Neuropatická bolest postihuje zhruba 7 až 10 % lidské populace. Přestože je jejímu výzkumu věnováno velké úsilí, dosud neexistuje dostatečně účinná léčba. Pro výzkum neuropatické bolesti bylo vyvinuto několik animálních modelů. Nejčastěji používaným modelem pro vyvolání periferní neuropatické bolesti u zvířat je chronická konstrikce sedacího nervu, která je považována za model komplexního regionálního bolestivého syndromu II. typu (CRPS II). Pro ověření vyvolání neuropatické bolesti a pro testování účinnosti experimentální léčby se nejčastěji používají reflexní testy tepelného prahu bolesti. Metodika modelování a měření bolesti však není jednotná a zahrnuje několik variant, které mohou ovlivnit výsledek. Proto jsme provedli analýzu použitých metodik v článcích publikovaných v časopisech Q1 oboru anesteziologie v desetiletém období. Z těchto článků byly extrahovány použité kmeny laboratorního potkana, použitá anestezie, hodnoty prahu bolesti, použité testy, časový interval měření od operace, měření před operací a typ použité kontroly při studii. Zjistili jsme, že ve všech studiích byl použit kmen laboratorního potkana Sprague Dawley a nejčastěji zvoleným anestetikem byl pentobarbital a v menší míře isofluran. Dále jsme zjistili, že nejčastěji používaným testem je plantar test, hodnota prahu bolesti se pohybuje nejčastěji mezi 10 až 13,5 sekundami a týden po operaci klesá na 33–61 % původních hodnot. Nejpoužívanějšími kontrolami jsou SHAM operovaná zvířata. Nakonec jsme vytvořili přehled doporučení postupu modelování a měření bolesti u modelu chronické konstrikce sedacího nervu vycházejícího z této analýzy.
Neuropathic pain affects about 7 to 10 % of the population. Although neuropathic pain has been extensively studied, effective treatment has not yet been established. Several animal models have been developed for neuropathic pain research. The most commonly used animal model to induce peripheral neuropathic pain is chronic sciatic nerve constriction, which is considered as the CRPS II model. However, the methodology of pain modeling and measurement is not uniform and includes several variations that may affect the outcome. Therefore, we performed an analysis of the methodologies used in articles published in Q1 journals of the field of anesthesiology over a 10-year period. We researched from these articles: the laboratory rat strains, the anesthesia, the pain threshold values, the type of tests, the time interval of measurement after surgery, the preoperative measurements, and the type of control. We found that in all studies the laboratory rat strain used was Sprague Dawley and the most commonly chosen anaesthetic was pentobarbital and to a lesser extent isoflurane. Furthermore we found that the plantar test is the most common used test. The value of the pain threshold is most often about 10–13,5 seconds and decreases to 33–61% of the original values one week after the operation. SHAM operated animals are the most commonly used controls. Finally, we created an overview/recommendation of the modelling and measurement of pain in the chronic constriction injury of the sciatic nerve based on this analysis.
Progress in pain research and management ; Vol. 32
[1st ed.] x, 316 s. : il.
- Conspectus
- Patologie. Klinická medicína
- NML Fields
- neurologie
- diagnostika
Úvod: Práce se zabývá léčbou pacientů s komplexním regionálním bolestivým syndromem (KRBS). Materiál a metoda: Autoři se zaměřili na terapii pacientů s KRBS s využitím výhody cílené spolupráce ortopeda a algeziologa. Cílem bylo v co nejkratším čase diagnostikovat onemocnění KRBS a co nejdříve zahájit terapii. Snahou bylo zachytit a začít léčit již prodromální fázi onemocnění, protože při časném zahájení terapie existoval předpoklad rychlejšího odeznění obtíží. Ortopedická léčba spočívala v aplikaci rekalcifikačních preparátů a antiflogistik s následnou šetrnou rehabilitací. Algeziolog zajišťoval dostatečnou analgetickou a vazodilatační terapii, eventuálně sympatektomii (obstřiky ganglion stellatum, blokády periferních nervů) či epidurální analgezii. Hodnoceny byly hlavně ústup subjektivních obtíží a změny klinické symptomatologie v průběhu léčby. Výsledky: Sledováno bylo dvacet pacientů. Při výše uvedené společné terapii došlo do tří měsíců ke zlepšení u sedmi pacientů, do dvanácti měsíců u dalších devíti pacientů a čtyři pacienti měli obtíže i po roce léčby. Diskuse: Nejlepší účinek léčby byl zaznamenán ve skupině pacientů, kteří byli léčeni v časných fázích onemocnění (začátek léčby do tří týdnů od začátku příznaků). Rychlejší odeznění subjektivních i objektivních obtíží bylo při společné terapii ortopedem a algeziologem - tedy kombinovanou léčbou. Horší či žádný analgetický efekt kalcitoninu byl u pacientů s KRBS II. typu. Závěr: Nejlepší účinek léčby byl zaznamenán ve skupině pacientů, kteří byli léčeni v časných fázích onemocnění. U pacientů, kteří se k nám dostavili až po třech měsících od začátku příznaků, byla doba léčení mnohem delší a někteří mají trvalé následky. Léčba KRBS vyžaduje komplexní mezioborový přístup a spolupráce ortopeda a algeziologa se nám jeví jako velmi užitečná.
Introduction: This paper deals with treatment for patients with complex regional pain syndrome (CRPS). Materials and Methods: The authors have focused on therapy for patients with CRPS using the advantage of targeted cooperation between an orthopaedic surgeon and a pain management specialist. The goal was to diagnose CRPS in the shortest possible time and to commence therapy as soon as possible. The aim was to catch the disease and start its treatment in the prodromal phase, because of the assumption that symptoms would subside more quickly when therapy was started early. The orthopaedic treatment consisted of applying recalcifying agents and antiphlogistics with subsequent physical therapy. The pain management specialist provided sufficient analgesics, vasodilator therapy, and a sympathectomy (stellate ganglion injection, peripheral nerve blocks) or epidural analgesia. Primarily, evaluation focused on relief of the subjective symptoms and changes in the clinical symptomatology over the course of the treatment. Results: Twenty patients were monitored. During the course of the combination therapy described above, 7 patients showed improvement within 3 months, another 9 patients within 12 months, and 4 patients had symptoms even after one year of treatment. Discussion: The treatment was most effective for the group of patients who were treated in the early phases of the dinase (i.e., the treatment started within three weeks of the onset of symptoms). Subjective and objective symptoms subsided more quickly during a combination of therapy with the orthopaedic specialist and the pain management specialist - i.e., combination therapy. Calcitonin provided less or no analgesic effect for patients with CRPS Type 2. Conclusion: The treatment was most effective for the group of patients who were treated in the early phases of the disease. For patients who came to us later than three months into the start of symptoms, the treatment period was much longer, and certain patients showed lasting effects. Treating CRPS requires a comprehensive interdisciplinary approach, and the cooperation of an orthopaedic surgeon and a pain management specialist appears to us to be very effective.
- MeSH
- Analgesia methods standards trends MeSH
- Anti-Inflammatory Agents, Non-Steroidal administration & dosage adverse effects therapeutic use MeSH
- Early Diagnosis MeSH
- Diagnostic Techniques and Procedures MeSH
- Analgesia, Epidural methods MeSH
- Drug Therapy methods MeSH
- Calcitonin * administration & dosage adverse effects therapeutic use MeSH
- Combined Modality Therapy methods MeSH
- Complex Regional Pain Syndromes * diagnosis etiology therapy MeSH
- Humans MeSH
- Interdisciplinary Communication MeSH
- Orthopedics methods trends MeSH
- Rehabilitation methods MeSH
- Retrospective Studies MeSH
- Statistics as Topic MeSH
- Sympathectomy * methods trends MeSH
- Vasodilator Agents administration & dosage adverse effects therapeutic use MeSH
- Outcome and Process Assessment, Health Care MeSH
- Check Tag
- Humans MeSH
To, co pacienta přivádí k lékaři nejčastěji, je bolest. V rehabilitační ambulanci je to nejčastěji bolest zad. Ta může mít tolik důvodů, že se v diagnostice někdy nedokážeme dobrat konce. Oproti tomu bolest u pacienta po úrazu nebo operaci struktur pohybového aparátu by mohla vypadat jednoduše jako prostá nocicepce. Tak tomu ale není, bolest nekoreluje se stavem poškození tkáně či aktivitou nociceptorů. Výrazné je to např. u komplexního regionálního bolestivého syndromu (KRBS, dříve Sudeckův syndrom, reflexní sympatická dystrofie, algoneurodystrofie), jehož příčiny stále nejsou zcela jasné, průběh může být velmi variabilní a stran léčby také není plný konsenzus. Etiologie je jistě multifaktoriální, zahrnuje dysfunkci nervového a imunitního systému, zřejmě faktory genetické a psychologické. O psychiatrických komorbiditách a psychologických faktorech přinášejí studie nekonzistentní údaje. Z mého pohledu je tedy na KRBS jistě potřeba nahlížet v biopsychosociálních souvislostech a takto vést terapii.
What brings the patient to the doctor most often is pain. In a rehabilitation clinic, it's most often back pain. It can have so many causes that sometimes we can't get to the bottom of the diagnosis. In contrast, pain in a patient after an injury or surgery to musculoskeletal structures might look like a simple nociception. However, this is not the case; pain does not correlate with the state of tissue damage or the activity of nociceptors. This is evident, for example, in complex regional pain syndrome (CRPS, formerly Sudeck's syndrome, reflex sympathetic dystrophy, algoneurodystrophy), the causes of which are still not entirely clear, the course can be highly variable and there is no full consensus on treatment. The aetiology is certainly multifactorial, involving dysfunction of the nervous and immune systems, probably genetic and psychological factors. Studies provide inconsistent data on psychiatric comorbidities and psychological factors. From my point of view, then, CRPS certainly needs to be viewed in a biopsychosocial context and therapy needs to be guided in this way.
Komplexní regionální bolestivý syndrom je nově zavedeným označením pro skupinu chronických bolestivých stavů, které vídáme nejčastěji po poranění končetin. Postihuje populace mezi 3. a 6. deceniem. Přesná patofyziologie KRBS zatím není dostatečně vysvětlena a objasněna. Byly stanoveny 2 typy označované jako KRBS I a II. Základním symptomem je bolest, dále pak poruchy vazomotorické, trofické a motorické. Diagnostika je klinická. Kauzální terapie není známa. Symptomatická zahrnuje farmakoterapii, invazivní postupy a rehabilitaci. Rozhodující je včasné stanovení správné diagnózy a nastavení efektivní terapie.
The complex regional pain syndrome is a group of chronic painful conditions that is often observed after limb trauma. The complex regional pain syndrome (CRPS) is the new name for what was previously known as post-traumatic dystrophy, Südeck dystrophy or sympathetic reflex dystrophy. Most patients with CRPS are aged from 30 - 60 years. The pathophysiology of CRPS is not fully understood. There are 2 forms of CRPS called CRPS I and CRPS II. The basic symptom of CRPS is pain; other symptoms include vasomotor autonomic disturbance, motor dysfunction or trophic changes. The diagnosis of the complex regional pain syndrome is clinical, based on a physical examination and medical history. Because there is no cure for CRPS the treatment is symptomatic. It includes pharmacotherapy, physical therapy and invasive methods. An early, accurate diagnosis of the complex regional pain syndrome is necessary so that appropriate treatment options can be considered.
- Keywords
- diagnostika,
- MeSH
- Chronic Pain MeSH
- Chronic Disease MeSH
- Causalgia diagnosis physiopathology MeSH
- Complex Regional Pain Syndromes diagnosis etiology physiopathology therapy MeSH
- Humans MeSH
- Reflex Sympathetic Dystrophy diagnosis physiopathology MeSH
- Sympathetic Nervous System MeSH
- Therapeutics MeSH
- Check Tag
- Humans MeSH
- Publication type
- Review MeSH
Progress in pain research and management ; vol. 22
[1st ed.] xiii, 338 s.
- Conspectus
- Patologie. Klinická medicína
- NML Fields
- neurologie
Pro závažné chronické bolestivé stavy s předpokládanou dysfunkcí sympatiku jako základním patofyziologickým mechanismem byla dosud používána nejrůznější označení (reflexní sympatická dystrofie, kauzalgie, sympatikem udržovaná bolest, algodystrofie, Sudeckův syndrom ap.). Jelikož se předpokládaný patofyziologický podklad nepodařilo vědecky prokázat, byla vytvořena jednotnější, klinicky orientovaná klasifikace, vycházející z nového zastřešujícího pojmu - komplexní regionální bolestivý syndrom.
A number of different terms have been used for severe chronic pain conditions with the supposed involvement of sympathetic dysfunction as a basic pathophysiological mechanism (reflex sympathetic dystrophy, causalgia, sympathetically maintained pain, algodystrophy, Sudeck syndrome etc). As this has not yet been scientifically proven, a more uniform and clinically oriented classification was established, based on the new unifying term - complex regional pain syndrome.
