Cílem studie bylo zjistit, zda se změny proudové hustoty detekované standardizovanou mozkovou elektromagnetickou tomografií s nízkým rozlišením (sLORETA) mění v závislosti na odpovědi na léčbu prefrontální rTMS. Metody: Do studie bylo zařazeno 25 hospitalizovaných pacientů splňujících kritéria depresivní poruchy (dle DSM-IV), kteří neodpověděli minimálně na jednu antidepresivní léčbu, podrobili se 4týdenní léčbě rTMS (1 Hz, 100 % motorického prahu, 600 pulzů na sezení, 20 sezení) aplikované nad pravou dorzolaterální prefronální kůru. Účinek rTMS na změny proudové hustoty před léčbou a po 3 dnech od ukončení léčby rTMS byl hodnocen pomocí sLORETA separátně pro respondéry (pokles > 50 % MADRS) a non-respondéry. Výsledky: U devíti pacientů, kteří odpověděli na léčbu bylo zjištěno zvýšení proudové hustoty v pásmu alfa 1 ve frontální a limbické oblasti (Brodmanova area 6,8,9,32) oboustranně (p < 0,05, po korekci na mnohočetná srovnávání). Ve skupině non-respondérů nebyly po léčbě detekovány žádné signifikantní změny. Závěry: Naše nálezy ukazují, že antidepresivní efekt IHz rTMS je spojen se zvýšením alfa 1 aktivity v oblasti prefrontální kůry
The aim of our study was to examine whether the changes of current density detected by standardized low resolution brain electr omagnetic tomography (sLORETA) is different between responders and non-responders to prefrontal rTMS. Methods: A total of 25 inpatients with depressive disorder (DSM-IV criteria), who previously did not respond to at least one antidepres sant treatment underwent 4 weeks of rTMS treatment (1 Hz, 100 % of motor threshold, 600 pulses/session, 20 session) applied over th e right dor- solateral prefrontal cortex. The effect of rTMS on brain electrical activity (detected by the use of sLORETA) was measured befo re treatment and 3 days after rTMS treatment separately in responders (reduction of MADRS 50 %) and non-responders. Results: The current density in alpha 1 band increased in prefrontal and limbic cortex (Brodman areas 6, 8, 9, 32) bilaterally (p < 0.0 5, corrected) in a group of nine responders. No significant changes were detected in non-responders. Conclusion: Our findings implicate that the antidepressants effect of 1Hz rTMS is connected with an increased alfa 1 band current density i n the prefrontal cortex.
- Klíčová slova
- zobrazovací metody, EEG, nízkofrekvenční stimulace,
- MeSH
- alfa rytmus EEG MeSH
- depresivní poruchy patofyziologie terapie MeSH
- dospělí MeSH
- elektroencefalografie statistika a číselné údaje využití MeSH
- elektrofyziologie MeSH
- financování organizované MeSH
- hospitalizovaní pacienti MeSH
- interpretace obrazu počítačem metody přístrojové vybavení využití MeSH
- kohortové studie MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- mapování mozku MeSH
- opakovaná terapie využití MeSH
- prefrontální mozková kůra patofyziologie MeSH
- prognóza MeSH
- statistika jako téma MeSH
- transkraniální magnetická stimulace přístrojové vybavení statistika a číselné údaje využití MeSH
- výsledek terapie MeSH
- Check Tag
- dospělí MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- mužské pohlaví MeSH
- ženské pohlaví MeSH
Schizofrenie je onemocnění charakterizované narušením kognitivních funkcí jako jsou paměť, pozornost, exekutivní funkce nebo psychomotorický výkon. Vysokofrekvenční rTMS má aktivující vliv na prefrontální kortex, ale také indukuje uvolnění endogenního dopaminu v ipsilaterálním nucleu caudatu, a tím facilituje dopaminergní neurotransmisi v prefrontálním kortexu. Do studie bylo zařazeno 11 nemocných se schizofrenií. Nemocní byli ponecháni na dosavadní zavedené antipsychotické medikaci, která během stimulační léčby nebyla nijak měněna. Stimulační léčba rTMS byla prováděna každý pracovní den, tedy 5x týdně, do celkového počtu 15 procedur. Vlastní výkon rTMS byl definován lokalizací aplikace (levý dorzolaterální prefrontální kortex), intenzitou magnetické stimulace v % MP (110% MP), frekvencí stimulace (10 Hz), trváním série pulzů (10 sec.), intervaly mezi sekvencemi (30 sec.) a celkovým počtem aplikovaných stimulů (1500). Před a po léčbě byla závažnost psychopatologie vyhodnocena pomocí PANSS, ve stejnou dobu bylo provedeno i neuropsychologické vyšetření. Léčba rTMS vedla k významnému snížení intenzity negativních a všeobecných schizofrenních příznaků, zlepšení vizuomotoriky, slovní plynulosti a verbální paměti. Zlepšení kognitivních domén v průběhu léčby rTMS nebylo však spojeno se současným ústupem závažnosti negativních příznaků. Výsledky naší studie sice prokazují statisticky významné ovlivnění určitých domén kognitivního deficitu schizofrenie, klinický efekt této změny se však nezdá být příliš významným. Zjištěný závěr je v souladu s většinou dosud publikovaných závěrů předchozích studií zabývajících se danou tématikou.
Schizophrenia is an illness characterized by long-term impairment of cognitive functions such as memory, attention, executive functions or psychomotor performance. High-frequency rTMS has an activating effect on the prefrontal cortex, provoking also release of endogenous dopamine in the ipsilateral caudate nucleus, facilitating thus dopaminergic neurotransmission in the prefrontal cortex.The study included 11 patients with schizophrenia. Previous antipsychotic medication was kept without any change throughout the stimulation treatment period. Stimulation rTMS treatment was administered on all workdays, i.e. 5 times a week, up to the total of 15 sessions. The rTMS treatment was defined by application site (left dorsolateral prefrontal cortex), intensity of magnetic stimulation in 110 % of motor threshold, stimulation frequency (10 Hz), duration of the pulse series (10 sec), intervals between sequences (30 sec) and the overall number of stimuli applied (1,500). Intensity of psychopathology was assessed on the PANSS scale before and after therapy and a neuropsychological examination performed in the same timing.Treatment with rTMS has led to a significant reduction of the intensity of both negative and general symptoms of schizophrenia, an improvement of visuomotor performance, verbal fluency and verbal memory. The improvement of these cognitive domains during rTMS therapy was however not associated with any simultaneous alleviation of negative symptoms. The findings of our study do provide evidence of a statistically significant effect on some domains of the cognitive domains characterized by a cognitive deficit associated with schizophrenia, but the clinical effect of this change does not seem very prominent. The conclusion is consistent with a majority of findings of previous studies dealing with these issues and published to date.
Léčba depresivní poruchy není v současnosti i přes rozvoj nových antidepresiv považována za optimální. Dvě třetiny pacientů sice zareagují dostatečně na podání prvního antidepresiva, avšak pouze polovina z nich má dostatečný užitek také z dlouhodobější antidepresivní léčby. U většiny pacientů se léčba následujících depresivních epizod stává komplikovanější a vede k rozvoji farmakorezistentní formy deprese.
- MeSH
- deprese terapie MeSH
- elektrická stimulace metody přístrojové vybavení MeSH
- finanční podpora výzkumu jako téma MeSH
- hluboká mozková stimulace metody využití MeSH
- konvulzivní terapie metody využití MeSH
- lidé MeSH
- nervus vagus MeSH
- protézy a implantáty využití MeSH
- transkraniální magnetická stimulace metody statistika a číselné údaje využití MeSH
- výsledek terapie MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
