• Publication type
• News MeSH

• MeSH
• Heart Function Tests MeSH
• Cardiology * organization & administration   MeSH
• Clinical Competence MeSH
• Drug Prescriptions MeSH
• Humans MeSH
• Patient Care Management * methods   organization & administration   MeSH
• Heart Diseases drug therapy   therapy   MeSH
• General Practice organization & administration   MeSH
• Patient Handoff organization & administration   MeSH
• Check Tag
• Humans MeSH
• Publication type
• Practice Guideline MeSH

Cíl: Protože kardiovaskulární onemocnění jsou příčinou závažné morbidity a mortality, je třeba zjišťovat jejich přítomnost a začít je včas léčit. Proto byla pro stanovení rizika vypracována řada stupnic, v současnosti se však rutinně nepoužívá žádný biochemický marker pro stanovení kardiovaskulárního rizika. Ateroskleróza je nejzávažnější příčinou rozvoje kardiovaskulárních onemocnění a v patofyziologii aterosklerózy hraje jistou úlohu zánět cév. Řada studií prokázala, že mnoho kroků v procesu rozvoje tohoto zánětu ovlivňují hodnoty YKL-40 v séru. Evropská kardiologická společnost používá pro stanovení desetiletého kardiovaskulárního rizika skórovací systém SCORE2. V naší studii jsme zkoumali vztah mezi algoritmem pro toto riziko a hodnotou biochemického markeru YKL-40 v séru. Materiál a metody: Do studie bylo zařazeno 87 dobrovolníků ve věku 40–70 let, kteří se dostavili na naši kliniku, v minulosti neprodělali kardiovaskulární příhodu, měli však rizikové faktory pro rozvoj kardiovaskulárního onemocnění. Pomocí predikčního modelu SCORE2 bylo stanoveno jejich kardiovaskulární riziko a současně změřeny hodnoty YKL-40 v séru. Tyto hodnoty se mění s věkem bez ohledu na přítomnost či nepřítomnost nemoci, což platilo pro naši studii stejně jako pro jiné studie. Abychom eliminovali toto paradigma, hodnotili jsme hodnoty YKL-40 v séru pomocí statistického modelu společně s věkem. Výsledky: Naše základní analýza nezjistila významný vztah mezi hodnotami YKL-40 a všemi parametry v algoritmu predikčního modelu SCORE2. Nicméně po porovnání výsledku analýzy s výsledkem statistického modelu s použitím věku se ukázalo se, že hodnota YKL-40 představuje biochemický marker, který lze použít, podobně jako systém SCORE2, při stanovování kardiovaskulárního rizika (R2 : 0,72; p < 0,001).

Objective: Since cardiovascular diseases are a cause of serious morbidity and mortality, it is important to detect and treat them in advance. For this reason, many risk scales have been created, but there is currently no biochemical marker in routine use to estimate cardiovascular risk. Atherosclerosis is the most important reason for the development of cardiovascular disease, and vascular inflammation plays a role in the pathophysiology of atherosclerosis. It has been observed in many studies that the serum YKL-40 level has an effect on many steps in the development process of this inflammation. SCORE2 are used by the European Society of Cardiology to estimate 10-year cardiovascular risk. In our study, we investigated the relationship between this risk algorithm and the serum YKL-40 level, which is a biochemical marker. Material and methods: 87 volunteers between the ages of 40-70 who applied to our clinic, who had not yet experienced a cardiovascular event but had risk factors for cardiovascular diseases, were included in the study. SCORE2 cardiovascular disease risk was calculated for the patients and serum YKL-40 levels were gaged. Serum YKL-40 levels change with age, regardless of the disease, in our study as in many studies. In order to eliminate this paradigm, we examined serum YKL-40 levels with a statistical model that evaluates them jointly with age. Results: We could not detect a significant relationship with YKL-40 levels in the basal analysis performed by considering all parameters of SCORE2 algorithm. However, result of the statistical model that we evaluated with age, we found that the YKL-40 level is a biochemical parameter that can be used like SCORE2 in cardiovascular disease risk estimation (R2 : 0.72, p < 0.001).

• MeSH
• Biomarkers blood   MeSH
• Adult MeSH
• Cardiovascular Diseases blood   prevention & control   MeSH
• Middle Aged MeSH
• Humans MeSH
• Prognosis MeSH
• Chitinase-3-Like Protein 1 * blood   MeSH
• Heart Disease Risk Factors * MeSH
• Aged MeSH
• Statistics as Topic MeSH
• Health Status Indicators MeSH
• Age Factors MeSH
• Check Tag
• Adult MeSH
• Middle Aged MeSH
• Humans MeSH
• Male MeSH
• Aged MeSH
• Female MeSH
• Publication type
• Clinical Study MeSH

Kontext: Endotelová dysfunkce (ED) je jedním z hlavních mechanismů rozvoje různých kardiovaskulárních onemocnění. Endotelová dysfunkce je spojena s obezitou a hypertenzí, což se odráží v nízkých hodnotách průtokem stimulované dilatace tepny (flow-mediated dilatation, FMD) a vysokých hodnotách endotelinu-1 (ET-1) u dospělých osob a starších. Méně se ví o hodnotách uvedených dvou parametrů u adolescentů. Cílem této studie bylo srovnat hodnoty FMD a ET-1 obézních adolescentů s hypertenzí, obézních adolescentů bez hypertenze a u adolescentů s normální tělesnou hmotností. Metoda: Celkem 72 indonéských adolescentů průměrného věku 195 (178–217) měsíců, převážně chlapců (61 %), bylo zařazeno do tří následujících skupin: obezita s hypertenzí (n = 21), obezita bez hypertenze (n = 19) a bez obezity a bez hypertenze (n = 32). Hodnota FMD se měřila na pažní tepně po vyvinutí zvýšeného systolického tlaku na předloktí po dobu pěti minut. Hodnoty ET-1 se měřily metodou ELISA v sendvičovém uspořádání. Výsledek: Medián hodnoty ET-1 byl 42 (2,4–384) pg/ml. Mezi skupinami však nebyly nalezeny žádné významné rozdíly v hodnotách ET-1 (p 0,269). I když byly hodnoty FMD podle deskriptivní analýzy vyšší u zdravých adolescentů, nebyly zjištěny žádné statisticky významné rozdíly (p 0,159) v hodnotách FMD ve skupinách obezita s hypertenzí (9,1 ± 5 %), obezita bez hypertenze (8,3 ± 3,1 %) a bez obezity a bez hypertenze (10,9 ± 6,2 %). Srovnání hodnot ET-1 mezi skupinami s ED a bez ED (mezní hodnota FMD 7,1 %) nevykázalo žádné rozdíly (p 0,77). Navíc hodnoty ET-1 nekorelovaly statisticky významně s hodnotami FMD (p 0,66, r –0.053). Závěr: U indonéských adolescentů s obezitou a hypertenzí, obezitou bez hypertenze a s normální tělesnou hmotností a bez hypertenze nebyly zjištěny žádné rozdíly v hodnotách ET-1 a FMD. Korelace mezi ET-1 a FMD není u adolescentů statisticky významná.

Background: Endothelial dysfunction (ED) is one of the major mechanisms in various cardiovascular dis- eases. ED is associated with obesity and hypertension, which is reflected by low flow-mediated dilatation (FMD) value and high endothelin-1 (ET-1) level in adults or older. However, their value in adolescents is less known. This study aims to compare the FMD and ET-1 between obesity with hypertension, obesity without hypertension, and normal adolescents. Method: A total of 72 Indonesian adolescents with a mean age of 195 (178-217) months and dominated by males (61%) were classified into the three following groups obesity with hypertension (n = 21), obesity with- out hypertension (n = 19), and normal (n = 32) adolescents. FMD was measured using the brachial artery by previously applied supra systolic pressure in the forearm in 5 minutes. ET-1 was measured by Sandwich ELISA. Results: The median ET-1 level was 42 (2.4-384) pg/mL. However, there are no significant differences in ET-1 levels between all groups (p 0.269). Although FMD values are descriptively higher in normal adolescents, however, there are no statistical differences (p 0.159) in FMD values between obese with hypertension (9.1 ± 5%), obese without hypertension (8.3 ± 3.1%), and normal (10.9 ± 6.2%) groups. Comparison of ET-1 levels between groups with ED and without ED (FMD cut-off 7.1%) showed no differences (p 0.77) among them. In addition, ET-1 was not significantly correlated with FMD (p 0.66, r -0.053). Conclusion: There are no differences in ET-1 and FMD values between obesity with hypertension, obesity without hypertension, and normal Indonesian adolescents. The correlation between ET-1 and FMD is not significant in adolescents.

• MeSH
• Brachial Artery pathology   MeSH
• Dilatation, Pathologic etiology   blood   MeSH
• Endothelium physiopathology   MeSH
• Endothelin-1 * blood   MeSH
• Hypertension complications   blood   MeSH
• Humans MeSH
• Adolescent MeSH
• Pediatric Obesity * complications   blood   MeSH
• Statistics as Topic MeSH
• Check Tag
• Humans MeSH
• Adolescent MeSH
• Male MeSH
• Female MeSH
• Publication type
• Clinical Study MeSH
• Research Support, Non-U.S. Gov't MeSH

Úvod: Efektivní preprocedurální edukace je klíčová pro spolupráci a následnou compliance pacientů. V současnosti se v medicíně stále více používá virtuální realita (VR). Cílem naší studie bylo prokázat non-inferioritu VR v edukaci pacientů před elektivní koronarografií ve srovnání s klasickou edukací zdravotnickým personálem. Metodika: V této prospektivní studii bylo zařazeno 386 pacientů před elektivní koronarografií, kteří byli randomizováni do dvou skupin. Pacienti ve skupině VR (n = 193) sledovali 360° video o plánovaném výkonu s použitím VR brýlí Oculus Meta Quest 2 a pacienti v konvenční skupině (n = 193) byli před výkonem edukováni lékařem. Pacienti následně vyplnili dotazník, který hodnotil kvalitu edukace, porozumění plánovanému výkonu a spokojenost pacientů. Výsledky: Edukace ve VR byla ve srovnání s klasickou edukací non-inferiorní, se statisticky podobným výsledkem při hodnocení porozumění plánovanému výkonu po edukaci v nemocnici (93,8 % vs. 90,2 %, p = 0,19) a subjektivní evaluací kvality edukace s použitím Likertovy stupnice (77,2 % vs. 68,4 % pacientů hodnotilo edukaci známkou 1, p = 0,261). Edukace VR prokázala lepší zapamatování poskytunutých informací, kdy 34,7 % pacientů dosáhlo nejlepšího možného skóre (4 ze 4 možných bodů) v dotazníku ve srovnání s 18,8 % pacientů v konvenční skupině (p < 0,001). V následné subanalýze se ukázalo, že horší výsledky měli starší pacienti (p = 0,028). Závěr: Edukace s použitím virtuální reality se ukázala být stejně efektivní jako klasická edukace lékařem a prokázala lepší následné zapamatování poskytnutých informací, zejména u mladších pacientů. Potvrdil se tak potenciál virtuální reality jako užitečného edukačního nástroje.

Background: Effective pre-procedural education is crucial for patients' cooperation and adherence to treat- ment plans. Virtual reality (VR) has recently been expanding in clinical medicine. This study aimed to prove the non-inferiority of VR education compared to conventional education in patients prior to invasive coronary angiography. Methods: In this prospective study, 386 participants undergoing elective coronary angiography were randomized into a VR group (n = 193) that watched a 360° video about the procedure using VR headset Oculus Meta Quest 2 and a conventional group (n = 193) educated by a physician. Patients completed question- naires assessing educational quality, knowledge of the procedure, and satisfaction.

• MeSH
• Smart Glasses MeSH
• Coronary Angiography MeSH
• Middle Aged MeSH
• Humans MeSH
• Comprehension MeSH
• Preoperative Care methods   MeSH
• Surveys and Questionnaires MeSH
• Aged MeSH
• Statistics as Topic MeSH
• Anxiety therapy   MeSH
• Virtual Reality * MeSH
• Patient Education as Topic * methods   MeSH
• Check Tag
• Middle Aged MeSH
• Humans MeSH
• Male MeSH
• Aged MeSH
• Female MeSH
• Publication type
• Randomized Controlled Trial MeSH

Kontext: Infekční onemocnění covid-19 je spojeno s endotelovou dysfunkcí. Ověřuje se představa možnosti opravy endotelové buňky pomocí endotelových progenitorových buněk (endothelial progenitor cell, EPC) s použitím inhibitorů angiotenzin konvertujícího enzymu (ACEI); podle této představy by se tak mohla zlepšit angiogeneze EPC. Metody: Jedná se o skutečně experimentální in vitro studii s uspořádáním s kontrolní skupinou vytvořenou až po testu. Mononukleární buňky byly izolovány z periferní žilní krve pacienta s chronickým koronárním syndromem, který měl v anamnéze infekční onemocnění covid-19. Buňky byly kultivovány ve speciálním médiu po dobu sedmi dní a buňky EPC byly identifikovány imunocytochemicky pomocí protilátek proti buňkám CD34 radioaktivně značeným fluoresceinizothiocyanátem (FITC) s vyšetřením pod fluorescenčním mikroskopem. Buňky byly rozděleny do dvou skupin, kontrolní a do skupiny s aplikací lisinoprilu v dávce 50 μM. Morfologie a spojení tubulů byly zkoumány pomocí analyzátoru obrázků výrobce Wimasis. Koncentrace von Willebrandova faktoru (vWF) a CD31 byly měřeny metodou ELISA, následovanou statistickým srovnáním obou skupin, přičemž za statisticky významnou byla považována hodnota p < 0,05. Výsledky: Po 144hodinové kultivaci byly buňky EPC identifikovány pomocí světelné a fluorescenční mikroskopie. Parametry tvorby tubulů včetně pokryté plochy (29,6 ± 15,68 vs. 61,8 ± 25,41; p 0,13), celkového počtu tubulů 387 ± 101,55 vs. 382,67 ± 158,53; p 0,97), větvení (163 ± 72,52 vs. 179,66 ± 53,5; p 0,543) a celkového počtu kliček (40,66 ± 30,73 vs. 52,66 ± 5,77; p 0,543) nevykazovaly mezi kontrolní skupinou a skupinou s aplikací lisinoprilu žádný rozdíl. Pokud se týče sérologických biomarkerů, hodnoty CD31 se mezi kontrolami a skupinou s aplikací lisinoprilu statisticky významně nelišily (2 903,58 ± 578,08 vs. 3 361,89 ± 391,24; p 0,319), nicméně hodnoty vWF byly statisticky významně vyšší ve skupině s aplikací lisinoprilu (98,670 ± 3,240 vs. 91,181 ± 2,443; p 0,033). Závěr: U pacientů se stabilní ischemickou chorobou srdeční po prodělaném infekčním onemocnění covid-19 může lisinopril ovlivňovat angiogenezi buněk EPC, jak dokazuje zvyšování hodnot parametrů tvorby tubulů a statisticky významný nárůst koncentrace von Willebrandova faktoru.

Background: COVID-19 infection is associated with endothelial dysfunction. The concept of endothelial cell repair utilizing endothelial progenitor cells (EPCs) with the use of angiotensin-converting enzyme inhibitors (ACEIs) has been developing which is known for its potential for EPC's angiogenesis improvement. Methods: This is a true experimental in vitro study with post-test only control group design. Mononuclear cells were isolated from peripheral venous blood of patient with chronic coronary syndrome and history of COVID-19. The cells then cultured on special media for 7 days and EPC was identified using immunocytochemical examination with labelled anti-CD34 cells FITC-under fluorescence microscope examination. The cells were divided into two groups consisted of control group and 50 μM lisinopril-treated group. The morphology and tube connections were analyzed using Wimasis image analyzer. The von Willebrand factor (vWF) and CD31 concentrations were also measured by ELISA. Statistical comparison between both groups was performed and p-value < 0.05 was considered significant.

• MeSH
• Angiogenesis drug effects   MeSH
• Antigens, CD34 MeSH
• COVID-19 complications   MeSH
• Adult MeSH
• Endothelial Progenitor Cells * drug effects   MeSH
• Microscopy, Fluorescence MeSH
• Immunohistochemistry methods   instrumentation   MeSH
• Coronary Disease drug therapy   complications   MeSH
• Humans MeSH
• Lisinopril * administration & dosage   MeSH
• Statistics as Topic MeSH
• In Vitro Techniques MeSH
• Check Tag
• Adult MeSH
• Humans MeSH
• Male MeSH
• Publication type
• Clinical Study MeSH
• Research Support, Non-U.S. Gov't MeSH

Stimulací indukovaná kardiomyopatie (pacing-induced cardiomyopathy, PIcm) nemá mezinárodně akceptovanou definici, obecně se ale pod tímto pojmem rozumí srdeční selhání s ejekční frakcí levé komory < 50 % a současně její redukce ≥ 10 % po implantaci kardiostimulátoru bez jiné příčiny. Jedná se o komplikaci konvenční kardiostimulace, která je asociována s vyšší mortalitou z kardiovaskulárních příčin a ze všech příčin a častější nutností hospitalizací. Podíl komorové stimulace, který zvyšuje riziko vzniku PIcm, je > 20 %, nelze ale říct, že je nižší podíl bezpečný nebo že vyšší jednoznačně škodí. už při indikaci k trvalé kardiostimulaci je nutné identifikovat pacienty s vyšším rizikem vzniku PIcm a nabídnout jiné, (zatím) alternativní metody stimulace. u pacientů s konvenční kardiostimulací je nutné optimalizovat programaci k potlačení nežádoucí komorové stimulace s cílem co nejvíce snížit riziko vzniku PIcm. V případě již rozvinutého PIcm přichází v úvahu upgrade na srdeční resynchronizační léčbu (crT) nebo na stimulaci převodního systému (cSP), přičemž je vhodné výkon provést s co nejkratším časovým odstupem od rozpoznání PIcm.

Pacing-induced cardiomyopathy (PICM) does not have an internationally accepted definition. In general, the term refers to the heart failure with a left ventricular EF below 50% and its reduction ≥ 10% after implantation of a pacemaker without known cause. The pacing burden that increases the risk of PICM is > 20%. On the other hand, it cannot be said that a lower pacing burden is safe or that a higher pacing burden is clearly harmful. It is necessary to identify patients with a higher risk of developing PICM before the implantation of a pacemaker and offer other (for now) alternative methods of pacing. In the case of an already developed PICM, an upgrade to a CRT or a CSP should be considered. If indicated it is recommended to perform the upgrade without unnecessary delay after the recognition of the PICM.

• MeSH
• Electric Stimulation Therapy methods   MeSH
• Electrodes, Implanted adverse effects   MeSH
• Cardiomyopathies * epidemiology   etiology   prevention & control   therapy   MeSH
• Cardiac Pacing, Artificial * methods   adverse effects   MeSH
• Humans MeSH
• Heart Conduction System MeSH
• Heart Disease Risk Factors MeSH
• Cardiac Resynchronization Therapy MeSH
• Check Tag
• Humans MeSH
• Publication type
• Review MeSH

Izolovaná srdeční sarkoidóza je vzácné onemocnění, které je často obtížně detekovatelné vzhledem k nízké senzitivitě endomyokardiální biopsie (EMB), a proto obvykle vyžaduje multimodální vyšetření pomocí magnetické rezonance srdce (CMR) a/nebo pozitronové emisní tomografie – výpočetní tomografie (PET-CT) s aplikací 18F fl uordeoxyglukózy (FDG). Klinická manifestace onemocnění zahrnuje pokročilou atrioventrikulární blokádu, maligní komorové arytmie a městnavé srdeční selhání. Cílem práce je ukázat úskalí při diagnostice klinicky izolované sarkoidózy srdce u mladého muže po resuscitaci pro maligní komorovou arytmii. V kontextu tohoto případu poskytneme přehled současných znalostí managementu srdeční sarkoidózy. Popis případu: Osmadvacetiletý muž bez významnějších přidružených onemocnění byl přijat na naše pracoviště po krátké resuscitaci pro mimonemocniční zástavu oběhu při fi brilaci komor v únoru 2022. Na vstupním EKG byl přítomen sinusový rytmus s kompletní atrioventrikulární blokádou a morfologií komplexu QRS charakteru blokády levého Tawarova raménka. Následně byla dokumentována těžká neischemická systolická dysfunkce nedilatované levé komory s ejekční frakcí 25 %. EMB ukázala pouze nespecifický nález. Pro přetrvávající atrioventrikulární blokádu III. stupně byl pacientovi implantován kardioverter-defibrilátor s možností biventrikulární stimulace. Magnetickou rezonanci srdce jsme neindikovali z bezpečnostních důvodů u pacienta dependentního na kardiostimulaci a také jsme očekávali horší kvalitu vyšetření při artefaktech z implantovaných elektrod. V březnu 2022 bylo provedeno PET-CT s aplikací FDG, nicméně nález na srdci byl nediagnostický vzhledem k nedostatečné supresi metabolismu cukrů. Byly však zastiženy tři avidní uzliny v mediastinu. Pro trvající podezření na srdeční sarkoidózu bylo provedeno kontrolní PET-CT v červenci 2022, kdy se již zdařila suprese metabolismu glukózy v myokardu. Byl dokumentován nepoměr mezi fokálně zvýšenou akumulací FDG v oblasti anteroapikální, septální a bazální a výpadkem perfuze, který je charakteristický pro pokročilejší stadia zánětlivých srdečních onemocnění. Současně byla zaznamenána progrese lymfadenopatie na obou stranách bránice. Bronchoskopie a transbronchiální biopsie přinesly negativní nález. Opakovaná EMB verifi kovala sarkoidózu myokardu. V době první manifestace onemocnění se tedy jednalo o klinicky izolovanou srdeční sarkoidózu. Na základě tohoto nálezu byla zahájena imunosupresivní léčba kortikoidy a azathioprinem, kterou pacient toleroval bez komplikací. Postupně došlo ke zlepšení ejekční frakce levé komory, která v září 2023 dosáhla 45 %. Pacient zůstává během sledování klinicky stabilní ve funkční třídě II, bez intervencí přístroje pro komorové tachykardie. Od března 2023 přestal být pacient dependentní na kardiostimulaci. Závěr: Na diagnózu srdeční sarkoidózy je třeba myslet u pacientů s neischemickou dysfunkcí levé komory, zvláště v přítomnosti aneurysmat levé nebo pravé komory. Podezření zvyšuje přítomnost pokročilejší atrio- ventrikulární blokády nebo výskyt maligních komorových arytmií. Diagnostika je zvláště obtížná u izolované srdeční sarkoidózy, kde je obvykle nutno aplikovat kombinaci zobrazovacích metod, včetně CMR a PET-CT, případně opakovat EMB k dosažení správné diagnózy. Ta je důležitá jak z prognostických, tak i terapeutických důvodů.

Isolated cardiac sarcoidosis is a rare disease with a challenging diagnostic process reflecting a low sensitivity of endomyocardial biopsy (EMB). Therefore, it often requires a multimodal imaging using cardiac magnetic resonance imaging (CMR) and/or positron emission tomography (PET-CT) with administration of 18Ffluordeoxyglucose (FDG). Its clinical manifestation includes advanced atrioventricular block, ventricular tachyar- rhythmias and congestive heart failure. We aimed to illustrate pitfalls in the diagnosis of clinically isolated cardiac sarcoidosis in a young male with an aborted cardiac arrest due to ventricular fibrillation. This case inspired us to provide an updated review of the management of cardiac sarcoidosis. Case description: A 28-year-old male without any comorbidities was admitted to our department after an aborted out-of-hospital cardiac arrest due to ventricular fibrillation in February 2022. His first electrocardiogram showed sinus rhythm and a complete atrioventricular block with left bundle branch block QRS morphology. Echocardiogram and coronary angiography revealed severe non-ischemic systolic dysfunction of the non-dilated left ventricle with an ejection fraction of 25%. Findings in EMB specimens were non-specific. A biventricular cardioverter-defibrillator was implanted due to a persistent complete atrioventricular block. Cardiac magnetic resonance imaging was not done from the safety reasons due to dependency of the subject on cardiac pacing and expected poor quality due to artefacts from the implanted electrodes. In March 2022, PET-CT with administration of FDG was performed. Unfortunately, the examination was not diagnostic due to an incomplete suppression of the metabolism of carbohydrates. However, three avid lymphatic nodes were detected in mediastinum. Repeated PET-CT was performed in July 2022 with successful suppression of the metabolism of carbohydrates. The examination revealed a mismatch between focally increased accumulation of FDG and absent perfusion in anteroapical, septal, and basal segments, which is a typical finding for an inflammatory cardiac disease. In addition, there was an obvious progression of lymphadenopathy both above and under the diaphragm. Subsequently, we performed a repeated EMB, which verified cardiac sarcoidosis. This suggested a diagnosis of isolated cardiac sarcoidosis at the time of disease manifestation. These results enabled to start immunosuppression with corticosteroids and azathioprine, which was tolerated without complications. A gradual improvement in left ventricular ejection fraction up to 45% was observed and documented in September 2023. The patient remains clinically stable in the functional class II, without interventions from the implanted cardioverter-defibrillator. Since March 2023, the patient is not dependent on cardiac pacing. Conclusion: The diagnosis of cardiac sarcoidosis should be considered in patients with non-ischemic dysfunction of the left ventricle, especially if accompanied with aneurysms of cardiac ventricles. The suspicion rises in the presence of atrioventricular blocks or occurrence of ventricular tachyarrhythmias. The difficult diagnosis of isolated cardiac sarcoidosis can be established in selected cases by multimodal imaging including CMR and PET-CT, or repeate

• MeSH
• Atrioventricular Block etiology   MeSH
• Azathioprine administration & dosage   MeSH
• Biopsy methods   MeSH
• Adult MeSH
• Ventricular Dysfunction, Left etiology   MeSH
• Humans MeSH
• Heart Diseases diagnosis   epidemiology   drug therapy   pathology   MeSH
• Positron Emission Tomography Computed Tomography methods   MeSH
• Prednisone administration & dosage   MeSH
• Sarcoidosis * diagnosis   epidemiology   drug therapy   pathology   MeSH
• Out-of-Hospital Cardiac Arrest * etiology   MeSH
• Check Tag
• Adult MeSH
• Humans MeSH
• Male MeSH
• Publication type
• Case Reports MeSH
• Research Support, Non-U.S. Gov't MeSH
• Review MeSH

Díky svému umístění chrání hydrofobní lipidová doména paraoxonázy-1 (PON-1) lipoproteiny o vysoké hustotě (high-density lipoprotein, HDL), lipoproteiny o nízké hustotě (low-density lipoprotein, LDL) a buněčné membrány na vnější straně před oxidací. Nezastavuje se tím tvorba konjugovaných dienů, ale mění se tak produkty lipoperoxidace na neškodné karboxylové kyseliny místo aldehydů, které by se mohly navazovat na apolipoprotein B. Paraoxonáza-1 v séru negativně ovlivňuje nové příhody u diabetu a aterosklerotického kardiovaskulárního onemocnění (ASKVO). Diabetes, dyslipidemie a zánět snižují aktivitu PON-1. Ablace lidského genu pro PON-1 nebo nadměrná exprese tohoto genu u zvířat posiluje nebo tlumí vnímavost k rozvoji aterosklerózy. Na rozdíl od apolipoproteinu AII zvyšují sérová koncentrace amyloidu A a myeloperoxidáza, apolipoprotein AI a poměr lecitin : cholesterol acyl transferáza antioxidační účinek PON-1. Strava a již užívané léky měnící hodnoty lipidů mohou účinnost PON snížit, je však třeba provádět specifickou léčbu zvyšující hodnoty PON-1.

Due to where paraoxonase-1 (PON-1)'s hydrophobic lipid domain is located, high-density lipoprotein (HDL) protects low-density lipoprotein (LDL) and the cell membranes on the outside from oxidation. It doesn't stop the formation of conjugated dienes, but it changes the products of lipid peroxidation into harmless carboxylic acids instead of aldehydes that could link to apolipoprotein B. Serum PON-1 inversely affects new events in diabetes and atherosclerotic cardiovascular disease (ASCVD). Diabetes, dyslipidemia, and inflammation decrease PON-1 activity. Human PON-1 gene ablation or overexpression in animals enhances or reduces atherosclerosis susceptibility. Unlike AII, serum amyloid A, and myeloperoxidase, apolipoprotein AI and lecithin : cholesterol acyl transferase boost PON-1 antioxidant activity. Diet and pre-existing lipid-modifying drugs may impact PON-1 activity, but specific PON-1-raising therapy is required.

• MeSH
• Aryldialkylphosphatase * physiology   genetics   blood   adverse effects   MeSH
• Atherosclerosis * genetics   blood   MeSH
• Cardiovascular Diseases diagnosis   therapy   MeSH
• Clinical Studies as Topic MeSH
• Humans MeSH
• Lipoproteins, HDL physiology   MeSH
• Lipoproteins MeSH
• Lipid Peroxidation physiology   MeSH
• Polymorphism, Genetic physiology   MeSH
• Check Tag
• Humans MeSH
• Publication type
• Review MeSH

Medzirebrová herniácia pľúc je definovaná ako protrúzia pľúcneho tkaniva za normálne hranice hrudnej steny. Prvý prípad pľúcnej hernie opísal v roku 1499 Roland. Pomer získaných a vrodených pľúcnych hernií je 4 : 1. Na základe anatomickej lokalizácie sú známe cervikálne, medzirebrové (interkostálne) a diafragmatické formy pľúcnej herniácie. Rizikovou zónou posttraumatickej a pooperačnej medzirebrovej pľúcnej hernie je v dôsledku slabého svalového krytu predná stena hrudníka. Kazuistika prezentuje 71-ročného muža, ktorý pred 9 rokmi podstúpil aortokoronárny bypass, náhradu mitrálnej chlopne, plastiku trikuspidálnej chlopne a zákrok MAZE. Pred pol rokom ďalej podstúpil transapikálnu implantáciu mitrálnej chlopne. Po implantácii chlopne pacient podstúpil opakovanú pleurálnu punkciu z dôvodu pleurálneho výpotku. Pacient prišiel do nemocnice pre bolestivú rezistenciu v mieste jazvy po torakotómii, ktorá sa zväčšila počas Valsalvovho manévru. Ultrasonografia a počítačová tomografia potvrdili diagnózu medzirebrovej pľúcnej hernie. Bola vykonaná resekcia herniálneho vaku a defekt bol uzavretý implantáciou polypropylénovej sieťky. Pacient bol prepustený v dobrom stave. Transapikálna implantácia chlopne predstavuje unikátnu kombináciu rizikových faktorov pre vznik medzirebrovej pľúcnej hernie ako zo strany pacienta, tak aj zo strany operačného prístupu. Dôsledné sledovanie pacientov za účelom včasnej identifikácie prítomnosti medzirebrovej pľúcnej hernie by malo byť bezpodmienečnou súčasťou pooperačného sledovania pacientov po transapikálnej implantácii chlopne.

Intercostal lung herniation is defined as a protrusion of lung tissue beyond the normal limits of the chest wall. The first case of pulmonary hernia was described in 1499 by Roland. The ratio of acquired to congenital lung hernias is 4 : 1. Based on anatomical localisation, cervical, intercostal, and diaphragmatic forms of lung herniation are known. The risk zone for posttraumatic and postoperative intercostal lung hernia is the front wall of the chest due to the poor muscular cover. The case report presents a 71-year-old man who underwent aortocoronary bypass, replacement of the mitral valve, repair of the tricuspid valve, and the MAZE procedure 9 years ago, as well as transapical implantation of the mitral valve through thoracotomy half a year ago. Repeat pleural puncture due to pleural effusion after valve implantation was needed. The pa- tient came to the hospital because of a painful resistance at the site of the thoracotomy scar which increased during the Valsalva manoeuvre. Ultrasonography and computed tomography confirmed the diagnosis of an intercostal lung hernia. A resection of the hernial sac was performed, and the defect was closed by implant- ing a polypropylene mesh. The patient was discharged in a good condition. Transapical valve implantation represents a unique combination of risk factors for the formation of an intercostal lung hernia, both from the patient's side and from the operative approach. Consistent monitoring of patients for the purpose of early identification of the presence of an intercostal lung hernia should be an unconditional part of the postoperative monitoring of patients after transapical valve implantation.

• MeSH
• Heart Valve Prosthesis Implantation * methods   adverse effects   MeSH
• Diagnosis, Differential MeSH
• Hernia * diagnostic imaging   etiology   pathology   therapy   MeSH
• Thoracic Surgical Procedures methods   adverse effects   MeSH
• Humans MeSH
• Mitral Valve surgery   MeSH
• Pleural Effusion etiology   MeSH
• Lung Diseases surgery   diagnostic imaging   etiology   pathology   MeSH
• Tomography, X-Ray Computed MeSH
• Risk Factors MeSH
• Aged MeSH
• Thoracotomy methods   adverse effects   MeSH
• Valsalva Maneuver MeSH
• Check Tag
• Humans MeSH
• Male MeSH
• Aged MeSH
• Publication type
• Case Reports MeSH