planning). Knowing the preferred coping strategies in patients can be beneficial for nurses as it is the main predictor of coping with amputation in patients.
- MeSH
- Amputation, Surgical * nursing psychology MeSH
- Lower Extremity * surgery MeSH
- Middle Aged MeSH
- Nursing Diagnosis * classification methods MeSH
- Stress, Psychological * diagnosis nursing MeSH
- Aged MeSH
- Sex Factors MeSH
- Age Factors MeSH
- Check Tag
- Middle Aged MeSH
- Male MeSH
- Aged MeSH
- Female MeSH
- Publication type
- Research Support, Non-U.S. Gov't MeSH
Ošetrovateľská diagnóza Zhoršený komfort (00214) patrí k novým diagnózam v NANDA International 2009–2011 (North American Nursing Diagnosis Association International). Jej holistické zameranie obsahujúce fyzické, psychospirituálne a sociálne dimenzie koreluje s problémami žien v období klimaktéria. Cieľom práce bolo validovať ošetrovateľskú diagnózu Zhoršený komfort (00214) so zameraním na obdobie klimaktéria. Stanovili sme danú ošetrovateľskú diagnózu u vybraného súboru žien (n = 80) v období klimaktéria a prostredníctvom nich sme hodnotili definujúce charakteristiky tejto diagnózy. Bol zvolený Na pacienta zameraný Fehringov model klinickej diagnostickej validity (Patient – focused clinical diagnostic validity model). Na posúdenie definujúcich charakteristík bol vytvorený hodnotiaci nástroj dotazníkového typu, ktorý obsahoval 23 položiek a identifikačné údaje. Definujúce charakteristiky boli ženami hodnotené na Likertovej škále. Po zbere údajov sme pre každú definujúcu charakteristiku vypočítali vážené skóre (VS). Výsledky výskumu sa v hlavných definujúcich charakteristikách zhodujú s výsledkami iných štúdií. K hlavným definujúcim charakteristikám zaradili ženy: Narušený vzorec spánku (VS 0,76), Pocit tepla (VS 0,76) a Pocit diskomfortu (VS 0,75). Desať definujúcich charakteristík ženy zaradili k vedľajším a desať vylúčili ako nevýznamné pre ošetrovateľskú diagnózu Zhoršený komfort (00214). Výsledky výskumu poukazujú na rôznorodosť symptomatológie v období klimaktéria. Úlohou ošetrovateľstva je podpora a vzdelávanie žien v období klimaktéria so zameraním na vytvorenie pozitívneho postoja k tomuto obdobiu a zlepšenie bio-psycho-sociálneho a duchovného prežívania žien.
The nursing diagnosis Impaired Comfort (00214) is one of the new diagnoses in NANDA International 2009–2011 (North American Nursing Diagnosis Association International). Its holistic focus containing physical, psycho-spiritual and social dimensions correlates with the problems in menopausal women. The objective of the study was to validate the nursing diagnosis Impaired Comfort (00214) with the focus on menopause. We identified the diagnosis in a selected group of menopausal women (n = 80); their responds were used for evaluation of the defining characteristics of the diagnosis. The patient-focused clinical diagnostic validity model by Fehring was used. A questionnaire-type evaluation tool containing 23 items and identification data was designed to evaluate the defining characteristics. Women evaluated the defining characteristics on the Likert-type scale. After collecting the data, weighted scores (WS) were calculated for each defining characteristic. The research results on major defining characteristics were consistent with the results of other studies. The major defining characteristics selected by women were: Disturbed sleep pattern (WS = 0.76), Reports being hot (WS = 0.76), and Reports being uncomfortable (WS = 0.75). Women described ten defining characteristics as minor, and discarded ten defining characteristics as irrelevant for the nursing diagnosis Impaired Comfort (00214). The research results show the diversity of symptomatology in menopause. The roles of nursing include support for and education of menopausal women focused on positive attitude towards menopause and improvement of bio-psycho-social and spiritual experiencing in women.
Posouzení a správná diagnostika všech potřeb a problémů pacientů, včetně spirituálních, je nevyhnutelná pro zvyšování kvality komplexní ošetřovatelské péče. Při uspokojování potřeb nemocných je důležité nahlížet na člověka jako na jednotu těla a ducha. Identifikace a uspokojování spirituálních potřeb není jednoduché i proto, že pojem spiritualita nemá cílené a jasné vymezení. V paliativní péči má řešení a saturace duchovních potřeb velkou prioritu a může být klíčovým aspektem psychologického působení. Význam spirituality jako součásti psychické pohody si stále více uvědomují i zdravotničtí profesionálové. Měření spirituálních potřeb se přikládá menší význam a v mnoha zdravotnických zařízeních končí u ošetřovatelské anamnézy otázkami: „Jste věřící?“, „Máte duchovní potřeby?“. Spiritualita a náboženství jsou velice osobní záležitostí každého člověka. Mnoho pacientů se obrací k náboženství pro odpovědi na obtížné otázky a jiní hledají podporu prostřednictvím duchovních přesvědčení mimo rámec organizovaného náboženství. Záměna pojmů spiritualita a religiozita může vést k mnoha nedorozuměním. Základním předpokladem pro správnou diagnostiku a uspokojení duchovních potřeb je vymezení používaných výrazů a využívání standardizovaných měřicích nástrojů v klinické praxi. Cílem přehledové studie bylo vymezit pojem spiritualita, vyhledat měřicí nástroje vhodné pro hodnocení spirituálních potřeb člověka. Pro získání výsledků výzkumných prací zabývajících se problematikou duchovních potřeb u nevyléčitelně nemocných pacientů byly jako zdroj dat použity následující databáze (2005–2013): EBSCO, Bibliographia Medica Čechoslovaca, Google Scholar, Solen – www.solen.cz, Profese on‑line. Do výběru studií byly zahrnuty systematický přehled, přehledový článek, kvalitativní a kvantitativní studie.
The appraisal and the right diagnostics of all needs and problems of patients, including the spiritual needs, are unavoidable for increase of the quality of the all-embracing nursing care. In the case of satisfying of the needs of the patients, it is important to have view the person as a unity of thebody and the soul. Identification and satisfying of the spiritual needs are not uncomplicated; moreover, spirituality does not have a targeted and clear definition. In the palliative care, the solution and saturation of spiritual needs have a great priority, and it can be the key aspect of psychological activity. Also, medical experts are becoming aware of the meaning of spirituality as the part of psychological contentment more and more. Smaller importance is attached to measurement of spiritual needs, and in many medical institutions ends at the case history with the questions: “Are you a believer?”, “Do you have any spiritual needs?”. Spirituality and religion are very personal matters of every human. Many patients turn to religion to find answers to difficult questions while others find support through the spiritual beliefs outside the scope of organized religion. Mistaking of meanings of the spirituality and religionism can lead to many misunderstandings. The basic condition for the right diagnostics and satisfaction of spiritual needs are the definition of the used terms and using of standardized measurement devices in the clinical praxis. The target of summarizing study was to define the term of spirituality, to describe a lot of measurement devices these are suitable for the evaluation of human spiritual needs. For methodology for acquiring of the results of research works that are concerned with the questions of spiritual needs in case of the incurable patients, the following databases were used (2005–2013): EBSCO, Bibliographia Medica Čechoslovaca, Google Scholar, Solen – www.solen.cz, Profese on-line as the source of the data. The choice of studies were as follows the systematic overview, the summarizing essay, the qualitative and quantitative study. Key words: spirituality – religion – spiritual needs – palliative care The authors declare they have no potential conflicts of interest concerning drugs, products, or services used in the study. The Editorial Board declares that the manuscript met the ICMJE “uniform requirements” for biomedical papers. Submitted: 16. 6. 2014 Accepted: 27. 11. 2014
- MeSH
- Humans MeSH
- Chaplaincy Service, Hospital MeSH
- Religion MeSH
- Nursing Diagnosis * classification methods MeSH
- Palliative Care * methods MeSH
- Pastoral Care * MeSH
- Terminal Care * methods MeSH
- Surveys and Questionnaires MeSH
- Spirituality * MeSH
- Nurse Clinicians MeSH
- Check Tag
- Humans MeSH
- Publication type
- Review MeSH
