Inhibitory protonové pumpy (IPP) jsou slabé zásady metabolizující se v kyselém prostředí a blokující funkci aktivní protonové pumpy. Poskytují účinnou léčbu u refluxní nemoci jícnu, eradikace Helicobacter pylori, funkční dyspepsie a gastropatie z nesteroidních antirevmatik. Do první generace patří omeprazol, pantoprazol a lanzoprazol, do druhé esomeprazol a rabeprazol. Rozdíly IPP v jednotlivých farmakokinetických charakteristikách nemusí mít klinicky relevantní důsledky. Obecně IPP druhé generace zajišťují rychlejší nástup účinku, protrahovanější inhibici žaludeční sekrece a zejména účinek rabeprazolu je méně závislý na způsobu podávání a méně ovlivňuje funkce cytochromu P450. Účinnost IPP zejména první generace ovlivňuje genetická variabilita enzymu CYP2C19 a je významně nižší u rychlých metabolizátorů. IPP jsou velmi bezpečné a bezprostřední komplikace jsou výjimečné. U helikobakterové infekce vedou k progresi gastrititidy. Přestože IPP způsobují hypergastrinemii, nevykazují maligní potenciál. Jejich dlouhodobé podávání je spojeno s vyšším rizikem fraktur páteře a kyčlí, komunitních pneumonií a klostridiové střevní infekce. Mohou vést ke snížení účinnosti antiagregační léčby s clopidogrelem se zvýšeným rizikem recidivujících kardiovaskulárních příhod.
PPIs are weak bases metabolized in an acid environment and blocking the function of active proton pumps. They provide effective treatment for oesophageal reflux disease, Helicobacter pylori infection, functional dyspepsia and non‑steroidal anti‑inflammatory drug‑induced gastropathy. The first generation includes omeprazole, pantoprazole and lansoprazole; the second one consists of esomeprazole and rabeprazole. The pharmacokinetic differences between different PPIs do not always result in relevant clinical consequences. Generally, the second generation PPIs provide a more rapid effect and a more prolonged inhibition of the gastric secretion. The effect of rabeprazole, especially, is less dependent on the method of administration and has a lower influence on the cytochrome P450 function. The effectiveness of first‑generation PPIs is influenced by the genetic variability of the CYP2C19 enzyme, being significantly lower in rapid metabolizers. PPIs are very safe and immediate complications are exceptional. In Helicobacter pylori infection they cause a worsening of gastritis. Although PPIs cause hypergastrinaemia, they do not exhibit any malignant potential. Their long‑term administration is associated with an increased risk of spine and hip fractures, community pneumonia and clostridium bowel infection. They can lower the effectiveness of antiplatelet therapy with clopidogrel, with a consequent increased risk of cardiovascular events.
- MeSH
- antagonisté purinergních receptorů P2Y MeSH
- antiflogistika nesteroidní škodlivé účinky MeSH
- Aspirin škodlivé účinky MeSH
- cytochrom P-450 CYP2D6 metabolismus MeSH
- gastrointestinální trakt účinky léků MeSH
- infekce vyvolané Helicobacter pylori farmakoterapie MeSH
- inhibitory agregace trombocytů MeSH
- inhibitory cyklooxygenasy škodlivé účinky MeSH
- inhibitory protonové pumpy * farmakokinetika farmakologie klasifikace MeSH
- kardiovaskulární nemoci chemicky indukované prevence a kontrola MeSH
- klinické zkoušky jako téma MeSH
- krvácení chemicky indukované MeSH
- lékové interakce MeSH
- lidé MeSH
- riziko MeSH
- směrnice pro lékařskou praxi jako téma MeSH
- střevní sliznice účinky léků MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- přehledy MeSH
Inhibitory protonové pumpy (PPI) mají výborný bezpečnostní profil. Jejich dlouhodobé podávání začíná být běžné u různých typů pacientů. Tento článek poskytuje stručný přehled současných důkazů a názorů na tuto důležitou lékovou skupinu zejména z pohledu potenciálních nežádoucích účinků, které vzbudily určité obavy: deficit vitaminu B12, deficit železa, hypomagnezemie, fraktury kostí a střevní infekce. Dále jsou zmíněny klinicky významné interakce PPI.
Proton pump inhibitors (PPI) have an excelent safety profile. Long-term use is becoming increasingly common at variety of patients. This paper is a brief review of current evidence and view on this important drug group, focusing on potential adverse effects of long-term PPI use that have generated some concern: Vitamin B12 deficiency, iron deficiency, hypomagnesemia, bone fractures and enteric infections. Clinical relevant drug-drug interactions of PPI are also mentioned.
- MeSH
- deficit železa MeSH
- fraktury kostí chemicky indukované MeSH
- inhibitory agregace trombocytů kontraindikace MeSH
- inhibitory protonové pumpy * aplikace a dávkování klasifikace škodlivé účinky MeSH
- kombinovaná terapie MeSH
- lékové interakce * MeSH
- lékové předpisy MeSH
- lidé MeSH
- nedostatek hořčíku MeSH
- nedostatek vitaminu B12 etiologie MeSH
- omeprazol škodlivé účinky MeSH
- průjem MeSH
- takrolimus škodlivé účinky MeSH
- žaludeční kyselina sekrece MeSH
- žaludek účinky léků MeSH
- železo MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- přehledy MeSH
Hlavními medikamenty v léčbě acidopeptických onemocnění jsou IPP. Všechny IPP jsou slabé zásady selektivně se metabolizující v kyselém prostředí a blokující funkci aktivní protonové pumpy. IPP poskytují účinnou léčbu u refluxní nemoci jícnu, eradikace Helicobacter pylori, funkční dyspepsie a gastropatie z nesteroidních antirevmatik. IPP první generace zahrnují omeprazol, pantoprazol a lansoprazol, druhé generace esomeprazol a rabeprazol. IPP se liší ve farmakokinetických charakteristikách, tyto rozdíly však nemusí mít klinicky relevantní důsledky. Obecně IPP druhé generace zajišťují rychlejší nástup účinku, protrahovanější inhibici žaludeční sekrece a zejména účinek rabeprazolu je méně závislý na způsobu podávání a méně ovlivňuje funkce cytochromu P450. Účinnost IPP zejména první generace ovlivňuje genetická variabilita enzymu CYP2C19 a je významně nižší u rychlých metabolizátorů. IPP jsou velmi bezpečné a bezprostřední komplikace jsou výjimečné. U helikobakterové infekce vedou k progresi gastrititidy. Přes hypergastrinémii nemají IPP maligní potenciál. Jejich dlouhodobé podávání je spojeno s vyšším rizikem fraktur páteře a kyčlí, komunitních pneumonií a klostridiové střevní infekce. Mohou vést ke snížení účinnosti antiagregační léčby s clopidogrelem se zvýšeným rizikem recidivujících kardiovaskulárních příhod. Příbalové letáky jsou vesměs nevhodně konstruovány a chybí v nich často zásadní informace.
Proton pump inhibitors are the most important drugs in the treatment of acid-related diseases. All proton pump inhibitors are weak bases selectively metabolized in an acid environment and blocking active proton pump function. Proton pump inhibitors provide effective treatment of gastroesophageal reflux disease, Helicobacter pylori eradication, functional dyspepsia, and NSAID-associated gastropathy. First-generation proton pump inhibitors include omeprazole, pantoprazole, and lansoprazole, with second-generation ones represented by esomeprazole and rabeprazole. While proton pump inhibitors differ in their pharmacokinetic properties, these differences do not necessarily have clinically relevant sequels. Generally, second-generation proton pump inhibitors provide a faster onset of effect, longer gastric secretion inhibition and, specifically, the effect of rabeprazole is less dependent on the route of administration and has a smaller effect on cytochrome P450 function. The effect of proton pump inhibitors, especially the first-generation ones, is modified by genetic variability of the CYP2C19 enzyme being significantly lower with rapid metabolizers. Proton pump inhibitors are very safe and immediate complications are exceptional. They can cause progression of gastritis in Helicobacter infection. Despite hypergastrinemia, they do not have a malignant potential. Their long-term use is associated with an increased risk of pelvic and hip fractures, community-acquired pneumonia, and clostridium infection. Proton pump inhibitors may reduce the effect of antiplatelet therapy with clopidogrel thus increasing the risk of recurrent cardiovascular events. Package leaflets for patients are generally not well structured and often lack important information.
- MeSH
- antiflogistika nesteroidní škodlivé účinky MeSH
- benzimidazoly farmakokinetika farmakologie MeSH
- gastrointestinální nemoci etiologie farmakoterapie chemicky indukované prevence a kontrola MeSH
- inhibitory protonové pumpy * farmakokinetika farmakologie klasifikace terapeutické užití MeSH
- klinické zkoušky jako téma MeSH
- lékové interakce MeSH
- lidé MeSH
- omeprazol MeSH
- žaludek patofyziologie MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- přehledy MeSH
Hlavními medikamenty v léčbě acidopeptických onemocnění jsou inhibitory protonové pumpy (IPP). Všechny IPP jsou slabé zásady selektivně se metabolizující v kyselém prostředí a blokující funkci aktivní protonové pumpy. IPP poskytují účinnou léčbu u refluxní nemoci jícnu, eradikace Helicobacter pylori, funkční dyspepsie a gastropatie z nesteroidních antirevmatik. IPP se liší ve farmakokinetických charakteristikách, tyto rozdíly však nemusí mít klinicky relevantní důsledky. Účinnost IPP zejména první generace ovlivňuje genetická variabilita enzymu CYP2C19 a je významně nižší u rychlých metabolizátorů. IPP jsou velmi bezpečné a bezprostřední komplikace jsou výjimečné. U helikobakterové infekce vedou k progresi gastritidy. Přes hypergastrinemii nemají IPP maligní potenciál. Jejich dlouhodobé podávání je spojeno s vyšším rizikem fraktur páteře a kyčlí, komunitních pneumonií a klostridiové střevní infekce. Mohou vést ke snížení účinnosti antiagregační léčby s klopidogrelem se zvýšeným rizikem recidivujících kardiovaskulárních příhod. Příbalové letáky jsou vesměs nevhodně konstruovány a chybí v nich často zásadní informace.
Proton pump inhibitors are the most important medicines in the treatment of acid related diseases. All proton pump inhibitors are weak bases being selectively metabolised in the acid environment and blocking the function of active proton pumps. Proton pump inhibitors provide efficient treatment for gastroesophageal reflux disease, Helicobacter pylori eradication, functional dyspepsia and NSAID gastropathy. Proton pump inhibitors differ in pharmacokinetc properties but these differences do not necessarily have clinically relevant consequences. Generally, 2nd generation proton pump inhibitors provide faster onset of effect, longer gastric secretion inhibition, and specifically the effect of rabeprazole is less dependent on the method of administration and has less influence on the function of the cytochrome P450. The main effect of the 1st generation proton pump inhibitors is modified by the genetic variety of the enzyme CYP2C19 and it is significantly lower in rapid metabolizers. Proton pump inhibitors are very safe and immediate complications are exceptional. They can cause progression of gastritis in Helicobacter infection. In spite of hypergastrinemia they do not have malignant potential. Their long-lasting usage is associated with an increased risk of pelvis and hip fractures, community pneumonia, and clostridium infection. They decrease the effect of antiaggregant therapy with clopidogrel, and increase the risk of recurrent cardiovascular events. The instructions for patients are clearly presented and often important information is lacking. Key words: proton pump inhibitors – omeprazole – lansoprazole – pantoprazole – rabeprazole – esomeprazole – side effects – interactions The author declares he has no potential conflicts of interest concerning drugs, products, or services used in the study. The Editorial Board declares that the manuscript met the ICMJE „uniform requirements“ for biomedical papers. Submitted: 25. 7. 2013 Accepted: 12. 8. 2013
- MeSH
- bakteriální infekce MeSH
- esomeprazol MeSH
- gastriny účinky léků MeSH
- gastritida MeSH
- Helicobacter pylori účinky léků MeSH
- inhibitory agregace trombocytů MeSH
- inhibitory protonové pumpy * farmakologie klasifikace škodlivé účinky terapeutické užití MeSH
- klinické zkoušky jako téma MeSH
- lanzoprazol MeSH
- lékové interakce * MeSH
- lidé MeSH
- metaanalýza jako téma MeSH
- nemoci střev MeSH
- omeprazol farmakologie MeSH
- pantoprazol MeSH
- pneumonie etiologie MeSH
- rabeprazol MeSH
- randomizované kontrolované studie jako téma MeSH
- směrnice pro lékařskou praxi jako téma MeSH
- systém (enzymů) cytochromů P-450 genetika MeSH
- železo MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- přehledy MeSH
- MeSH
- amiodaron škodlivé účinky MeSH
- analgetika aplikace a dávkování klasifikace MeSH
- antidepresiva MeSH
- antifungální látky MeSH
- inhibitory cytochromu P450 klasifikace škodlivé účinky MeSH
- inhibitory protonové pumpy farmakologie klasifikace škodlivé účinky MeSH
- klarithromycin metabolismus MeSH
- lékové interakce * MeSH
- lidé MeSH
- nevhodné předepisování MeSH
- statiny klasifikace metabolismus škodlivé účinky MeSH
- systém (enzymů) cytochromů P-450 klasifikace účinky léků MeSH
- tiklopidin analogy a deriváty škodlivé účinky MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
Comparative assessment of clinical efficiency of omeprazole and rabeprazole in treating gastroesophageal reflux disease (GERD). 65 patients with a verified diagnosis GERD were examined. Comparative clinical investigations of using of omeprazole and rabeprazole have revealed effectiveness of both drugs in the therapy of GERD. However, rabeprazole showed antisecretory action in the earlier periods, providing stable clinical remission of GERD and early scarring of erosive lesions of the esophageal mucosa, compared with omeprazole.
- MeSH
- dospělí MeSH
- gastroezofageální reflux * terapie MeSH
- gastrointestinální endoskopie MeSH
- inhibitory protonové pumpy klasifikace terapeutické užití MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- omeprazol * aplikace a dávkování terapeutické užití MeSH
- Rabeprazol * aplikace a dávkování terapeutické užití MeSH
- srovnávací výzkum účinnosti MeSH
- statistika jako téma MeSH
- výsledek terapie MeSH
- Check Tag
- dospělí MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- mužské pohlaví MeSH
- ženské pohlaví MeSH
- MeSH
- farmaceuti trendy MeSH
- gastroezofageální reflux farmakoterapie MeSH
- inhibitory protonové pumpy klasifikace MeSH
- léky bez předpisu MeSH
- lidé MeSH
- pyróza farmakoterapie MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- komentáře MeSH
Extraezofageální reflux (EER) je stav, kdy dochází k průniku (duodeno)gastrického refluxátu nad úroveň horního jícnového svěrače – do hltanu a horních cest dýchacích (hrtan, paranazální dutiny, středouší). EER je považován za jeden z faktorů, který vyvolává, udržuje nebo zhoršuje zánětlivé procesy hltanu a horních cest dýchacích. Nejčastěji je spojován s refluxní laryngitidou, s granulomy hlasivek, globus faryngeus, se zahleněním, častým odkašláváním, subglotickou a tracheální stenózou, dále s těžko ovlivnitelným asthma bronchiale a záchvatovitým kašlem. V posledních letech bylo zjištěno, že patofyziologie EER se v mnoha ohledech liší od patofyziologie refluxní nemoci jícnu. Významnou roli zde hraje pepsin a také slabě kyselé refluxní epizody. Diagnostika EER je obtížná, kromě anamnézy lze posuzovat zánětlivé změny v hrtanu a vyzkoušet diagnosticko-terapeutický test. Počet EER epizod lze přesně určit 24hodinovou dvoukanálovou pH-metrií s proximálním senzorem umístěným nad úroveň horního jícnového svěrače. Léčbu je potřeba zaměřit nejen na potlačení kyselosti pomocí inhibitorů protonové pumpy, ale také na snížení počtu refluxních epizod a snížení negativního působení pepsinu.
Extraesophageal reflux (EER) refers to the backflow of gastric and/or duodenal contents above the upper esophageal sphincter into the pharynx and upper respiratory tract (larynx, paranasal sinuses, and middle ear). EER is considered to be one of the factors that cause, promote or aggravate inflammation in the pharynx and upper respiratory tract. It has been reported to be associated with posterior laryngitis, vocal fold granulomas, globus pharyngeus, excessive mucus production, frequent throat cleaning, subglottic and/or tracheal stenosis, poorly controlled asthma and paroxysmal cough. The pathophysiology of EER has recently been found to differ in many aspects from that of gastroesophageal reflux disease. Pepsin as well as weakly acid reflux episodes play an important role. EER diagnosis is difficult: it is based on patient medical history, direct laryngeal examination, and therapeutic trial with proton pump inhibitors. The number of EER episodes can be determined by 24-hour pH-monitoring, with the upper probe placed above the upper esophageal sphincter. The treatment should be focused not only on acid suppression using proton pump inhibitors but also on reducing the number of reflux episodes and minimizing the negative effect of pepsin.
- Klíčová slova
- pepsin, pH, metrie, refluxní laryngitida,
- MeSH
- algináty terapeutické užití MeSH
- cisaprid MeSH
- financování organizované MeSH
- fundoplikace využití MeSH
- inhibitory protonové pumpy klasifikace terapeutické užití MeSH
- kvalita života MeSH
- lidé MeSH
- monitorování jícnového pH normy využití MeSH
- poruchy motility jícnu diagnóza farmakoterapie terapie MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
