- MeSH
- alfa-amylasy krev MeSH
- diabetes mellitus 2. typu * farmakoterapie komplikace MeSH
- dospělí MeSH
- dvojitá slepá metoda MeSH
- hypoglykemika aplikace a dávkování terapeutické užití MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- lipasa krev MeSH
- liraglutid * aplikace a dávkování terapeutické užití MeSH
- metformin aplikace a dávkování terapeutické užití MeSH
- nadváha komplikace MeSH
- pankreas * metabolismus účinky léků MeSH
- randomizované kontrolované studie jako téma MeSH
- receptor pro glukagonu podobný peptid 1 agonisté metabolismus MeSH
- senioři MeSH
- sitagliptin fosfát * aplikace a dávkování terapeutické užití MeSH
- trypsinogen krev moč MeSH
- Check Tag
- dospělí MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- mužské pohlaví MeSH
- senioři MeSH
- ženské pohlaví MeSH
Cíl studie:Výskyt pooperační hyperamylazémie po kardiochirurgických výkonech je v literatuře udáván ve 30–70%případů. Příčiny zvýšené hladiny amylázy v séru nejsou dosud zcela objasněny. Na souboru 110 pacientů jsme se pokusili zjistit možnou příčinu a důsledky zvýšené pooperační aktivity amyláz v séru. Typ studie: Prospektivní studie. Název a sídlo pracoviště: Klinika kardiovaskulární chirurgie UK, 1. LF a VFN, Praha. Soubor a metodika: Do studie bylo náhodným výběrem zařazeno 110 pacientů, u kterých byly sledovány peroperační rizikové faktory iritace pankreatu, pooperační hladiny pankreatického izoenzymu amylázy a kreatininu v séru a v moči 1. a 2. pooperační den. K vyloučení významného pankreatického poškození byl použit semikvantitativní test stanovení hladiny trypsinogenu 2 v moči. U pooperačního průběhu byl sledován klinický stav, čas zahájení výživy perorální cestou a doba pobytu na oddělení intenzivní pooperační péče. Výsledky: Zvýšená hladina pankreatického izoenzymu amylázy v séru byla zjištěna u 22 pacientů (20 %). Akutní pankreatitida jako pooperační komplikace se nevyskytla u žádného pacienta. Jako nezávislé prediktory pooperační hyperamylazémie byly identifikovány předoperační zvýšení amylázy a peroperační hemodynamický inzult, vedoucí zřejmě k hypoperfuzi splanchniku. Závěr: Zvýšená hodnota pankreatického izoenzymu v séru časně po kardiochirurgickém výkonu zřejmě neznamená významné postižení buněk pankreatu a podle našich výsledků nemá vliv na mortalitu a morbiditu pacientů.
Objective: Hyperamylasemia is reported in 30–70% of cardiac surgery patients. The exact cause of elevated serum levels of amylase remains unclear. The goal of our study was to find out the possible cause of amylase elevation and evaluate the influence of increased levels of serum amylase on the postoperative course and clinical outcome of 110 cardiac surgical patients. Design: Prospective study. Setting: Cardiac Surgery Department, Prague General Hospital, 1st Medical Faculty of Charles University, Prague, the Czech Republic. Material and methods: The cohort of 110 randomly selected patients who underwent cardiac surgery at our institution was studied prospectively. Serial blood and urine samples were obtained on the 1st and 2nd morning after the operation. Pancreatic isoamylase, creatinine, the fractional clearence of pancreatic isoamylase (in relation to creatinine clearence) were measured. To preclude an important pancreatic cellular injury we used the semiquantitative urinary trypsinogen-2 dipstick test. Postoperatively we studied a clinical course of illness, start of feeding by oral route and time to discharge from postoperative ICU. Results: 22 out of 110 patients (20%) had at least one serum sample with elevated pancreatic isoamylase concentration.We observed no acute pancreatitis in our patients. Preoperative hyperamylasemia and perioperative hemodynamic insult were identified as independent predictors of postoperative hyperamylasemia leading probably to splanchnic hypoperfusion. Conclusion: Early elevation of pancreatic isoamylase after cardiac surgery procedure probably could not be interpreted as a sign of pancreatic cells injury and does not affect mortality or morbidity.
