Canisterapie má své opodstatněné místo mezi ostatními terapiemi. Přispívá k rozvoji motoriky, stimuluje verbální i neverbální komunikaci, poskytuje možnost relaxace. Psi podněcují ke hře a k pohybu, přispívají k duševní rovnováze, zlepšují emoční ladění, dovedou plnit roli prostředníka mezi klienty a terapeuty, při citlivém přístupu pomáhají odstranit některé fobie (strach ze zvířat, z těsných kontaktů, z komunikace, ze samoty apod.). Cílem předkládané práce bylo zjistit, zda je šestiletý chlapec s hyperkinetickým syndromem schopen se zklidnit, pracovat a relaxovat v průběhu canisterapeutické lekce, a pokud ano, po jak dlouhou dobu. Dále jsme zjišťovali, zda dojde během lekce ke změně jeho emočního ladění. Výzkum je založen na technice strukturovaného pozorování, které bylo realizováno v průběhu deseti po sobě následujících lekcí s odstupem jednoho týdne kromě výjimky, kdy bylo dítě nemocné. Pozorování bylo prováděno opakovaně z důvodu ověření, zda má terapie dlouhodobé účinky. K vyhodnocení vlivu canisterapie na sledované parametry využívali dva nezávislí pozorovatelé pětistupňovou škálu. Díky canisterapeutickému působení došlo ke snížení intenzity motorického neklidu chlapce, který se dokázal koncentrovat na zadaný úkol minimálně o 50 % delší dobu u psa než mimo něj. Dlouhodobým canisterapeutickým působením došlo k navýšení doby soustředění chlapce na činnost o více než 10 minut. Po canisterapeutických lekcích byl chlapec spokojený a vždy s větší chutí komunikoval se svým okolím, ve dvou lekcích došlo dokonce k výraznému zlepšení jeho emočního ladění. Přínos canisterapie v rámci rehabilitačního programu chlapce se ukázal být nesporný, je ovšem nutné zdůraznit, že získaná data a vyvozené závěry nelze zobecňovat na celou populaci dětí s hyperkinetickým syndromem, neboť i u jedinců se shodnou diagnózou se objevují značné rozdíly v efektu působení psa.
Canistherapy has its justified position among other therapeutic approaches. It contributes to the development of motoricity, stimulates verbal as well as non-verbal communication and provides a possibility of relaxation. Dogs stimulate the play and motion, contribute to the mental equilibrium, improve emotional condition, are able to fulfil a role of a mediator between clients and therapists, and in the case of sensitive approach, they help remove certain types of phobia (fear of animals, of body contacts, of communication, of loneliness, etc.). The target of the work presented here was to find whether a boy with hyperkinetic syndrome aged six year can be calmed, is able to work and relax in the course of a canistherapeutic lesson, and if yes, for what period of time. We furthermore tried to find whether his emotional condition will be changed in the course of the lesson. The research is based on a structured observation technique, which was implemented in the course of ten subsequent lessons at an interval of one week except the time when the child was ill. The observation was repeated to check whether the therapy exerts long-term effects. For the evaluation of the effect of canistherapy on the parameters followed, two independent observers used a five-grade scale. Thanks to the canistherapeutic action, there was a decrease in the intensity of the motor restlessness of the boy, who was able to develop concentration on the given task for a time period longer by at least 50% with the dog compared to the situation without the dog. The long-term canistherapeutic effects resulted in an increase in the type of the boy concentration on the activity by more than 10 min. After the canistherapeutic lessons, the boy was satisfied and he always more intensively enjoyed the communication with his surroundings; in two lesions, there was even a considerable improvement of his emotional condition. The contribution of canistherapy within the framework of the boy rehabilitation programme was obvious, but it is to emphasize that the data accumulated and conclusions derived cannot be generalized to the whole population of children with hyperkinetic syndrome, since in individuals with identical diagnosis, there are considerable differences in effects of the dog.
- MeSH
- dítě MeSH
- emoce MeSH
- financování organizované MeSH
- fobie prevence a kontrola psychologie terapie MeSH
- hyperkineze psychologie rehabilitace terapie MeSH
- interpretace statistických dat MeSH
- lidé MeSH
- poruchy motorických dovedností prevence a kontrola psychologie terapie MeSH
- pouto mezi člověkem a zvířetem MeSH
- psi psychologie MeSH
- relaxace fyziologie psychologie MeSH
- výsledek terapie MeSH
- zvířata MeSH
- Check Tag
- dítě MeSH
- lidé MeSH
- mužské pohlaví MeSH
- psi psychologie MeSH
- zvířata MeSH
- Publikační typ
- kazuistiky MeSH
Hyperkinetická porucha patří k nejčastějším příčinám psychiatrické léčby u dětí. Diagnostická kritéria pro hyperkinetické poruchy podle ICD-10 se liší od kritérií DSM- IV pro ADHD. V důsledku těchto rozdílů je prevalence těchto poruch rozdílná v USA a v Evropě. Kritéria DSM-IV jsou „měkčí“ a zachycují širší část populace. V souvislosti s předpokládanou etiologií ADHD jsou zkoumány kandidátní geny. Výsledky ukazují na významnou roli dopaminergního a noradrenergního systému v patogenezi hyperkinetických poruch/ADHD. Strattera (atomoxetin) je nový noradrenergní preparát schválený pro léčbu ADHD v České republice od dubna 2007.
- Klíčová slova
- Strattera,
- MeSH
- dítě MeSH
- dopamin genetika sekrece MeSH
- epidemiologické studie MeSH
- farmakoterapie metody MeSH
- hyperkinetická porucha etiologie farmakoterapie terapie MeSH
- hyperkineze diagnóza etiologie terapie MeSH
- lidé MeSH
- methylfenidát aplikace a dávkování farmakologie terapeutické užití MeSH
- nežádoucí účinky léčiv MeSH
- předškolní dítě MeSH
- prevalence MeSH
- propylaminy aplikace a dávkování farmakologie terapeutické užití MeSH
- rizikové faktory MeSH
- rodina psychologie MeSH
- Check Tag
- dítě MeSH
- lidé MeSH
- předškolní dítě MeSH
- Publikační typ
- randomizované kontrolované studie MeSH
- MeSH
- algoritmy MeSH
- dítě MeSH
- farmakoterapie metody normy MeSH
- hyperkinetická porucha diagnóza farmakoterapie terapie MeSH
- hyperkineze diagnóza farmakoterapie terapie MeSH
- komorbidita MeSH
- lidé MeSH
- medicína založená na důkazech metody normy MeSH
- psychoterapie metody normy MeSH
- Check Tag
- dítě MeSH
- lidé MeSH
- Publikační typ
- směrnice pro lékařskou praxi MeSH
- MeSH
- centrální nervový systém patologie růst a vývoj MeSH
- dítě MeSH
- dospělí MeSH
- hyperkinetická porucha diagnóza genetika terapie MeSH
- hyperkineze diagnóza etiologie terapie MeSH
- lidé MeSH
- mozková hypoxie MeSH
- neurotransmiterové látky MeSH
- novorozenec MeSH
- psychotropní léky terapeutické užití MeSH
- rizikové faktory MeSH
- těhotenství MeSH
- Check Tag
- dítě MeSH
- dospělí MeSH
- lidé MeSH
- novorozenec MeSH
- těhotenství MeSH
- ženské pohlaví MeSH
ADHD (attention deficit hyperactivity disorder) je diagnostická jednotka, objevující se ve všech věkových kategoriích - od dětství do dospělosti, kde je spojena se sociální maladaptací a kriminalitou. Neurovývojové opoždění vytváří zátěžové životní události vedoucí k vulnerabilitě jedince - čili minimální organické poškození a kumulace zevních stresů vede k maladaptivnímu chování s vysokou psychiatrickou komorbiditou. U hyperkinetických poruch jde z behaviorálního hlediska o poruchu exekutivních (sebe-regulujících) funkcí. Zobrazovací techniky vykazují poruchu regulace kortiko-striato-thalamo-kortikálního okruhu za přítomnosti téměř nulové pravolevé asymetrie. Úspěšná (ve školním věku) je terapie stimulancii, zvláště je-li kombinována s kognitivně behaviorální terapií.
ADHD (attention deficit hyperactivity disorder) is a diagnostic unit appearing in all age categories - from childhood to adult age where it typically combines with social maladaptation and crime. Late neural development, due to stressful life situations resulting in a vulnerability of the individual, i.e. minimal organic harm and accumulation of external stressors leads to maladaptive behaviour with a high psychiatric comorbidity. In hyperkinetic patients it is from the behavioral point of view classified as a disorder of executive (self-regulatory) functions. The imaging techniques reveal a defected regulation of cortico-striato-thalamo-cortical circuit with almost zero right-left asymmetry. In school age a successful therapy combines psychostimulants and a cognitive-behavioural therapy.
