• MeSH
• císařský řez MeSH
• lidé MeSH
• myopie MeSH
• odchlípení sítnice prevence a kontrola   MeSH
• rizikové faktory MeSH
• sporty MeSH
• tělesná námaha MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH

• MeSH
• chování zvířat MeSH
• elektroencefalografie MeSH
• mozek fyziologie   MeSH
• pohybové poruchy MeSH
• zátěžový test MeSH
• zvířata MeSH
• Check Tag
• ženské pohlaví MeSH
• zvířata MeSH

Zdraví člověka ovlivňuje celá řada faktorů. Jedním z faktorů, který zdraví člověka ovlivňuje pozitivně je pohybová aktivita (PA). Současné studie potvrzují, že typ zastavěného prostředí může pohybové chování ovlivnit. Tento vztah je možné zkoumat pomocí mnoha různých metod. V minulosti byly využívány dotazníky, krokoměry a akcelerometry. V současnosti se ukazuje jako velmi vhodné využití geografických informačních systémů (GIS) a družicových polohových systémů jako je například globální poziční systém (GPS). Pomocí přístrojů GPS můžeme lokalizovat PA v prostoru a čase. Tyto informace mohou přispět k porozumění problematiky aktivního životního stylu. Hlavním cílem této studie je ověřit využití GPS technologie pro monitoring PA v českém prostředí. Monitoring PA s využitím GPS přístrojů proběhl v Olomouci v roce 2014. Měření se zúčastnilo 160 žáků (63 chlapců) ze třech základních škol. Sběr dat trval 7 dní. Intenzita PA byla monitorována přístrojem ActiGraph GT3X a lokalizována přístrojem GPS logger Holux RCV – 3000. Kombinace dat z akcelerometru a GPS loggeru nám umožňuje snáze odhadnout kde, a jak intenzivně se účastník pohyboval. Data importována do GIS je možno analyzovat a porovnávat například s typem zástavby nebo odhadnout vliv existence parků na strukturu PA obyvatel. Využití GPS přístrojů může velmi efektivně přispět k lokalizaci PA a napomoci tak k tvorbě doporučení do komunální praxe, která přispěje k podpoře PA a tím zlepšení zdraví populace. Využití těchto přístrojů má však v praxi řadu omezení jako jsou například přesnost zařízení, kapacita baterie, pomalé připojení a negativní přístup participantů a jejich rodičů k tomuto typu výzkumu.

Physical activity (PA) is one of the factors that positively affect health. Recent studies confirm that the type of the built environment can influence the physical activity behaviour. This relationship can be examined by a variety of methods (questionnaires, pedometers and accelerometers). At present, use of geographic information systems (GIS) and satellite positioning systems such as the global positioning system (GPS) appears to be very appropriate. Using GPS devices can locate PA in space and time. This information can help us understand the issue of active lifestyle. The main objective of this study is to clarify the use of GPS technology for PA monitoring in the Czech Republic. PA monitoring using GPS devices was conducted in Olomouc in 2014. One-week measurement was performed by 160 students (63 boys) from three primary schools. PA intensity was monitored by ActiGraph GT3X and localized by GPS logger Holux RCV – 3000. The combination of data from the accelerometer and GPS logger allows us to predict more easily where and at what intensity level the participants were active. Data imported into GIS can be analyzed and compared with the type of environment. We can easily estimate the influence of environmental elements such as parks or bike paths to the structure of participants’ PA. The use of GPS devices can very effectively contribute to the localization of PA and facilitate formulation of recommendations to promote PA in municipal practice. Such recommendations can be helpful in improving health of the population. However, usage of these devices in practice has many restrictions such as inaccuracy, battery capacity, slow first satellite connection and negative participants’ attitude towards this type of research.

• MeSH
• geografické informační systémy využití   MeSH
• kinantropometrie metody   přístrojové vybavení   MeSH
• lidé MeSH
• pohybová aktivita * MeSH
• veřejná zařízení MeSH
• volnočasové aktivity MeSH
• životní prostředí MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• práce podpořená grantem MeSH

In what ways and to what extent has the Covid-19 pandemic affected the lives of children and young people in Europe by limiting their access to physical education and other types of physical activity, including sport? A review of the available, reported, evidence-based knowledge is provided with regards to physical activity and motor behaviour; psycho-social well-being; as well as effects on mental well-being. From a literature review, the main insights are extracted and placed in a wider policy context, including as regards EU-wide priorities regarding sports policy, health-enhancing physical activity (HEPA) as well as public funding, including from the EU budget.

• MeSH
• čas strávený před obrazovkou MeSH
• COVID-19 MeSH
• dítě MeSH
• duševní zdraví MeSH
• karanténa MeSH
• lidé MeSH
• mladiství MeSH
• pohybová aktivita MeSH
• psychosociální fungování MeSH
• sedavý životní styl * MeSH
• tělesná výchova MeSH
• zdravý životní styl MeSH
• Check Tag
• dítě MeSH
• lidé MeSH
• mladiství MeSH

• MeSH
• diabetes mellitus 1. typu * patofyziologie   prevence a kontrola   terapie   MeSH
• diabetes mellitus 2. typu * patofyziologie   prevence a kontrola   terapie   MeSH
• dietoterapie * MeSH
• inzuliny * aplikace a dávkování   fyziologie   terapeutické užití   MeSH
• kardiovaskulární fyziologické jevy * MeSH
• metabolický syndrom * farmakoterapie   MeSH
• metabolismus * fyziologie   MeSH
• pohybová aktivita * MeSH
• rehabilitační centra * klasifikace   MeSH
• sporty * fyziologie   trendy   výchova   MeSH
• svaly * fyziologie   účinky léků   MeSH
• techniky cvičení a pohybu * MeSH
• terapie cvičením * organizace a řízení   MeSH

• MeSH
• cvičení fyziologie   MeSH
• lidé MeSH
• obezita patofyziologie   MeSH
• redukční dieta MeSH
• srdeční frekvence fyziologie   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• kongresy MeSH

OBJECTIVES: The overall aim of the research is to gain insight into the lifestyle and health behaviour of young people with disabilities aged 12-18 years, and to learn about the factors shaping their health. In this study, our aim was to investigate the eating habits and physical activity of adolescents with disabilities and the influencing factors. METHODS: The study's source population was young people aged 12-18 with disabilities in the Szabolcs-Szatmár-Bereg County. A total of 239 completed questionnaires were processed and analysed. Boys were overrepresented in the study. RESULTS: The results show that inadequate eating habits also exist in the population we studied, the consumption of certain foods correlates with the education level of parents. A more secure social background is a protective factor in terms of physical activity. The survey was made with the aim of intervention much needed. With precise knowledge of the health behaviour of the target group, our goal is to develop a complex intervention programme adapted to the needs of children with disabilities. CONCLUSION: The eating habits of adolescents with disabilities in the Szabolcs-Szatmár-Bereg County are unsatisfactory. Experience and results show that differentiated health promotion of young people with disabilities is necessary.

• MeSH
• cvičení * MeSH
• dítě MeSH
• lidé MeSH
• mladiství MeSH
• postižení * MeSH
• stravovací zvyklosti MeSH
• zdravé chování MeSH
• zvyky MeSH
• Check Tag
• dítě MeSH
• lidé MeSH
• mladiství MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• časopisecké články MeSH
• Geografické názvy
• Maďarsko MeSH

Cílem práce bylo ověřit pozitivní efekt dlouhodobé pohybové a nutriční intervence na úroveň kvality života podmíněné zdravím u reprezentativního vzorku jedinců v prvním roce po transplantaci ledviny. Zajímavým zjištěním byly výsledky, kdy úroveň kvality života pohybově aktivních transplantovaných hodnocená SF-36 dosahovala stejných a vyšších hodnot než běžná populace. Byl zjišťován vliv intervence (cvičení, nutrice nebo kombinace) na kvalitu života podmíněnou zdravím. Kvalita života podmíněná zdravím byla hodnocena standardizovaným dotazníkem KDQOL-SFTM (součástí generický dotazník SF-36), a to v období jednoho měsíce před transplantací (pacienti vyplňovali dotazník zpětně během hospitalizace v prvních 14 dnech po transplantaci) a cca 10 měsíců po transplantaci. Výzkumný soubor zahrnoval 103 jedinců (45 žen a 58 mužů) ve věkovém rozmezí 23–75 let a s průměrným věkem 54,7 let (±12 SD). V období s pohybovou intervencí a nutricí (cca 9,5 měsíce po transplantaci) se úroveň kvality života pacientů hodnocená generickým dotazníkem SF-36 (n = 94) statisticky významně zlepšila ve všech dimenzích kromě „fyzické činnosti“ (Wilcoxonův test; p < 0,05). Stále však ve třech dimenzích z osmi („fyzická činnost“, „omezení pro fyzické problémy“ a „celkové zdraví“) statisticky významně (Wilcoxonův test; p < 0,05) zaostávala za úrovní všeobecné populace ČR. Výsledky neukázaly žádný statisticky významný rozdíl mezi jednotlivými položkami testování kvality života a typem intervence (ANOVA; p<0,05). Rovněž testování rozdílů mezi jednotlivými typy intervence s ohledem na hodnocení kvality života neukázalo žádné statisticky významné rozdíly. Vliv fyzické aktivity na úroveň kvality života pacientů po transplantaci ledviny je jednoznačný a jako nejúčinnější nástroj zlepšující kvalitu života se ukázala kombinace pohybové a nutriční intervence.

The aim of the study was to define the positive effect of physical activity and nutrition on the health related quality of life in renal transplant patients in the first year following the surgery. Interestingly, the results showed that the quality of life evaluated by SF-36 of physically active renal transplant patients reached or even overreached the values of healthy individuals. We assessed the influence of intervention (physical activity, nutrition or both) on the health related quality of life. The health related quality of life was evaluated using standardized questionnaire KDQOL-SFTM (part of the generic questionnaire SF-36), and in the period one month before transplantation (patients filled the questionnaire retrospectively during their hospitalization in the first 14 days after the surgery) and approximately 10 months after the transplantation. There were 103 patients in this study (45 females, 58 males) of the age in the range 23–75 years with the average 54.7 years (±12 years). In the period when the patient was physically active or had special nutritive therapy (9.5 months after the renal transplantation) the quality of life evaluated using SF-36 (N = 94) statistically significantly improved in all domains except for physical activity (Wilcoxon test, p < 0.05) was lower that the values of healthy individuals in the Czech Republic. The results did not show any statistically significant difference among the items of the life quality and type of intervention done (ANOVA, p < 0.05). Also the testing of the differences among particular types of intervention with regard to the evaluation of the quality of life did not show any statistically significant changes. There is a positive impact of physical activity on the quality of life of the renal transplant patients. It seems to be the most effective tool improving the quality of life, when physical activity is combined with nutrition therapy.

• MeSH
• cvičení MeSH
• dietoterapie metody   MeSH
• kvalita života * MeSH
• lidé MeSH
• průzkumy a dotazníky MeSH
• stupnice dopadu nemoci na kvalitu života MeSH
• transplantace ledvin * MeSH
• ukazatele zdravotního stavu MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• práce podpořená grantem MeSH

OBJECTIVES: Many studies draw attention to the negative consequences of the pandemic or lockdown on the well-being and lifestyle of different sections of the population. This study considers whether changes occurred in dietary regime and level of physical activity during three periods - before the pandemic, during the lockdown, and during the present in older Slovak adults. We also investigate whether individual weights changed during the pandemic. METHODS: The study has a cross-sectional design. We collected 436 questionnaires from older adults (60+) living in Slovakia; 277 come from the first phase of online data collection (04/2022-06/2022) in university students of the third age, and 159 from the second phase of offline collection (07/2022-11/2022) in social service facilities. We monitored if there were any changes within the observed periods in the variables of diet regime, physical activity, and BMI. The database has been processed in IBM SPSS Statistics. RESULTS: During the lockdown, the frequency of physical activity decreased (p < 0.001), the quality of movement worsened (p < 0.001), and the time respondents devoted to physical activity during the week decreased (p < 0.001). At present, the variables have increased. Within the dietary regimen, statistically significant changes occurred in appetite and non-alcoholic beverage intake (p = 0.002). However, there were no significant changes in the number of daily meals (p = 0.190), or the amount of alcohol consumed (p = 0.066). The BMI of older men and women did not change after the pandemic (p = 0.519), and it did not differ between men and women either before the pandemic (p = 0.281) or after it (p = 0.449). Also there is no difference between UTA students and social facility living seniors before the pandemic (0.933) and now (0.317). The results showed that even though physical activity significantly decreased during the lockdown, the older adults in our study did not eat more during the lockdown, nor did they gain weight. However, this probably had negative consequences for the quality of their movement. CONCLUSION: It is essential to simultaneously create compensatory measures while implementing future anti-epidemic (or other) measures. They would help maintain the desired amount of physical activity or other healthy habits on an optimal level.

• MeSH
• COVID-19 * epidemiologie   prevence a kontrola   MeSH
• cvičení * MeSH
• dieta * statistika a číselné údaje   MeSH
• index tělesné hmotnosti MeSH
• karanténa MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• pandemie MeSH
• průřezové studie MeSH
• průzkumy a dotazníky MeSH
• SARS-CoV-2 MeSH
• senioři nad 80 let MeSH
• senioři MeSH
• tělesná hmotnost MeSH
• Check Tag
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• senioři nad 80 let MeSH
• senioři MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• časopisecké články MeSH
• Geografické názvy
• Slovenská republika MeSH

Caloric restriction is associated with a decreased level of oxidative stress. Reactive oxygen species (ROS) generated predominantly in mitochondria are attenuated by decreased caloric intake. On the other hand, antioxidative mechanisms are frequently accelerated by increased gene expression or activities of antioxidant enzymes (superoxide dismutase, catalase, glutathione peroxidase, paraoxonase, etc.). Measurement of different oxidative stress markers in relationship to caloric restriction is therefore important in experimental as well as clinical studies. Estimation of ROS in tissues and fluids is typically performed by measurement of oxidant products (i.e., malondialdehyde, F-2-isoprostanes, nitrotyrosine) and markers of antioxidant system (enzymes, glutathione, alpha-tocopherol, ascorbic acid, ubichinone, etc.). Because both components are critical to objectively understand the oxidative stress state, tangible biochemical data is required in order to comprehensively elucidate pathobiologic mechanisms and potential therapeutic regimes involving lifestyle changes that include caloric restriction or moderate physical activity.

• MeSH
• biologické markery analýza   MeSH
• kalorická restrikce MeSH
• lidé MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• práce podpořená grantem MeSH
• přehledy MeSH