Elektrokardiogram zůstává nejdůležitějším nástrojem v diagnóze infarktu myokardu s elevací ST segmentu. Je okamžitě k dispozici, je snadné jej opakovat a ekonomicky je velice výhodný. Pro trénovaného odborníka je rovněž vysoce citlivý a specifický. Časná diagnóza a následná léčba infarktu myokardu s elevací ST segmentu závisí na rychlém provedení a správné interpretaci EKG. Mimo akutního infarktu myokardu existuje u pacienta s probíhající bolestí na hrudi mnoho dalších příčin elevace ST segmentu. Lékař musí mít tyto diferenciální diagnózy na zřeteli a musí být schopen rychle potvrdit nebo vyvrátit alternativní příčiny elevace ST segmentu. Cílem tohoto článku je přezkoumání nálezů na EKG u akutního infarktu myokardu v porovnání s ostatními alternativními diagnózami, u kterých může docházet k elevaci ST segmentu. Tato diskuse je ukončena třemi kazuistickými příklady atypických příčin elevace ST segmentu u pacienta s bolestí na hrudi.

The electrocardiogram remains the most crucial tool in the diagnosis on ST-segment elevation myocardial infarction. It is ra­pidly available, easily reproducible, and highly cost effective. To the trained interpreter it is also highly sensitive and specific. Early diagnosis and subsequent treatment of ST-segment myocardial infarction relies on rapid performance and correct interpretation of the electrocardiogram. In addition to acute myocardial infarction, there are multiple other causes of ST-segment elevation in the patient with active chest pain. The clinician must be aware of these differential diagnoses, and be able to quickly confirm or exclude alternative causes of ST-segment elevation. The purpose of this article is to review the electrocardiographic findings in acute myocardial infarction in comparison to other alternative diagnoses that may present with ST-segment elevation. This discussion concludes with three case based examples of atypical causes of ST-segment elevation in the patient with chest pain.

• Klíčová slova
• elektrokardiogram, elevace ST segmentu,
• MeSH
• akutní koronární syndrom diagnóza   MeSH
• bolesti na hrudi * diagnóza   etiologie   MeSH
• diferenciální diagnóza * MeSH
• elektrokardiografie * metody   využití   MeSH
• infarkt myokardu * diagnóza   MeSH
• ischemická choroba srdeční diagnóza   MeSH
• koronární angiografie využití   MeSH
• Publikační typ
• přehledy MeSH

• MeSH
• elektrokardiografie využití   MeSH
• infarkt myokardu diagnóza   enzymologie   MeSH
• lidé MeSH
• troponin I diagnostické užití   MeSH
• troponin T diagnostické užití   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• přehledy MeSH

Transradiální přístup se v posledních letech stal vhodnou alternativou a následně i preferovaným přístupem v diagnostice a terapii chronických forem ischemické choroby srdeční (ICHS) v mnoha intervenčních centrech. Je spojen se snížením počtu závažných krvácivých komplikací v místě vpichu do arteriálního řečiště, s včasnější mobilizací nemocných, se zkrácením doby hospitalizace a bez výraznějšího zvýšení radiační zátěže pro pacienta i personál. Logickým vyústěním je zvyšující se počet center, které preferují radiální přístup i při primární perkutánní koronární intervenci (pPCI) při infarktu myokardu s elevacemi ST segmentu (STEMI).

Transradial approach has became a good alternative and, consequently, the preferred approach during both, diagnostic and therapeutic procedures of stable coronary artery disease in many intervention centers in recent years. It is associated with a reduction of serious bleeding complications at the puncture site, with faster mobilisation of patients after procedure, with shorter stay in hospital and without a significant increase in radiation exposure for patients and staff. The logical consequence of this is the increasing number of centers that prefers radial access even during primary-PCI in treatment of myocardial infarction with ST segment elevation.

• Klíčová slova
• STEMI, komplikace, srovnání radiální vs femorální přístup,
• MeSH
• arteria femoralis MeSH
• arteria radialis MeSH
• balónková koronární angioplastika metody   MeSH
• infarkt myokardu terapie   MeSH
• lidé MeSH
• multicentrické studie jako téma MeSH
• pooperační krvácení MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• přehledy MeSH

Cíl: Posoudit užitečnost primární reperfuzní léčby u pacientů v akutní fázi infarktu myokardu s elevací ST-segmentu (STEMI) v České republice. Metoda: Do studie bylo zařazeno celkem 744 po sobě jdoucích pacientů se STEMI v letech 2003-2006. Byly shromážděny i jejich demografické údaje a informace o reperfuzní strategii. Hodnoceným klinickým parametrem byla nemocniční mortalita. Výsledky: Průměrný věk pacientů se STEMI byl 66,9 ± 12,6 let. V převážné většině se jednalo o muže (62,4 %). Primární reperfuzní léčba byla provedena celkem u 68,6 % pacientů se STEMI, 97,0 % jich bylo indikováno k provedení primární perkutární koronární intervenci (PPCI) a 3,6 % jich bylo léčeno fibrinolýzou. U žen a starších nemocných existovala menší pravděpodobnost, že u nich bude provedena reperfuzní léčba. Nemocniční mortalita u všech pacientů se STEMI dosáhla 11,3 %; z toho 3,5 % ve skupině s reperfuzí a 25,7 % ve skupině bez reperfuze (p < 0,001). Po korekci na věk zůstal účinek reperfuzní léčby statisticky významný. Závěry: V podskupině nemocných, u nichž byla provedena reperfuzní léčba (PPCI nebo fibrinolytická terapie) byla nemocniční mortalita statisticky významně snížena. PPCI je absolutně převládající formou reperfuzní strategie v České republice.

Aim: To assess utilization of primary reperfusion therapy in patients with acute phase of ST-segment elevation myocardial infarction (STEMI) in the Czech Republic. Methods: A total of 744 consecutive patients with STEMI from years 2003-2006 were included in the study. Also, data on their demographics and reperfusion strategy were collected. An assessed clinical outcome was in-hospital mortality. Results: The mean age of STEMI patients was 66.9 ± 12.6 years. The vast majority were men (62.4%). A total of 68.6% STEMI patients received primary reperfusion treatment, 97.0% of them were referred for PPCI and 3.6% were treated with fibrinolytic therapy. Women and elderly patients were less likely to receive reperfusion therapy. The in-hospital mortality was 11.3% for all STEMI patients; 3.5% and 25.7% in the reperfused and non-reperfused groups, (p < 0.001). When adjusting for age, the effect of reperfusion therapy remained significant. Conclusions: In-hospital mortality was significantly reduced in a subgroup of patients who underwent primary reperfusion treatment (PPCI or fibrinolytic therapy). The PPCI represents the entirely prevalent form of reperfusion strategy in the Czech Republic. Key words:

• MeSH
• balónková koronární angioplastika metody   mortalita   využití   MeSH
• chorobopisy statistika a číselné údaje   MeSH
• fibrinolýza fyziologie   účinky léků   MeSH
• financování organizované využití   MeSH
• infarkt myokardu diagnóza   mortalita   terapie   MeSH
• interpretace statistických dat MeSH
• reperfuze myokardu metody   mortalita   využití   MeSH
• retrospektivní studie MeSH
• sběr dat metody   využití   MeSH

Cíl: Zjistit souvislost mezi diabetem na jedné straně a kvalitou rozlišení zobrazení segmentu ST a klinického výsledku na straně druhé, po fibrinolýze u pacientů po prvním infarktu myokardu s elevací segmentu ST (ST elevation myocardial infarction, STEMI). Metody a výsledky: Prospektivně se shromažďovaly klinické údaje 275 po sobě následujících pacientů po prvním STEMI, jimž byla do šesti hodin po nástupu bolesti na hrudi podána streptokináza. Rozlišení segmentu ST ≥ 50 % v době 90 minut po fibrinolýze bylo považováno za známku úspěšné reperfuze. Souvislost diabetu s rizikem neúspěšné reperfuze, rozvojem srdečního selhání a nemocniční mortalitou byla hodnocena před adjustací na další rizikové faktory postižení koronárních tepen a po ní. Rozlišení segmentu ST ≥ 50 % bylo přítomno u 45,1 % nediabetiků a 48,7 % diabetiků (p = 0,1). Srdeční selhání bylo častější a nemocniční mortalita vyšší u diabetiků (25,7 % vs. 14,8 %; p = 0,03, resp. 17,8 % vs. 8,4 %; p = 0,03). U diabetiků existovala vyšší pravděpodobnost koronarografického průkazu postižení tří cév (23 % vs. 8 %; p < 0,001). Po adjustaci na vstupní charakteristiky nebyl diabetes nezávisle spojen s neúspěšnou reperfuzí ani závažnými srdečními příhodami včetně srdečního selhání a nemocniční mortality. Závěry: Kvalita rozlišení segmentu ST není případnou přítomností diabetu ovlivněna. I když u diabetiků byla popsána vyšší prevalence srdečního selhání a nemocniční mortality po léčbě STEMI streptokinázou, jejich nepříznivá prognóza je nejspíše důsledkem vyšší zátěže dalšími rizikovými faktory postižení koronárních tepen.

Objective: To investigate the association of diabetes with ST segment resolution and clinical outcomes after fibrinolysis in patients with first ST elevation myocardial infarction (STEMI). Methods and results: Clinical information from 275 consecutive patients with first STEMI, who received streptokinase within six hours of chest pain initiation, was collected prospectively. ST resolution ≥ 50%, ninety minutes after fibrinolysis was considered as a sign of successful reperfusion. Association of diabetes with the risk of reperfusion failure, development of heart failure and in-hospital mortality was determined before and after controlling for other coronary risk factors. ST resolution ≥ 50% was present in 45.1% of non-diabetics and 48.7% of diabetics (p = 0.1). Heart failure and in-hospital mortality were more common in diabetics (25.7% vs. 14.8%, p = 0.03 and 17.8% vs. 8.4%, p = 0.03, respectively). Diabetics were more likely to have three-vessel disease in coronary angiography (23% vs. 8%, p < 0.001). After controlling for baseline characteristics, diabetes was not independently associated with reperfusion failure and major adverse cardiac events, including heart failure and in-hospital mortality. Conclusions: ST resolution is not affected by the presence of diabetes. Although diabetics have higher prevalence of heart failure and in-hospital mortality after treatment of STEMI with streptokinase, their poor outcome is most likely due to higher burden of simultaneous coronary risk factors.

• MeSH
• diabetes mellitus diagnostické zobrazování   MeSH
• elektrokardiografie * metody   MeSH
• infarkt myokardu s elevacemi ST úseků diagnostické zobrazování   MeSH
• lidé MeSH
• nemoci koronárních tepen MeSH
• prospektivní studie MeSH
• rizikové faktory MeSH
• streptokinasa terapeutické užití   MeSH
• trombolytická terapie MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH

Přehledný článek shrnuje současnou léčbu akutních koronární syndromů bez elevací ST-segmentu v běžné praxi. Důraz je kladen na hodnocení rizika pacientů a význam spolupráce regionálních nemocnic a kardiocenter.

The review article summarize recent treatement of acute coronary syndromes without ST-segment elevation in real practice. The risk stratification and necessity of cooperation among local hospitals and cardiocenters are stressed.

• MeSH
• diferenciální diagnóza MeSH
• farmakoterapie metody   MeSH
• hodnocení rizik MeSH
• infarkt myokardu diagnóza   patologie   terapie   MeSH
• koronární nemoc diagnóza   patologie   terapie   MeSH
• lidé MeSH
• management nemoci MeSH
• nestabilní angina pectoris diagnóza   patologie   terapie   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• přehledy MeSH

• MeSH
• elektrokardiografie metody   MeSH
• hodnocení rizik MeSH
• infarkt myokardu diagnóza   patologie   terapie   MeSH
• ischemické přivykání MeSH
• koronární angiografie metody   škodlivé účinky   MeSH
• lidé MeSH
• nestabilní angina pectoris diagnóza   patologie   terapie   MeSH
• revaskularizace myokardu MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• srovnávací studie MeSH

• MeSH
• diagnostické techniky kardiovaskulární metody   MeSH
• elektrokardiografie metody   MeSH
• farmakoterapie metody   MeSH
• infarkt myokardu patologie   terapie   MeSH
• koronární angiografie metody   MeSH
• lidé MeSH
• mortalita MeSH
• výsledek terapie MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH

Kontext: Je známo, že skóre QRS je spolehlivým prediktorem rozsahu infarktu a nepříznivé prognózy pacientů po infarktu myokardu s elevacemi úseku ST (ST-segment elevation myocardial infarction, STEMI). Cíl: Naším cílem bylo definovat vztah mezi skórovacími systémy skóre SYNTAX II (SS-II) a skóre QRS u pa- cientů po STEMI. Metody: Do studie bylo zařazeno 302 po sobě následujících pacientů (71,8 % mužů, průměrný věk 55,1 ± 12,2 roku) po STEMI, léčených primární perkutánní koronární intervencí (percutenous coronary intervention, PCI). Pacienti byli rozděleni do dvou skupin podle hodnot SS-II (jedinci s SS-II ≤ 32 tvořili skupinu s "nízkým" skóre [n = 241], zatímco jedinci s SS-II > 32 představovali skupinu se "středně vysokým až vysokým" skóre [n = 61]). Výsledky: Pacienti se "středně vysokým až vysokým" skóre byli starší. Hodnoty N-terminálního fragmentu natriuretického propeptidu typu B (NT-pro brain natriuretic peptide, NT-proBNP), troponinu, indexu skóre kinetiky srdeční stěny a perfuze myokardu měřená metodou TIMI frame count byly statisticky významně vyšší ve skupině se "středně vysokým až vysokým" SS-II než ve druhé skupině (p < 0,05 pro všechny hodnoty). U pacientů ve skupině se "středně vysokým až vysokým" SS-II byla zjištěna nízká ejekční frakce (p < 0,001). Hodnoty souhrnného sledovaného parametru byly statisticky významně vyšší ve skupině se "středně vysokým až vysokým" SS-II (p = 0,01). Selvesterovo skóre QRS bylo statisticky významně vyšší ve skupině se "středně vysokým až vysokým" SS-II než ve skupině s "nízkým" SS-II (p < 0,001). Bylo prokázáno, že skóre QRS, hypertenze, kuřáctví a hodnoty TIMI frame count představují nezávislé prediktory SS-II. Mezní hodnota skóre QRS predikující hodnotu SS-II na základě analýzy křivky ROC byla 9,0 při senzitivitě 50,9 % a specificitě 84,1 % (AUC 0,726; 95% CI 0,648-0,804; p < 0,001). Závěr: Skóre QRS je spojeno se skóre SS-II predikujícím závažnost ischemické choroby srdeční a mortalitu pacientů se STEMI, u nichž byla provedena primární PCI.

Background: QRS score was demonstrated to be a strong predictor of infarct size and poor outcomes in patients with acute ST-segment elevation myocardial infarction (STEMI). Aim: We aimed to determine the association between the SYNTAX score II (SS-II) and QRS score in patients with STEMI. Methods: The study included 302 consecutive patients (71.8 % males, mean age 55.1±12.2 years) with STEMI who were treated with primary percutenous coronary intervention (PCI). The patients were divided into two groups according to their SS-II (SS-II ≤32 as low group [n = 241] and SS-II >32 as moderate-high group [n = 61]). Results: In-patients with moderate-high SS-II score were older. Level of N-terminal pro-B-type natriuretic peptide (NT-proBNP), troponin, wall motion score index and TIMI frame count were significantly higher in the moderate-high SS-II group than in the low SS-II group (p <0.05, for all). Patients with moderate-high SS-II had low ejection fraction (p <0.001). The composite outcome that consists of in-hospital all-cause mortality and major cardiovascular adverse events was significantly higher in the moderate-high SS-II group (p = 0.01). Selvester QRS score was significantly higher in moderate-high SS-II group than in the low SS-II group (p <0.001). QRS score, hypertension, smoking and TIMI frame count were found to be independent predictors of the moderate-high SS-II. The cut-off value of QRS score for predicting SS-II on the basis of receiver operating characteristic (ROC) curve analysis was 9.0, with 50.9% sensitivity and 84.1% specificity (AUC: 0.726, 95% CI: 0.648-0.804, p <0.001). Conclusion: QRS score is associated with SS-II predicting the severity of coronary artery disease and mortality in patients with STEMI undergoing primary PCI.

• Klíčová slova
• selvesterovo skóre QRS, skóre SYNTAX II,
• MeSH
• infarkt myokardu s elevacemi ST úseků * diagnóza   MeSH
• klinická studie jako téma MeSH
• lidé MeSH
• stupeň závažnosti nemoci MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH

Plicní embolie a infarkt myokardu s elevacemi úseku ST jsou častou příčinou akutního postižení kardiovaskulárního systému, které může rychle vést ke zhoršení hemodynamiky pacienta. Sedmdesátiletá žena byla přivezena na oddělení akutního příjmu se srdeční zástavou. EKG vyšetření prokázalo sinusový rytmus s blokádou pravého Tawarova raménka s elevacemi úseku ST v inferolaterálních svodech. Podle koronarogramu byla příčinou neobstrukční ischemická choroba srdeční s několika pláty. CT angiografie plic prokázala subtotální uzávěr levé plicní tepny a četné defekty plnění v obou distálních segmentech plic. Tato kazuistika upozorňuje na nutnost podezření na akutní plicní embolii u každého pacienta s infarktem myokardu s elevacemi úseku ST a nepostiženými koronárními tepnami.

Pulmonary embolism and ST-elevation myocardial infarction are both common causes of cardiovascular emergency which may rapidly lead to hemodynamic deterioration. A 70-year-old female brought to emergency department in cardiac arrest. The electrocardiogram (ECG) revealed sinus rhythm with right bundle branch block, ST-elevations in inferolateral leads. Her coronary angiogram showed non-obstructive coronary artery disease with a few plaques. A CT pulmonary angiogram showed subtotal occlusion of left main pulmonary artery and multiple filling defects on bilateral pulmonary distal segments. This report emphasizes that acute PE should be suspected in every patient with ST-elevation myocardial infarction and normal coronary arteries.

• MeSH
• arteria pulmonalis diagnostické zobrazování   patologie   MeSH
• CT angiografie MeSH
• elektrokardiografie MeSH
• fatální výsledek MeSH
• infarkt myokardu s elevacemi ST úseků diagnóza   komplikace   terapie   MeSH
• ischemická choroba srdeční diagnóza   terapie   MeSH
• komorbidita MeSH
• lidé MeSH
• plicní embolie diagnóza   komplikace   patofyziologie   MeSH
• senioři MeSH
• srdeční zástava MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• senioři MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• kazuistiky MeSH