Článek upozorňuje na závažnost problematiky syndromu demence a jeho nejčastější příčiny Alzheimerovy nemoci. Představuje současné možnosti nejen farmakoterapie, ale i podpory pacientů a jejich rodinných příslušníků. Podrobněji se zabývá dosud nejvýznamnějším směrem vývoje nových léčiv pro farmakoterapii Alzheimerovy nemoci, antiamyloidovou terapii a diskutuje její efekt, ale i úskalí a bariéry, které jsou v současné době zvažovány v procesu schvalování těchto léčiv a jejich uvedení do praxe. Tyto léky představují významnou naději pro pacienty i jejich blízké a jsou i potvrzením, že progresi Alzheimerovy nemoci (a výhledově i dalších neurodegenerativních onemocnění vedoucích k demenci) je možné významně zpomalit či zastavit. Indikační spektrum těchto léků je zatím relativně úzké a ani v budoucnu z nich nebudou moci profitovat všichni pacienti. Proto je důležité dostatečně využívat možností dostupné symptomatické léčby farmakologické i nefarmakologické.
The article highlights the importance of dementia syndrome and its most common cause, Alzheimer's disease. It presents current options for not only pharmacotherapy but also support for patients and their family members. It delves into the most significant current development in new treatments for Alzheimer's disease, anti-amyloid therapy, discussing its effects, challenges, and the barriers currently considered in the approval process and practical implementation of these drugs. These medications offer significant hope for patients and their loved ones, demonstrating that it is possible to substantially slow or even halt the progression of Alzheimer's disease (and potentially other neurodegenerative diseases leading to dementia). However, the indications for these drugs are currently quite narrow, and not all patients will benefit from them even in the future. Therefore, it is crucial to fully utilize available symptomatic treatments, both pharmacological and non-pharmacological.
- Keywords
- antiamyloidová léčba,
- MeSH
- Alzheimer Disease * diagnosis drug therapy MeSH
- Amyloid antagonists & inhibitors MeSH
- Early Diagnosis MeSH
- Dementia diagnosis drug therapy classification MeSH
- Drug Therapy * classification methods MeSH
- Quality of Life MeSH
- Humans MeSH
- Memantine pharmacology therapeutic use MeSH
- Nootropic Agents pharmacology classification therapeutic use MeSH
- Check Tag
- Humans MeSH
- Publication type
- Review MeSH
Zobrazovací metody stále více přispívají k přesnější a časnější diagnostice neurodegenerativních onemocnění. Snahou je objevit citlivější biomarkery, které by umožnily kromě časnější diagnostiky také stratifikaci rizika rozvoje a prognózu neurodegenerativních onemocnění. Existuje celé spektrum přístupů od nukleární medicíny (SPECT, PET) přes MRI až po elektrofyziologii (EEG). V naší přehledové práci jsme se snažili shrnout poznatky o využití těchto technik a o charakteristických nálezech, které přispívají k diagnostice nejčastějších typů degenerativních demencí a jejich variant. Některé z těchto poznatků jsou zatím na vědecké úrovni, ale mnohé se již plně uplatňují v klinické praxi.
There has been a great development in imaging methods and their use for early diagnosis of neurodegenerative disorders. The aim is to discover more sensitive biomarkers that would enable early stratification of dementia subtypes and disease prognosis. There are various types of imaging methods such as nuclear medicine (SPECT, PET), MRI and electrophysiology (EEG), which provide complementary picture about degenerative diseases. The main purpose of this work is to review the most typical findings in neurodegenerative dementia and their most common variants and subtypes. Although some of them are suitable only for scientific purposes, many have been utilized in diagnostic guidelines.
- MeSH
- Biomarkers analysis MeSH
- Dementia diagnostic imaging classification MeSH
- Diagnostic Imaging * classification methods MeSH
- Electroencephalography methods MeSH
- Humans MeSH
- Magnetic Resonance Imaging methods MeSH
- Neurodegenerative Diseases * diagnostic imaging classification MeSH
- Neurophysiological Monitoring classification methods MeSH
- Positron Emission Tomography Computed Tomography methods MeSH
- Single Photon Emission Computed Tomography Computed Tomography methods MeSH
- Check Tag
- Humans MeSH
- Publication type
- Research Support, Non-U.S. Gov't MeSH
- Review MeSH
- MeSH
- Antidepressive Agents administration & dosage classification MeSH
- Delirium drug therapy classification pathology MeSH
- Dementia drug therapy classification pathology MeSH
- Depression etiology MeSH
- Diagnosis, Differential MeSH
- Mental Disorders * diagnosis etiology classification pathology MeSH
- Humans MeSH
- Aged * MeSH
- Caregiver Burden MeSH
- Check Tag
- Humans MeSH
- Male MeSH
- Aged * MeSH
- Publication type
- Case Reports MeSH
- Review MeSH
- MeSH
- Alzheimer Disease drug therapy MeSH
- Dementia * etiology drug therapy classification MeSH
- Drug Therapy methods trends MeSH
- Central Nervous System Agents pharmacology classification therapeutic use MeSH
- Humans MeSH
- Check Tag
- Humans MeSH
- Publication type
- Review MeSH
V roce 2018 byla prezentována pátá verze Doporučených postupů psychiatrické péče, včetně kapitoly o terapii Alzheimerovy nemoci, resp. demence u Alzheimerovy nemoci. Tato kapitola byla na jaře 2022 aktualizovaná z důvodu přehodnocení používání Mini-Mental State Examination (MMSE) pro rozlišování jednotlivých stadií demence a hodnocení efektu léčby. Viz: https://postupy-pece.psychiatrie. cz/specialni-psychiatrie/demence/alzheimerova-choroba.
The fifth version of the Czech guidelines of psychiatric care, including dementia in Alzheimer’s disease, was presented in 2018. This chapter was updated in 2022 to reevaluate using of Mini-Mental State Examination (MMSE) for staging of dementia and evaluation of the treatment effect. See: https://postupy-pece.psychiatrie.cz/specialni-psychiatrie/demence/alzheimerova-choroba.
Various proteins play a decisive role in the pathology of different neurodegenerative diseases. Nonetheless, most of these proteins can only be detected during a neuropathological assessment, although some non-specific biomarkers are routinely tested for in the cerebrospinal fluid (CSF) as a part of the differential diagnosis of dementia. In antemortem CSF samples from 117 patients with different types of neuropathologically confirmed neurodegenerative disease with dementia, we assessed total-tau (t-tau), phosphorylated-tau (181P) (p-tau), amyloid-beta (1-42) (Aβ42), TAR DNA binding protein (TDP)-43, progranulin (PGRN), and neurofilament light (NfL) chain levels, and positivity of protein 14-3-3. We found t-tau levels and the t-tau/p-tau ratios were significantly higher in prion diseases compared to the other neurodegenerative diseases. Statistically significant differences in the t-tau/Aβ42 ratio predominantly corresponded to t-tau levels in prion diseases and Aβ42 levels in AD. TDP-43 levels were significantly lower in prion diseases. Additionally, the TDP-43/Aβ42 ratio was better able to distinguish Alzheimer's disease from other neurodegenerative diseases compared to using Aβ42 alone. In frontotemporal lobar degeneration, PRGN levels were significantly higher in comparison to other neurodegenerative diseases. There is an increasing need for biomarkers suitable for diagnostic workups for neurodegenerative diseases. It appears that adding TDP-43 and PGRN to the testing panel for neurodegenerative diseases could improve the resolution of differential diagnoses.
- MeSH
- Amyloid beta-Peptides cerebrospinal fluid MeSH
- Biomarkers cerebrospinal fluid MeSH
- Dementia cerebrospinal fluid classification diagnosis MeSH
- Diagnosis, Differential MeSH
- DNA-Binding Proteins cerebrospinal fluid MeSH
- Middle Aged MeSH
- Humans MeSH
- Neurofilament Proteins cerebrospinal fluid MeSH
- Peptide Fragments cerebrospinal fluid MeSH
- Autopsy MeSH
- Progranulins cerebrospinal fluid MeSH
- 14-3-3 Proteins cerebrospinal fluid MeSH
- tau Proteins cerebrospinal fluid MeSH
- Cerebrospinal Fluid Proteins cerebrospinal fluid MeSH
- Gene Expression Regulation MeSH
- Retrospective Studies MeSH
- Aged, 80 and over MeSH
- Aged MeSH
- Sensitivity and Specificity MeSH
- Check Tag
- Middle Aged MeSH
- Humans MeSH
- Male MeSH
- Aged, 80 and over MeSH
- Aged MeSH
- Female MeSH
- Publication type
- Journal Article MeSH
- Research Support, Non-U.S. Gov't MeSH
V Európskej únii zažije nejakú formu psychickej poruchy aspoň raz za život približne jeden zo siedmich ľudí. Napriek tomu, že prevalencia psychických porúch je vysoká a narastá aj počet liečených, stále zostáva veľký počet tých, ktorí nevyhľadajú odbornú pomoc. Existujú reálne obavy, že duševné poruchy, ktoré sú aj veľmi ekonomicky nákladné, budú do roku 2030 hlavnou príčinou zdravotného postihnutia vo vyspelých krajinách. Pritom priame náklady na zdravotnú starostlivosť sú obvykle oveľa nižšie ako náklady na nepriamu, sociálnu starostlivosť. Správne nastavenie systému starostlivosti o duševné zdravie a alokáciu zodpovedajúcich finančných zdrojov limituje nedostatok epidemiologických údajov. Na Slovensku sú k dispozícii len epidemiologické údaje o prevalencii depresie, úzkostných porúch, alkoholizmu a fajčenia z výskumov ešte zo začiatku 21. storočia, ale chýbajú novšie údaje, resp. dáta o prevalencii iných duševných porúch. Na celkový manažment psychických porúch a ich sociálny dopad má významný vplyv ich včasná diagnostika a na dôkazoch založená liečba. V tejto oblasti nás čakajú zmeny v podobe 11. revízie Medzinárodnej klasifikácie chorôb (MKCH-11) a dôslednej implementácie schválených Štandardných diagnostických a terapeutických postupov. Podľa údajov Národného centra zdravotníckych informácií boli v roku 2018 najčastejšími diagnostickými kategóriami v starostlivosti psychiatrických ambulancií na Slovensku afektívne poruchy, neurotické, stresom podmienené a somatoformné poruchy a organické duševné choroby vrátane symptomatických, z ktorých najväčší podiel tvorili demencie. V práci analyzujeme tieto tri diagnostické okruhy z hľadiska ich postavenia v klasifikácii MKCH-11, podľa ich výskytu a ich dopadu na celkové duševné a telesné zdravie a funkčnosť pacientov a tiež ich ekonomickej náročnosti pre spoločnosť. Tieto poznatky sú podkladom pre správne nastavenie jednotlivých krokov reformy psychiatrickej starostlivosti, ktorá na Slovensku prebieha.
In the European Union every seventh person experiences any form of mental disorder at least one time during the life. Despite the fact, that the prevalence of mental disorders is high, and the number of treated patients is rising, still remains a large number of those, who never find out any professional help. Actual concern exists, that mental disorders associated with high economic burden, will be the main reason ofdisability in developed countries by the year 2030. And besides, direct costs of the health care are usually much lower than indirect costs for the social care. Accurate adjustment of the mental health care system and allocation of the appropriate financial sources is limited by missing epidemiological data. In Slovakia are available only data about the prevalence of depression, anxiety disorders, alcoholism and smoking from the research at the beginning of 21st century, but the newer data or the data about other mental disorders are missing. Global management of mental disorders and their social impact is very much influenced by early diagnostics and evidence-based treatment. In this field we are expecting some changes in 11th revision of International Classification of the Diseases (ICD-11) and rigorous implementation of approved Standard Diagnostic and Therapeutic Procedures. According to the data of National Health Information Center the most frequent diagnostic categories at the psychiatric outpatient care in Slovakia in 2018 were affective disorders, neurotic, stress and somatoform disorders and organic mental disorders including symptomatic disorders, with the greatest contribution of dementias. In this paper we analyse these three diagnostic categories in terms of their position in the ICD-11, their prevalence in the different population groups, their impact on overall mental and physical health and the functioning of the patient and also their economical burden for the society. This information represents the base for accurate setting-up of individual steps of the reform of psychiatric care, which takes place in Slovakia.
- MeSH
- Ambulatory Care MeSH
- Dementia diagnosis epidemiology classification MeSH
- Depressive Disorder diagnosis epidemiology classification MeSH
- Persons with Psychiatric Disorders MeSH
- Humans MeSH
- International Classification of Diseases * trends MeSH
- Prevalence MeSH
- Mental Health Services MeSH
- Anxiety Disorders diagnosis epidemiology classification MeSH
- Check Tag
- Humans MeSH
- Geographicals
- Slovakia MeSH
Východiska: Vzhledem ke stárnutí populace se předpokládá, že prevalence neurodegenerativních chorob včetně demence bude významně narůstat. Tato onemocnění mají nepříznivou prognózu, včasnou léčbou však lze jejich průběh podstatně zpomalit a zejména udržet pacienty v lehčích stádiích demence. Chronická arteriální hypertenze je dobře známým rizikovým faktorem demence, ovšem vztah hypertenze a Alzheimerovy choroby, která je nejčastější příčinou demence spojené s věkem, není stále zcela objasněn.Cíl: Cílem je podat stručný přehled dosavadních poznatků o vztahu hypertenze a demence se zaměřením na Alzheimerovu chorobu.Metody: Pro účely této práce byla provedenarešerše informací a aktuálních vědeckých poznatků o vztahu hypertenze a demence.Výsledky: Vědecké důkazy naznačují, že hypertenze hraje důležitou roli ve vývoji kognitivního úpadku, Alzheimerovy choroby a vaskulární demence. Ovšem vztah mezi krevním tlakem a kognitivními funkcemi je velice složitý a stále ne zcela objasněn. Za nejvýznamnější faktor ovlivňující působení hypertenze na rozvoj demence je považován věk. Dalšími faktory jsou inzulinová rezistence, menopauza, zánět a genotyp APOE-ε4. Mechani-smus těchto interakcí zatím zůstává nejasný. Stejně tak i vztah hypertenze a Alzheimerovy choroby, jehož sledování je komplikováno mnohými faktory.Závěry: Hypertenze je v tomto ohledu možný modifikovatelný rizikový faktor, který může hrát významnou roli v prevenci nebo oddálení s věkem souvisejících poruch kognitivních funkcí. Proto je porozumění vztahu mezi hypertenzí a demencí výzkumnou prioritou.
Background: The prevalence of neurodegenerative diseases, including dementia, is expected to increase given the aging population. These diseases have an unfavourable prognosis, but early treatment can slow their progression and keep patients in lighter stages. Hypertension is a well-known risk factor, but the relationship between hyperten-sion and Alzheimer’s disease, the most common cause of age-related dementia, is still not fully understood.Aim: The aim is to give a brief overview of the current knowledge of the relationship of hypertension and dementia with a focus on Alzheimer’s disease.Methods: For the purposes of this work, a review of information and current scientific knowledge about the relationship of hypertension and dementia was performed.Results: Scientific evidence suggests that hypertension plays an important role in the development of cogni-tive decline, Alzheimer’s disease, and vascular dementia. However, the relationship between blood pressure and cognitive function is very complex and still not fully understood. The most important factor influencing the effect of hypertension on the development of dementia is age. Other factors are insulin resistance, menopause, inflammation and the APOE-ε4 genotype. The mechanism of these interactions remains unclear. As well as the relationship of hypertension and Alzheimer’s disease, whose study is complicated by many factors.Conclusions: In this respect, hypertension is a possible modifiable risk factor that can play a significant role in preventing or delaying age-related cognitive impairment. Therefore, understanding the relationship between hypertension and dementia is a research priority.
Východiska: Počty pacientů s aterosklerózou a demencí narůstá a to zejména z důvodu prodlužování střední délky života a stárnutí populace.Obě dvě onemocnění spolu úzce souvisí a zároveň výrazně ovlivňují kvalitu života pacientů.Cíl: Cílem tohoto sdělení je seznámení s touto aktuální problematikou a to napříč odbornostmi.Metody: Data byla čerpána z aktuálních publikací, zejména z databáze PubMed. Dále byly využity další databáze a výsledky klinických pokusů a to zahraniční i české.Výsledky: Výzkumy naznačují, že aterosklerotické postižení karotid je možným prediktorem rizika rozvoje de-mence. Projevy aterosklerózy karotid jsou spojeny s projevy kognitivního deficitu a demencí. Lze tedy tedy usu-zovat, že jsou ateroskleróza a demence spolu úzce spjaty.Závěry: Střední délka života bude mít pravděpodobně nadále vzrůstající tendenci, proto bude narůstat i počet pacientů s aterosklerózou a demencí. Z tohoto důvodu je velmi důležitý epidemiologický výzkum, který se uve-denou problematikou zabývá. Na základě výzkumu pak lze formulovat efektivní prevenci, diagnostiku a léčbu těchto stavů.
Background: The number of patients with atherosclerosis and dementia is increasing, mainly due to the increase in life expectancy and population aging. Both diseases are closely related and at the same time significantly affect the quality of life of patients.Objective: The aim of this communication is to present this topical issue across the field of expertise.Methods: Data were taken from current publications, especially from PubMed database. Furthermore, other databases and results of clinical trials were used, both foreign and Czech.Results: Research suggests that atherosclerotic involvement of carotid arteries is a potential predictor of the risk of developing dementia. The manifestations of carotid atherosclerosis are associated with cognitive deficits and dementia. Identified risk factors for atherosclerosis often occur in patients with dementia. It can therefore be concluded that they are closely linked.Conclusions: Life expectancy is likely to continue to increase, so the number of patients with this disease will increase. That is why epidemiological research is needed to address this issue. Based on the research, effective prevention, diagnosis and treatment of these conditions can be formulated.
Východiska: Demence vzniká v důsledku interakce genetických a environmentálních faktorů spolu s faktory ži-votního stylu. V současnosti se stává problematika demence obrovskou výzvou v oblasti veřejného zdravotnictví nejen u nás, ale i ve světě.Cíl: Řada evropských zemí již formulovala národní strategie pro problematiku demencí. Tyto strategie zahrnují také důležitý fakt, že je zapotřebí podporovat rodiny, protože to jsou právě ony, které často poskytují péči osobám s demencí. Cílem práce je předložit základní informace o demenci se zaměřením na možnosti péče o pacienty s demencí.Metody: Práce je zpracována formou literární rešerše. Data byla čerpána z aktuálních publikací a doporučení ministerstva zdravotnictví a České Alzheimerovské společnosti.Výsledky: Práce předkládá důležité informace o demenci a možnostech péče o pacienty s demencí.Závěry: Vzhledem k tomu, že je očekáván nárůst nemocných demencí, je potřeba společnost na tuto skutečnost připravit a zajistit kvalitní zázemí jak pro domácí, tak pro ústavní péči.
Background: Dementia is consequence of genetic, environmental and life-style factors interaction. At present dementi ais great challenge for public health all over the world.Aim: Many european countries already formulated National strategy for dementia including support of families because they often také care of patient with dementia. The aim of this work is to present basic information about dementia with a focus on care options for patients with dementia.Methods: Paper presents the information on dementia from literature search. The data were drawn from current publications and recommendations of the Ministry of Health and the Czech Alzheimer‘s Society.Results: The work presents important information about dementia and care options for patients with dementia.Conclusions: It is possible to expect increase of dementia patients in the future. From that reason it is neccessary for society to be prepared and assure good conditions both for domestic and institutional care.
