• Klíčová slova
• Tandem Heart pVAD System,
• MeSH
• balónková koronární angioplastika metody   MeSH
• finanční podpora výzkumu jako téma MeSH
• infarkt myokardu diagnóza   chirurgie   komplikace   MeSH
• kardiogenní šok diagnóza   chirurgie   MeSH
• koronární stenóza chirurgie   MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• podpůrné srdeční systémy MeSH
• výsledek terapie MeSH
• Check Tag
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• kazuistiky MeSH

Catheter ablation (CA) has become an established treatment strategy for managing recurrent ventricular tachycardias (VTs) in patients with structural heart disease. In recent years, percutaneous mechanical circulatory support (PMCS) devices have been increasingly used intra-operatively to improve the ablation outcome. One indication would be rescue therapy for patients who develop haemodynamic deterioration during the ablation. However, more efforts are focused on identifying subjects who are at high risk of such deterioration and could benefit from the pre-emptive use of the PMCS. The third reason to use PMCS could be the inability to identify diffuse substrate, especially in non-ischaemic cardiomyopathy. This paper reviews available experiences using various types of PMCS in different clinical scenarios. Although PMCS allows mapping during VT, it does not significantly influence acute outcomes and not convincingly long-term outcomes. On the contrary, the complication rate appears to be higher in PMCS cohorts. Our data suggest that even in patients with severe left ventricular dysfunction, the substrate modification can be performed without the need for general anaesthesia and risk of haemodynamic decompensation. In end-stage heart failure associated with the electrical storm, implantation of a left ventricular assist device (or PMCS with a transition to the left ventricular assist device) might be the preferred strategy before CA. In high-risk patients who are not potential candidates for these treatment options, radiotherapy could be considered as a bail-out treatment of recurrent VTs. These approaches should be studied in prospective trials.

• MeSH
• hemodynamika MeSH
• katetrizační ablace * metody   škodlivé účinky   MeSH
• komorová tachykardie * chirurgie   patofyziologie   MeSH
• lidé MeSH
• podpůrné srdeční systémy * MeSH
• rizikové faktory MeSH
• srdeční selhání patofyziologie   terapie   MeSH
• výsledek terapie MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• časopisecké články MeSH
• přehledy MeSH

Cíl. Retrospektivní analýza použití mechanické fragmentace a rozptýlení embolu při masivní plicní embolii ke zlepšení plicní hemodynamiky. Metoda. Do studie bylo zahrnuto 5 nemocných (4 ženy a 1 muž) průměrného věku 67 roků (52 - 80 let) s masivní plicní embolii, z toho 3 nemocní byli po rozsáhlém chirurgickém výkonu týž den, eventuálně 2. a 10. den: jedna nemocná po druhostranné pneumonektomii pro karcinom plic, další po nefrektomii s extirpací smíšeného trombu z dolní duté žíly a další po totální endoprotéze kyčelního kloubu. U všech 5 nemocných byla po embolizační příhodě nutná resuscitace a došlo k rozvoji kardiogenního šoku. Nemocní byli intubováni, řízené ventilováni a s inotropní podporou oběhu katecholaminy urgentně přemístěni na katetrizační sál. Do plicnice byl zaveden 9F flexibilní sheath a katétr tvaru pigtail 7-8F a provedeny pokusy o fragmentaci embolů ruční rotací katétru. Ve 3 případech bylo podáno 19 až 40 mg tkáňového plazminového aktivátoru ve snaze zvrátit nepříznivý vývoj. Výsledky. Dva nemocní (40 %) přežili, byli dále léčeni a propuštěni do domácího ošetření. Tři nemocní (60%) zemřeli v důsledku nezvratného kardiogenního šoku (z toho 2 během výkonu). Závěr. Včasná diagnóza plicní embolie nebo důvodné podezření na ni na základě klinických příznaků a okamžitá katetrizace plicnice s fragmentací embolů může u omezeného počtu nemocných se zástavou oběhu vést ke zvýšení průtoku krve plicním řečištěm a k záchraně života.

Aim. Mechanical fragmentation of pulmonary emboli was used to improve pulmonary perfusion after massive pulmonary embolization. Method. Our retrospective study included 5 patients (4 women, 1 man) of mean age 67 years (range 52 - 80 years) with massive pulmonary embolization. Three of these patients underwent extensive surgery on the same day, resp. 2 and 10 days before: pneumonectomy for carcinoma, nephrectomy for renal cell carcinoma with extirpation of a mixed thrombus from the inferior vena cava and reoperation for total hip replacement. Cardiopulmonary resuscitation was required in all of them, all patients developed cardiogenic shock. The patients were intubated, artificially ventilated and immediately transferred with inotropic support to the catheterization room. Flexible sheath (9F) was placed in the pulmonary artery. Fragmentation of pulmonary emboli was performed using manual rotation of the catheters. There were 19 to 40 mg of recombinant tissue plas-minogen activator given locally in 3 cases to accelerate unsuccessful recanalization. Results. Two patients (40 %) survived, underwent further therapy and were discharged home. Three patients (60 %) died due to irreversible cardiogenic shock (two of them during the procedure). Conclusion. Early diagnosis of massive pulmonary embolism, even based only on clinical symptoms, and urgent catheterization of pulmonary artery with fragmentation of emboli can increase blood flow in the pulmonary artery and be life saving procedure in selected cases with cardiac arrest.

• MeSH
• aterektomie metody   trendy   využití   MeSH
• intervenční radiologie metody   trendy   MeSH
• kardiogenní šok komplikace   mortalita   terapie   MeSH
• kardiopulmonální resuscitace metody   využití   MeSH
• lidé MeSH
• plicní embolie chirurgie   komplikace   krev   MeSH
• retrospektivní studie MeSH
• srdeční zástava komplikace   prevence a kontrola   MeSH
• tkáňový aktivátor plazminogenu aplikace a dávkování   MeSH
• trombektomie metody   využití   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH

Udržení adekvátní perfuze cílových orgánů hraje zásadní roli v managementu kardiogenního šoku, který je stále zatížen vysokou mortalitou. Pokud farmakologická léčba společně se snahou o ovlivnění příčiny srdečního poškození selhávají, je nutno bezprostředně zvážit zavedení mechanické podpory oběhu k zajištění orgánové perfuze. K dočasné podpoře oběhu je využíváno více typů podpor zahrnující intraaortální balonkovou kontrapulzaci, mimotělní membránovou oxygenaci, perkutánně nebo chirurgicky implantované srdeční podpory. V přehledu je šířeji diskutována problematika jednotlivých typů podpor oběhu, zkušenosti s nimi a jejich role v managementu kardiogenního šoku.

The maintenance of adequate end‑organ perfusion is the cornerstone of cardiogenic shock management, which still carries a poor prognosis. Mechanical circulatory support to ensure organ perfusion is required once pharmacological therapy together with the effort to affect the cause of heart failure is less effective or fails. There are currently several circulatory support options, including intra‑aortic balloon counterpulsation, extracorporeal membrane oxygenation and percutaneously or surgically implanted ventricular assist devices. The role of, and experience with, each of these support devices in the management of cardiogenic shock is broadly discussed in this review.

• MeSH
• algoritmy MeSH
• echokardiografie transezofageální přístrojové vybavení   MeSH
• intraaortální balónková pumpa MeSH
• kardiogenní šok * patofyziologie   terapie   MeSH
• kardiostimulace umělá MeSH
• katétry MeSH
• klinické zkoušky jako téma MeSH
• kontrapulzace MeSH
• koronární angioplastika metody   MeSH
• lidé MeSH
• metaanalýza jako téma MeSH
• mimotělní membránová oxygenace přístrojové vybavení   využití   MeSH
• podpůrné srdeční systémy * MeSH
• pozorovací studie jako téma MeSH
• prospektivní studie MeSH
• randomizované kontrolované studie jako téma MeSH
• retrospektivní studie MeSH
• výsledky a postupy - zhodnocení (zdravotní péče) MeSH
• zdravotnické prostředky MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• práce podpořená grantem MeSH

• Klíčová slova
• Hematologie,
• MeSH
• fyziologická adaptace MeSH
• hemodynamika MeSH
• kardiostimulace umělá metody   MeSH
• mimotělní membránová oxygenace metody   MeSH
• modely nemocí na zvířatech MeSH
• srdeční komory MeSH
• srdeční selhání chirurgie   MeSH

• NLK Obory
• experimentální medicína
• kardiologie
• kardiochirurgie

• MeSH
• fyziologická adaptace MeSH
• hemodynamika MeSH
• kardiostimulace umělá metody   MeSH
• mimotělní membránová oxygenace metody   MeSH
• modely nemocí na zvířatech MeSH
• srdeční komory MeSH
• srdeční selhání chirurgie   MeSH

• Konspekt
• Patologie. Klinická medicína
• NLK Obory
• experimentální medicína
• kardiologie
• kardiochirurgie
• NLK Publikační typ
• studie

Profylaktické použití mechanické podpory oběhu u rizikové perkutánní koronární intervence (PCI) je jednou z metod ke snížení rizika periprocedurálních komplikací u nemocných s kritickým koronárním nálezem a současnou závažnou dysfunkcí levé komory, přidruženou chlopenní vadou, hemodynamickou či elektrickou nestabilitou a závažnou nekardiální komorbiditou. V současnosti nejčastěji používané podpory však neumožňují nahradit úplnou zástavu krevního oběhu nebo vyžadují komplikované zavedení. Alternativou k dnes běžně používaným metodám je použití mimotělního oběhu s vřazeným membránovým oxygenátorem (ECMO), který umožňuje v případě nutnosti i kompletní náhradu krevního oběhu pacienta. Do srpna 2009 jsme tento systém na našem pracovišti použili celkem u 12 pacientů, z toho u pěti nemocných jako podporu vysoce rizikové PCI; rádi bychom shrnuli první zkušenosti se třemi systémy od různých výrobců, jejich výhody, možnosti a limity. Použití mimotělní podpory oběhu je v podmínkách kardiologického oddělení kardiocentra technicky i organizačně zvládnutelné a zdá se být nadějnou metodou k překlenutí i těch nejzávažnějších komplikací během rizikové perkutánní koronární intervence. Zavedení této techniky navíc otevřelo i další možnosti využití, např. u standardními prostředky nezvratitelného kardiogenního šoku.

Prophylactic use of mechanical circulatory support in high-risk percutaneous coronary intervention (PCI) is an approach designed to reduce the risk of periprocedural complications in patients with critical coronary lesions and co-existing severe left ventricular dysfunction, associated heart valve disease, hemodynamic or electrical instability, and severe non-cardiac comorbidity. However, the currently most-oft used support systems do not allow eliminating complete circulatory arrest or are too overcomplicated to set up. An alternative to the current common methods is the use of an extracorporeal circuit with an in-built extracorporeal membrane oxygenator (ECMO) capable of replacing a patient’s circulation as needed. By August 2009, we employed the system in a total of 12 patients, of this number, in fi ve as support to high-risk PCI performed in our center. The present paper summarizes our initial experience with three systems available from diff erent manufacturers, their advantages, potential uses, and limitations. Use of extracorporeal circulatory support in the setting of a department of cardiology of a heart center is feasible, both technically and organizationally, and seems to hold promise for managing the most serious complications during high-risk PCI. In addition, introduction of this technique has helped to identify other potential uses such as in cardiogenic shock, irreversible by standard measures.

• MeSH
• asistovaná cirkulace metody   přístrojové vybavení   využití   MeSH
• balónková koronární angioplastika metody   škodlivé účinky   využití   MeSH
• kardiocentra metody   organizace a řízení   trendy   MeSH
• kardiogenní šok komplikace   terapie   MeSH
• lidé MeSH
• mimotělní membránová oxygenace metody   přístrojové vybavení   využití   MeSH
• mimotělní oběh metody   přístrojové vybavení   využití   MeSH
• nemoci srdce komplikace   terapie   MeSH
• výsledky a postupy - zhodnocení (zdravotní péče) metody   trendy   využití   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH

Prezentujeme kazuistiku pacienta s kombinovaným kardiálnym postihnutím – poinfekčnou kardiomyopatiou a históriou srdcového infarktu, pre pokročilé, chronické srdcové zlyhanie s implantovanou ľavostrannou mechanickou srdcovou podporou HeartWare. U pacienta dochádza k prítomnosti recidivujúcej arytmickej búrky pri incesantnej komorovej tachykardii (KT), vedúcej k pravostrannému obehovému zlyhaniu aj pri ľavostrannej mechanickej podpore (LVAD). V rámci riešenia bola zvolená RF ablácia, ktorá slúžila ako preklenutie obdobia k ortotopickej transplantácii srdca (OTS).

In this study, we are presenting a patient with a combined heart issue – history of postinfectious cardiomyopathy and a myocardial infarction. HeartWare was implanted in this patient due to the advanced chronic heart failure. Afterwards, he had been suffering from recurrent episodes of ventricular tachycardia (VT), leading to right-sided heart failure even in the presence of functioning left ventricular assist device (LVAD). As a solution, catheter ablation was selected to achieve a decent hemodynamic stability and to bridge the patient to heart transplantation.

• MeSH
• katetrizační ablace * MeSH
• komorová tachykardie * diagnóza   terapie   MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• nemoci srdce terapie   MeSH
• podpůrné srdeční systémy MeSH
• srdeční selhání terapie   MeSH
• Check Tag
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• kazuistiky MeSH

In atrial and ventricular tachyarrhythmias, reduced time for ventricular filling and loss of atrial contribution lead to a significant reduction in cardiac output, resulting in cardiogenic shock. This may also occur during catheter ablation in 11% of overall procedures and is associated with increased mortality. Managing cardiogenic shock and (supra) ventricular arrhythmias is particularly challenging. Inotropic support may exacerbate tachyarrhythmias or accelerate heart rate; antiarrhythmic drugs often come with negative inotropic effects, and electrical reconversions may risk worsening circulatory failure or even cardiac arrest. The drop in native cardiac output during an arrhythmic storm can be partly covered by the insertion of percutaneous mechanical circulatory support (MCS) devices guaranteeing end-organ perfusion. This provides physicians a time window of stability to investigate the underlying cause of arrhythmia and allow proper therapeutic interventions (e.g., percutaneous coronary intervention and catheter ablation). Temporary MCS can be used in the case of overt hemodynamic decompensation or as a "preemptive strategy" to avoid circulatory instability during interventional cardiology procedures in high-risk patients. Despite the increasing use of MCS in cardiogenic shock and during catheter ablation procedures, the recommendation level is still low, considering the lack of large observational studies and randomized clinical trials. Therefore, the evidence on the timing and the kinds of MCS devices has also scarcely been investigated. In the current review, we discuss the available evidence in the literature and gaps in knowledge on the use of MCS devices in the setting of ventricular arrhythmias and arrhythmic storms, including a specific focus on pathophysiology and related therapies.

• Publikační typ
• časopisecké články MeSH
• přehledy MeSH

Akutní srdeční selhání při dekompenzaci chronické srdeční nedostatečnosti je život ohrožující stav. Na lůžkových odděleních zdravotnických zařízení dochází k srdeční zástavě přibližně u pětiny z každých 1 000 přijatých pacientů. Pravděpodobnost přežití po propuštění z nemocnice je pouhých 17,6 %.1 U mnoha resuscitovaných pacientů dochází během několika minut po kardiopulmonální resuscitaci (KPR) k rozvoji neurologických poruch,2 zvláště v případech, kdy je v pacientově anamnéze závažné postižení myokardu. Tuto situaci lze nicméně významně příznivě ovlivnit časnou léčbou kardiogenního šoku v kombinaci s profesionálně provedenou KPR.3 Naše kazuistika pojednává o úspěšné delší KPR mladé ženy, u níž kardiogenní šok vyvolal v nemocnici zástavu oběhu. Kardiopulmonální resuscitace v délce 115 minut byla doplněna implantací dvou mechanických zařízení pro podporu srdeční funkce - perkutánního zařízení pro krátkodobou podporu na přemostění do rozhodnutí o další léčbě a druhého zařízení pro dlouhodobou podporu na přemostění do transplantace.4

Acute heart failure caused by decompensation of chronic cardiac insufficiency is a life-threatening condition. Cardiac arrest in inpatient health facilities occurs at a frequency of approximately one in five cases for every 1,000 admitted patients. The likelihood of survival following release from hospital is only 17.6%.1 In many resuscitated patients, neurological disorders occur a few minutes after cardiopulmonary resuscitation (CPR),2 especially if a serious myocardial disease is indicated in the patient's case history. However, early treatment of shock in combination with high-quality CPR3 can significantly improve such an outcome. Our case history presents the successful prolonged CPR of a young woman, who suffered an in-hospital circulatory arrest caused by cardiogenic shock. CPR lasting 115 minutes was supplemented by the implantation of two mechanical cardiac support devices - a percutaneous short-term mechanical cardiac support device as a bridge to decision and a long-term cardiac support device as a bridge to transplantation.4