PURPOSE OF REVIEW: A critical evaluation of contemporary literature regarding the role of big data, artificial intelligence, and digital technologies in precision cardio-oncology care and survivorship, emphasizing innovative and groundbreaking endeavors. RECENT FINDINGS: Artificial intelligence (AI) algorithm models can automate the risk assessment process and augment current subjective clinical decision tools. AI, particularly machine learning (ML), can identify medically significant patterns in large data sets. Machine learning in cardio-oncology care has great potential in screening, diagnosis, monitoring, and managing cancer therapy-related cardiovascular complications. To this end, large-scale imaging data and clinical information are being leveraged in training efficient AI algorithms that may lead to effective clinical tools for caring for this vulnerable population. Telemedicine may benefit cardio-oncology patients by enhancing healthcare delivery through lowering costs, improving quality, and personalizing care. Similarly, the utilization of wearable biosensors and mobile health technology for remote monitoring holds the potential to improve cardio-oncology outcomes through early intervention and deeper clinical insight. Investigations are ongoing regarding the application of digital health tools such as telemedicine and remote monitoring devices in enhancing the functional status and recovery of cancer patients, particularly those with limited access to centralized services, by increasing physical activity levels and providing access to rehabilitation services. SUMMARY: In recent years, advances in cancer survival have increased the prevalence of patients experiencing cancer therapy-related cardiovascular complications. Traditional cardio-oncology risk categorization largely relies on basic clinical features and physician assessment, necessitating advancements in machine learning to create objective prediction models using diverse data sources. Healthcare disparities may be perpetuated through AI algorithms in digital health technologies. In turn, this may have a detrimental effect on minority populations by limiting resource allocation. Several AI-powered innovative health tools could be leveraged to bridge the digital divide and improve access to equitable care.
- Publication type
- Journal Article MeSH
In this systematic review, we report on the effects of diuretic deprescribing compared to continued diuretic use. We included clinical studies reporting on outcomes such as mortality, heart failure recurrence, tolerability and feasibility. We assessed risk of bias and certainty of the evidence using the GRADE framework. We included 25 publications from 22 primary studies (15 randomized controlled trials; 7 nonrandomized studies). The mean number of participants in the deprescribing groups was 35, and median/mean age 64 years. In patients with heart failure, there was no clear evidence that diuretic deprescribing was associated with increased mortality compared to diuretic continuation (low certainty evidence). The risk of cardiovascular composite outcomes associated with diuretic deprescribing was inconsistent (studies showing lower risk for diuretic deprescribing, or comparable risk with diuretic continuation; very low certainty evidence). The effect on heart failure recurrence after diuretic deprescribing in patients with diuretics for heart failure, and of hypertension in patients with diuretics for hypertension was inconsistent across the included studies (low certainty evidence). In patients with diuretics for hypertension, diuretic deprescribing was well tolerated (moderate certainty evidence), while in patients with diuretics for heart failure, deprescribing diuretics can result in complaints of peripheral oedema (very low certainty evidence). The overall risk of bias was generally high. In summary, this systematic review suggests that diuretic discontinuation could be a safe and feasible treatment option for carefully selected patients. However, there isa lack of high-quality evidence on its feasibility, safety and tolerability of diuretic deprescribing, warranting further research.
- MeSH
- Deprescriptions * MeSH
- Diuretics * adverse effects administration & dosage therapeutic use MeSH
- Adult MeSH
- Hypertension drug therapy MeSH
- Humans MeSH
- Evidence-Based Medicine MeSH
- Randomized Controlled Trials as Topic MeSH
- Practice Guidelines as Topic MeSH
- Heart Failure * drug therapy MeSH
- Check Tag
- Adult MeSH
- Humans MeSH
- Publication type
- Journal Article MeSH
- Review MeSH
- Systematic Review MeSH
Poranění míchy je spojeno nejen s poruchou citlivosti a hybnosti pod úrovní léze, ale také s dalšími komplikacemi, jako jsou dysfunkce autonomního nervového systému, spasticita nebo neuropatické bolesti. Zatímco u nekompletních míšních lézí se daří intenzivní rehabilitací zmírnit neurologický deficit, u klinicky kompletních lézí se neurologický obraz zásadně nemění. V posledních letech se zkoumá potenciál epidurální míšní stimulace, která se ukazuje jako slibná metoda schopná ztracené funkce i u kompletních míšních lézí částečně obnovit. V souborném referátu mapujeme rozvoj metody od ovlivnění bolesti až po obnovení volní hybnosti s využitím digitálního mostu mezi motorickou kůrou a míšním stimulátorem. Během posledních 20 let došlo k významnému posunu od mírného zlepšení hybnosti u nekompletních lézí až po obnovení stoje i chůze u motoricky kompletních poranění. Součástí práce je také souhrn ovlivnění autonomních funkcí s efektem na kardiovaskulární systém, vyprazdňování či sexuální funkce. Limitem uvedených studií je především heterogenita nastavení programů, malé soubory pacientů a také rizika spojená s implantací stimulátoru. I tak představuje epidurální míšní stimulace významný posun v léčbě míšního poranění s pozitivním vlivem na kvalitu života této populace.
Spinal cord injury is associated not only with sensory and motor impairment below the level of the lesion, but also with other complications such as autonomic nervous system dysfunction, spasticity, or neuropathic pain. While intensive rehabilitation can alleviate neurological deficits in incomplete spinal cord lesions, the neurological picture in clinically complete lesions remains fundamentally unchanged. In recent years, the potential of epidural spinal cord stimulation has been investigated, showing promise as a method capable of partially restoring lost function even in complete spinal cord lesions. This review outlines the development of the method, from pain modulation to the restoration of voluntary movement using a digital bridge between the motor cortex and spinal cord stimulator. Over the past twenty years, significant progress has been made from slight improvement in mobility in incomplete lesions to the restoration of standing and walking in motor complete injuries. The work also includes a summary of the effects on autonomic functions, with impacts on the cardiovascular system, bladder control, and sexual functions. The limitations of these studies are primarily the heterogeneity of program settings, small patient cohorts, and the risks associated with stimulator implantation. Nevertheless, epidural spinal cord stimulation represents a significant advance in the treatment of spinal cord injury, with a positive impact on the quality of life for this population.
Se zvyšujícím se počtem diabetiků v populaci dochází také ke zvýšení mikrovaskulárních a makrovaskulárních komplikací. Poškození ledvin představuje jednu z hlavních příčin mortality u pacientů s diabetem. Klasifikace diabetické nefropatie je založena na hodnotě glomerulární filtrace a stupni albuminurie a rozděluje pacienty do tříd podle mortalitního rizika. Léčba pacientů je založena na datech z velkých multicentrických studií, které prokázaly kardiovaskulární benefit zejména při používání gliflozinů. Proto glifloziny a statiny společně s metforminem patří mezi léky první volby u pacientů s diabetem mellitem 2. typu a renálním postižením. Komplexní péče o tyto nemocné by současně měla zahrnovat pravidelné dieto- logické konzultace, fyzickou aktivitu a psychologickou podporu. Odlišná situace je zatím u pacientů s diabetem mellitem 1. typu. Glifloziny se u těchto nemocných nedoporučují používat. Zde základem farmakoterapie zůstávají ACEi nebo sar- tany a současně dostatečná kompenzace diabetu. V pokročilých stadiích je důležité odesílat pacienty včas ke specialistům k posouzení transplantační léčby.
With the increasing number of diabetics in the population, there is also a rise in both microvascular and macrovascular complications. Kidney damage represents one of the leading causes of mortality in patients with diabetes. The classification of diabetic nephropathy is based on the glomerular filtration rate and the degree of albuminuria, categorizing patients into risk groups according to their mortality risk. The treatment of these patients is based on data from large multicenter studies, which have demonstrated cardiovascular benefits, particularly with the use of gliflozins. Therefore, gliflozins and statins, together with metformin, are among the first-line treatment options for patients with type 2 diabetes mellitus and renal impairment. Comprehensive care for these patients should also include regular dietary consultations, physical activity, and psychological support. The situation is different for patients with type 1 diabetes mellitus, where the use of gliflozins is not recommended. In this group, the cornerstone of pharmacotherapy remains ACE inhibitors or sartans, along with adequate diabetes management. In advanced stages of the disease, it is crucial to refer patients to specialists in a timely manner for the evaluation of transplantation therapy.
- MeSH
- Angiotensin II Type 1 Receptor Blockers administration & dosage pharmacology therapeutic use MeSH
- Diabetes Mellitus * diagnosis therapy MeSH
- Diabetic Nephropathies diagnosis drug therapy prevention & control MeSH
- Sodium-Glucose Transporter 2 Inhibitors administration & dosage pharmacology therapeutic use MeSH
- Diabetes Complications prevention & control therapy MeSH
- Humans MeSH
- Kidney Transplantation MeSH
- Pancreas Transplantation MeSH
- Check Tag
- Humans MeSH
Aterosklerotická kardiovaskulární onemocnění (ASKVO) jsou i přes možnosti kardiovaskulární (KV) prevence a snahu ji implementovat nejčastější příčinou morbidity a mortality v rozvinutých zemích. Dyslipidemie, resp. hypercholesterolemie, patří spolu s arteriální hypertenzí, diabetem a nikotinismem k hlavním ovlivnitelným rizikovým faktorům v rámci primární a sekundární prevence ASKVO. I přes významný pokrok ve farmakoterapii těchto chorob, včetně hypercholesterolemie, není dosaženo doporučovaných cílových hladin sérových lipidů až u dvou třetin pacientů. Relativní novinkou mezi hy- polipidemiky je kyselina bempedoová, inhibitor ATP-citrát lyázy. Omezuje endogenní syntézu cholesterolu, a tím snižuje hladinu LDL-cholesterolu, a následně incidenci KV příhod. Tato nová léčba získala příznivé výsledky v klinických studiích, zejm. ve studii CLEAR Outcomes. Kyselina bempedoová má perspektivu zejm. v kombinaci s ezetimibem u statinových intolerantů. Na závěr článku je uveden praktický návod současné možnosti indikace a kritérií úhrady.
Atherosclerotic cardiovascular diseases (ASCVD) remain the most common cause of morbidity and mortality in developed countries, despite the availability of cardiovascular (CV) prevention strategies and efforts to implement them. Dyslipidemia, particularly hypercholesterolemia, along with arterial hypertension, diabetes, and nicotine dependence, are among the main modifiable risk factors in both primary and secondary prevention of ASCVD. Despite significant progress in the pharmacotherapy of these conditions, including hypercholesterolemia, the recommended target serum lipid levels are not achieved in up to two-thirds of patients. A relatively new addition to the lipid-lowering medications is bempedoic acid, an ATP-citrate lyase inhibitor. It limits the endogenous synthesis of cholesterol, thereby reducing LDL-cholesterol levels and subsequently the incidence of CV events. This new treatment has shown favorable results in clinical trials, particularly in the CLEAR Outcomes study. Bempedoic acid holds promise, especially in combination with ezetimibe in statin-intolerant patients. The article concludes with a practical guide on current indications and reimbursement criteria.
Prevalence arteriální hypertenze se sice celosvětově zvyšuje, roste ale i procento pacientů, kteří mají hypertenzi kontrolo- vanou. Při diagnostice a léčbě arteriální hypertenze se lékaři mohou opírat o doporučené postupy Evropské kardiologické společnosti (ESC) z roku 2024 a Evropské společnosti pro hypertenzi (ESH) z roku 2023. Obě sady doporučených postupů zdůrazňují stávající a přidávají nová doporučení. Hodnoty v rozmezí 120–139/70–89 mm Hg jsou dle ESC nově považovány za zvýšený krevní tlak. V diagnostice hypertenze je shoda na důrazu na měření krevního tlaku mimo zdravotnické zařízení. Zahájení farmakoterapie je indikováno u všech pacientů s hypertenzí společně s nefarmakologickými opatřeními. U většiny pacientů s hypertenzí, s výjimkou starých a křehkých, se farmakoterapie zahajuje fixní dvojkombinací v nižších dávkách, druhým krokem je trojkombinace nižších dávek. U pacientů se zvýšeným krevním tlakem a vysokým kardiovaskulárním rizikem je nově rovněž doporučována farmakoterapie. Cílové hodnoty systolického tlaku jsou v rozmezí 120–129 mm Hg, diastolického < 80 mm Hg. Obě sady doporučených postupů dále nabízejí odpověď na mnohé konkrétní situace spojené se specifickými skupinami pacientů, jako jsou pacienti mladší, pacienti starší, těhotné ženy, pacienti s renální insuficiencí apod.
Although the prevalence of arterial hypertension is increasing worldwide, the percentage of patients with controlled hypertension is also increasing. In diagnosing and treating arterial hypertension, doctors can rely on the European Society of Cardiology (ESC) 2024 and European Society of Hypertension (ESH) 2023 guidelines. Both sets of guidelines emphasize existing and add new recommendations. Values in the range of 120-139/70-89 mm Hg are now considered elevated blood pressure by ESC. In the diagnosis of hypertension, there is consensus on the emphasis on out-of-hospital blood pressure measurement. Initiation of pharmacotherapy is indicated in all patients with hypertension along with non-pharmacological measures. In most patients with hypertension, except for the old and frail, pharmacotherapy is initiated with a fixed two-combination at lower doses, the second step being a three-combination at lower doses. In patients with elevated blood pressure and high cardiovascular risk, pharmacotherapy is also newly recommended. Target values for systolic blood pressure are in the range 120-129 mm Hg, diastolic < 80 mm Hg. Furthermore, both sets of recommendations offer answers to many specific situations related to specific patient groups such as younger patients, older patients, pregnant women, patients with renal insufficiency, etc.
- MeSH
- Atherosclerosis * drug therapy metabolism physiopathology prevention & control MeSH
- Hypolipidemic Agents pharmacology therapeutic use MeSH
- Humans MeSH
- Lipoproteins * classification blood metabolism adverse effects MeSH
- Heart Disease Risk Factors MeSH
- Practice Guidelines as Topic MeSH
- Vascular Stiffness MeSH
- Check Tag
- Humans MeSH
- Publication type
- Review MeSH
Statínová intolerancia predstavuje významnú výzvu v liečbe dyslipidémie, najmä u pacientov s vysokým kardiovaskulárnym rizikom. Tento problém, definovaný ako neschopnosť pacienta tolerovať dávku statínu potrebnú na efektívne zníženie hladín LDL-cholesterolu (LDL-C), môže byť asociovaný so svalovými symptómami, zvýšením pečeňových enzýmov alebo inými nežiaducimi účinkami. Prevalencia statínovej intolerancie sa pohybuje od 7 % do 29 % v klinickej praxi, pričom úplná intolerancia sa vyskytuje iba u 3–6 % pacientov. Mierne formy svalových symptómov, ako sú myalgie, sú najčastejšie, zatiaľ čo závažné komplikácie, ako je rabdomyolýza, sú veľmi zriedkavé. Diagnóza statínovej intolerancie zahŕňa hodnotenie časovej súvislosti medzi začiatkom liečby a symptómami, vylúčenie alternatívnych príčin a potvrdenie kauzality pomocou opätovného nasadenia lieku. Zaujímavým fenoménom je nocebo efekt, ktorý môže zodpovedať za väčšinu subjektívnych sťažností na svalové symptómy bez priameho súvisu so statínmi. Manažment pacientov so statínovou intoleranciou zahŕňa nefarmakologické prístupy, ako je zmena životného štýlu, a farmakologické alternatívy, vrátane podávania ezetimibu, kyseliny bempedoovej a inhibítorov PCSK9. Väčšina pacientov aj napriek určitému stupňu statínovej intolerancie toleruje malú dávku statínu a ezetimibu, prípadne novú inovatívnu terapiu (ak je indikovaná) a u týchto pacientov vieme efektívne dosiahnuť cieľové hladiny LDL-C. Jedinou limitáciou pri využití alternatívnych liekov na dosiahnutie cieľového zníženia hladiny LDL-C je hradenie týchto postupov zo zdrojov verejného zdravotného poistenia.
Statin intolerance represents a significant challenge in the treatment of dyslipidemia, particularly in patients with high cardiovascular risk. This condition, defined as the inability of a patient to tolerate a statin dose required for effective LDL cholesterol reduction, can result from muscle symptoms, elevated liver enzymes, or other adverse effects. The prevalence of statin intolerance ranges from 7 % to 29 % in clinical practice, with complete intolerance observed in only 3–6 % of patients. Mild forms of muscle symptoms, such as myalgia, are the most common, while severe complications like rhabdomyolysis are very rare. The diagnosis of statin intolerance involves evaluating the temporal relationship between the onset of therapy and symptoms, excluding alternative causes, and confirming causality through rechallenge with the drug. An interesting phenomenon is the nocebo effect, which may account for the majority of subjective complaints of muscle symptoms without a direct link to statins. The management of patients with statin intolerance includes non-pharmacological approaches, such as lifestyle modifications, and pharmacological alternatives, including ezetimibe, PCSK9 inhibitors, and novel drugs like inklisiran. Inklisiran, an RNA interference-based drug, offers a significant reduction in LDL cholesterol of over 50 % with only biannual dosing and minimal side effects.
- MeSH
- Dyslipidemias drug therapy therapy MeSH
- Hypolipidemic Agents pharmacology classification therapeutic use MeSH
- Cholesterol, LDL blood drug effects MeSH
- Humans MeSH
- Muscular Diseases chemically induced diagnosis physiopathology pathology MeSH
- Drug-Related Side Effects and Adverse Reactions diagnosis epidemiology pathology MeSH
- Hydroxymethylglutaryl-CoA Reductase Inhibitors * adverse effects MeSH
- Drug Tolerance * MeSH
- Check Tag
- Humans MeSH
- Publication type
- Review MeSH
Studie SELECT a SOUL hodnotily účinnost semaglutidu v prevenci kardiovaskulárních komplikací u pacientů s nadváhou (preobezitou), obezitou a diabetem 2. typu. SELECT potvrdila, že týdenní podávání subkutánního semaglutidu snižuje kardiovaskulární riziko u pacientů s nadváhou bez diabetu, přičemž vedlo k úbytku tělesné hmotnosti, snížení krevního tlaku a zánětlivých markerů. Studie SOUL zkoumala účinky perorálního semaglutidu u pacientů s diabetem 2. typu s aterosklerotickým kardiovaskulárním onemocněním nebo chronickým onemocněním ledvin a ukázala 14% snížení mortality z kardiovaskulárních příčin, infarktu myokardu a cévní mozkové příhody oproti placebu. Výsledky potvrzují, že semaglutid představuje významný přínos v kardiovaskulární prevenci.
The SELECT and SOUL studies evaluated the effectiveness of semaglutide in the prevention of cardiovascular complications in patients with overweight, obesity and type 2 diabetes. SELECT study confirmed that weekly subcutaneous semaglutide reduced cardiovascular risk in overweight/preobesity non-diabetic patients, leading to weight loss, reductions in blood pressure and inflammatory markers. SOUL study investigated the effects of oral semaglutide in patients with type 2 diabetes with ACS or CKD and showed a 14% reduction in cardiovascular mortality, heart attack and stroke compared to placebo. The results confirm that semaglutide represents a significant benefit in cardiovascular prevention.
- MeSH
- Diabetes Mellitus, Type 2 drug therapy complications MeSH
- Cardiovascular Diseases * drug therapy complications mortality prevention & control MeSH
- Clinical Studies as Topic MeSH
- Middle Aged MeSH
- Humans MeSH
- Overweight drug therapy complications MeSH
- Randomized Controlled Trials as Topic MeSH
- Glucagon-Like Peptide-1 Receptor * agonists administration & dosage MeSH
- Heart Disease Risk Factors MeSH
- Aged MeSH
- Check Tag
- Middle Aged MeSH
- Humans MeSH
- Aged MeSH
