Pacienti s chronickou rinosinusitidou (CRS) trpí mimo jiné poruchami čichu. Rinosinusitida může být ovlivněna konzervativně či chirurgicky (FESS). Chirurgické ovlivnění čichu je dle současných znalostí sporné, proto bylo naším cílem zjistit, kteří pacienti budou mít po FESS pro CRS zlepšený čich. Shromáždili jsme data pacientů, kteří na našem pracovišti podstoupili FESS pro CRS s polypy (CRSwNP) či bez polypů (CRSsNP) v letech 2012–2015. U těchto pacientů jsme vyšetřili čich testem parfémovaných fixů (OMT) do 24 hodin před výkonem a následně jsme vybrali nejlepší bodový zisk testu zjištěný při následujících kontrolách v intervalu 4 týdnů až 4 měsíců. Porovnávali jsme jednotlivé rizikové faktory vyplývající z osobní anamnézy, CT obrazu a peroperačního nálezu. Celkem jsme nashromáždili data 51 pacientů. Čich se pooperačně zlepšil u 25 % z nich, beze změny zůstal u 55 % a u 20 % se zhoršil. Před operací byl statisticky významný rozdíl v bodovém hodnocení čichu u pacientů s polypózou a astmatem (p = 0,0016, resp. p = 0,04). Po operaci nebyl rozdíl v bodovém zisku u těchto pacientů významný (p = 0,17, resp. p = 0,12). Korelace s věkem a Lundové-Mackayovým skóre vykazovala změny po operaci. Nebyl nalezen statisticky významný rozdíl mezi bodovým ziskem při čichovém testu předoperačně a pooperačně při srovnávání faktorů jako podání bolusu glukokortikoidů předoperačně, kouření, reoperace a resekce středních skořep. Změna čichu u pacienta s CRS operovaného endonazálně endoskopicky je obtížně předvídatelná. Z naší studie vyplývá, že mezi faktory predikující zlepšení čichu patří přítomnost nosních polypů a astmatu, nižší věk a vyšší skóre dle Lundové-Mackaye.

Patients with chronic rhinosinusitis (CRS) often suffer from loss of olfactory function. Rhinosinusitis can be treated either by medical therapy or surgically (FESS). Postoperative outcome in terms of improving sense of smell has been controversial so far. The aim of our study was to determine the patients who would have better postoperative outcomes in terms of improving olfactory function. We collected data of patients undergoing FESS for chronic rhinosinusitis (either with or without nasal polyps) at our department during the years 2012–2015. These patients had their olfactory function examined with Odorized markers test (OMT) up to 24 hours before surgery. After that we chose the best result in OMT found out in visits from 4 weeks to 4 months after surgery. We were comparing individual risk factors out of the patients´ anamnesis, CT scan and physical examination. 51 patients were enrolled in this study. 25 % of patients showed improvement of their olfactory function, no change was recorded in 55 % of patients and 20 % of patients showed deterioration of olfaction. Before surgery we found out statistically significant difference in results of OMT between the patients with and without nasal polyps and with and without asthma (p = 0,0016, resp. p = 0,04). After surgery the difference was no longer statistically significant (p = 0,17, resp. p = 0,12). Correlation with age and Lund-Mackay score showed changes after surgery. No statistically significant difference in results of OMT was found out before and after surgery in other observed risk factors (oral corticosteroids before surgery, smoking, revision surgery and middle turbinate resection). Changes in olfactory function in patients with chronic rhinosinusitis after surgery are hard to predict. Our results show that nasal polyps, asthma, lower age and higher Lund-Mackay score are factors which predict better postoperative outcome.

• MeSH
• čichová percepce * MeSH
• endoskopické operace přirozenými otvory * MeSH
• lidé MeSH
• nosní polypy MeSH
• poruchy čichu diagnóza   terapie   MeSH
• retrospektivní studie MeSH
• rýma terapie   MeSH
• sinusitida terapie   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH

• MeSH
• chemické látky - účinky a užití MeSH
• chemický průmysl MeSH
• finanční podpora výzkumu jako téma MeSH
• poruchy čichu diagnóza   chemicky indukované   MeSH
• pracovní expozice MeSH
• toxické účinky MeSH

Práce je zaměřena na poruchy čichu u pacientů s olfaktoriálními meningiomy (OGM). Přesné klinické vyšetření pacientů s OGM, včetně pre- a pooperačního zhodnocení čichu, je nezbytné pro hodnocení provedené chirurgické resekce. Článek poskytuje základní přehled recentních sérií OGM světových autorů. Jen malý zlomek z nich však dokumentuje přesné vyšetření čichu. Standardní vyšetření čichu by mělo stanovit čichovou detekci, diskriminaci a identifikaci pomocí jednoho z užívaných testů (např. University of Pennsylvania Smell Identification Test [UPSIT], The Single Staircase Odor Detection Treshold Test, Sniffin’ Sticks Test). Metodami vyšetření čichu, které jsou zatím využívány pro výzkum, zůstávají elektro-olfaktogram, čichové evokované potenciály a funkční magnetická rezonance. Zlatým standardem léčby OGM je chirurgická resekce. Volba vhodného operačního přístupu je stále kontroverzní a mezi jednotlivými autory nepanuje shoda. Nejčastěji se používá frontolaterální a pterionální přístup. Alternativou je endoskopická resekce, jejíž indikace jsou však omezené. Pooperační zachování čichu představuje zatím obtížný úkol.

This review summarizes dysfunction of olfaction in patients with olfactory groove meningiomas (OGM). Clinical examination, including pre-operative and post-operative assessment of olfaction, is indispensable for the evaluation of the surgical outcome in patients with OGM. Review of a recent series of OGM documents showed a lack of the olfaction assessment in most of the studies. Psychophysical tests determining olfactory detection, discrimination and identification (e. g. University of Pennsylvania Smell Identification Test [UPSIT], The Single Staircase Odor Detection Threshold Test, Siffin’ Sticks Test) should be used to reveal olfactory dysfunction. Specialized examination techniques such as electro-olfactogram, olfactory evoked potentials and functional magnetic resonance imaging are being used in research. Standard treatment of OGM is a surgical resection. Controversy exists among the authors regarding the selection of a convenient surgical approach. Commonly, the uni-frontal and pterional approaches are being performed. Endoscopic resection, olfactory groove meningiomas, represents an alternative approach yet its indications are still limited. Postoperative olfaction preservation remains a difficult task even today.

• Klíčová slova
• olfaktoriální meningiom,
• MeSH
• baze lební chirurgie   MeSH
• lidé MeSH
• lokální recidiva nádoru MeSH
• meningeální nádory diagnóza   chirurgie   patofyziologie   MeSH
• meningeom * diagnóza   chirurgie   patofyziologie   MeSH
• nemoci čichového nervu diagnóza   etiologie   MeSH
• nervus olfactorius MeSH
• neurochirurgické výkony * metody   škodlivé účinky   MeSH
• olfaktometrie MeSH
• pooperační komplikace MeSH
• poranění čichového nervu etiologie   MeSH
• poruchy čichu * diagnóza   etiologie   chirurgie   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• práce podpořená grantem MeSH
• přehledy MeSH

Alzheimerova choroba je nejčastější příčinou demence a včasná diagnostika je klíčová pro zahájení léčby. Porucha čichu, zejména schopnost identifikace pachů, byla opakovaně identifikována jako raný příznak neurodegenerativních změn a může pomoci při časné detekci Alzheimerovy choroby. Psychofyzické testy čichu, jako je Sniffin’ Sticks, (SST) University of Pennsylvania Smell Identification Test (UPSIT), či test parfémovaných fixů (OMT), jsou spolehlivými nástroji pro hodnocení čichových funkcí a mají potenciál doplnit tradiční neuropsychologické testy. Kombinace čichových a kognitivních testů významně zvyšuje přesnost predikce nástupu demence.

Koutná V, Štěpánek L, Trajerová R, Janout V, Janoutová J. Olfactory impairment as a biomarker in early diagnosis of Alzheimer’s disease in primary care Alzheimer’s disease is the most common cause of dementia and early diagnosis is key to initiating treatment. Olfactory dysfunction, particularly the ability to discriminate odors, has been repeatedly identified as an early sign of neurodegenerative changes and may aid in the early detection of Alzheimer’s disease. Psychophysical olfactory tests such as the Sniffin’ Sticks (SST), University of Pennsylvania Smell Identification Test (UPSIT) or the Odorized Marker Test (OMT) are reliable tools for assessing olfactory function and have potential to complement traditional neuropsychological tests. The combination of olfactory and cognitive tests significantly increases the accuracy of predicting the onset of dementia.

• Klíčová slova
• čichové testy,
• MeSH
• Alzheimerova nemoc * diagnóza   MeSH
• časná diagnóza MeSH
• čichová percepce MeSH
• lidé MeSH
• neuropsychologické testy MeSH
• poruchy čichu * diagnóza   etiologie   MeSH
• primární zdravotní péče MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH

Olfaction is an important sensory input that obviously affects many daily activities. However, olfactory dysfunction (hyposmia and anosmia) leads to a pronounced decrease in quality of life. Surprisingly, little attention has been paid to olfactory changes after transsphenoidal surgery for pituitary tumors. In this review, we summarize current knowledge of the effects of transsphenoidal pituitary surgery on olfaction and compare different surgical techniques. Based on selected studies, the endoscopic approach, in comparison with the microscopic approach, seems to be superior in terms of preservation of olfactory function, although the quality of data from these studies is generally poor. The best results were observed when the endoscopic approach was used without harvesting of the nasoseptal flap.

• MeSH
• adenom chirurgie   MeSH
• chirurgické laloky škodlivé účinky   MeSH
• čich MeSH
• endoskopické operace přirozenými otvory škodlivé účinky   metody   MeSH
• hypofýza chirurgie   MeSH
• klínová kost chirurgie   MeSH
• kvalita života MeSH
• lidé MeSH
• mikrochirurgie škodlivé účinky   metody   MeSH
• nádory hypofýzy chirurgie   MeSH
• neuroendoskopie škodlivé účinky   metody   MeSH
• poruchy čichu etiologie   MeSH
• výsledek terapie MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• časopisecké články MeSH
• přehledy MeSH
• srovnávací studie MeSH

Cíl: Osoby s Parkinsonovou chorobou mají horší čichové schopnosti ve srovnání se zdravými i s pacienty s parkinsonským syndromem jiné etiologie. Cílem studie bylo zjistit, zda osoby trpící touto chorobou získají nižší bodový zisk v Testu parfémovaných fixů (Odourized Markers Test) než osoby s jiným neurologickým onemocněním. Dalším cílem bylo zjistit, zda se na základě výsledků čichových testů podaří odlišit osoby s touto chorobou od pacientů s poruchou čichu vzniklou na podkladě jiné etiologie. Soubor a metodika: Celkem bylo vyšetřeno 218 osob, z toho 64 zdravých, 90 s neurologickou diagnózou (z toho 30 pacientů s Parkinsonovou chorobou, 30 s roztroušenou mozkomíšní sklerózou a 30 s jiným neurologickým onemocněním) a další osoby s různou etiologií poruchy čichu (64 pacientů). Hodnocení čichové funkce bylo provedeno pomocí Testu parfémovaných fixů a testu Sniffin? Sticks (pouze část identifikace). U části osob bylo provedeno vyšetření testem Mini Mental State Examination k posouzení kognitivní funkce a rinoendoskopické vyšetření k zhodnocení dutiny nosní. Výsledky byly statisticky vyhodnoceny. Výsledky: Pacienti trpící Parkinsonovou chorobou získali v obou čichových testech statisticky významně nižší bodové zisky než osoby zdravé, osoby s roztroušenou mozkomíšní sklerózou a pacienti s jiným neurologickým onemocněním (p < 0,05). Test parfémovaných fixů však nedokázal odlišit osoby s Parkinsonovou chorobou od ostatních pacientů s poruchami čichu (poúrazovou, povirovou etiologií a ostatních). Závěry: Pomocí Testu parfémovaných fixů lze detekovat poruchy čichu u Parkinsonovy choroby, výsledky tohoto testu však nejsou pro tuto etiologii specifické.

Goals: Decreased olfactory function has been demonstrated in idiopathic Parkinson's disease (IPD) by subjective olfactometry. The first goal of the study was to establish whether patients with IPD would score lower in such tests than patients suffering from other neurological diseases. The second goal of this study was establish whether olfactory tests could discriminate IPD from other patients with smell impairment. Materials and methods: A total of 218 subjects were included in the study: 64 healthy individuals, 90 with neurological diagnoses (30 of them with idiopathic Parkinson's disease, 30 with multiple sclerosis and 30 with other neurological diseases),as well as patients with other aetiology of smell impairment (64 patients). The odourized markers test and "Sniffin' Sticks" (only part identification) were used to evaluate olfactory function in the subjects. Cognitive functions were evaluated in some of the subjects using the mini mental state examination. Rhino-endoscopy was performed in subjects with sinonasal disease and smell impairment to evaluate the nasal cavity. Results were statistically evaluated. Results: Patients suffering from Parkinson's disease scored a statistically significantly lower score than healthy subjects and patients with other neurological disease (p <0.05). It was not possible to discriminate subjects with Parkinson's disease from other patients with olfactory loss (post-traumatic, postviral and others) using the odourized markers test. Conclusions: The odourized markers test can be used to measure olfaction in IPD, but results of this test are not specific for this aetiology of olfactory loss.

• MeSH
• čichová percepce MeSH
• diferenciální diagnóza MeSH
• lidé MeSH
• Parkinsonova nemoc diagnóza   MeSH
• poruchy čichu diagnóza   etiologie   MeSH
• příznaky a symptomy MeSH
• reagenční diagnostické soupravy využití   MeSH
• roztroušená skleróza diagnóza   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH

• MeSH
• bulbus olfactorius anatomie a histologie   MeSH
• čich MeSH
• ryby MeSH

• MeSH
• bulbus olfactorius chirurgie   MeSH
• elektrofyziologie metody   MeSH
• embryonální struktury transplantace   MeSH
• histologické techniky metody   MeSH
• krysa rodu rattus MeSH
• mozek MeSH
• pátrací chování fyziologie   MeSH
• transplantace mozkové tkáně MeSH
• zvířata MeSH
• Check Tag
• krysa rodu rattus MeSH
• zvířata MeSH

BACKGROUND:  Clinical examination, including pre- and postoperative assessment of olfaction, is essential in evaluating surgical outcomes in patients with olfactory groove meningiomas (OGMs). A review of a recent series revealed a lack of assessment of olfaction in most of the studies. Tests determining olfactory detection should be used to reveal olfactory dysfunction. Specialized examination techniques (e.g., electro-olfactography, olfactory evoked potentials, and functional magnetic resonance imaging) are currently used in research. METHODS:  Prospective analysis of 13 patients who underwent surgical resection of OGMs from December 2013 to December 2017 was performed. Data on clinical presentation, pre- and postoperative neurologic examinations, complications, recurrences, adjuvant treatment, and follow-up outpatient examinations were recorded. Olfactory function was assessed using the Sniffin' Sticks odor identification test preoperatively, postoperatively, and 1 year after surgery. RESULTS:  All the meningiomas were resected via unilateral craniotomy, and gross total resection was achieved in all cases. Surgery-related permanent morbidity was 7.7% and overall mortality 0%. For the eight patients with preoperative normosmia, five remained normosmic (62.5%), one deteriorated to hyposmia (12.5%), and two deteriorated to anosmia (25%). For the two patients with preoperative hyposmia, one remained hyposmic and one deteriorated to anosmia. For the three anosmic patients, two remained anosmic, and one improved to hyposmia.The intact olfactory function preoperatively was associated with a better olfactory outcome. Overall, 62.5% of these patients remained normosmic, and none of the hyposmic or anosmic patients normalized their olfaction.Higher meningioma volume is associated with worse olfactory function before surgery (normosmia in 16.7% versus 100.0% in less voluminous) and following the surgery (normosmia in 16.7% versus 57.1% less voluminous).The unilateral surgical approach enabled the anatomical preservation of the contralateral olfactory nerve in 76.9% of our patients. Functional normosmia was achieved in 50% and hyposmia in 30% of these cases. CONCLUSIONS:  Assessment of olfactory function is both vital in preoperative decision making (surgical approach, radicality of resection) and when evaluating surgical outcome. Preoperative normosmia seems to be the most important prognostic factor for functional olfactory outcome. In normosmic patients the olfaction was preserved in 62.5% of cases. Moreover, higher meningioma volume is associated with worse olfactory function before and following the surgery. The greatest advantage of the unilateral surgical approach is anatomical preservation of the contralateral olfactory nerve with a satisfactory functional outcome. These results support a proactive approach, with early surgical resection using a unilateral approach even in cases with less voluminous OGMs that enables the preservation of olfactory function in a significant proportion of patients.

• MeSH
• čich fyziologie   MeSH
• dospělí MeSH
• kraniotomie škodlivé účinky   MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• magnetická rezonanční tomografie MeSH
• meningeální nádory diagnostické zobrazování   patofyziologie   chirurgie   MeSH
• meningeom diagnostické zobrazování   patofyziologie   chirurgie   MeSH
• pooperační komplikace etiologie   patofyziologie   MeSH
• pooperační období MeSH
• poruchy čichu etiologie   patofyziologie   MeSH
• prospektivní studie MeSH
• senioři nad 80 let MeSH
• senioři MeSH
• Check Tag
• dospělí MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• senioři nad 80 let MeSH
• senioři MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• časopisecké články MeSH

Olfactory function, orchestrated by the cells of the olfactory mucosa at the rooftop of the nasal cavity, is disturbed early in the pathogenesis of Alzheimer's disease (AD). Biometals including zinc and calcium are known to be important for sense of smell and to be altered in the brains of AD patients. Little is known about elemental homeostasis in the AD patient olfactory mucosa. Here we aimed to assess whether the disease-related alterations to biometal homeostasis observed in the brain are also reflected in the olfactory mucosa. We applied RNA sequencing to discover gene expression changes related to metals in olfactory mucosal cells of cognitively healthy controls, individuals with mild cognitive impairment and AD patients, and performed analysis of the elemental content to determine metal levels. Results demonstrate that the levels of zinc, calcium and sodium are increased in the AD olfactory mucosa concomitantly with alterations to 17 genes related to metal-ion binding or metal-related function of the protein product. A significant elevation in alpha-2-macroglobulin, a known metal-binding biomarker correlated with brain disease burden, was observed on the gene and protein levels in the olfactory mucosa cells of AD patients. These data demonstrate that the olfactory mucosa cells derived from AD patients recapitulate certain impairments of biometal homeostasis observed in the brains of patients.

• MeSH
• Alzheimerova nemoc * metabolismus   MeSH
• chelátory metabolismus   MeSH
• čichová sliznice metabolismus   MeSH
• lidé MeSH
• stopové prvky * metabolismus   MeSH
• vápník metabolismus   MeSH
• zinek metabolismus   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• časopisecké články MeSH