Přežití transplantované ledviny závisí mimo jiné na podávané imunosupresi. Všem nemocným je doporučeno podávat indukční imunosupresi s basiliximabem a nemocným v riziku rejekce s králičími antithymocytárními globuliny. Jako udržovací léčbu většina nemocných dlouhodobě užívá takrolimus v kombinaci s přípravky z mykofenolové kyseliny a s malou dávkou kortikosteroidů. Belatacept, inhibitor kostimulačního signálu, se doposud v udržovací léčbě používá výjimečně. V případě rejekcí je léčba založena buď na odstraňování protilátek, nebo na účinné depleci lymfocytů. Nové trendy v imunosupresi budou zaměřeny na inovativní blokádu komplementové kaskády a blokádu interleukinu 6 s cílem omezit vznik chronické rejekce.
- MeSH
- antilymfocytární sérum terapeutické užití MeSH
- basiliximab terapeutické užití MeSH
- imunosupresiva MeSH
- imunosupresivní léčba metody MeSH
- lidé MeSH
- reakce příjemce proti štěpu účinky léků MeSH
- rejekce štěpu * farmakoterapie prevence a kontrola MeSH
- rituximab MeSH
- transplantace ledvin MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- přehledy MeSH
Transplantace ledviny představuje metodu první volby při léčbě nezvratného selhání ledvin. Výsledky transplantací ledvin jsou ovlivněny výskytem akutní a chronické rejekce a v dlouhodobém sledování také vedlejšími účinky imunosupresivní terapie, především vznikem kardiovaskulárních komplikací a nádorů. Imunosupresivní léčba biologickými preparáty má za cíl snížit výskyt akutních rejekcí, prodloužit dobu přežití štěpů a v konečném důsledku i dobu přežití nemocných. Kromě snížení rizika výskytu akutních rejekcí se biologické preparáty používají také s cílem eliminovat nutnost přídatné léčby steroidy u vybrané skupiny nemocných anebo snížit důsledky ischemicko-reperfuzního poškození u starších dárců ledvin trpících řadou komorbidit. Nejčastěji je v transplantační medicíně využívána indukční a antirejekční léčba s králičí polyklonální protilátkou proti lidským thymocytům (rATG) nebo indukční léčba s monoklonální protilátkou proti receptoru pro interleukin 2 (anti-IL2R), basiliximabu. Při léčbě s rATG je třeba počítat vzhledem k velké imunosupresivní účinnosti také s vedlejšími účinky, především se vznikem oportunních infekcí a s častějším pozdním vznikem nádorů.
Renal transplantation represents a method of choice in irreversible renal failure. The outcome of renal transplantation is affected by acute or chronic rejection and long-term evaluation also suggest a role of adverse effects of immunosuppressive therapy, mainly the incidence of cardiovascular complications and tumours. Immunosuppressive therapy with biologic agents aims to reduce the incidence of acute rejections, prolong allograft survival and, consequently, patient survival. Apart from a reduction in acute rejection incidence, biological agents are used in a selected group of patients to eliminate the need for an adjunctive treatment with steroids and to reduce consequences of ischemic-reperfusion damage in older donors who suffer from a range of co-morbidities. The most frequently used therapies include induction and anti-rejection therapy with a rabbit polyclonal anti-human thymocyte globulin (rATG) or an induction therapy with monoclonal anti-interleukin-2 receptor antibody (anti-IL2R), basiliximab. Considering the high immunosuppressive effect of rATG, adverse effects, mainly opportunistic infections and more frequent delayed tumourigenesis, have to be taken into account.
- Klíčová slova
- ATG, rejekce,
- MeSH
- antilymfocytární sérum terapeutické užití MeSH
- basiliximab MeSH
- imunokonjugáty terapeutické užití MeSH
- imunosupresiva terapeutické užití MeSH
- lidé MeSH
- monoklonální protilátky terapeutické užití MeSH
- myší monoklonální protilátky terapeutické užití MeSH
- rejekce štěpu prevence a kontrola MeSH
- rekombinantní fúzní proteiny terapeutické užití MeSH
- transplantace ledvin MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
