Podíl seniorů v populaci České republiky stále roste. Stáří s sebou často přináší osamělost, která bývá významně spojena s medicínskou institucionalizací. K tomu přistupuje možnost rozvoje deprese, demence a abúzu alkoholu, které jsou jak následkem, tak i příčinou dalšího zhoršování stavu. Popisujeme kazuistiku ženy, která podstatnou část posledních pěti let života strávila hospitalizacemi na psychiatrickém, neurologickém a interním oddělení. Sociální faktory zde přitom hrály významnou úlohu. Bludný kruh osamělosti, deprese a institucionalizace seniorů je možno překonat různými způsoby, například přiměřenou tělesnou, duševní a společenskou aktivitou, sebevzděláváním, psychoterapií, ambulantní ošetřovatelskou péčí a včasnou diagnostikou a léčbou deprese.

The proportion of elderly people in the Czech population is increasing. Old age is often associated with loneliness, which significantly leads to a medical institutionalization. In addition to that, depression, dementia, and alcohol abuse may occur as a result and cause of further deterioration. We describe a case of a woman who has spent substantial part of the last five years of her life being hospitalized at departments of psychiatry, neurology, and internal medicine respectively. Social factors played an important role in this development. The vicious circle of loneliness, depression, and institutionalization of elderly peoplemay be overcome in several ways, e.g. by an adequate physical, mental, and social activity, self-education, psychotherapy, outpatients nursing care, and an early diagnostics and treatment of depression.

• MeSH
• deprese MeSH
• hospitalizace MeSH
• institucionalizace MeSH
• lidé MeSH
• osamocení MeSH
• senioři MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• senioři MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• kazuistiky MeSH

• MeSH
• lidé MeSH
• osamocení * MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH

Cieľom príspevku je poukázať na vzťah medzi empatiou rodičov a sociálnou osamelosťou ich detí. Zároveň sme skúmali medzipohlavné rozdiely v empatii a v sociálnej osamelosti. Výskumnú vzorku tvorilo 148 respondentov (49 matiek, 47 otcov, 52 detí). Na meranie empatie rodičov sme použili dotazník BES (Jolliffe & Farrington, 2006) a na meranie sociálnej osamelosti detí bol použitý dotazník LSDQ (Asher & Wheeler, 1985). Z výsledkov vyplýva, že empatia rodičov nie je kľúčovou kvalitou majúcou významný vzťah k sociálnej osamelosti dieťaťa. Výnimkou je empatia matky, ktorá významne negatívne koreluje so sociálnou osamelosťou syna. Uvedený vzťah sme neidentifikovali v prípade empatie otca. Zistili sme významné medzipohlavné rozdiely v kognitívnej, afektívnej aj v celkovej empatii rodičov, pričom vyššie skóre v jednotlivých zložkách, ako aj v celkovej empatii dosiahli matky. V premennej sociálna osamelosť u detí sme významné medzipohlavné rozdiely neidentifikovali.

The intention of contribution is to refer the relation between the empathy of parents and social loneliness of their children. We researched intersex differences at the empathy and at the social loneliness at the same time. The experimental sample was made of 148 respondents (49 mothers, 47 fathers, 52 children). We used the BES (Jolliffe, Farrington, 2006) questionnaire for measuring of parents´ empathy and the LSDQ (Asher, Wheeler, 1985) for measuring children´s social loneliness. As the results shown, the empathy of parents is not an essential competency, which should have an important relation with children´s social loneliness. An exception is mother´s empathy, which has a significant negative relation with the social loneliness of the son. However we didn't identify any similar relations of father´s empathy. We found similar relations intersex differences in cognitive, affective and overall empathy of parents, while a higher score in particular components and overall empathy was achieved by mothers. We didn't identify any considerable intersex differences in the variable social loneliness of children.

• MeSH
• dítě MeSH
• dospělí MeSH
• empatie * MeSH
• lidé MeSH
• mladiství MeSH
• osamocení * MeSH
• průzkumy a dotazníky MeSH
• statistika jako téma MeSH
• vztahy mezi rodiči a dětmi MeSH
• Check Tag
• dítě MeSH
• dospělí MeSH
• lidé MeSH
• mladiství MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• ženské pohlaví MeSH

V predkladanej práci autori sústredili pozornosť na prelínanie sa fenoménov osamelosti a závislosti, s dôrazom na perspektívu abstinencie. Teoretická časť mala za cieľ pojmovo a myšlienkovo uchopiť koncept osamelosti s úzko súvisiacimi konštruktmi, v zmysle prežívania látkovo závislých klientov. Realizovaný kvantitatívny výskum, ktorý nadväzoval na teoretické koncepty osamelosti a závislosti, mal za cieľ prispieť k objasneniu vzťahov medzi uvedenými fenoménmi. Osamelosť bola v rámci empirickej časti pojmovo uchopená a operacionalizovaná pomocou dvoch rôznych konštruktov, sociálnej opory a sociálnej začlenenosti. Výskum so vzorkou 190 respondentov bol zameraný na zisťovanie štatisticky signifikantných rozdielov vo vymedzených konštruktoch medzi hospitalizovanými a abstinujúcimi závislými. Štatistickou analýzou boli overované i hypotézy o signifikantnosti vzťahov medzi vymedzenými konštruktmi a porušením abstinencie. Výskum jednoznačne preukázal štatisticky významné rozdiely v testovaných kritériách porovnávaných skupín závislých respondentov so záverom, že abstinujúci klienti, navštevujúci psychoterapeutické a svojpomocné skupiny, sa cítia menej osamelí ako aktuálne hospitalizovaní. Autori taktiež poukazujú na klinickú prax sociálnych pracovníkov, ktorá si vyžaduje vysokú mieru profesionálnej úrovne i schopnosť empaticky a uvážlivo využívať celý rad terapeutických intervencií v procese liečby, doliečovania a prevencie lapsusu/relapsu.

In the present work the authors focus on the mingling of the phenomena of loneliness and dependence, with an emphasis on the perspective of abstinence. The theoretical part aims at grasping the terms and ideas of the concept of loneliness with narrow-related constructs. The made quantitative research relating to the theoretical concepts of loneliness and addiction was aimed to contribute to the clarification of the relationship between these phenomena. Loneliness in the empirical part was grasped and operated on through two different constructs, social support and social incorporation. The research with the sample of 190 respondents was focused on determination of statistically significant differences in defined constructs between hospitalized and abstaining addicts. A statistical analysis also verified hypotheses about significance of relations between determined constructs and breach of abstinence. The research unambiguously showed statistically significant differences in the tested criteria of compared groups of addicted respondents with the conclusion that abstaining clients attending psychotherapy and self-help groups feel less lonely than currently hospitalized clients. Clinical practice of social workers require a high degree of professional level and ability of empathy and judiciously use a variety of therapeutic interventions in the process of treatment, after-treatment and prevention of lapse/relapse.

• Klíčová slova
• model DECLARE, model SCARS,
• MeSH
• interpersonální vztahy MeSH
• lidé MeSH
• osamocení * psychologie   MeSH
• poruchy spojené s užíváním psychoaktivních látek rehabilitace   MeSH
• recidiva MeSH
• sociální práce MeSH
• střídmost MeSH
• uživatelé drog * MeSH
• výzkum statistika a číselné údaje   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH

Osamělost nepředstavuje pouze psychický a sociální problém, který působí na psychiku jedince, ale je také problémem medicínským. Osamělost je stav podobný dlouhodobé stresové zátěži, kdy je organismus vyčerpáván. Lidé, kteří jsou osamělí, vykazují spánkové obtíže a horší kvalitu odpočinku, mohou se u nich častěji vyskytovat různá somatická onemocnění. Mnoho z nich vzniká jako důsledek snížené obranyschopnosti, ale nejvýznamnější problém těchto osob představuje vysoký výskyt kardiovaskulárních onemocnění. Článek podává přehled somatických onemocnění a komplikací spojených se sociální a emoční osamělostí.

Loneliness is not only a psychological and social problem that affects an indiviual´s psyche, it is also a medical problem. Loneliness is a state similar to long-term stress, where the organism is exhausted. People who are lonely have sleep problems and report worse quality of rest, and it is thought they have an increased incidence of a number of somatic diseases. Many of the diseases result from decreased immunity, but the major problem in lonely people is a high incidence of cardiovascular diseases.

• Klíčová slova
• kardiovaskulární onemocnění,
• MeSH
• genetická predispozice k nemoci genetika   MeSH
• kardiovaskulární nemoci etiologie   komplikace   patofyziologie   MeSH
• lidé MeSH
• nemoci imunitního systému etiologie   komplikace   patofyziologie   MeSH
• osamocení psychologie   MeSH
• poruchy spánku a bdění etiologie   komplikace   MeSH
• psychický stres patofyziologie   psychologie   MeSH
• psychosociální deprivace MeSH
• psychosomatické poruchy etiologie   psychologie   MeSH
• sebepojetí MeSH
• sociální izolace psychologie   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• přehledy MeSH

• MeSH
• senioři MeSH
• sociální izolace prevence a kontrola   MeSH
• sociální psychologie MeSH
• zdravotnické přehledy MeSH
• Check Tag
• senioři MeSH

Studie zkoumá vztah mezi videoherní závislostí a osamělostí. Na vzorku 479 osob (49,7 % dívek) ve věku 12–18 let byl testován nerekurzivní model. Jako instrumentální proměn-né pro konstrukt videoherní závislosti byly využity frekvence hraní a škály identita s rolí hráče a herní ponoření. Pro konstrukt osamělosti byly jako instrumentální proměnné použity škály odrážející kvalitu vrstevnických a rodinných vztahů. Herní závislost nejvíce souvisí s vnímaným herním ponořením (β = 0,382) a osamělost s nízkou kvalitou vrstevnických vztahů (β = -0,505). Bylo zjištěno, že postulovaný nerekurzivní model datům vyhovuje (χ2 = 1,576; df = 3; p = 0,665) a jeho výsledky naznačují, že osamělost může posilovat videoherní závislost (β = 0,271), zatímco síla opačného vztahu je výrazně nižší (β = 0,057).

Problem. The popularity of video games is constantly rising and video games playing needs to be considered an essential part of the life of vast majority of adolescents. Excessive video game play may result in addiction, which is known to be linked to many negative phenomena. Relevant literature mentions the existence of a relationship between loneliness and video game addiction (e.g. Lemmens, Valkenburg, & Peter, 2009, 2011; Van Rooij, Schoenmakers, Vermulst, Van Den Eijnden, & Van De Mheen, 2011)we created 21 items to measure seven underlying criteria (i.e., salience, tolerance, mood modification, relapse, withdrawal, conflict, and problems. The aim of this study is to examine the nature of the relationship between the two constructs using a non-recursive model. Method. The research sample consisted of 479 participants (49.7 % girls) aged 12–18 (m = 14.76; sd = 1.68). The data was collected in the school environment using pencil-paper questionnaire. In the study, the following questionnaires were used: Game addiction scale (? = 0,962); Social identity as a player (? = 0,954); Game engagement questionnaire (? = 0,880); UCLA loneliness scale (? = 0.867), Index of family relations (? = 0,867), and Index of peer relations (? = 0.827). Within the non-recursive model, frequency of playing, identity as a player and game engagement were used as instrumental variables for videogame addiction. In case of loneliness, variables reflecting the quality of family and peer relationships were used. Results. Game addiction is most related to perceived game engagement (ß = 0.382) and loneliness to low quality of peer relationships (ß = -0.505). It was found that the postulated non-recursive model data fits the data well (?2 = 1.576; df = 3; p = 0.665) and its results indicate that loneliness can enhance video game addiction (ß = 0.271). Conclusion. The presented study contributes to a better understanding of the relationship between video game addiction and loneliness. The results of the study suggest that loneliness during adolescence may contribute to the development of addiction to video games.

• MeSH
• dítě MeSH
• interpersonální vztahy MeSH
• lidé MeSH
• mladiství MeSH
• návykové chování psychologie   MeSH
• osamocení * psychologie   MeSH
• průzkumy a dotazníky MeSH
• rodinné vztahy psychologie   MeSH
• statistika jako téma MeSH
• videohry * psychologie   MeSH
• Check Tag
• dítě MeSH
• lidé MeSH
• mladiství MeSH

Cieľom tejto prehľadovej práce je priniesť prehľad aktuálnych poznatkov v téme osamelosti, predovšetkým u pacientov so psychotickými poruchami, poukázať na aktuálnu situáciu v oblasti intervencií zameraných na redukciu osamelosti a priblížiť nástroje merania osamelosti. Osamelosť možno definovať ako evoluč-ne podmienenú negatívnu skúsenosť vyplývajúcu zo subjektívne vnímaného nedostatku sociálnych vzťahov, najmä z hľadiska ich nedostatočnej kvality. Osamelosť je významným faktorom vplývajúcim na osobnú pohodu a duševné zdravie, ale dokázaný je aj jej vplyv na somatické zdravie a mortalitu. Téme osamelosti v kontexte psychotických porúch sa začína venovať viac pozornosti, avšak v klinickej praxi zostáva táto téma nedostatočne oslovovaná. Prevalencia osamelosti u spomínanej skupiny pacientov je viac ako dvojnásobne vyššia proti bežnej populácii a, rovnako, je závažnosť pocitov osamelosti spájaná so závažnosťou pozitívnej aj negatívnej symptomatiky. V klinickej praxi je osamelosť často zamieňaná za negatívne symptómy. Proaktívny skríning a špecifické zameranie sa na túto tému môže pomôcť uľahčiť definovanie terapeutického cieľa, ktorým môže byť práve zmiernenie pocitov osamelosti. Intervencie zamerané špecificky na redukciu týchto zaťažujúcich pocitov nie sú doposiaľ dostatočne implementované do klinickej praxe, avšak vďaka stále sa zvyšujúcemu záujmu o túto problematiku a prebiehajúcemu výskumu existuje niekoľko možných smerovaní v rámci tvorby efektívnych intervenčných programov.

The aim of this review article is to provide the current knowledge on the topic of loneliness, especially in the context of patients with psychotic disorders, to point out the current situation in the field of interventions aimed at reducing loneliness and to outline the current measurement tools. Loneliness can be defined as an evolutionarily conditioned negative experience resulting from a subjectively perceived lack of social relationships, especially in terms of their insufficient quality. Loneliness is a significant factor affecting well-being and mental health. Moreover, its impact on somatic health and mortality has also been proven. The topic of loneliness in the context of psychotic disorders has been getting more attention recently, but this topic remains insufficiently addressed in clinical practice. The experience of loneliness in patients with mentioned diagnosis is more than twice as prevalent as in the general population, and the severity of feelings of loneliness is also associated with the severity of positive and negative symptoms. In clinical practice, loneliness is often mistaken for negative symptoms. Proactive screening and a specific focus on this topic might be helpful in the process of setting a therapeutic goal, which may be to alleviate feelings of loneliness. Interventions aimed specifically at reducing these burdensome feelings have not yet been sufficiently implemented in clinical practice. However, thanks to the everincreasing interest and ongoing research, there are several possible directions in field of intervention programs.

Osamělost je nepříjemný subjektivní stav vznikající v důsledku nedostatečného zapojení do sociálních vztahů. Má různé formy: sociální a emoční. Sociální osamělost souvisí se samotou a je způsobena absencí vztahů především s přáteli a známými. Emoční osamělost vzniká v důsledku absence blízkého vztahu založeného na vzájemném porozumění. Jedná se o subjektivní prožitek, který se vyskytuje během celého života, problémem se stává, pokud je chronický. Základním nástrojem hodnocení osamělosti jsou škály. Nejčastěji používanou je UCLA Škála osamělosti, která má vysokou validitu a velmi dobrou reliabilitu. Existuje celá řada teorií osamělosti, nejrespektovanější současný model vychází z kognitivní teorie. Osamělost je rizikovým faktorem pro vznik somatických a duševních poruch, vede nejen k vyšší nemocnosti, ale i úmrtnosti. Je spojena především s depresí, nedostatečnou kvalitou spánku, úzkostí, poruchami paměti a schizofrenií, také narušuje kognitivní funkce. Zvyšuje riziko vysokého krevního tlaku a kardiovaskulárních onemocnění, zhoršuje funkci imunitního systému. U dětí může být nedostatek sociálního kontaktu prediktorem pozdější deprese, antisociálního chování, sebepoškozování či suicidálního chování. Byly prokázány genetické souvislosti. Na základě rozsáhlé metaanalýzy intervencí zaměřené na redukování osamělosti lze za nejúčinnější považovat intervence zaměřené na maladaptivní sociální kognice, tj. kognitivně-behaviorální terapii, i když zatím v této oblasti není široce rozšířena. Vhodné by proto byly další studie k prokázání efektivity.

Loneliness is an individually unpleasant state on both, social and emotional levels, coming up in consequence of insufficient social bonds. Social loneliness is interconnected with loneliness as such and is caused by the absence of relationships with friends and other people. Emotional loneliness is caused by the absence of a close relationship based on mutual understanding. Loneliness is a subjective, individual state occurring throughout the life; it tends to be considered a problem when it becomes chronic. One of the basic assessment methods of loneliness is scales. The UCLA Loneliness Scale is the most frequently used one due to its high validity and appropriate reliability. There are a number of theories on loneliness. The most respected one is based on cognitive theory. Loneliness is a risk factor in developing somatic and mental diseases; it contributes both to higher sickness and death rates. Loneliness tends to be accompanied by depression, low quality of sleep, anxiety, memory impairment, schizophrenia. It causes cognitive impairment, increases the risk of high blood pressure and cardiovascular diseases; it causes immune deficiency. In children, the lack of social contact may become a predictor of later depression, dissocial behaviour, self-injury, and suicidal behaviour. Genetic causal links were proved. The most effective, based on an extensive meta-analysis of intervention methods aimed at the reduction of loneliness, proved to be interventions aimed at changing maladaptive social cognitive patterns, i.e. cognitive-behavioural therapy even though it has not been widely used in this field. Thus, other studies to prove its efficiency are needed.

• MeSH
• deprese etiologie   MeSH
• dítě MeSH
• dospělí MeSH
• duševní poruchy etiologie   psychologie   terapie   MeSH
• interpersonální vztahy MeSH
• klasifikace MeSH
• klinické zkoušky jako téma MeSH
• kognitivně behaviorální terapie MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mladiství MeSH
• osamocení * psychologie   MeSH
• prevalence MeSH
• psychologická teorie MeSH
• senioři MeSH
• sociální izolace * psychologie   MeSH
• věkové rozložení MeSH
• Check Tag
• dítě MeSH
• dospělí MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mladiství MeSH
• senioři MeSH
• Publikační typ
• přehledy MeSH

OBJECTIVES: This study aimed to examine the relationship between participation in volunteer work and loneliness among older adults, and to explore the mediating role of perceived control and perceived social self-efficacy in this association. METHOD: This study was developed as a secondary data analysis using the data sampled from the 2016 Health and Retirement Study in USA. The sample comprised 9,944 individuals aged between 65 and 107 years (mean = 75.94, SD = 7.70; 59.4% females). Using a multi-item survey questionnaire, frequent participation in volunteer youth work and charity work, loneliness, perceived control, and social self-efficacy were assessed. To examine the mediating effects of perceived control and social self-efficacy on the association between volunteer work and loneliness, the bootstrapping technique was performed. RESULTS: Two forms of volunteer works, namely, volunteer youth work and charity work, significantly predicted perceived control, social self-efficacy, and lower levels of loneliness. Perceived control and social self-efficacy appeared to significantly mediate the relationship between volunteer activities and loneliness. CONCLUSION: The study's findings put forward a need to develop policy provisions that facilitate supporting systems and organizations for life-long education and recruitment of older volunteers. Community-based organizations should create and promote volunteer opportunities in older adults, thereby alleviating later-life loneliness.

• MeSH
• dobrovolní pracovníci * MeSH
• důchod MeSH
• lidé MeSH
• mladiství MeSH
• osamocení * MeSH
• průzkumy a dotazníky MeSH
• senioři nad 80 let MeSH
• senioři MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• mladiství MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• senioři nad 80 let MeSH
• senioři MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• časopisecké články MeSH