System view Dotaz Zobrazit nápovědu
Činnost srdce je v základu dána funkcí převodního systému srdečního. Výsledek funkce pacemakerových buněk je pod stálým vlivem dvou prakticky antagonistických nervových systémů (sympatického a parasympatického), které jsou schopny svými účinky změnit jak sílu srdečního stahu, tak frekvenci srdečních stahů, dále pak ovlivňují práh podráždění a mohou změnit rychlost síňokomorového převodu. Zatímco ovlivnění stažlivosti je dáno otevřením, respektive uzavíráním kalciových kanálů, srdeční frekvence se mění na základě ovlivnění kanálů kaliových. Rychlost vedení je dána trváním akčního potenciálu a velikosti maximální negativity potenciálu pacemakerových buněk (nesprávně označované jako „klidové napětí“). Práh podráždění pak závisí na velikosti maximální negativity potenciálu. Během několika posledních let se pohled na expresi recepčních struktur mediátorů autonomního nervstva značně změnil, takže se v současné době uvádí, že adrenergní receptory jsou reprezentovány podtypy a1, b1 a b2. Exprese podtypu b3, známého svou funkcí v tukové tkáni, je zatím sporná, podobně problematická se zdá také existence dalšího, čtvrtého typu b-adrenergních receptorů, pravděpodobného b4. Mimo to konec minulého století přinesl i korekci původní představy o expresi jediného podtypu muskurinových acetylcholinových receptorů (M2) v srdeční tkáni. Funkční koreláty těchto pozorování jsou též předmětem našeho přehledu.
Heart function reflects activity of the heart pacemaker cells. This basic function is permanently influenced by two practically antagonistic systems - sympathetic and parasympathetic systems. They control not only the force of contraction (influencing calcium channels), heart rate (via potassium channels), but also arterioventricular transduction (changing the threshold for ion channels opening by influencing the maximal negative level of the membrane potential). Last few years changed our view on autonomic receptor expression in the heart. It is assumed that the heart adrenoreceptors are represented by a1, b, and b2 subtypes. The expression of b3 subtype is still controversial, similary the existence of other, fourth b-adrenoreceptor subtype, putative b4, is uncertain. Moreover, the end of the twentieth century brought the correction of former idea about a single muscarinic receptor subtype (M2) in the heart. Functional correlates of these findings are also reviewed.
Převodní systém srdeční byl ve formě přítomné u teplokrevných obratlovců úplně popsán před 110 lety. Navzdory tomu bylo v poslední době získáno množství poznatků o jeho specifikaci a vývoji, jež mají význam pro jeho funkci při tvorbě a vedení vzruchu srdcem. Poruchy převodního systému jsou spojovány s arytmiemi, z nichž některé mají vývojový podklad. Evoluční pohled na tuto problematiku je užitečný zejména pro lepší pochopení přestavby síňokomorového kanálu.
Cardiac conduction system was described in its complete form in homeotherm vertebrates 110 years ago. Despite this fact, many new findings concerning its specification and development that have an impact on its pacemaking and conducting function appeared in the past decade. Conduction system disorders are associated with arrhythmias, and some of which have a developmental origin. Evolutionary view on this area is particularly useful for better understanding of the atrioventricular canal remodelling.
Lézionální poškození mozku a míchy je velmi závažné a zpravidla nezvratné. I v příznivém případě existuje jen malá naděje na funkčně významnou úpravu léze.Neurony a glie se vyznačují minimální regenerací. Plasticita a adaptabilita sice představují velmi významné mechanizmy, které mohou přispět ke kompenzaci strukturálních i funkčních poruch NS, přesto u lézionálního postižení dochází k trvalému strukturálnímu i funkčnímu výpadku. Proto byla transplantace různých buněk včetně neuronů z fetálního mozku nebo geneticky upravených buněk navrhována jako slibný léčebný postup. Nezbytnou podmínkou však bylo jednoznačné ověření v pokusech na zvířatech a v kontrolovaných klinických studiích. S využitím se počítá u atroficko-degenerativních a cévních chorob NS, nádorů, úrazů, záchvatových onemocnění, zánětlivých a demyelinizačních chorob, u nichž má klíčový význam náhrada neuronů, glie a podpora regenerace. Největší pozornost je věnována transplantaci, k níž lze využít embryonální kmenové buňky, fetální neurální buňky, kmenové buňky kostní dřeně aplikované stereotakticky, hematogenně či intrathekálně. Na základě zkušeností s transplantací fetálních nervových buněk u 3 pacientů s Parkinsonovou nemocí a transplantace kostní dřeně u roztroušené sklerózy mozkomíšní (n 1) je poukázáno na bioetickou problematiku a přínos metody pro neurovědní obory a klinickou neurologii.
Lesional impairment of the brain and spinal cord is a serious and usually irreversible disorder. There is only a small chance of functionally significant compensation of lesions. Neurons and glia aremarked by theminimal regeneration. Though plasticity and adaptability represent important mechanisms, which can contribute to the compensation of structural and functional CNS disorders, irreversible structural and functional deficits may develop. Transplantation of various cells incl. neurons from fetal brain or transplantation of genetically modified cells was therefore proposed. Clear verification of this method by animal tests and by clinically controlled trials is a necessary condition. Its application is expected in atrophic-degenerative and vascular diseases of CNS, tumors, injuries, seizure, inflammatory and demyelinating diseases in which the replacement of neurons, glia and enhancement of their regeneration play the key role. Transplantation of embryonic stem cells, fetal neural cells, and haematopoietic stem cells introduced by stereotaxic, hematogenic or intrathecal procedure gets the attention. Bioethical problems and the possible contribution of this method based on experience with transplantation of fetal cells into basal ganglia of 3 patients with Parkinson´s disease and haematopoietic stem cell transplantation in multiple sclerosis (n 1) are discussed.
- MeSH
- finanční podpora výzkumu jako téma MeSH
- genetická terapie metody MeSH
- nádory centrálního nervového systému terapie MeSH
- nemoci nervového systému etiologie terapie MeSH
- Parkinsonova nemoc etiologie terapie MeSH
- roztroušená skleróza etiologie terapie MeSH
- transplantace metody MeSH
- Publikační typ
- přehledy MeSH
xiii, 510 s. : il.
- MeSH
- receptory GABA MeSH
- Konspekt
- Patologie. Klinická medicína
- NLK Obory
- neurologie
Autoři v přehledném článku přinášejí aktuální informace o vzájemných interakcích centrálního nervstva a imunitního systému se zvláštní kapitolou o biorytmech a reprodukčních funkcích na pozadí neuroimunologických vztahů. Autoři podávají přehled transmiterů, které jsou využívány společně oběma systémy, zejména se jedná o cytokiny v roli neurotransmiterů a vice versa. Zvláštní pozornost je věnována zpětnovazebnému působení cytokinů na struktury centrálního nervstva podílející se na imunoregulaci, řízení spánku, psychiky a jiných funkcí důležitých pro lidský organismus.
The authors submit in their review recent information on mutual interactions of the central nervous system and immune system with a special chapter on biorythms and reproductive functions on the background of neuroimmunological relations. The authors review transmitters which are used in common by both systems, in particular cytokines in the role of neurotransmitters and vice versa. Special attention is devoted to the feedback action of cytokines on the structures of the CNS participating in immunoregulation, sleep control, mental make up and other functions important for the human organism.
- MeSH
- dějiny MeSH
- rentgenové záření dějiny MeSH
- veřejné zdravotnictví MeSH
- Publikační typ
- biografie MeSH
- O autorovi
- Röntgen, Wilhelm Conrad, 1845-1923 Autorita
