Membrane model Dotaz Zobrazit nápovědu
Tropical diseases research series ; No. 2
226 s. : obr., tab., grafy ; 20 cm
XVI, 439 s. : il., tab., grafy ; 24 cm
Předpokládá se, že afektivní poruchy jsou způsobeny poruchou v přenosu signálu přes chemickou synapsi a antidepresiva uskutečňují své terapeutické účinky specifickým ovlivněním funkce membránových a nitrobuněčných proteinů zapojených do tohoto přenosu. Membránové lipidy netvoří pouze strukturní základ buněčných membrán, ale ovlivňují aktivitu řady proteinů přes změnu jejich pohyblivosti nebo přes specifické interakce lipid-protein. Vzhledem k chemickým vlastnostem antidepresiv dochází k jejich akumulaci v lipidové části buněčné membrány; dosud nejsou známy všechny důsledky tohoto jevu pro účinnost nebo pro vedlejší účinky farmakoterapie. Interakce antidepresivum-lipidová dvojvrstva jsou studovány pomocí modelových membrán (lipozomů), izolovaných plazmatických membrán nebo intaktních buněk. Dosavadní výsledky podporují hypotézu o úloze membránových lipidů ve vzniku a léčbě afektivních poruch. Lze předpokládat, že farmakologický nebo nutriční zásah do metabolizmu lipidů může zlepšit jak depresivní symptomy, tak účinnost antidepresiv.
It is postulated that affective disorders are evoked by a disturbance of signal transduction through the chemical synapse, and that antidepressants realize their therapeutic effects by specific influence of membrane and intracellular proteins involved in the signal transduction. Membrane lipids not only form the structural basis of the cell membrane, but also influence the activity of a wide range of proteins via changes of their mobility or specific lipid-protein interactions. Due to their chemical properties, antidepressants accumulate in the lipid part of the cell membrane; implications of this fact for the efficacy or side effects of pharmacotherapy are not known. Antidepressant-lipid bilayer interactions can be studied using model membranes (liposomes), isolated plasma membranes or intact cells. The hypothesis about the role of membrane lipids in aetiology and treatment of affective disorders was supported by accumulated results. It may be assumed that pharmacologically-nutritionally induced changes in lipid metabolism can improve both depressive symptoms and antidepressant efficacy.
Při endoskopické operaci jednokomorového hydrocefalu se v mezikomorovém otvoru objevil blanitý lalok chorioidálního plexu, který jako záklopka střídavě ovládal průtok likvoru skrze foramen Monroe. Toto pozorování se stalo podkladem pro konstrukci korektního matematického modelu. Jeho výsledkem je originální poznatek, že pohyb likvoru má dvojí povahu: jednak pomalý pohyb průběžný a jednak mnohonásobně rychlejší kmitavý pohyb mezi horními třemi komorami: dvěma postranními a s nimi propojenou komorou třetí. Biologický význam tohoto pohybu tkví pravděpodobně v tom, že tlumí pulzové nárazy krve do mozku a zabezpečuje tak nervové soustavě optimální prostředí. Je to asi hlavní funkce likvorového prostoru hlavy.
During an endoscopic surgery for a uni-ventricular hydrocephalus, a membranous lobe of chorioidal plexus appeared within the intraventricular opening that, as a safety valve, controlled by turns the liquor flow through Monro´s foramen. This observation became the base for constructing a proper mathematical model. It resulted in the original knowledge that the liquor motion is of two different types of nature: a slow continuous motion and much faster flutter among three upper ventricles: two lateral ones and the third ventricle connected with them. Biological importance of this motion probably consists in the fact that it absorbs pulsatory rushes of blood into the brain thus securing the optimal environment for the nervous system. This may be the main function of the liquor space within the head.
