Fixní ortodontické retainery jsou velmi rozšířenou metodou zajištění výsledku ortodontické léčby. Jejich obliba i nadále vzrůstá, a to zejména proto, že se jedná o efektivní, estetické a spolehlivé řešení. Pokud však jde o dobu, po jakou mají být retainery ponechány in situ, není protokol jasně definován. Dlouhodobá stabilita výsledku ortodontické léčby je problematická, i proto mnozí lékaři retainery ponechávají v ústech dlouhodobě až doživotně. Bylo prokázáno, že ani trvalá retence fixními retainery nepředstavuje pro pacienty žádná rizika, nicméně u velké částí fixních retainerů se můžeme setkat s běžnými komplikacemi jako je uvolnění nebo prasknutí drátu. Velmi vzácně však byly u pacientů s fixními retainery zaznamenány i klinicky závažné, neočekávané komplikace. Cílem tohoto sdělení je shrnout dosavadní poznatky o těchto neočekávaných komplikacích, uvést základní typy a diskutovat o možných příčinách jejich výskytu.
Fixed orthodontic retainers are widely used to secure the results of orthodontic treatment. Fixed orthodontic retainers represent an effective, esthetically acceptable and reliable solution, and therefore their popularity has been increasing. The protocol is not clearly defined in terms of how long the retainers should remain in situ. The long-term stability of the orthodontic treatment results is very problematic, and many practitioners therefore leave the fixed retainer in the mouth for a long period of time or even lifelong. It was shown that even permanent retention with fixed retainers does not peseta risk for the patients, however common complications may occur quite frequently, e.g. wire loosening or fracture. Very rarely, clinically serious unexpected complications can be found in patients with fixed retainers. The aim of our article is to summarize the existing knowledge of these unforeseen complications, to introduce basic types of these complications, and discuss possible reasons for their occurrence.
- MeSH
- diastema * epidemiologie etiologie patofyziologie terapie MeSH
- dítě MeSH
- lidé MeSH
- longitudinální studie statistika a číselné údaje MeSH
- mladiství MeSH
- ortodontické retainery využití MeSH
- ortodontické uzavření mezery metody statistika a číselné údaje MeSH
- podjazyková uzdička chirurgie růst a vývoj MeSH
- řezáky abnormality růst a vývoj MeSH
- Check Tag
- dítě MeSH
- lidé MeSH
- mladiství MeSH
Cílem práce bylo hodnocení výsledků léčby vad Angleovy II.třídy, 1. oddělení u pacientů léčených horním a dolním fixním aparátem s extrakcí dvou horních premolárů. Byly hodnoceny také výsledky léčby 3-8 let po ukoncení aktivní fáze (sejmutí aparátu). Soubor měl 110 pacientů. Výsledky byly hodnoceny na sádrových modelech, zhotovených před léčením (čas T0), po sejmutí aparátu (T1) a v období 3-8 let po ukončení aktivnífáze léčení (T2). Na sádrových modelech bylo hodnoceno: Angleova třída v molárech, vztah ve špičácích, incizální schůdek (OJ), hloubka skusu (OB), délka zubního oblouku, mezišpičáková vzdálenost a velikost stěsnání. Výsledky: po ukončení aktivní fáze léčení (T0-T1) se statisticky významně změnila poloha molárů, špičáků, incizální schůdek hloubka skusu, délka dolního zubního oblouku. V období 3-8 let po sejmutí fixního aparátu (T1-T2) se mírně zvětšila hloubka skusu, mírně se zvětšil incizální schůdek, ale všechny změny byly statisticky nevýznamné.
Treatment results for Angle Class II, Division 1 male lilocclusions are evaluated in patients treated with upper and lower fixed appliance; the therapy involved also extraction of two upper premolars. The treatment results were evaluated also after 3-8 years after the finished active phase (after the removal of fixed appliance). The sample included 110 patients. The results were evaluated in models made prior the commencement of the therapy (time To), after the appliance removal (time T1), and between 3 and 8 years after the active phase ended (time T2). The parameters evaluated were: Angle Class in molars, relationship of canines, overjet (OJ), overbite (OB), length of dental arch, intercanine distance, and the amount of crowding. Results: after the active phase of therapy (To-T1) positions of molars, canines, overjet, overbite, and the length of dental arch changed significantly. In the period of 3-8 years after the appliance was removed (T1T2) only mild increase of overbite and overjet was noticed, however, these changes were statistically insignificant.
Cílem studie bylo zjistit, zda existuje závislost mezi polohou palaťmálně retinovaných špičáků a délkou ortodontické léčby. Na ortopantomogramech (OPG) a kefalometrických snímcích byly hodnoceny vertikální vzdálenosti hrotu korunky retinovaného špičáku od okluzní roviny a sklon palaťmálně retinovaných horních špičáků. Na OPG byl posuzován sklon špičáku vzhledem k vertikální referenční linii půlící úhel, který svírají podélné osy hornich středních řezáků. Na kefalometrických snímcích byl měřen sklon dlouhé osy špičáku k okluzní linii. Soubor tvořila rtg dokumentace 54 pacientů léčených fixními aparáty pro retenci horního stálého špičáku. Průměrná délka léčby sledovaného soubom byla 17,1 ±7,6 měsíce. Byla zjištěna střední míra korelace mezi stupněm inkllnace špičáku k vertikální referenční linii na OPG a délkou ortodontické léčby. Větší sklon špičáku byl spojen s delší dobou léčení. Neprokázala se závislost mezi vzdáleností hrotu špičáku od okluzní roviny na OPG a délkou léčby. Byla zjištěna statisticky významná, ale nízká korelace mezi sklonem špičáku k linii okluze na kefalometrickém snímku a délkou léčby. Vztah mezi vzdáleností hrotu špičáku od linie okluze na kefalometrickém snímku a délkou léčby u sledovaného souboru nebyl prokázán.
A relationship between the position ofpalatally impacted canines and the length of orthodontic therapy was Studied. In panoramic radiographs (OPGs) and cephalograms, vertical distance of impacted canine from the occlusal plane, and the inclination ofpalatally impacted maxillary canines were assessed. In OPG, the inclination of canine to the vertical reference line between vertical axes of upper central incisors was evaluated. In cephalograms the inclination of canine long axis to the occlusal line was measured. The sample included radiographs of 54 patients treated with fixed orthodontic appliance for impacted upper permanent canine. The treatment took 17.1 ±7.6 months, on average. The mean degree of correlation between the canine inclination to vertical reference line measured in OPG and the length of orthodontic therapy was stated. Greater canine inclination led to longer treatment. The relationship between the distance of canine cusp from the occlusal plane in OPG and treatment duration was not proved. The correlation found between the canine inclination to the occlusal line in cephalogram and the length of therapy was significant, however the values were low. No relationship between the distance of canine cusp from the occlusal line in cephalogram and the treatment duration was found.
Práce se zabývá zjištěním, jak dlouho trvá a s jakou intenzitou je používána retence po aktivní léčbě fixními aparáty. Měřená data byla získána z dotazníkového průzkumu skupiny 107 pacientů, u kterých léčba byla ukončena minimálně před 10 lety. Pacienti po sejmutí fixního ortodontického aparátu nosili snímací nebo fixní retenční zařízeni. Procento pacíentů pokračujících v používání retenčních aparátů s časem rychle klesá, obvykle rychleji než je jim po ukončení léčby doporučeno, zejména při používání snímacích retenčních aparátů. Dva roky po sejmutí fixního aparátu přestalo nosit horní retenční desku již 83 % pacientů a 62 % přestalo nosit dolní retenční desku. V 9. roce od sejmutí fixního aparátu nosí horní retenční desku jen 4 % a dolní desku 24 % z těch, kteří tento retenční aparát obdrželi. V 9. roce od sejmutí fixního aparátu má horní fixní retainer 50 % a dolní retainer 51 % z těch, kteří tento retenční aparát obdrželi.
The duration and intensity of retention period following the treatment with fixed orthodontic appliances are discussed. The questionnaires were distributed in the sample of 107 patients who underwent the therapy 10 years ago at least. After the removal of fixed orthodontic appliance, the patients used removable or fixed retainers. The proportion of patients using retainers decreases over the time, they usually stop using the retainer sooner than recommended, especially removable retainers. In the second year after the fixed appliance removal, as many as 83% of patients stopped using the upper retention plate, and 62% the lower plate. After nine years since the removal of fixed orthodontic appliance only 4% used the upper retention plate, and 24% the lower plate. After nine years 50% of patients had the upper fixed retainer, and 51 % the lower fixed retainer.
- MeSH
- adherence pacienta statistika a číselné údaje MeSH
- lidé MeSH
- ortodontické retainery trendy využití MeSH
- průzkumy a dotazníky využití MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- hodnotící studie MeSH
Práce podává přehled o skeletálním kotvení v ortodoncii. Je prezentováno rozdělení dočasných kotevních zařízení, které vychází z jejich praktického užití. Zvláštní pozornost je věnována problematice kotevních minišroubů. Jsou uvedeny materiály z kterých se vyrábějí minišrouby, faktory ovlivňující jejich klinickou úspěšnost, způsoby zatížení minišroubů a velikosti ortodontických sil při jejich použití. Je probrána topografie jejich inzerce.
In this study, we give a survey of skeletal anchorage in orthodontics, classification of temporary anchorage devices basecf on practical usage. In particular, we focus on miniscrews. Materials, factors affecting the clinical success, methods of loading, as well as orthodontic forces used are presented. We also deal with tne topography of their insertion.
- MeSH
- dentální technologie metody trendy MeSH
- kotvící implantáty MeSH
- ortodontické retainery využití MeSH
- Publikační typ
- přehledy MeSH
Cílem práce bylo ověřit, jak je možné předpovědět směr a velikost růstové rotace mandibuly na základě morfologických kritérií zjištěných na kefalometrických rtg snímcích pacientů v růstu s vysokým úhlem mandibulární linie (NS-ML>44°). Průměrně u tohoto souboru převládal typ růstu posteriorotační, ale u části souboru byl typ růstu do anteriorotace. Podle jednotlivých rozměrů na kefalometrickém rtg snímku není možné přesně provést predikci růstové rotace.
The study deals with the possibility of predicting the direction and the amount of mandibular growth rotation based on morphological criteria found in cephalograms of growing patients with high-angle mandibular line (NS-ML>44°). Within the sample of patients posteriorotation growth prevailed, however, in some patients anteriorotation growth was indicated. The accurate prediction of growth rotation according to individual dimensions on cephalograms is of limited use and virtually impossible.
Úvod: K fixaci ortodontických zámků se používají různé materiály. Většinou se jedná o kompozitní pryskyřice nebo skloionomerní cementy. Tyto materiály musí splňovat mnoho podmínek, především však je třeba, aby zámek byl fixován k zubu s odpovídající pevností, která bude dovolovat zatížit zámek ortodontickými silami a odolá tlaku působícímu při žvýkání. Zároveň však musí být možno zámek po ukončení léčby odstranit ze zubu bez rizika poškození povrchu zubu. Zcela zvláštním problémem je fixace ortodontických zámků na umělé povrchy (kompozitníjasetya výplně, pryskyřičné korunky, keramické korunky apod.) Cíl: Cílem této studie bylo srovnat pevnost vazby šesti adhezivních systémů sloužících k fixaci ortodontických zámků k různým povrchům. Materiál a metody: Testovali jsme skloionomerní cementy (FUJI LC, FUJI SC), kompozitní pryskyřice (Neobond LC, Transbond LC, Brackfix NT) a akrylátovou pryskyřici (Spofacryl). Všemi materiály jsme přesně podle instrukcí výrobce nalepili ortodontické premolárové zámky na vestibulární povrchy extrahovaných zubů a na k tomuto účelu připravené umělé povrchy - keramické fasety na kovových korunkách, kompozitní fasety a na pryskyříčně umělé zuby. Výsledky: Následně jsme měřili v tahových zkouškách na přístroji TIRA TEST 2003 sílu potřebnou k uvolnění zámku ve směru dlouhé osy zubu. Celkem bylo provedeno 486 trhacích zkoušek. Po statistickém zpracování jsme zjistili nejlepší vazebnou sílu na extrahovaných premolárech u materiálu BrackFix, na pryskyřičných zubech u materiálu Spofacryl, na keramickém povrchu a kompozitních fasetách u materiálu BrackFix. Závěr: Zjistili jsme statisticky významné rozdíly mezi pevností vazby u jednotlivých adheziv. Výsledky této studie mohou být prakticky využívány ortodontisty jako zhodnocení pevnosti vazby jednotlivých ortodontických lepidel.
Introduction: For bonding orthodontic brackets there are used various materials. Mostly they are composite resins and glass-ionomer cements. The materials have to meet a lot of conditions. In particular, the bracket should be fixed to the tooth with appropriate force to allow loading of the bracket with orthodontic forces and to resist the force accompanying mastication. At the same time, it must be possible to remove the bracket from the tooth without the risk of damage to the tooth surface. The specific problem is the fixation of orthodontic brackets onto artificial surfaces (composite veneers and fillings, resin crowns, ceramic crowns, etc.). Aim: Comparison of bond strength of six adhesive systems used to bond orthodontic brackets onto different surfaces. Materials and methods: Glass-ionomer cements (FUJI LC, FUJI SC), composite resins (Neobond LC, Transbond LC, Brackfix NT), and acrylate resin (Spofacryl) were compared. We used all the above given materials according to the producer instructions to bond orthodontic premolar brackets on vestibular surface of extracted teeth, and onto prepared artificial surfaces - ceramic veneers on metallic crowns, composite veneers and resin teeth. Results: 7he force necessary to debond the bracket along the long axis of a tooth was measured with the use of tensile test on 7IRA 7ES7 2003.486 tests were performed. The results were statistically processed and thus the best bond strength was determined - in case of extracted premolars the best results were obtained with BrackFix, in resin teeth with Spofacryl, in ceramic surface and composite facets with BrackFix. Conclusion: Statistically significant differences in the bond strength were determined in different adhesives. The results of the study may be used by orthodontists to assess the bond strength of individual orthodontic adhesive materials.
Fixní nákusná destička je popsána jako účinný ortodontický aparát, který slouží k efektivnímu zvýšení skusu, především v kombinaci s plným fixním aparátem. Jsou diskutovány indikace, způsob použití a pracovní postupy při zhotovení fixní i snímací varianty nákusné destičky. Jsou zmíněny i další možné alternativy dočasného zvýšení skusu.
Fixed anterior bite plane is described as an effective orthodontic appliance for raising the bite, especially when combined with a full fixed appliance. Indications, ways of use and fabrication of fixed and removable anterior bite planes are discussed. Other alternatives of temporary raising the bite are also mentioned.
- MeSH
- kontinuální vzdělávání stomatologů MeSH
- lidé MeSH
- ortodoncie trendy výchova MeSH
- ortodontické retainery trendy využití MeSH
- otevřený skus chirurgie MeSH
- resorpce zubního kořene MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- kongresy MeSH
