Cyclodextrin Dotaz Zobrazit nápovědu
Merala sa rozpustnost kalciového antagonistu nimodipínu vo vode a vo vodných roztokoch β-cyklodextrínu (β-CD, až 0,014 mol/l) a rozpustnejšieho hydroxypropyl-β-cyklodextrínu (HP-β-CD, až 0,05 mol/l) s priememým stupňom substitúcie 0,8. Zvýšenie rozpustnosti bolo priamoúmerné koncentrácii cyklodextrínu, pričom v roztoku β-CD bola rozpustnost nimodipínu až 2,2 mg/100 ml, v roztoku HP-β-CD až 6 mg/100 ml, za daných podmienok po 14 dňoch rozpúšťania. Riedením vodou sa takto solubilizovaný nimodipín nezráža. Zo smerníc lineárnych fázových diagramov rozpustnosti sa vypočítali príslušné asociačné konštanty tvorby inklúznych komplexov (1:1) v roztoku nimodipínu s β-CD (401 mol-1 1) a s HP-p-CD (268 mol-1 1). Kinetika rozpúšťania substancie nimodipínu v roztoku HP-β-CD sledovaná od 3 min. až po 14 dní sa vyznačovala oscilováním medzi presýteným roztokom a rozpúšťacou rovnováhou, pre prípravu stálych roztokov v rozpúšťacej rovnováhe sa preto odporúča merať disolučnú krivku v dlhšom časovom intervale. Rozotieracou metódou sa pripravili veľmi lahko rozpustné tuhé zmesi nimodipínu s HP-β-CD a termickou analýzou sa dokázala tvorba tuhého komplexu 1:1.
The solubility of the calcium antagonist nimodipine was measured in water and in aqueous solutions of both β-cyclodextrin (β-CD, up to 0.014 mol/l) and the more soluble hydroxypropyl-β-cyclodextrin (HP-β-CD, up to 0.05 mol/l) with an average substitution degree of 0.8. The solubility enhancement of nimodipine was proportional to the cyclodextrin concentration, it was up to 2.2 mg/100 ml and 6 mg/100 ml in the respective solutions of β-CD and HP-β-CD, under the studied conditions, after 14 days of nimodipine dissolution. The solubilized nimodipine does not precipitate on diluting the Solutions with water. The association constant of the inclusion complexes (1:1) were evaluated from the slopes of the linear phase solubility diagrams of nimodipine in the respective solutions of β-CD (401 mol-1 1) and HP-β-CD (268 mol-1 1). The kinetics of dissolution of the solid nimodipine in the solution of HP-β-CD was followed from 3 min till 14 days and oscillations between the supersaturation and the equilibrium solution were observed. Long term measurements of the dissolution curve are thus recommended if stable solutions, in terms of the solubility equilibrium, are to be prepared. Easily soluble solid mixtures of nimodipine with HP-β-CD were prepared by the kneading method and the formation of the solid complex 1:1 was demonstrated by the differential thermal analysis.
Práce podává souborné výsledky studia rozpouštění kalciového antagonisty nimodipinu ve vodnýchroztocích devíti cyklodextrinů, nativního β-cyklodextrinu (β-CD) a jeho derivátů hydroxyethyl-β-CD(HE-β-CD), tří hydroxypropyl-β-CD (HP-β-CD) s navzájem různým stupněm substituce, methyl-β--CD (M-β-CD), nativního α-cyklodextrinu (α-CD), hydroxypropyl-α-CD (HP-α-CD) a hydroxypropyl--γ-CD (HP-γ-CD). Rozpouštění nimodipinu bylo sledováno v závislosti na čase (až 14 dní) a koncentracicyklodextrinu zhruba do 0,07 mol/l, s výjimkouméně rozpustného β-CD.Ve sledovanémrozmezíbyly pozorovány vesměs lineární fázové diagramy rozpustnosti nimodipinu v roztocích studovanýchcyklodextrinů, z nichž byly vyhodnoceny konstanty stability inkluzních komplexů nimodipin –cyklodextrin (1:1) a odvozeny lineární empirické rovnice pro výpočet koncentrace solubilizovanéhonimodipinu při dané koncentraci cyklodextrinu.Nejúčinnějším solubilizérem nimodipinu je M-β-CD,dobrou solubilizační účinnost mají též HE-β-CD a HP-β-CD s nízkým stupněm substituce, kterémohou být přijatelné i pro přípravu parenterálních roztoků nimodipinu.
The results of a comprehensive study of the dissolution of the calcium antagonist nimodipine inaqueous solutions of nine cyclodextrins are reported. The used cyclodextrins were native β-cyclodextrin(β-CD), its derivatives hydroxyethyl-β-CD (HE-β-CD), three hydroxypropyl-β-CD (HP-β-CD)with various degree of substitution and methyl-β-CD (M-β-CD), native α-cyclodextrin (α-CD),hydroxypropyl-α-CD (HP-α-CD) and hydroxypropyl-γ-CD (HP-γ-CD). The nimodipine dissolutionwas studied as a function of time (up to 14 days) and cyclodextrin concentration up to 0.07 mol/l,excepting the less soluble β-CD. In this range of cyclodextrin concentration, linear phase diagramsof nimodipine solubility in the cyclodextrin solutions were observed. From them we derived thestability constants of the inclusions complexes nimodipine – cyclodextrin (1:1) as well as theempirical linear equations for the calculation of the saturated nimodipine concentration at a givencyclodextrin concentration. The most efficient solubiliser of nimodipine was M-β-CD, a good solubilizingefficiency was also shown by HE-β-CD and HP-β-CDs (with a low degree of substitution),which may be acceptable for the preparation of parenteral nimodipine solutions.
Flubendazol je veterinární antiparazitikum, které působí toxicky na dospělé jedince i na larvální stadia oblých červů. Je téměř nerozpustný ve vodě, to ovlivňuje nejen výběr lékové formy, ale také jeho biologickou dostupnost. Jeho rozpustnost je možné zvýšit přidáním solubUizátorů a tenzidů nebo komplexací s cyklodextriny. Ve zveřejněné experimentem práci se použila metoda komplexace flubendazoln s 2-hydroxypropyl-β-cyklodextrinem a sledoval se vliv teploty na výslednou rozpustnost léčiva. Konečnou lékovou formou byly pelety vyrobené metodou extruze a sferonizace.
Flubendazol is a veterinary antiparasitic agent wnicn acts toxically on both adult and larval stages of round worms. It is nearly insoluble in water and it influences not only the selection of the dosage form but also its biological availability. Its solubility can be increased by adding solutizers and tensides, or by complex-formation with cyclodextrins. In the published experimental paper the method of complex-formation of flubendazol with 2-hydroxypropyl-β-cyclodextrin was employed and the effect of temperature on the resultant solubility of the active ingredient was examined. The final dosage form was pellets produced with the use of the method of extrusion and spheronisation.
Four structurally different alloxazine-cyclodextrin conjugates were prepared and tested as catalysts for the enantioselective oxidation of prochiral sulfides to sulfoxides by hydrogen peroxide in aqueous solutions. The alloxazinium unit was appended to the primary face of α- and β-cyclodextrins via a linker with variable length. A series of sulfides was used as substrates: n-alkyl methyl sulfides (n-alkyl = hexyl, octyl, decyl, dodecyl), cyclohexyl methyl sulfide, tert-butyl methyl sulfide, benzyl methyl sulfide and thioanisol. α-Cyclodextrin conjugate having alloxazinium unit attached via a short linker proved to be a suitable catalyst for oxidations of n-alkyl methyl sulfides, displaying conversions up to 98% and enantioselectivities up to 77% ee. β-Cyclodextrin conjugates were optimal catalysts for the oxidation of sulfides carrying bulkier substituents; e.g. tert-butyl methyl sulfide was oxidized with quantitative conversion and 91% ee. Low loadings (0.3-5 mol%) of the catalysts were used. No overoxidation to sulfones was observed in this study.
Cílem studie bylo ověřit účinnost a snášenlivost nového nesteroidního antirevmatika (NSA) beta- -cyklodextrin piroxikamu (BCP) v léčbě revmatoidní artritidy. Byla provedena otevřená, pilotní studie v délce 80 dní. Do studie bylo zařazeno 50 nemocných s aktivní revmatoidní artritidou vyžadující kontinuální léčbu NSA. Pacienti užívali BCP v dávce 20 mg denně. Hodnotili jsme jednak celkový stav nemocného, jednak tzv. signální kloub, kterým byl nejvíce aktivní kloub nebo skupina drobných kloubů. Hodnocení jsme prováděli pomocí vybraných objektivních a semiobjektivních parametrů. Sledovanými parametry byly: počet palpačně citlivých kloubů, počet oteklých kloubů, algofunkční dotazník HAQ, hodnocení denní i noční bolesti pomocí vizuální analogové stupnice, délka ranní ztuhlosti a omezení funkce kloubu. Hodnocení jednotlivých parametrů bylo prováděno po 14, 30 a 80 dnech léčby. Ve všech sledovaných parametrech došlo po 80 dnech k signifikantnímu zlepšení hodnot oproti úvodním hodnotám (p < 0,01). Zlepšení a výrazné zlepšení udávalo 86 % pacientů, zhoršení pouze 4 %. Nežádoucí účinky léčby se vyskytly v 10 % a byly mírné. Léčba byla přerušena v 6 %. Beta-cyklodextrin piroxikam představuje účinnou a dobře snášenou alternativu léčby bolesti u nemocných s revmatoidní artritidou.
The objective of the study was to test the effectiveness and tolerance of a new non-steroidal antirheumatic drug (NSA), beta-cyclodextrin piroxicam (BCP), in the treatment of rheumatoid arthritis. An open pilot study extending over 80 days was made. The study comprised 50 patients with active rheumatoid arthritis requiring continual NSA treatment. The patients took BCP, 20 mg per day. The authors evaluated the general condition of the patients, and the so-called signal joint which was the most active joint or group of small joints. The evaluation was made by means of selected objective and semi-objective parameters. The investigated parameters were: the number of joints tender to palpation, the number of swollen joints, the algofunctional questionnaire HAQ, assessment of daytime and nighttime pain by means of a visual analogue scale, the period of morning stiffness and restriction of articular function. Evaluation of different parameters was made after 14, 30 and 80 days of treatment. In all investigated parameters after 80 days treatment a significant improvement of values was recorded as compared with the initial values (p < 0,01). Improvement or marked improvement was reported by 86% patients, deterioration only by 4%. Undesirable effects of treatment were recorded in 10% and were mild. Treatment was discontinued in 6%. Beta-cyclo- dextrin piroxicam is an effective and well tolerated alternative treatment of pain in patients with rheumatoid arthritis.
