Zlomeniny očnice mohou být doprovázeny vážným poškozením bulbu a dalších intraorbitálních struktur. Časný klinický nález může být velmi chudý, proto je třeba aktivně pátrat jednak po poškození měkkých tkání očnice a možných poruchách funkce zraku, ale také po extraorbitálních komplikacích, jako jsou likvorea či meningitida. Autoři prezentují případ blow-in fraktury stropu očnice u jedenáctiletého chlapce a diskutují výhody endoskopicky asistovaného přístupu do očnice. Chlapec byl přijat do nemocnice po pádu na kole bez poruchy vědomí. Při příjmu byl oftalmologem stav hodnocen jako těžká kontuze levého bulbu, s hemoftalmem a komocí sítnice. Pro výrazný otok a periorbitální hematom nebylo možné doplnění specifických testů pro objektivizaci případné okohybné poruchy a diplopie. Při CT vyšetření byla odhalena zlomenina stropu očnice s dislokovanými úlomky kaudálně do horního přímého okohybného svalu. Pro riziko penetrace bulbu úlomkem a poškození svalu byla provedena chirurgická intervence s odstraněním úlomků a revize stropu očnice cestou endoskopicky asistované přední horní orbitotomie. Pooperačně byl pacient bez funkční zrakové poruchy.
Orbital fractures may be accompanied with severe damage of the eye bulb and other intraorbital tissues. Early clinical findings can be very mild, therefore it is vital to actively seek not only for any damage done to the soft tissues of the orbit, but also for extraorbital complications such as liquorrhea or meningitis. We report a relatively rare case of blow-in fracture of orbital roof in eleven years old boy. Patient was admitted to the emergency care after falling off a bicycle without impaired consciousness. During admission ophthalmologist evaluated the condition as severe contusion of the left bulb, with hemophthalmia and retinal comotosis. Due to significant swelling of eye lids and periorbital hematoma, it was not possible to perform specific tests to objectify possible oculomotor disorder and diplopia. CT scan findings show dislocated fracture of orbital roof with fragments reaching into the musculus rectus superior. For high risk of bulbus penetration and muscle damage a surgical intervention with bone fragments removal was performed using endoscopic assisted frontal orbitotomy. After operation patient had no signs of functional eye disorder.
- MeSH
- Diplopia MeSH
- Child MeSH
- Orbital Fractures * diagnostic imaging MeSH
- Humans MeSH
- Orbit * diagnostic imaging injuries MeSH
- Tomography, X-Ray Computed methods MeSH
- Treatment Outcome MeSH
- Check Tag
- Child MeSH
- Humans MeSH
- Male MeSH
- Publication type
- Case Reports MeSH
- Keywords
- kraniotrauma, duraform,
- MeSH
- Biocompatible Materials therapeutic use MeSH
- Frontal Bone injuries MeSH
- Child MeSH
- Accidents, Traffic MeSH
- Skull Fracture, Basilar * surgery diagnostic imaging epidemiology etiology complications mortality pathology therapy MeSH
- Orbital Fractures surgery diagnostic imaging pathology MeSH
- Hematoma diagnostic imaging MeSH
- Image Interpretation, Computer-Assisted MeSH
- Brain Contusion diagnostic imaging MeSH
- Craniotomy MeSH
- Humans MeSH
- Neurosurgical Procedures MeSH
- Hematoma, Subdural diagnostic imaging MeSH
- Treatment Outcome MeSH
- Check Tag
- Child MeSH
- Humans MeSH
- Male MeSH
- Publication type
- Case Reports MeSH
Cíl: Ošetření zlomeniny lícně-čelistního komplexu dlahovou osteosyntézou je v dnešní době považováno za standardní metodu, v odborných kruzích je však stále vedena diskuse nad počtem a umístěním osteosyntetických dlah užitých při ošetření. Ve své práci autoři hodnotí umístění kostních minidlah při ošetření zlomeniny lícně-čelistního komplexu a své závěry porovnávají s dostupnou literaturou. Materiál a metoda: Do pětileté studie bylo zahrnuto 45 pacientů s izolovanou zlomeninou lícně-čelistního komplexu ošetřených osteosyntézou, kterých bylo provedeno celkem 81; jednak z intraorálního přístupu na zygomatikoalveolární kristu a z přístupu extraorálního na dolní a zevní okraj očnice. Zhodnocení bylo provedeno na základě pooperačníno CT vyšetření, kde byl porovnán objem operované a zdravé očnice. Výsledky: Dolní okraj očnice byl zvolen jako místo první volby pro umístění kostních minidlah v 38 případech z 81, zevní okraj očnice v 31 případech, což neodpovídá dostupným literárním údajům. Závěr: I extraorální přístup k ošetření zlomenin lícně-čelistního komplexu je klinicky plně akceptovatelný, jde o kosmeticky vyhovující a funkčně plnohodnotné ošetření.
Aim of the study: Treatment of zygomaticomaxillary complex fractures with osteosynthesis is considered a standard method, however, there still exists a debate over the number and location of osteosynthesis plates used in the treatment among the professional circles. In this work, the authors evaluate the location of bone miniplates in the course of treatment of zygomaticomaxillary complex fractures, the conclusions are compared with the available literature. Material and methods: A total of 45 patients with isolated zygomaticomaxillary complex fractures treated with osteosynthesis were enrolled in the 5-year study; the total number of osteosyntheses was 81, both from intraoral approach to the zygomaticoalveolar region and extraoral approach to the lower and lateral orbital rim. Evaluation was based on postoperative CT scans used to compare the volume of the operated and the healthy orbit. Results: The lower orbital rim was selected as the place of first choice for placement of bone miniplates in 38 out of 81 cases, and the lateral orbital rim was used in 31 cases, which does not correspond with the available literature data. Conclusion: The extraoral approach to treating zygomaticomaxillary complex fractures is fully clinically acceptable, representing a cosmetically and functionally full-fledged treatment.
