Úvod: Operace torakoabdominální aorty představují technicky náročnou léčbu, která má svoje nezastupitelné místo i v éře endovaskulárních technik. Pro zajištění co nejlepších výsledků je vyžadován dokonale sehraný tým chirurgů, anesteziologů, lékařů intenzivní péče i ostatního zdravotnického personálu Metody: Autoři představují sestavu 300 pacientů operovaných v období od 1. 1. 2003 do 15. 3. 2022. Jednalo se ojediněle i o nemocné s těžkým obliterujícím postižením viscerální aorty, ale v naprosté většině to byli pacienti s výdutí torakoabdominální aorty (TAAA). Při operacích byly použity všechny známé postupy orgánové ochrany. V naprosté většině případů TAAA jsme použili torakofrenoretroperitoneální přístup, jen v letech 2003–2008 a u dvou reoperací byl zvolen přístup torakofrenotransperitoneální. Výsledky: V uvedeném souboru bylo nejvíce (33 %) zastoupeno torakoabdominální aneuryzma typ II klasifikace podle Crawforda. Dále následoval typ IV (32 %), typ III (15,3 %), typ I (8,7 %), typ V (6,7 %) a ostatní výkony v oblasti torakoabdominální aorty (4,3 %). Třicetidenní mortalita byla v uvedeném souboru 9,6 % (2019 – 6 %, 2020 – 9,5 %, 2021 – 3,8 %), chirurgické pooperační komplikace se vyskytly u 36 pacientů (12 %). Neurologické komplikace byly v 16 případech (5,3 %), z toho pooperační paraplegie byla zaznamenána 6× (2 %). Přechodná pooperační dialýza z důvodu renální insuficience byla u 19 nemocných (6,3 %) a 4 pacienti (1,3 %) jsou v chronickém dialyzačním programu. U 67 operovaných (23,3 %) byla pooperačně provedena dočasná tracheostomie. Závěr: Chirurgická léčba torakobadominální aorty patří mezi nejrozsáhlejší zákroky a výskyt mortality i morbidity je zde stále poměrně vysoký. K úspěšnému provádění těchto operací je zcela nezbytný multioborový přístup, dostatek zkušeností a sehraný tým, který se touto problematikou zabývá.

Introduction: Thoracoabdominal aortic surgery is a technically demanding and extensive treatment that has its place in the era of endovascular techniques. To ensure the best possible outcomes, it requires a well-coordinated team of surgeons, anaesthetists, intensive care physicians and other medical staff. Methods: The authors present a series of 300 patients operated on between 1 January 2003 and 15 March 2022. Although the group included sporadic cases of severe obliterating involvement of the visceral aorta, patients with thoracoabdominal aortic aneurysms (TAAA) constituted the vast majority. All known organ preservation procedures were used during the operations. The thoraco-phreno-retroperitoneal approach was chosen in almost all TAAA cases; the thoraco-phreno-transperitoneal approach was used only in two reoperations. Results: In this cohort, type II thoracoabdominal aneurysm according to Crawford classification was most common (33%). This was followed by type IV (32%), type III (15.3%), type I (8.7%), type V (6.7%) and other thoracoabdominal aortic procedures (4.3%). Thirty-day mortality rate was 9.6% (2019 – 6%, 2020 – 9.5%, 2021 – 3.8%) in this group; surgical postoperative complications occurred in 36 patients (12%). Neurological complications were reported in 16 cases (5.3%), of which postoperative paraplegia was noted 6 times (2%). Temporary postoperative dialysis due to renal insufficiency was performed in 19 patients (6.3%) and 4 patients (1.3%) have entered the chronic dialysis programme. In 67 patients (23.3%), temporary tracheostomy was done postoperatively due to prolonged withdrawal from the lung ventilator. Conclusion: Surgical treatment of the thoracoabdominal aorta is one of the most extensive procedures in vascular surgery and the mortality and morbidity rates still remain relatively high. A multidisciplinary approach, sufficient experience and a dedicated team are essential for a successful outcome of these highly specialised operations.

• MeSH
• aneurysma břišní aorty * chirurgie   MeSH
• aneurysma hrudní aorty * chirurgie   etiologie   MeSH
• aorta chirurgie   MeSH
• cévy - implantace protéz * metody   MeSH
• endovaskulární výkony * metody   MeSH
• lidé MeSH
• pooperační komplikace etiologie   MeSH
• retrospektivní studie MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH

• Klíčová slova
• stentgraft, otevřená operace, hybridní výkon,
• MeSH
• aneurysma břišní aorty * chirurgie   radiografie   MeSH
• aneurysma hrudní aorty * chirurgie   radiografie   MeSH
• časové faktory MeSH
• cévní protézy MeSH
• cévy - implantace protéz * metody   přístrojové vybavení   MeSH
• endovaskulární výkony * metody   přístrojové vybavení   MeSH
• lidé MeSH
• okluze cévního štěpu chirurgie   MeSH
• reoperace MeSH
• senioři MeSH
• stenty MeSH
• výkony cévní chirurgie metody   přístrojové vybavení   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• senioři MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• kazuistiky MeSH

• MeSH
• anestezie MeSH
• aneurysma břišní aorty MeSH
• aneurysma hrudní aorty MeSH
• lidé MeSH
• mícha MeSH
• paraplegie MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH

Úvod: Autoři představují sestavu pacientů, u kterých provedli v období od 1. 1. 2009 do 15. 9. 2010 klasickou operaci hrudní (TAA) nebo torakoabdominální aorty (TAAA). Materiál a metodika: V uvedeném časovém úseku bylo operováno 29 pacientů. Snažili jsme se použít maximum známých postupů orgánové protekce, ke kterým patří redukovaná heparinizace, mírná celková hypotermie (32–34 °C), postupné nakládání aortální svorky, cerebrospinální drenáž, levostranný srdeční zkrat (biopumpa) s neischemickou kanylací femorální tepny, selektivní viscerální perfuze (arteria mesenterica superior a truncus coeliacus) krví a perfuze renálních tepen studeným krystalickým roztokem. Sledování somatosenzorických a motorických evokovaných potenciálů bylo z technických důvodů použito pouze dvakrát. Ve většině případů TAAA byl zvolen torakoretroperitoneální přístup. Výsledky: Celková mortalita byla v uvedeném období 24 %, přičemž v roce 2009 bylo operováno 16 pacientů, z toho 14 elektivně a dva akutně pro rupturu, kteří oba zemřeli. U plánovaných výkonů pak byla mortalita v roce 2009 21 %. V roce následujícím bylo od ledna do 15. září 2010 operováno 13 pacientů, 11 elektivně a dva akutně. Celková mortalita je v této skupině 15,4 %, u elektivních pacientů to bylo 9 % a u akutních jeden pacient přežil a jeden zemřel. Výskyt pooperační paraplegie byl zaznamenán jedenkrát (3,4 %), pooperační dialýzu z důvodu pooperační renální insuficience jsme použili v 6,9 % a v 10,3 % se objevily další pooperační komplikace. Závěr: Výskyt mortality i morbidity je při chirurgické léčbě torakoabdominální aorty stále poměrně vysoký, i když s použitím novým postupů orgánové ochrany se snižuje. K provádění těchto vysoce specializovaných operací je zcela nezbytný multioborový přístup a sehraný tým, který se touto problematikou zabývá.

Introduction: The authors present a group of patients, who underwent standard procedures on thoracic (TAA) and thoracoabdominal (TAAA) aortic aneurysms from 01-01-2009 to 15-09-2010. Material and Methods: During the above time period, a total of 29 patients were operated. The authors employed as many known organ protection procedures as possible, including reduced heparinization, mild hypothermia (32–34 °C), sequential aortic clamping cerebrospinal drainage, left heart bypass (a biopump) with non-ischemic canylation of the femoral artery, selective visceral blood perfusion (superior mesenteric artery and coeliac trunk) and renal arteries perfusion using cold crystallic solution. For technical reasons, monitoring of somatosensory and motor evoked potentials was used only twice. In the majority of TAAA procedures, the thoracoretroperitoneal approach was used. Results: During the studied period, the overall mortality rate was 24%. In 2009, a total of 16 patients were operated, out of which 14 subjects underwent elective procedures. Two subjects underwent urgent procedures for ruptures and both of them died. In 2009, the mortality rate was 21% for planned procedures. In the following year, from January to September 15, a total of 13 patients underwent surgery, out of whom 11 underwent elective and two urgent procedures. The group’s overall mortality rate was 15.4%, the moratlity rate in elective surgery patients was 9% . One patient undergoing urgent surgery survived and one exited. Postoperative paraplegia was reported in one subject (3,4%), postoperative dialysis due to postoperative renal insuficiency was used in 6.9% and other postoperative complications occurred in 10,3% of the subjects. Conclusion: Mortality and morbidity rates in the surgical management of thoracoabdominal aortic aneurysms remain considerably high, although new procedures of organ protection help to reduce it. These highly specialized procedures require a multispecialty approach and a well- coordinated surgical team, specialized in this problematics.

• Klíčová slova
• orgánová protekce, multioborový přístup,
• MeSH
• aneurysma hrudní aorty diagnóza   chirurgie   mortalita   MeSH
• lidé MeSH
• výkony cévní chirurgie MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• přehledy MeSH

Chronická diseminovaná intravaskulární koagulopatie (DIC) představuje život ohrožující stav, při kterém dochází k současné aktivaci koagulačního a fibrinolytického systému, obvykle v důsledku perzistentní slabé nebo chronické intermitentní aktivace koagulačních procesů v organismu. Především v populaci geriatrických pacientů je nutné vždy pomyslet na možnost aneurysmatu nebo chronické disekce aorty jako kauzální příčiny rozvoje chronické DIC. Prezentujeme případ 76leté polymorbidní ženy s implantovaným stentgraftem v hrudní aortě pro disekci typu B, u které byla zjištěna chronická diseminovaná koagulopatie manifestující se závažnou recidivující epistaxí. Příčinou rozvoje DIC bylo objemné aneurysma torakoabdominální aorty s přetrvávající disekcí typu B. Vzhledem k polymorbiditě a křehkosti pacientky nebylo indikováno chirurgické řešení nebo endovaskulární intervence, ale byla zvolena konzervativní terapie a dlouhodobá antikoagulační léčba (rivaroxabanem) vedoucí k úspěšnému zvládnutí stavu.

Chronic disseminated intravascular coagulation (DIC) represents a life-threatening condition, in which activation of coagulation and fibrinolytic system occurs simultaneously, usually as a consequence of persistent weak or chronic intermittent activation of coagulation system. Especially in the population of elderly patients the possibility of aortic aneurysm and chronic aortic dissection as a precipitating factor needs to be considered. We present a case of 76-year-old woman with a history of thoracic endovascular aortic repair for aortic dissection Stanford type B four years earlier with repeated serious epistaxis during months, who was diagnosed with chronic DIC due to persisting aortic dissection and complicating huge thoracoabdominal aneurysm and was unsuitable for surgical or endovascular treatment for the general health condition and frailty status. We initiated a therapy with anticoagulation (rivaroxaban) which has led to successful outcome.

• MeSH
• antikoagulancia farmakologie   terapeutické užití   MeSH
• aortální aneurysma farmakoterapie   MeSH
• diseminovaná intravaskulární koagulace * farmakoterapie   MeSH
• lidé MeSH
• rivaroxaban * farmakologie   terapeutické užití   MeSH
• senioři MeSH
• výsledek terapie MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• senioři MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• kazuistiky MeSH

• MeSH
• aneurysma aortálního oblouku chirurgie   terapie   MeSH
• aneurysma hrudní aorty * chirurgie   etiologie   patofyziologie   terapie   MeSH
• aneurysma vzestupné aorty chirurgie   diagnóza   etiologie   patologie   MeSH
• aorta thoracica chirurgie   patologie   MeSH
• aortální chlopeň chirurgie   patologie   MeSH
• kardiovaskulární chirurgické výkony klasifikace   metody   škodlivé účinky   MeSH
• lidé MeSH
• perfuze metody   MeSH
• replantace metody   MeSH
• thorakoabdominální aortální aneurysma chirurgie   etiologie   patofyziologie   patologie   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• přehledy MeSH

• MeSH
• aneurysma břišní aorty chirurgie   radiografie   MeSH
• aneurysma hrudní aorty chirurgie   radiografie   MeSH
• angiografie MeSH
• cévy - implantace protéz metody   MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• předoperační péče MeSH
• senioři MeSH
• výkony cévní chirurgie metody   MeSH
• výsledek terapie MeSH
• výsledky a postupy - zhodnocení (zdravotní péče) MeSH
• Check Tag
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• senioři MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• kazuistiky MeSH

• MeSH
• diagnostické zobrazování metody   MeSH
• dítě MeSH
• dospělí MeSH
• hypertenze patologie   MeSH
• koarktace aorty diagnóza   patologie   terapie   MeSH
• lidé MeSH
• vrozené vady diagnóza   patologie   terapie   MeSH
• výkony cévní chirurgie metody   MeSH
• výsledek terapie MeSH
• zákroky plastické chirurgie metody   MeSH
• Check Tag
• dítě MeSH
• dospělí MeSH
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• ženské pohlaví MeSH

• Publikační typ
• abstrakty MeSH

Autori sa experimentálne na v literatúre najčastejšie citovanom modeli ischémie miechy na psoch pokúsili O ovplyvnenie reperfúzie. Po dvojitom podvaze aorty - tesne pod odstupom artéria subclavia vľavo a tesne nad bránicou na dobu 40 minút navodili stav obdobný operáciám aneuryziem torakoabdominálnej časti aorty. U 8 psov kontrolnej skupiny došlo k paraplégii u 7 zvierat. V skupine s graduovanou postischemickou reoxygenáciou navodenou zmenou ventilačných pomerov N2O : O2 ani jeden pes nebol ochrnutý po dvoch dňoch prežívania. Neurologický stav vyhodnocovaný podia Tarlovovho skóre, korešpondoval aj s histologickým nálezom na preparátoch miechy farbených podľa Nauta. Degeneratívne zmeny interneurónov sa vyskytovali hlavne v kontrolnej skupine. V skupine s graduovanou reoxygenáciou boli skôr zriedkavým nálezom. Touto metodikou sa potvrdila dôležitosť reperfúznej fázy na postischemickom poškodení miechy.

The authors attempted reperfusion on the experimental model of spinal ischamia described most frequently in the literature. After double ligature of the aorta - closely beneath the insertion of the subclavian artery and closely above the diaphragm they induced for a neriod of 40 minutes a state similar to surgery of aneurysms of the thoracoabdominal part of the aorta, in 8 dogs of the control group 7 animals developed paraplegia. In the group with graded postischaemic reoxygenation induced by a change of the ventilation ratio of N20:02 none of the dogs was paralyzed after two days survival. The neurological condition evaluated according to Tarlov's score was consistent with the histological finding in the preparations of the spinal cord stained according to Naut. Degenerative changes of interneurons were found mainly in the control group. In the group with graded reoxygenation they were rare. This method confirmed the importance of the reperfusion stage for postischaemic damage of the spinal cord.

• MeSH
• aorta chirurgie   MeSH
• biologické modely MeSH
• ischemie patologie   prevence a kontrola   MeSH
• kardiovaskulární chirurgické výkony škodlivé účinky   MeSH
• mícha cytologie   krevní zásobení   MeSH
• psi MeSH
• reperfuze metody   normy   MeSH
• zvířata MeSH
• Check Tag
• psi MeSH
• zvířata MeSH
• Publikační typ
• srovnávací studie MeSH