ALA Dotaz Zobrazit nápovědu

D-alanyl-D-alanine carboxypeptidase, product of dacD gene in Francisella, belongs to penicillin binding proteins (PBPs) and is involved in remodeling of newly synthetized peptidoglycan. In E. coli, PBPs are synthetized in various growth phases and they are able to substitute each other to a certain extent. The DacD protein was found to be accumulated in fraction enriched in membrane proteins from severely attenuated dsbA deletion mutant strain. It has been presumed that the DsbA is not a virulence factor by itself but that its substrates, whose correct folding and topology are dependent on the DsbA oxidoreductase and/or isomerase activities, are the primary virulence factors. Here we demonstrate that Francisella DacD is required for intracellular replication and virulence in mice. The dacD insertion mutant strain showed higher sensitivity to acidic pH, high temperature and high osmolarity when compared to the wild-type. Eventually, transmission electron microscopy revealed differences in mutant bacteria in both the size and defects in outer membrane underlying its SDS and serum sensitivity. Taken together these results suggest DacD plays an important role in Francisella pathogenicity.

Článek

Korelace intenzity fluorescence s proporcionálním zastoupením maligních buněk ve tkáni při resekci glioblastomu s použitím 5-ALA
[Correlation of fluorescence intensity with the relative proportion of malignant cells in the tissue in 5-ALA-guided resection of glioblastoma]

Česká a slovenská neurologie a neurochirurgie. 2016 ; 79 (3) : 300-306.

ISSN 1210-7859
Medvik
Zdroj

Cíl: Objasnění patologicko-anatomického korelátu k intenzitě peroperačně zaznamenané fluorescence. Během fluorescencí navigované resekce glioblastomu mohou být v chirurgickém poli identifikovány tři různé intenzity fluorescence posuzované tkáně za použití kyseliny 5-aminolevulinové: 1. červená, silně intenzivní zóna fluorescence; 2. růžová, slabě intenzivní zóna fluorescence; 3. tkáň bez fluorescence. Soubor a metodika: Soubor 13 pacientů s multiformním glioblastomem, u kterých byly odebrány reprezentativní vzorky tkáně z příslušných zón intenzity fluorescence k histopatologickému hodnocení. Semikvantitativní metoda byla použita pro hodnocení podílu maligních buněk ve tkáni. Výsledky: Silně intenzivní zóna fluorescence vykazovala při histologickém hodnocení 75–100% podíl infiltrace nádorových buněk. V zóně se slabou intenzitou fluorescence dosahovala infiltrace 50–75 %, přičemž ve dvou případech byla zaznamenána koexistence glioblastomu a low grade gliomu. V zóně bez fluorescence byly v šesti případech vzorky negativní, v sedmi případech však dosahovalo proporcionální zastoupení maligních buněk kolem 25 % tkáně vzorku. Korelace mezi intenzitou fluorescence a relativním zastoupením maligních buněk ve tkáni dosáhla statistické významnosti (p < 0,001) a potvrdila se vysoká prediktivní hodnota fluorescence pro přítomnost nádorových buněk (PPV = 92 %). Závěr: Intenzita fluorescence během operace koreluje s proporcionálním zastoupením maligních buněk ve tkáni. Přítomnost maligních buněk byla prokázána i za hranicí pozitivity fluorescence ve více než polovině případů.

Aim: To ascertain correlation between histological findings and the intensity of intraoperative fluorescence. During 5-aminolevulinic acid fluorescence-guided glioblastoma resection, three different levels of fluorescence intensity of the examined tissue can be distinguished in the operative field: 1. red, highly intensive fluorescence zone; 2. pink, moderately intensive fluorescence zone; 3. none, tissue without fluorescence. Groups and methods: A prospective study of 13 patients who underwent fluorescence-guided glioblastoma surgery. Representative specimens of the corresponding levels of fluorescence intensity were collected for histological examination. The semi-quantitative method was used to evaluation relative proportion of malignant cells in the tissue. Results: The histological examination from the highly intensive fluorescence zone biopsy samples revealed 75–100% proportion of malignant cells in the tissue. The infiltration reached 50–75% of the examined tissue in the moderately intensive fluorescence zone, and co-existence of glioblastoma and low grade glioma was noted in two cases. In six cases, there were no malignant cells in the negative fluorescence zone. However, seven specimens were positive for malignant cells, with the infiltration rate around 25% of the tissue. The correlation between the fluorescence intensity and the relative proportion of malignant cells in the tissue was statistically significant (p value < 0.001), and high positive predictive value of the fluorescence for the presence of malignant cells (PPV = 92%) was observed. Conclusion: The intensity of intraoperative fluorescence correlates with the relative proportion of malignant cells in the tissue. The presence of malignant cells beyond observable fluorescence was confirmed in more than a half of the biopsy samples.