Laparoscopy as the minimal invasive surgical procedure is nowadays considered effective method in the diagnosis of pelvic pain syndrome. The specific advantage of this procedure can be seen in the possibility to correctly diagnose some causal factors of the typical PPS and often distinguish between the somatic and functional etiology of tills syndrome. The frequency of the laparoscopic findings in the PPS is discussed. The correct diagnosis at the LSC then significantly contributes to the effectivity of the consequent laparoscopic therapeutic procedures as adhesiolysis, surgical treatment of endometriosis, ventro suspension, LUNA and presacral neurectomy.

• MeSH
• adheze tkání diagnóza   chirurgie   MeSH
• endometrióza diagnóza   chirurgie   MeSH
• laparoskopie statistika a číselné údaje   trendy   využití   MeSH
• lidé MeSH
• pánevní bolest diagnóza   etiologie   MeSH
• varixy diagnóza   chirurgie   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• přehledy MeSH

Gamma- and neutron doses in an experimental reactor were measured using alanine/electron spin resonance (ESR) spectrometry. The absorbed dose in alanine was decomposed into contributions caused by gamma and neutron radiation using neutron kerma factors. To overcome a low sensitivity of the alanine/ESR response to thermal neutrons, a novel method has been proposed for the assessment of a thermal neutron flux using the (14)N(n,p) (14)C reaction on nitrogen present in alanine and subsequent measurement of (14)C by liquid scintillation counting (LSC).

• MeSH
• alanin chemie   účinky záření   MeSH
• elektronová paramagnetická rezonance metody   statistika a číselné údaje   MeSH
• jaderné elektrárny normy   MeSH
• neutrony * MeSH
• radioizotopy uhlíku analýza   MeSH
• radiometrie metody   statistika a číselné údaje   MeSH
• scintilace - počítání metody   statistika a číselné údaje   MeSH
• vztah dávky záření a odpovědi MeSH
• záření gama * MeSH
• Publikační typ
• časopisecké články MeSH
• práce podpořená grantem MeSH

Úvod: Dosud nejběžnější metodou stanovující indikaci pro přední náhradu obratlového těla u zlomenin torakolumbální páteře je klasifikace a skórovací systém „Load-Sharing Classification“ (LSC). Cílem této práce bylo ověřit oprávněnost použití LSC klasifikace pro indikace předních náhrad. Metoda: Zlomeniny byly vyšetřeny skiagraficky, na CT a MRI. Do prospektivní studie byli zařazeni pouze pacienti s tříštivou zlomeninou typu A3 podle AO obratle torakolumbálního přechodu (Th11-L2), s poraněním disku 3. nebo 4. stupně na MRI (podle Onera) a bez současného poškození nervových struktur. Všechny zlomeniny byly ošetřeny izolovanou zadní transpedikulární (TP) fixací. Po 18 měsících byl zhodnocen úhel regionální kyfózy, zlomení šroubů i „Visual Analogue Scale“ (VAS) v klidu a po zátěži, stupnice bolesti „Pain Scale“ (PS) a stupnice schopnosti návratu do zaměstnání vyjádřenou ve „Work Scale“ (WS). Výsledný soubor tvořilo 42 pacientů ve věku 27–72 let (průměrný věk 51,55 roků), z toho bylo 28 mužů a 14 žen. Tento soubor byl rozdělen pomocí bodového ohodnocení LSC klasifikace na dvě části, na pacienty s hodnotou LSC menší nebo rovnou šesti - skupina A (18 pacientů) a na pacienty s hodnotou LSC sedm až devět – skupina B (24 pacientů). Výsledky: Při statistickém srovnání klinických (PS, WS, VAS klidový a VAS zátěžový) a radiologických nálezů (míra kyfotizace) v 18. měsíci sledování však nebyly zjištěny žádné statisticky významné závislosti mezi oběma skupinami. Selhání TP fixace projevující se zlomením šroubů nastalo pouze ve skupině A u dvou pacientů. Diskuse: Podle závěrů LSC by skupina B měla mít horší výsledky, ale v našem souboru tomu tak nebylo. To znamená, že u zlomenin typu A3 s poraněním disku 3. nebo 4. stupně na torakolumbálním přechodu neumožní LSC predikci konečného klinického stavu a radiologického nálezu. Stanovená hranice šesti bodů LSC pro indikaci k předním náhradám obratlového těla a disku je přinejmenším sporná. Závěr: Autoři nepovažují využití LSC pro indikace předních náhrad za dostatečně spolehlivé.

Introduction: So far, the Load-Sharing Classification (LSC) has been the commonest method employed to identify indication for anterior replacement of vertebral bodies in thoracolumbar spine fractures. The aim of this study was to verify reliability of the LSC method in indications for anterior replacement surgery. Methods: Fractures were examined using x-ray, CT and MRI methods. The prospective study included only patients with type A3 comminuted fractures (AO classification) of the thoracolumbar vertebrae (Th11-L2), with MRI confirmed grade 3 or 4 intervertebral disc injuries (according to Oner) and with no concomitant nerve injuries. All fractures were treated using isolated posterior transpedicular (TP) fixation. 18 months after the procedure, angulation of the regional kyphosis, screw rupturing, Visual Analogue Scale (VAS) scores at rest and under loading, Pain Scale (PS) scores and Work Scale (WS) scores were assessed. The study group included 42 patients aged 27–72 years (the mean age was 51.55 y.o.a.), 28 subjects were males and 14 females. Using the LSC classification system, the study group was divided into two subgroups, one including patients with LSC up to grade 6 – Group A (18 subjects) and the other one including patients with LSC 7 to 9 – Group B (24 subjects). Results: Statistical assessment of clinical (PS, WS, VAS at rest and VAS after loading) and radiological findings (the degree of kyphotic changes) at month 18 identified no statistically significant correlations between the two subgroups. TP fixation failures (srews rupturing) occured only in Group A in two subjects. Discussion: Based on the LSC, Group B was expected to have inferior outcomes, however, this was not the case in our study group. Therefore, it can be concluded that LSC is not a reliable predictor of the final clinical and radiological findings in the type A3 fractures with grade 3 or 4 TH-L intervertebral disc injuries. The defined LSC 6- point threshold for indications for anterior vertebral body and disc replacements is arguable. Conclusion: The authors do not consider the LSC method sufficiently reliable for determining indications for anterior replacements.

• Klíčová slova
• poranění, transpedikulární fixace, náhrada obratlového těla,
• MeSH
• bederní obratle chirurgie   zranění   MeSH
• dospělí MeSH
• fraktury páteře chirurgie   klasifikace   MeSH
• hrudní obratle chirurgie   zranění   MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• protézy a implantáty MeSH
• senioři MeSH
• tříštivé fraktury chirurgie   klasifikace   MeSH
• Check Tag
• dospělí MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• senioři MeSH
• ženské pohlaví MeSH

I přes značný pokrok v léčbě chronické myeloidní leukemie (CML) pomocí tyrozin-kinázových inhibitorů (TKI) dosáhne pouze ~ 40 % pacientů setrvalé remise po vysazení léčby. Jednou z příčin je perzistence leukemických kmenových buněk (leukemic stem cell – LSC), které jsou rezistentní vůči léčbě a přežívají v quiescentní formě v kostní dřeni. LSC tak představují rezervoár pro obnovu nemoci a zdroj mutací, které mohou vést k rezistenci na léčbu a relapsu onemocnění. Ideálním cílem terapie je proto úplná eradikace nemoci vč. LSC, což je problematické kvůli nedostatku terapeutických cílů a vůbec detekci těchto velmi raritních buněk. Proto jsou předmětem intenzivního výzkumu markery leukemických kmenových buněk, které by je umožnily snadněji odlišit od zdravé populace kmenových buněk, přinesly by nové poznatky o samotné biologii LSC, a zároveň posloužily jako potenciální terapeutické cíle. Tato práce shrnuje recentní poznatky z probíhajícího výzkumu a klinických studií týkajících se problematiky povrchových markerů LSC u CML.

Treatment with tyrosine kinase inhibitors has revolutionized the management of CML, but only ~ 40% of patients achieve treatment-free remission. One of the underlying causes is persistent leukemic stem cells (LSCs) which are resistant to therapy and survive in quiescent form in the bone marrow niche. This LSC pool can serve as a source of CML reoccurrence and mutation acquisition, which can lead to treatment resistance and disease relapse. Thus, the ideal therapy goal is complete disease eradication including the LSCs. However, specific therapeutic targets are lacking, and even monitoring of these rare cells is problematic. Therefore, there has been intense research to find specific LSC markers which would allow distinction of LSCs from normal stem cells, description of LSC biology, and identification of potential therapeutic targets. This article reviews recent studies and clinical trials involving the problems of surface LSC markers in CML.

• Klíčová slova
• leukemické kmenové buňky, markery leukemických kmenových buněk,
• MeSH
• biologické markery MeSH
• chronická myeloidní leukemie * diagnóza   MeSH
• kmenové buňky MeSH
• lidé MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• přehledy MeSH

Úvod. U systémové (SSc) a lokalizované sklerodermie (LSc) nejsou zatím k dispozici žádné spolehlivé ukazatele aktivity. U obou onemocnění dochází k excesivnímu ukládání vláken kolagenu a elastinu v kůži a podkoží, u SSc navíc v cévní stěně a parenchymu většiny orgánů. Cíle. Cílem této studie bylo stanovit míru degradace kolagenu typu I, exkreci elastinu a sérové koncentrace prozánětlivých cytokinů u SSc a LSc a porovnat tyto skupiny s pacienty s psoriasis vulgaris (PsV) a zdravými jedinci (ZJ). Pacienti a metody. Celkem bylo vyšetřeno 91 jedinců – 24 se SSc, 16 s LSc a jako kontrolní skupiny 37 pacientů s PsV a 14 dárců krve. Močová exkrece pyridinolinu (U-PD) a deoxypyridinolinu (U-DPD) byla měřena pomocí HPLC. Močová exkrece rozpustného elastinu (U-SE) byla hodnocena kvantitativní imunoprecipitační metodou, sérové koncentrace interleukinu-6 (IL-6) a solubilního receptoru pro interleukin-2 (IL-2R) byly stanoveny pomocí souprav ELISA. Všechna měření byla provedena při vstupu a po jednom roce. Výsledky. Hladiny U-PD byly při vstupu a po roce nejvyšší u SSc. Při vstupu byly koncentrace U-PD zvýšené u SSc a LSc ve srovnání se ZJ (u obou skupin p < 0,0001). Pacienti se SSc měli také vyšší hladiny ve srovnání s PsV (p < 0,001). Při vstupu byly U-DPD u SSc zvýšené ve srovnání se ZJ a LSc (p = 0,006 a p < 0,001). Při vstupu byly zvýšené koncentrace U-SE u skupiny PsV ve srovnání se ZJ (p < 0,001). Po roce byly tyto koncentrace významně vyšší u skupin SSc a PsV ve srovnání se ZJ (u obou p = 0,001). Hladiny IL-6 byly při vstupu zvýšené u skupin SSc, LSc a PsV ve srovnání se ZJ (p < 0,0001, p < 0,001 a p = 0,004), po roce však pouze u SSc (p < 0,001). Hladiny IL-2R se nelišily v žádné době. Závěry. Zvýšené ukazatele metabolismu kolagenu a elastinu u SSc a LSc odrážejí aktivní fibrotický proces u těchto nemocí a jsou v souladu s již publikovanými daty. Vysoká exkrece elastinu u nemocných PsV je překvapivá a nemáme pro ni dosud vysvětlení.

Introduction. Systemic (SSc) and localized scleroderma (LSc) do not have reliable activity markers. In both conditions an excessive deposition of collagen and elastin fibrils occurs in the skin and subcutis, and in SSc additionally in vessel walls and in majority of parenchymatous organs. Aims. The aim of this study was to assess the degradation of collagen type I, elastin excretion and proinflammatory cytokines in SSc and LSc compared with patients with psoriasis vulgaris (PsV) and healthy controls (HC). Patients and methods. Total 91 individuals were examined – 24 with SSc, 16 with LSc, and two control groups - 37 patients with PsV and 14 blood donors. Urinary excretion of pyridinoline (U-PD) and deoxypyridinoline (U-DPD) were measured using sensitive isocratic HPLC method. Urinary excretion of soluble elastin (U-SE) ) was evaluated by quantitative immunoprecipitation method, serum levels of interleukin-6 (IL-6) and soluble interleukin-2 receptor (IL-2R) were assayed using commercial ELISA kits. All measurements were performed at entry and after one year. Results. U-PD levels were the highest at entry and after one year in SSc group. At entry U-PD concentrations in SSc and LSc groups were increased compared with HC (p < 0.0001, and p < 0.0001 respectively). SSc patients had also a higher levels compared with PsV group (p < 0.001). At entry U-DPD levels in SSc group were increased compared with HC and LSc (p = 0.006, and p < 0.001 respectively). U-SE was the highest at entry in PsV and one year later in SSc group. At entry U-SE in PsV group were increased compared with HC (p < 0.001). After a year U-SE in SSc and PsV patients were higher compared with HC (for both p = 0.001). IL-6 serum levels were increased at entry in SSc, LSc and PsV groups compared with HC (p < 0.0001, p < 0.001, and p = 0.004 respectively), after one year only SSc had increased levels compared with HC (p < 0.001). IL-2R serum levels did not differ among the studied groups at any time. Conclusions. The increased markers of collagen and elastin turnover in SSc and LSc reflect the active fibrotic process in the diseases and are accordance with the published data. High elastin levels in PsV group are surprising, and we have so far no explanation for this result.

• MeSH
• elastin diagnostické užití   chemie   MeSH
• financování organizované MeSH
• kolagen typu I diagnostické užití   chemie   MeSH
• lidé MeSH
• lokalizovaná sklerodermie diagnóza   metabolismus   MeSH
• progrese nemoci MeSH
• psoriáza diagnóza   metabolismus   MeSH
• systémová sklerodermie diagnóza   metabolismus   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH

Přirozenou obnovu rohovkového epitelu zajišťuje populace limbálních kmenových buněk (LSC), které se nacházejí v bazální části limbálního epitelu. Pokud je zdroj LSC poškozen nebo nefunkční, dochází k deficitu LSC a k chronickým zánětům, zjizvení a konjunktivizaci rohovky. Terapie může spočívat v transplantaci limbální tkáně, laboratorně kultivovaných limbálních epitelů či nově i v transplantaci vhodných autologních buněk včetně mezenchymálních kmenových buněk, buněk epitelu orální sliznice nebo kmenových buněk vlasového folikulu. Velkého pokroku bylo dosaženo nejen v oblasti výzkumu vhodných buněčných typů, ale i ve vývoji vyhovujících nosičů pro přenos a růst buněk na poškozenou rohovku.

Regeneration of corneal epithelium is secured by a population of limbal stem cells (LSC), which are located in the basal part of the limbal epithelium. Deficiency in LSC leads to chronic inflammation, scarring and conjunctivization of cornea. Therapy of LSC deficiency consists in transplantation of limbal tissue, cultivated limbal epithelium or more recently in tranplantation of autologous cells including mesenchymal stem cells, oral mucosal epithelial cells or hair follicle-derived stem cells. A significant progress has been achieved in the field of cell therapy and also in the development of convenient scaffolds for the growth and transfer of cells on damaged cornea.

• Klíčová slova
• poškození povrchu oka, orální slizniční epiteliální buňky,
• MeSH
• autologní transplantace MeSH
• buněčná a tkáňová terapie * metody   MeSH
• epitelové buňky * transplantace   MeSH
• hojení ran MeSH
• kmenové buňky MeSH
• kultivované buňky MeSH
• lidé MeSH
• nemoci rohovky terapie   MeSH
• poranění rohovky terapie   MeSH
• primární buněčná kultura MeSH
• reepitalizace MeSH
• regenerace MeSH
• rohovka fyziologie   MeSH
• rohovkový epitel * zranění   MeSH
• tkáňové podpůrné struktury MeSH
• transplantace kmenových buněk MeSH
• transplantace mezenchymálních kmenových buněk MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• práce podpořená grantem MeSH

Cíl: Porovnat subjektivní a objektivní výsledky laparoskopické sakrokolpopexe (LSC) ve vztahu k zavedení poševní tamponády. Metodika: Do studie bylo zařazeno 125 žen po LSC operovaných v letech 2013–2016 s kompletním ročním sledováním. Pacientky se současně provedenou totální hysterektomií byly vyřazeny ze studie. Základní charakteristiky pacientek, předoperační POP-Q, operační protokol a zpráva z roční kontroly byly vyhledány pomocí klinického informačního systému. Subjektivní výsledek operace byl hodnocen pomocí PGI-I (patient global impression of improvement). Objektivní výsledek operace byl hodnocen pomocí kompozitní definice selhání operace na základě POP-Q (Ba ≥ –1, C ≥ –3, Bp ≥ –1). Pacientky byly rozděleny do dvou souborů podle toho, zda měly zavedenou vaginální tamponádu po operaci, či nikoli. Statistické zpracování bylo provedeno pomocí c2, Wilcoxonovým a Fischerovým testem dle rozložení normality. Výsledky: Do studie bylo zařazeno celkem 125 žen; 48 (38,4 %) po LSC, 58 (46,4 %) s konkomitantní supracervikální hysterektomií a 19 (15,2 %) po sakrohysterokolpopexi. Vaginální tamponáda byla zavedena na 24–48 hod po operaci u 86 (68,8 %) žen. Skupiny se nelišily ve věku, indexu tělesné hmotnosti, kouření či předoperačním kvalifikačním prolapsu pánevních orgánů. Nezaznamenali jsme statisticky významné rozdíly v PGI-I rok po operaci. Rozdíl v objektivním selhání operace nedosáhl statistického významu, přestože více selhání bylo ve skupině bez tamponády (12,8 vs. 3,5 %; p = 0,09). Průměrná hodnota bodu C rok po operaci byla nižší ve skupině bez tamponády (–7 vs. –7,5; p < 0,009). Ve sledovaném souboru nebyla zaznamenána extruze síťky či závažná komplikace. Závěr: Vaginální tamponáda po LSC nejspíše nemá vliv na spokojenost pacientek po operaci, nicméně může být spojena s lepším anatomickým výsledkem operace po 1 roce. Výsledky studie je třeba potvrdit podrobnějším prospektivním zhodnocením.

Objective: To compare the subjective and objective results of laparoscopic sacrocolpopexy (LSC) with and without the introduction of a vaginal packing one year after surgery. Methodology: This is a retrospective cohort study of 125 women after laparoscopic sacrocolpopexy operated on in 2013–2016 with complete annual follow-up. Patients with a total hysterectomy were excluded from the study. Basic patient characteristics, preoperative POP-Q and surgery data were collected. The subjective outcome of the surgery was assessed using the PGI-I (patient global impression of improvement). The anatomic outcome of the surgery was evaluated using the composite definition of surgical failure based on POP-Q (Ba ≥ –1, C ≥ –3, Bp ≥ –1). Patients were divided into two groups according to whether or not they had vaginal packing after surgery. Statistical analysis was performed using c2, Wilcoxon and Fischer test according to the distribution of normality. Results: A total of 125 women were enrolled in the study; 48 (38.4%) after LSC, 58 (46.4%) with concomitant supracervical hysterectomy and 19 (15.2%) after sacrohysterocolpopexy. Vaginal packing was introduced for 24–48 hours after surgery in 86 (68.8%) women. The groups did not differ in age, body mass index, smoking or preoperative pelvic organ prolapse quantification system. We did not observe statistically significant differences in PGI-I first year after surgery. The difference in anatomic surgical failure did not reach statistical significance, although more failures were observed in the group without packing (12.8 vs. 3.5%; P = 0.09). The mean C-point value one year after surgery was lower in the non-tamponade group (–7 vs. –7.5; P < 0.009). No mesh extrusion or serious complications were recorded in the monitored group. Conclusion: Vaginal packing after LSC probably does not affect patient satisfaction after surgery, however, it may be associated with better anatomical outcome one year after the surgery. The results of the study must be confirmed by a more detailed prospective evaluation.

• Klíčová slova
• sakrokolpopexe, vaginální tamponáda,
• MeSH
• gynekologické chirurgické výkony * metody   MeSH
• hysterektomie metody   MeSH
• laparoskopie metody   MeSH
• lidé MeSH
• prolaps pánevních orgánů * chirurgie   MeSH
• recidiva MeSH
• retrospektivní studie MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• ženské pohlaví MeSH

Cíl: Porovnat laparoskopickou (LSC) a robotickou (RSC) sakrokolpopexi při léčbě prolapsu pánevních orgánů v průběhu fáze „learning curve“ robotické chirurgie. Vyhodnocovali jsme operační charakteristiky, výsledky léčby prolapsu a pooperační výsledky. Typ studie: Retrospektivní komparativní studie. Pracoviště: Porodnicko-gynekologická klinika FN a LF UP Olomouc. Metodika: Analyzovali jsme data konsekutivních 51 pacientek s provedenou laparoskopickou sakrokolpopexí a 13 žen operovaných robotickým systémem. Ze záznamů byly retrospektivně získány údaje o věku pacientek, body mass indexu, chirurgické anamnéze, odhadované krevní ztrátě, délce operace, konkomitantních zákrocích a výsledcích chirurgické léčby (včetně klasifikačního systému POP-Q. Subjektivní výsledky byly v rámci follow-up hodnoceny pomocí dotazníků PGI-I and PISQ-IR (n = 26). Výsledky: V obou skupinách proběhla chirurgická léčba bez nutnosti konverze na otevřenou chirurgii. Průměrný operační čas byl delší ve skupině robotické chirurgie: 212 (128–394) minut ve srovnání s laparoskopickou skupinou 164 (80–342). Krevní ztráty byly nižší v robotické skupině 52 (10–200) ml při srovnání se skupinou laparoskopickou 58 (10–350) ml. Rozdíly v operačním čase a krevní ztrátě nebyly statisticky významné. Rozdíly mezi LSC a RSC skupinami v pooperačních výsledcích nebyly statisticky významné. „Learning curve“ robotické sakrokolpopexe byla kratší než u laparoskopického přístupu v případě zkušených laparoskopických operatérů. V rámci follow-up nebyla zaznamernána recidiva a většina pacientek byla spokojena s chirurgickou léčbou. Závěr: Tato studie demonstruje srovnatelnost RSC a LSC ve smyslu chirurgické bezpečnosti a úspěšnosti při střednědobém follow-up. Rozhodnutí o typu chirurgického přístupu musí být individuální a odvíjí se nejen od charakteristik pacientek a jejich preferencí, ale i od možností pracoviště a zkušeností operačního týmu.

Objective: To compare conventional laparoscopic (LSC) and robotic (RSC) sacrocolpopexy in the treatment of apical pelvic prolapse during robotic surgery „learning curve“. Operative characteristics, prolapse treatment outcomes, and postoperative results were assessed. Design: Retrospective comparative study. Setting: Department of Obstetrics and Gynecology, University Hospital and Palacky University, Olomouc. Methods: We analyzed consecutive 51 patients treated with laparoscopic sacropexy and 13 women operated with robotic system. Data on patient age, body mass index (BMI), operation history, estimated blood loss, operation time, surgical outcomes (including pelvic organ prolapse quantification – POP-Q), and concomitant surgeries were retrospectively obtained from patient medical records. Subjective outcomes were measured through PGI-I and PISQ-IR questionaires when available at last follow up (n = 26). Results: In both groups all procedures were performed correctly without conversion. The mean operative time was longer in robotic group: 212 (128–394) min, as compared to 164 (80–342) in the laparoscopic group. Blood loss was lower for the robotic 52 (10–200) ml compared to laparoscopic group 58 (10–350) ml. Differences in operative time and blood loss were not statistically significant. Differences between LSC and RSC groups in postoperative results were not statistically significant. Learning curve for robotic sacrocolpopexy was shorter than for laparoscopic procedure in case of experienced laparoscopic surgeons. No recurrences occurred during follow-up. Most patients were satisfied with surgical results. Conclusion: The present study demonstrated that RSC may be comparable in surgical safety and efficacy. The decision regarding the best surgical approach has to be individualised according to the characteristics of the patient and their preferences as well as the local clinical setting and the surgical expertise of physicians.

• Klíčová slova
• sakropexe,
• MeSH
• interpretace statistických dat MeSH
• krvácení při operaci MeSH
• kvalita života MeSH
• laparoskopie metody   MeSH
• lidé MeSH
• prolaps pánevních orgánů * chirurgie   MeSH
• retrospektivní studie MeSH
• roboticky asistované výkony * metody   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• ženské pohlaví MeSH

BACKGROUND: Abdominal and laparoscopic sacro-colpopexy (LSC) is considered the standard surgical option for the management of a symptomatic apical pelvic organ prolapse (POP). Women who have their uterus, and for whom an LSC is indicated, can have a laparoscopic sacro-hysteropexy (LSH), a laparoscopic supra-cervical hysterectomy and laparoscopic sacro-cervicopexy (LSCH + LSC) or a total laparoscopic hysterectomy and laparoscopic sacro-colpopexy (TLH + LSC). The main aim of this study was to compare clinical and patient reported outcomes of uterine sparing versus concomitant hysterectomy LSC procedures. METHODS: A retrospective analysis of clinical, imaging and patient reported outcomes at baseline, 3 and 12 months after LSH versus either LSCH + LSC or TLH + LSC between January 2015 and January 2019 in a tertiary referral urogynecology center in Pilsen, the Czech Republic. RESULTS: In total, 294 women were included in this analysis (LSH n = 43, LSCH + LSC n = 208 and TLH + LSC n = 43). There were no differences in the incidence of perioperative injuries and complications. There were no statistically significant differences between the concomitant hysterectomy and the uterine sparing groups in any of the operative, clinical or patient reported outcomes except for a significantly lower anterior compartment failure rate (p = 0.017) and higher optimal mesh placement rate at 12 months in women who had concomitant hysterectomy procedures (p = 0.006). CONCLUSION: LSH seems to be associated with higher incidence of anterior compartment failures and suboptimal mesh placement based on postoperative imaging techniques compared to LSC with concomitant hysterectomy.

• MeSH
• gynekologické chirurgické výkony MeSH
• hysterektomie MeSH
• kohortové studie MeSH
• laparoskopie * MeSH
• lidé MeSH
• prolaps pánevních orgánů * chirurgie   MeSH
• retrospektivní studie MeSH
• uterus MeSH
• výsledek terapie MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• časopisecké články MeSH
• práce podpořená grantem MeSH

The injured or otherwise damaged cornea is healed by limbal stem cells (LSC). If the limbus where LSC reside is also damaged or nonfunctional, the cornea cannot heal properly and this defect leads to impaired vision that can result in blindness. The only way to treat total LSC deficiency is by transplantation of limbal tissue or a transfer of LSC. Recently, mesenchymal stem cells (MSC) have been shown as another promising source of stem cells for corneal healing and regeneration. Here, we describe a protocol for the use of polyamide 6/12 nanofiber scaffolds for the growth of MSC and LSC, and for their transfer onto a mechanically damaged ocular surface in the experimental mouse model.

• MeSH
• buněčné kultury MeSH
• CD antigeny metabolismus   MeSH
• dospělé kmenové buňky metabolismus   transplantace   MeSH
• kultivované buňky MeSH
• lidé MeSH
• limbus corneae cytologie   MeSH
• mezenchymální kmenové buňky fyziologie   MeSH
• myši inbrední BALB C MeSH
• myši MeSH
• nanovlákna chemie   MeSH
• nylony chemie   MeSH
• separace buněk MeSH
• tkáňové podpůrné struktury chemie   MeSH
• transplantace mezenchymálních kmenových buněk * MeSH
• tvar buňky MeSH
• zvířata MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• myši MeSH
• zvířata MeSH
• Publikační typ
• časopisecké články MeSH
• práce podpořená grantem MeSH