Olfactory function Dotaz Zobrazit nápovědu
- MeSH
- bulbus olfactorius chirurgie MeSH
- elektrofyziologie metody MeSH
- embryonální struktury transplantace MeSH
- histologické techniky metody MeSH
- krysa rodu rattus MeSH
- mozek MeSH
- pátrací chování fyziologie MeSH
- transplantace mozkové tkáně MeSH
- zvířata MeSH
- Check Tag
- krysa rodu rattus MeSH
- zvířata MeSH
Pacienti s chronickou rinosinusitidou (CRS) trpí mimo jiné poruchami čichu. Rinosinusitida může být ovlivněna konzervativně či chirurgicky (FESS). Chirurgické ovlivnění čichu je dle současných znalostí sporné, proto bylo naším cílem zjistit, kteří pacienti budou mít po FESS pro CRS zlepšený čich. Shromáždili jsme data pacientů, kteří na našem pracovišti podstoupili FESS pro CRS s polypy (CRSwNP) či bez polypů (CRSsNP) v letech 2012–2015. U těchto pacientů jsme vyšetřili čich testem parfémovaných fixů (OMT) do 24 hodin před výkonem a následně jsme vybrali nejlepší bodový zisk testu zjištěný při následujících kontrolách v intervalu 4 týdnů až 4 měsíců. Porovnávali jsme jednotlivé rizikové faktory vyplývající z osobní anamnézy, CT obrazu a peroperačního nálezu. Celkem jsme nashromáždili data 51 pacientů. Čich se pooperačně zlepšil u 25 % z nich, beze změny zůstal u 55 % a u 20 % se zhoršil. Před operací byl statisticky významný rozdíl v bodovém hodnocení čichu u pacientů s polypózou a astmatem (p = 0,0016, resp. p = 0,04). Po operaci nebyl rozdíl v bodovém zisku u těchto pacientů významný (p = 0,17, resp. p = 0,12). Korelace s věkem a Lundové-Mackayovým skóre vykazovala změny po operaci. Nebyl nalezen statisticky významný rozdíl mezi bodovým ziskem při čichovém testu předoperačně a pooperačně při srovnávání faktorů jako podání bolusu glukokortikoidů předoperačně, kouření, reoperace a resekce středních skořep. Změna čichu u pacienta s CRS operovaného endonazálně endoskopicky je obtížně předvídatelná. Z naší studie vyplývá, že mezi faktory predikující zlepšení čichu patří přítomnost nosních polypů a astmatu, nižší věk a vyšší skóre dle Lundové-Mackaye.
Patients with chronic rhinosinusitis (CRS) often suffer from loss of olfactory function. Rhinosinusitis can be treated either by medical therapy or surgically (FESS). Postoperative outcome in terms of improving sense of smell has been controversial so far. The aim of our study was to determine the patients who would have better postoperative outcomes in terms of improving olfactory function. We collected data of patients undergoing FESS for chronic rhinosinusitis (either with or without nasal polyps) at our department during the years 2012–2015. These patients had their olfactory function examined with Odorized markers test (OMT) up to 24 hours before surgery. After that we chose the best result in OMT found out in visits from 4 weeks to 4 months after surgery. We were comparing individual risk factors out of the patients´ anamnesis, CT scan and physical examination. 51 patients were enrolled in this study. 25 % of patients showed improvement of their olfactory function, no change was recorded in 55 % of patients and 20 % of patients showed deterioration of olfaction. Before surgery we found out statistically significant difference in results of OMT between the patients with and without nasal polyps and with and without asthma (p = 0,0016, resp. p = 0,04). After surgery the difference was no longer statistically significant (p = 0,17, resp. p = 0,12). Correlation with age and Lund-Mackay score showed changes after surgery. No statistically significant difference in results of OMT was found out before and after surgery in other observed risk factors (oral corticosteroids before surgery, smoking, revision surgery and middle turbinate resection). Changes in olfactory function in patients with chronic rhinosinusitis after surgery are hard to predict. Our results show that nasal polyps, asthma, lower age and higher Lund-Mackay score are factors which predict better postoperative outcome.
Cieľ: Cieľom práce je zistiť u koľkých pacientov s pretrvávajúcou poruchou čuchu, prípadne súčasne aj chuti, ktoré sú podmienené infekciou covid-19, sa dá subjektívne vnímanie čuchu a chuti zlepšiť metódou čuchového tréningu. Metodika: Pacienti, ktorí prekonali infekciu covid-19 (prvá a druhá vlna pandémie v rokoch 2020 a 2021) s poruchu čuchu (hyposmia, anosmia, parosmia, fantosmia) s alebo bez poruchy chuti, a pričom porucha čuchu sa neupravila do jedného mesiaca od vyliečenia, sa prihlásili na webovej stránke www.cuch.sk a požiadali o zaslanie testovacieho setu parfémovaných fixov. Po obdržaní setu sa vyšetrili v domácom prostredí, vyplnili on-line dotazník a zaslali elektronicky na Neurobiologický ústav BMC SAV. U pacientov s potvrdenou hyposmiou a anosmiou nasledovalo ORL vyšetrenie na zmluvných ORL pracoviskách v SR. 117 zaradených pacientov absolvovalo čuchový tréning, 2× denne podľa návodu. Kontrolné vyšetrenie čuchu sa robilo po 3 a 6 mesiacoch tréningu. Stav čuchu a chuti sme hodnotili vstupne aj výstupne podľa vizuálnej analógovej škály (VAS) od 1 do 10. Vstupný stav čuchu dosiahol v priemere 4 podľa VAS, vstupný stav chuti v priemere 2 podľa VAS. Parosmiu malo pri vstupe 28 pacientov, fantosmiu 18, dysgeuziu 20. Výsledky: Zlepšenie čuchu na VAS po čuchovom tréningu sme zaznamenali u 96 pacientov, čo je 73 % zo súboru 117 pacientov s hyposmiou a anosmiou. Výstupný stav čuchu dosiahol po 6 mesiadoch čuchového tréningu úroveň 8 podľa VAS. Zlepšenie chuti sme zaznamenali u 47 čo je 65 % zo súboru 72 pacientov s hypogeuziou a dysgeuziou. Výstupný stav chuti dosiahol po 6 mesiacoch čuchového tréningu úroveň 4 podľa VAS. Pretrvávanie rôznej formy dysgeuzie, parosmie či fantosmie po liečbe bolo u 18 pacientov. Záver: Čuchový (olfaktórny) tréning je v súčasnosti najdôležitejšia rehabilitačná pomôcka pre zlepšenie narušenej čuchovej funkcie po prekonanej infekcii covid-19. Lepšie subjektívne výsledky po 6-mesačnom čuchovom tréningu sa pozorovali pri reštitúcii kvantitatívnej poruchy čuchu, než pri reštitúcii kvantitatívnej poruchy chuti.
Objective: The aim of this study is to find out how many patients with an ongoing smell and taste disorder after COVID-19 infection, can improve the subjective perception of smell by olfactory training method. Methods: Patients after COVID-19 (first and second wave of the pandemic in 2020 and 2021) with persisting smell disorder (hyposmia, anosmia, parosmia, fantosmia) with or without taste disorder and while the olfactory disorder did not improve within one month afterrecovery, signed up on the website www.cuch.sk and asked for a testing set (perfumed felt-tip pens) to be sent. After a self-examination at home, each respondent filled out an on-line questionnaire and sent it to the Neurobiological Institute of the BMC SAV. Patient with confirmed hypo and anosmia underwent an ENT examination at contracted ENT workplaces in Slovakia. All the 117 patients included got through the olfactory training, twice a day, following the instructions. The control examination was performed after three and six months of smell training. Smell and taste status was evaluated by visual analogue scale (VAS) from 1 to 10 in admission and discharge of the study. According to VAS, the average entering olfactory status was 4 and the average taste status reached an average of 2. At admission, 28 patients entering the study suff ered from parosmia, 18 from phantosmia, and 20 from dysgeusia. Results: After the olfactory training, improvement of smell capability was observed in 96 patients, which is 73% from the whole group of patiets (117) with hyposmia and anosmia. The discharge olfactory score after 6 months of olfactory training reached grade 8 according to VAS. Improvement of taste capability was observed in 47 patients, which is 65% from the whole group of patients (72) with hypogeusia and dysgeusia. The discharge taste score after six months of olfacory training reached grade 4 according to VAS. However, various forms of dysgeusia, parosmia, or phantosmia persisted after the olfactory training in 18 patients. Conclusion: Smell (olfactory) training is currently considered the most eff ective rehabilitation method for improving impaired olfactory function after COVID-19 infection. Better subjective results were observed in the restitution of quantitative smell disorder than in quantitative taste disorder.
- MeSH
- čich MeSH
- čichový trénink MeSH
- COVID-19 * komplikace MeSH
- klinická studie jako téma MeSH
- lidé MeSH
- obnova funkce MeSH
- odoranty MeSH
- poruchy čichu * etiologie rehabilitace MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- práce podpořená grantem MeSH
BACKGROUND: The goal of our study was to create a psychophysical test for the screening of olfactory function on the basis of commercially available odourized markers (OM). There are six coloured markers in one package filled with different odourants at suprathreshold levels. In order to identify the best approach, we investigated five different variations of the technique. MATERIALS AND METHODS: Olfaction was investigated in 189 subjects. Healthy participants as well as patients suffering from olfactory disorders were tested. Initially subjects were tested by one of five methods using OM. Finally, the "Sniffin' Sticks" test (butanol odour threshold, odour identification) was performed. RESULTS: Correlation of the OM screening test and the "Sniffin' Sticks" ranged from 0.49 to 0.93 indicating that variations of the technique strongly influence the results of testing. The best technique for evaluating olfactory function included spontaneous naming of odours and odour identification from a list of four distractors. The sensitivity of this method was sufficient to determine anosmia. CONCLUSIONS: The odourized markers screening test can be used to screen for anosmia in the general population. However, the precise quantification of olfactory function is not possible, because of the relatively small amount of odours.
- MeSH
- čich fyziologie MeSH
- diagnostické techniky a postupy MeSH
- dospělí MeSH
- financování organizované MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- mladiství MeSH
- odoranty MeSH
- poruchy čichu diagnóza MeSH
- senioři nad 80 let MeSH
- senioři MeSH
- Check Tag
- dospělí MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- mladiství MeSH
- mužské pohlaví MeSH
- senioři nad 80 let MeSH
- senioři MeSH
- ženské pohlaví MeSH
Čuch zohráva v živote človeka dôležitú úlohu. Fyziologicky dochádza počas starnutia k zhoršeniu čuchu. Čuchové dysfunkcie bolí pozorované pri mnohých ochoreniach. Napriek tomu, že zhoršenie čuchu, prípadne jeho úplná absencia neohrozujú priamo život človeka, môžu byť dôležitým signálom začiatku chorobného procesu. Je dávnejšie známe, že strata čuchu sa objavuje ako jeden z prvých príznakov neurodegeneratívnych ochorení. V zahraničí boli vyvinuté pomerne jednoduché a účinné čuchové testy, ktoré sa s úspechom využívajú a napomáhajú v klinickej praxi správnej diagnostike. V tomto článku sú uvedené najčastejšie používané čuchové testy v zahraničí, ktoré by mohli uľahčiť a zobjektívniť vyšetrenie čuchových schopností aj u nás a tak napomôcť včasnej a správnej diagnóze.
Smell plays an important part in the life of man. During ageing physiological deterioration of smell occurs. Olfactory dysfunctions were observed in many diseases. Despite this deterioration of smell or its complete absence do not threaten directly man's life but can be an important signal of the beginning of a pathological process. It has been known for a long time that loss of smell is one of the first symptoms of neurodegenerative diseases. In other countries relatively simple and effective olfactory tests were developed which are successfully used and help in clinical practice with a correct diagnosis. In the submitted article the authors mention the olfactory tests used most frequently abroad, tests which could facilitate and make more objective examination of olfactory capacity also in this country and thus help with early and correct diagnosis.
- MeSH
- Alzheimerova nemoc etiologie patologie MeSH
- čich genetika MeSH
- finanční podpora výzkumu jako téma MeSH
- klinické chemické testy metody MeSH
- lidé MeSH
- neurodegenerativní nemoci etiologie MeSH
- odoranty MeSH
- Parkinsonova nemoc etiologie patologie MeSH
- poruchy čichu diagnóza etiologie patologie MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- přehledy MeSH
Práce je zaměřena na poruchy čichu u pacientů s olfaktoriálními meningiomy (OGM). Přesné klinické vyšetření pacientů s OGM, včetně pre- a pooperačního zhodnocení čichu, je nezbytné pro hodnocení provedené chirurgické resekce. Článek poskytuje základní přehled recentních sérií OGM světových autorů. Jen malý zlomek z nich však dokumentuje přesné vyšetření čichu. Standardní vyšetření čichu by mělo stanovit čichovou detekci, diskriminaci a identifikaci pomocí jednoho z užívaných testů (např. University of Pennsylvania Smell Identification Test [UPSIT], The Single Staircase Odor Detection Treshold Test, Sniffin’ Sticks Test). Metodami vyšetření čichu, které jsou zatím využívány pro výzkum, zůstávají elektro-olfaktogram, čichové evokované potenciály a funkční magnetická rezonance. Zlatým standardem léčby OGM je chirurgická resekce. Volba vhodného operačního přístupu je stále kontroverzní a mezi jednotlivými autory nepanuje shoda. Nejčastěji se používá frontolaterální a pterionální přístup. Alternativou je endoskopická resekce, jejíž indikace jsou však omezené. Pooperační zachování čichu představuje zatím obtížný úkol.
This review summarizes dysfunction of olfaction in patients with olfactory groove meningiomas (OGM). Clinical examination, including pre-operative and post-operative assessment of olfaction, is indispensable for the evaluation of the surgical outcome in patients with OGM. Review of a recent series of OGM documents showed a lack of the olfaction assessment in most of the studies. Psychophysical tests determining olfactory detection, discrimination and identification (e. g. University of Pennsylvania Smell Identification Test [UPSIT], The Single Staircase Odor Detection Threshold Test, Siffin’ Sticks Test) should be used to reveal olfactory dysfunction. Specialized examination techniques such as electro-olfactogram, olfactory evoked potentials and functional magnetic resonance imaging are being used in research. Standard treatment of OGM is a surgical resection. Controversy exists among the authors regarding the selection of a convenient surgical approach. Commonly, the uni-frontal and pterional approaches are being performed. Endoscopic resection, olfactory groove meningiomas, represents an alternative approach yet its indications are still limited. Postoperative olfaction preservation remains a difficult task even today.
- Klíčová slova
- olfaktoriální meningiom,
- MeSH
- baze lební chirurgie MeSH
- lidé MeSH
- lokální recidiva nádoru MeSH
- meningeální nádory diagnóza chirurgie patofyziologie MeSH
- meningeom * diagnóza chirurgie patofyziologie MeSH
- nemoci čichového nervu diagnóza etiologie MeSH
- nervus olfactorius MeSH
- neurochirurgické výkony * metody škodlivé účinky MeSH
- olfaktometrie MeSH
- pooperační komplikace MeSH
- poranění čichového nervu etiologie MeSH
- poruchy čichu * diagnóza etiologie chirurgie MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- práce podpořená grantem MeSH
- přehledy MeSH
Olfaction is an important sensory input that obviously affects many daily activities. However, olfactory dysfunction (hyposmia and anosmia) leads to a pronounced decrease in quality of life. Surprisingly, little attention has been paid to olfactory changes after transsphenoidal surgery for pituitary tumors. In this review, we summarize current knowledge of the effects of transsphenoidal pituitary surgery on olfaction and compare different surgical techniques. Based on selected studies, the endoscopic approach, in comparison with the microscopic approach, seems to be superior in terms of preservation of olfactory function, although the quality of data from these studies is generally poor. The best results were observed when the endoscopic approach was used without harvesting of the nasoseptal flap.
- MeSH
- adenom chirurgie MeSH
- chirurgické laloky škodlivé účinky MeSH
- čich MeSH
- endoskopické operace přirozenými otvory škodlivé účinky metody MeSH
- hypofýza chirurgie MeSH
- klínová kost chirurgie MeSH
- kvalita života MeSH
- lidé MeSH
- mikrochirurgie škodlivé účinky metody MeSH
- nádory hypofýzy chirurgie MeSH
- neuroendoskopie škodlivé účinky metody MeSH
- poruchy čichu etiologie MeSH
- výsledek terapie MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- časopisecké články MeSH
- přehledy MeSH
- srovnávací studie MeSH
Cíl: Osoby s Parkinsonovou chorobou mají horší čichové schopnosti ve srovnání se zdravými i s pacienty s parkinsonským syndromem jiné etiologie. Cílem studie bylo zjistit, zda osoby trpící touto chorobou získají nižší bodový zisk v Testu parfémovaných fixů (Odourized Markers Test) než osoby s jiným neurologickým onemocněním. Dalším cílem bylo zjistit, zda se na základě výsledků čichových testů podaří odlišit osoby s touto chorobou od pacientů s poruchou čichu vzniklou na podkladě jiné etiologie. Soubor a metodika: Celkem bylo vyšetřeno 218 osob, z toho 64 zdravých, 90 s neurologickou diagnózou (z toho 30 pacientů s Parkinsonovou chorobou, 30 s roztroušenou mozkomíšní sklerózou a 30 s jiným neurologickým onemocněním) a další osoby s různou etiologií poruchy čichu (64 pacientů). Hodnocení čichové funkce bylo provedeno pomocí Testu parfémovaných fixů a testu Sniffin? Sticks (pouze část identifikace). U části osob bylo provedeno vyšetření testem Mini Mental State Examination k posouzení kognitivní funkce a rinoendoskopické vyšetření k zhodnocení dutiny nosní. Výsledky byly statisticky vyhodnoceny. Výsledky: Pacienti trpící Parkinsonovou chorobou získali v obou čichových testech statisticky významně nižší bodové zisky než osoby zdravé, osoby s roztroušenou mozkomíšní sklerózou a pacienti s jiným neurologickým onemocněním (p < 0,05). Test parfémovaných fixů však nedokázal odlišit osoby s Parkinsonovou chorobou od ostatních pacientů s poruchami čichu (poúrazovou, povirovou etiologií a ostatních). Závěry: Pomocí Testu parfémovaných fixů lze detekovat poruchy čichu u Parkinsonovy choroby, výsledky tohoto testu však nejsou pro tuto etiologii specifické.
Goals: Decreased olfactory function has been demonstrated in idiopathic Parkinson's disease (IPD) by subjective olfactometry. The first goal of the study was to establish whether patients with IPD would score lower in such tests than patients suffering from other neurological diseases. The second goal of this study was establish whether olfactory tests could discriminate IPD from other patients with smell impairment. Materials and methods: A total of 218 subjects were included in the study: 64 healthy individuals, 90 with neurological diagnoses (30 of them with idiopathic Parkinson's disease, 30 with multiple sclerosis and 30 with other neurological diseases),as well as patients with other aetiology of smell impairment (64 patients). The odourized markers test and "Sniffin' Sticks" (only part identification) were used to evaluate olfactory function in the subjects. Cognitive functions were evaluated in some of the subjects using the mini mental state examination. Rhino-endoscopy was performed in subjects with sinonasal disease and smell impairment to evaluate the nasal cavity. Results were statistically evaluated. Results: Patients suffering from Parkinson's disease scored a statistically significantly lower score than healthy subjects and patients with other neurological disease (p <0.05). It was not possible to discriminate subjects with Parkinson's disease from other patients with olfactory loss (post-traumatic, postviral and others) using the odourized markers test. Conclusions: The odourized markers test can be used to measure olfaction in IPD, but results of this test are not specific for this aetiology of olfactory loss.
