Za 23 let trvání národního programu transplantace plic v České republice se uskutečnilo již přes 500 plicních transplantací, 4 retransplantace a jedna lobární retransplantace. Předmětem tohoto článku je kazuistika pacientky s cystickou fibrózou, která podstoupila první bilaterální transplantaci plic v lednu 2020. Z důvodu rozvoje chronické rejekce transplantovaného orgánu vyžadoval stav pacientky ECMO podporu a retransplantaci. Retransplantace proběhla v dubnu 2021 a vůbec poprvé tak byla v České republice provedena plicní retransplantace s „ECMO bridge to (re) transplantation“ podporou preoperačně z důvodu chronické dysfunkce plicního štěpu. Pacientka byla po 39 dnech od retransplantace ve stabilizovaném stavu dimitována. Při kontrole po 90 dnech od operace byla pacientka v celkově dobrém stavu a s uspokojivou funkcí plicního štěpu.

During the last 23 years of the National Lung Transplant Program in the Czech Republic, more than 500 lung transplantations, 4 retransplantations and one lobar retransplantation have been performed. We present the case report of a female patient with cystic fibrosis who underwent her first bilateral lung transplantation in January 2020. Due to a chronic lung allograft dysfunction, the patient required ECMO support and retransplantation. For the first time in the Czech Republic, a lung retransplantation with “ECMO bridge to (re)transplantation” preoperative support was performed in April 2021. The patient was discharged 39 days after retransplantation in a stable condition. At the day 90 follow-up visit, the patient was in a generally good condition with satisfying spirometric functions.

• Klíčová slova
• ECMO bridge,
• MeSH
• cystická fibróza chirurgie   MeSH
• dospělí MeSH
• lidé MeSH
• mimotělní membránová oxygenace * metody   MeSH
• reoperace MeSH
• transplantace plic * metody   MeSH
• výsledek terapie MeSH
• Check Tag
• dospělí MeSH
• lidé MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• kazuistiky MeSH

Úvod: Extrakorporální membránová oxygenace (ECMO) je uznávanou záchrannou („rescue“) metodou v léčbě těžkého respiračního anebo kardiálního selhání u dětí a novorozenců a v posledních letech je stále častěji využívána i u dospělých. Podpora systémem ECMO může být zahájena velmi rychle v urgentních situacích jak perkutánním, tak chirurgickým přístupem a umožňuje překlenutí k rozhodnutí o dalším postupu, k jiným podpůrným systémům nebo k urgentní orgánové transplantaci. Cíl: Seznámit odbornou veřejnost se zkušenostmi ECMO programu v kardiocentru. Metody, pacienti a výsledky: Za indikaci a průběh ECMO podpory u všech pacientů je zodpovědný tzv. ECMO tým složený ze zástupců jednotlivých oborů, které se na ECMO programu podílejí. Od založení ECMO týmu v naší instituci v říjnu 2007 bylo do konce února roku 2010 indikováno k mechanické srdeční podpoře celkem 30 konsekutivních pacientů. ECMO podpora byla nakonec zahájena u 27 nemocných, 1 pacientka zemřela během implantace, 1 nemocná měla systém napojen jako pravostrannou srdeční podporu a jedna nemocná byla připojena na levostrannou srdeční podporu. U ECMO pacientů byl použit celkem 18× veno-arteriální přístup, 9× veno-venózní, 3× byl zvolen centrální chirurgický přístup, u zbylých pacientů periferní. Dva pacienti byli ošetřeni jako plánovaní před riskantní perkutánní koronární intervencí, u všech ostatních se jednalo o urgentní stavy. Nejčastější indikací k ECMO podpoře byl postkardiotomický kardiogenní šok (14×) a nezvladatelné respirační selhání charakteru ARDS (9×, z toho 5× v souvislosti s infekcí virem chřipky typu H1N1). U 4 pacientů se jednalo o těžké pravostranné srdeční selhání a 3 pacienti měli akutní infarkt myokardu s rupturou mezikomorové přepážky. Průměrná doba podpory byla 8 dní (1–28 dní). Čtrnáct pacientů (52 %) bylo úspěšně od ECMO odpojeno, z nich 2 zemřeli po dlouhotrvající následné hospitalizaci, 10 (37 %) se dožilo propuštění a 2 nemocní jsou v době přípravy článku stále hospitalizováni. Závěr: ECMO umožňuje stabilizaci a léčbu nemocných v těžkém kardiorespiračním selhání, nejčastějšími důvody indikace ECMO podpory v kardiocentru je postkardiotomický kardiogenní šok, těžké ARDS a kardiogenní šok u infarktu s rupturou komorového septa. S ohledem na kritický stav nemocných hodnotíme cca 60 % mortalitu za přijatelný výsledek. Autoři považují ECMO program za opodstatněnou součást komplexu terapeutických metod v moderním kardiocentru. Základním předpokladem úspěšného ošetřování nemocných je konstruktivní multidisciplinární přístup a spolupráce.

Introduction: Extracorporeal membrane oxygenation (ECMO) is a recognized rescue method in severe respiratory and/or cardiac failure in children and neonates and, in recent years, it has been increasingly used in adults as well. Support with the ECMO system can be started very rapidly in urgent situations using both percutaneous and surgical approach and provides a bridge to decision, switch to other supportive measures or urgent organ transplantation. Objective: To introduce the expert public to the experience with the ECMO programme at the Heart Centre. Methods, patients and results: The so-called ECMO team consisting of representatives of individual fields involved in the ECMO programme is responsible for the indication and course of ECMO support in all patients. Since establishing the ECMO team at our institution in October 2007, a total of 30 consecutive patients were indicated for mechanical cardiac support by the end of February 2010. ECMO support was eventually started in 27 patients, one female patient died during implantation, one was connected to right ventricle assist device and one to left ventricle assist device. In ECMO patients, venoarterial approach was used in 18 cases, venovenous in nine, central surgical approach was chosen in three and, in the remaining patients, peripheral approach was used. Two patients were treated as planned prior to high-risk percutaneous coronary intervention, in all the others it was an urgent setting. The most frequent indication for ECMO support was postcardiotomy cardiogenic shock (14 cases) and unmanageable respiratory failure characteristic of ARDS (9 cases, 5 of which were related to H1N1 infection). Four patients had severe right-sided cardiac failure and three patients had acute myocardial infarction with ventricular septal rupture. The mean time on support was 8 days (1–28 days). Fourteen patients (52 %) were successfully weaned from ECMO, of whom two died after a subsequent long-term hospitalization, ten (37 %) survived to discharge and two patients were still hospitalized when this paper was being prepared.

• Klíčová slova
• extrakorporální membránová oxygenace, respirační selhání, tým,
• MeSH
• financování organizované MeSH
• kardiocentra metody   organizace a řízení   využití   MeSH
• kardiogenní šok komplikace   terapie   MeSH
• lidé MeSH
• mezioborová komunikace MeSH
• mimotělní membránová oxygenace metody   trendy   využití   MeSH
• podpůrné srdeční systémy trendy   využití   MeSH
• respirační insuficience komplikace   terapie   MeSH
• srdeční selhání komplikace   terapie   MeSH
• statistika jako téma MeSH
• syndrom dechové tísně komplikace   terapie   MeSH
• týmová péče o pacienty organizace a řízení   trendy   využití   MeSH
• virus chřipky A, podtyp H1N1 MeSH
• výsledky a postupy - zhodnocení (zdravotní péče) MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH

Nedostatek vhodných orgánů představuje celosvětový problém pro transplantační medicínu. Dárci s prokázanou smrtí mozku (donor after brain death) reprezentují ve vyspělých zemích i České republice nejčastější skupinu dárců orgánů. Po smrti mozku často dochází k rozvoji orgánové dysfunkce, která může vést k poškození orgánů a ovlivnit jejich viabilitu pro úspěšnou transplantaci. Extrakorporální membránová oxygenace představuje účinnou možnost zajištění orgánové perfuze okysličenou krví při selhání obvyklých postupů. Článek popisuje klinický průběh 36letého dárce s prokázanou smrtí mozku, který byl napojen na venovenózní ECMO s cílem překlenutí průvodní těžké hypoxemie jako přemosťující techniku k multiorgánovému odběru. V článku je diskutována odborná, právní a etická problematika s vymezením možností a podmínek, za kterých lze tento postup využít.

The lack of suitable organs is a global problem for transplant medicine. Donors with brain death represent the most common group of organ donors in developed countries and the Czech Republic. After brain death, organ dysfunction often develops, which can lead to organ damage and affect its viability for successful transplantation. Extracorporeal membrane oxygenation is an effective option of circulatory and lung support in the event of failure of normal procedures. The case report describes the clinical course of a 36-year-old donor with proven brain death who was connected to venous ECMO to bridge severe hypoxemia as a bridging technique for organ donation. The article discusses professional, legal and ethical issues with the definition of possibilities and conditions under which this procedure can be used.

• MeSH
• dárci tkání * MeSH
• dospělí MeSH
• lidé MeSH
• mimotělní membránová oxygenace * MeSH
• mozková smrt MeSH
• Check Tag
• dospělí MeSH
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• kazuistiky MeSH

Práce se zabývá modelováním oxygenátoru v ECMO pomocí modelovacího jazyka Modelica. Tento virtuální oxygenátor by po propojení s modelem HumMod Golem Edition mohl sloužit pro výuku studentů medicíny, či biomedicínského inženýrství. ECMO je obdoba mimotělního oběhu, s tím rozdílem, že jeho součástí není rezervoár, kde se kumuluje žilní, venózní krev. Používá se jako náhrada srdce a plic v průběhu složitých operačních zákroků, či pomáhá přemostit dobu čekání na transplantaci atd. Oxygenátor v tomto přístroji slouží k ohřevu a okysličení krve, která se vrací pacientovi do cévního systému.

The paper discusses modelling an oxygenator in ECMO using the modelling language Modelica. When connected to the HumMod Golem Edition model, this virtual oxygenator could be used for courses attended by medical students or for biomedical engineering. ECMO is an analogue of extracorporeal circulation with the difference that it does not include a reservoir where venous blood would be cumulated. It is used as heart and lung replacement during complex surgeries, or to bridge the waiting time for a transplantation, etc. The oxygenator in this device is used to warm up and oxygenate blood returned to the patient’s vascular system.

• MeSH
• biologické modely MeSH
• fyziologie krevního oběhu a dýchání MeSH
• oxygenátory MeSH
• počítačem řízená výuka metody   MeSH
• počítačová simulace MeSH
• studium lékařství metody   MeSH
• teoretické modely MeSH

• Publikační typ
• abstrakt z konference MeSH

Mimotělní membránová oxygenace (ECMO) představuje nejvyšší formu resuscitační péče u pacientů s respiračním selháním. V případě syndromu akutní dechové tísně (ARDS – acute respiratory distress syndrome) je obvykle používán režim venovenózní ECMO podpory. Takto je umožněno překlenout nejkritičtější období v péči o pacienta se zcela selhavší funkcí plic – do doby nástupu účinku kauzální léčby nebo provedení transplantace plic. Mortalita pacientů na ECMO se různí dle vyvolávající příčiny a výskytu rizikových faktorů (věk, komplikace, komorbidity). Nástup pandemie COVID-19 vedl k výraznému zvýšení potřeby ECMO. Kvalita života pacientů po ECMO je signifikantně snížená, ale u většiny z nich nedochází k trvalé invaliditě.

Extracorporeal membrane oxygenation is the highest form of resuscitation care in management of patients with respiratory failure. In the case of acute respiratory distress syndrome, the veno-venous setting is more often used. ECMO support enables, in case of lung function failure, to obtain the necessary time for the onset of the causal treatment effect or is used as a bridge to transplantation Mortality of the patients varies according to the underlying cause and presence of risk factors (e.g., age, complications or comorbid diseases). The onset of the COVID-19 pandemic has led to a significant increase in the need for ECMO. The quality of life of patients after ECMO is significantly reduced, but most patients do not experience permanent disability.

• MeSH
• COVID-19 terapie   MeSH
• lidé MeSH
• mimotělní membránová oxygenace * MeSH
• péče o pacienty v kritickém stavu MeSH
• prognóza MeSH
• respirační insuficience * terapie   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• práce podpořená grantem MeSH
• přehledy MeSH

AIM: To highlight an optimal collaborative strategy of three different levels of specialized care cardiac centres. BACKGROUND: Refractory cardiogenic shock is a life-threatening condition. A myocardial recovery is not achieved in many cases despite all efforts and subsequently the heart transplantation remains an ultimate option. Thereby, the use of extracorporeal membrane oxygenation (ECMO) followed by a ventricular assist device in staged bridging provides an attractive approach. CASE REPORT: We report on an optimal cooperation of PCI (percutaneous coronary intervention) centre with ELSO (extracorporeal life support organization) centre and transplant centre in a patient suffering from refractory cardiogenic shock due to acute myocardial infarction (RCSMI) complicated by left ventricle free wall rupture with pericardial tamponade. CONCLUSION: The interhospital collaboration can be essential in the context of patients with RCSMI. The use of ECMO enables safe interhospital transport and gains time for further diagnostic and therapeutic steps in such critically ill patients.

• MeSH
• asistovaná cirkulace MeSH
• balónková koronární angioplastika metody   MeSH
• infarkt myokardu s elevacemi ST úseků diagnostické zobrazování   terapie   MeSH
• interinstitucionální vztahy MeSH
• kardiogenní šok diagnostické zobrazování   terapie   MeSH
• koronární jednotky MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mimotělní membránová oxygenace metody   MeSH
• podpůrné srdeční systémy MeSH
• poinfarktová ruptura srdce terapie   MeSH
• transplantace srdce * MeSH
• Check Tag
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• časopisecké články MeSH
• kazuistiky MeSH

Background: Extracorporeal membrane oxygenation (ECMO) is frequently used during lung transplantation. Unfractionated heparin (UFH) is mainly used as part of ECMO support for anticoagulation. One of the most common perioperative complications is bleeding, which high-dose UFH can aggravate. Methods: We retrospectively analyzed (n = 141) patients who underwent lung transplantation between 2020 and 2022. All subjects (n = 109) underwent central cannulated VA ECMO with successful intraoperative ECMO weaning. Patients on ECMO bridge, postoperative ECMO, heart-lung transplants and transplants without ECMO were excluded. The dose of UFH for the entire surgical procedure, blood loss and consumption of blood derivatives intraoperatively and 48 h after ICU admission were recorded. Surgical revision for postoperative bleeding were analyzed. Thrombotic complications, mortality and long-term survival were evaluated. Results: Lower doses of UFH administered for intraoperative ECMO anticoagulation contribute to a reduction in intraoperative blood derivates consumption and blood loss with no thrombotic complications related to the patient or the ECMO circuit. Lower doses of UFH may lead to a decreased incidence of surgical revision for hemothorax. Conclusion: Lower doses of UFH as part of intraoperative ECMO anticoagulation might reduce the incidence of complications and lead to better postoperative outcomes.

• MeSH
• antikoagulancia terapeutické užití   MeSH
• heparin terapeutické užití   MeSH
• lidé MeSH
• mimotělní membránová oxygenace * škodlivé účinky   MeSH
• pooperační krvácení MeSH
• retrospektivní studie MeSH
• transplantace plic * metody   MeSH
• trombóza * etiologie   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• časopisecké články MeSH
• pozorovací studie MeSH

V době pandemie covidu-19 vzrostla poptávka po poskytování náhrady plicních funkcí pomocí extrakorporální membránové oxygenace (ECMO – extracorporeal membrane oxygenation) ve veno-venózní (VV) konfiguraci i mimo přeplněná anesteziologicko-resuscitační pracoviště. Také na našem oddělení akutní kardiologie byla od podzimu 2020 téměř kontinuálně poskytována péče pacientům s tím nejtěžším postižením plic vyžadujícím VV-ECMO. Mezi nemocnými vyčnívá případ 59letého pacienta, který byl přijat v únoru 2021. Po bezprostředním napojení na VV-ECMO pro těžké respirační selhání došlo sice ke stabilizaci výměny krevních plynů, ale další průběh hospitalizace byl provázen celou řadou závažných komplikací, zejména krvácivými a recidivujícími těžkými infekcemi nejčastěji plicního původu. Postupně bylo zřejmé, že plicní parenchym je poškozen nevratně, a nemocný byl zařazen do programu transplantace plic. Úspěšnou transplantaci podstoupil po 207 dnech na mimotělním oběhu. Péče o pacienta napojeného mnoho měsíců na extrakorporální podporu je z ošetřovatelského hlediska nesmírně náročná. Možnosti polohování a rehabilitace jsou omezené, přesto udržení adekvátního muskuloskeletálního stavu, kondice a kožní integrity je zcela zásadní pro úspěch transplantačního výkonu. Přes všechna úskalí se nemocného podařilo připravit k transplantaci bez dekubitů, v dobré fyzické kondici a pozitivně motivovaného k další léčbě.

COVID-19 pandemic brought new challenges. As the departments of anesthesiology, resuscitation and intensive care across the hospitals reached full capacity and the demand of extracorporeal membrane oxygenation (ECMO) in the veno-venous (VV) configuration raised, other intensive care units were engaged. From the fall 2020, our acute cardiology department consistently took care about the patients with the most severe pulmonary damage requiring VV-ECMO support. Among these, one case of a 59-year-old patient who was admitted in February 2021, stands out. Immediate insertion of VV-ECMO was associated with prompt improvement of blood gas parameters. Nevertheless, many complications occurred during prolonged hospitalization, especially hemorrhagic and infectious, predominantly originating from respiratory tract. Over time, it was obvious that the lung tissue damage is irreversible and the patient was accepted as an urgent candidate for lung transplantation. After 207 days on VV-ECMO support, he successfully underwent transplant procedure. Caring for a patient on prolonged extracorporeal support brings significant nursing challenges. Positioning and active rehabilitation of the patient is limited, nevertheless, maintaining of musculoskeletal status, overall condition and skin integrity is crucial for the success of potential transplant surgery. Despite these difficulties, our interdisciplinary team succeed to prepare the patient for transplantation with no pressure ulcers, in good physical condition and positively motivated.

• MeSH
• COVID-19 * komplikace   MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mimotělní membránová oxygenace * ošetřování   MeSH
• respirační insuficience etiologie   terapie   MeSH
• transplantace plic MeSH
• Check Tag
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• kazuistiky MeSH

Extracorporeal membrane oxygenation (ECMO) is an established rescue treatment option for severe respiratory and cardiac failure in infants and neonates and has recently become widely utilised in adults. ECMO support can be initiated rapidly in an emergency setting both by percutanous implantation and surgically; it allows transportation of patients in cardio-pulmonary collapse and bridging of critically ill patients to be recovered, other support measures or transplantation. The aim of this study was to report authors' initial experience after starting an ECMO program in a university-based cardiac center. The institutionally approved ECMO team bears responsibility for adjudication regarding indication and implementation of ECMO in all patients. Since the establishment of the ECMO team in October 2007, one elective and nine urgent patients in deep cardiogenic and/or ventilatory collapse were treated by ECMO support up to December 2008. Three patients suffered severe acute right heart dysfunction, two patients suffered postcardiotomy refractory cardiogenic shock, two patients had a cardiogenic shock due to postinfarction interventricular septal rupture, two patients experienced severe respiratory failure and one had elective ECMO implantation as a back-up support during high-risk percutaneous coronary intervention. Veno-arterial ECMO was used in eight cases and veno-venous in two cases of isolated respiratory failure. In nine patients, ECMO circuit was instituted by peripheral cannulation, in eight out of nine cases by percutaneous puncture. On one occasion central surgical cannulation was used. In urgent patients, immediate hemodynamic and oxygenation improvement was observed. Average support duration was 6.8 days (range 1-16 days). Five (50 %) patients were successfully weaned from ECMO and survived to hospital discharge. The illness severity in urgent patients defined by SOFA score ranged from 10 to 17, patients dying while on ECMO had higher SOFA scores (14.8±1.6 vs. 10.8±1.5; P=0.0065). Complications included mainly bleeding. ECMO support allows treatment of severely ill patients in imminent cardiovascular and/or ventilatory collapse. Therefore, establishment of an ECMO program in university affiliated cardiac center is fully justified. A multidisciplinary approach is essential. Despite adequate training and education of ECMO team members, this highly invasive therapeutic modality bears an inherent risk of complications.

• MeSH
• časové faktory MeSH
• dospělí MeSH
• hodnocení programu MeSH
• kritický stav MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mimotělní membránová oxygenace škodlivé účinky   mortalita   MeSH
• mortalita v nemocnicích MeSH
• nemoci srdce etiologie   mortalita   patofyziologie   terapie   MeSH
• nemocnice fakultní MeSH
• respirační insuficience etiologie   mortalita   patofyziologie   terapie   MeSH
• senioři MeSH
• stupeň závažnosti nemoci MeSH
• týmová péče o pacienty MeSH
• výsledek terapie MeSH
• Check Tag
• dospělí MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• senioři MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• časopisecké články MeSH
• Geografické názvy
• Česká republika MeSH