Cieľ. Vo svojej práci sme sa zamerali na problematiku vzťahu medzi zrakovými vnemami a predstavami týchto vnemov, a to z hľadiska charakteru aktivácie mozgu tak, ako ho umožňuje zobraziť metóda funkcionálnej magnetickej rezonancie (fMRI). Podľa viacerých predchádzajúcich pozorovaní je totiž charakter aktivácie mozgu počas vyvolania prestavy vnemu značne podobný charakteru aktivácie mozgu počas vnímania takéhoto vnemu. Materiál a metóda. Náš súbor tvorilo 12 pacientov (5 žien a 7 mužov). Porovnávali sme charakter aktivácie mozgu pri fMRI počas jednoduchej vizuálnej percepcie a počas vizuálnej imaginácie, pričom výsledky sme podľa miery zhody rozdelili do troch skupín. Výsledky. Vysokú alebo stredne významnú zhodu medzi charakterom aktivácie mozgu počas vizuálnej percepcie a počas vizuálnej imaginácie sme zistili u vyše polovice našich pacientov (7 z 12), prevažne mužov (1 žena, 6 mužov). Záver. Vizuálne predstavy môžu u významnej časti vyšetrovaných viesť k aktivácii vizuálneho kortexu, čo je potrebné brať do úvahy pri interpretácií fMRI-nálezov a zároveň to možno využiť ako jeden zo spôsobov aktivácie vizuálneho kortexu.

Aim. Our fMRI study was focused to relationship between brain activation pattern as registred by fMRI during visual perception and visual imagination. As we supposed, brain activation pattern during visual perception would be similar to that of visual imagination. Material and methods. We examined twelve patients (5 women and 7 men). We compared the cortical regions activated during both visual perception and visual imagination and distinguished three levels of similarity. Results. The cortical regions activated during both visual perception and visual imagination were found to be highly or moderately similar each other in 58% of participants (7 of 12), predominantly in men (1 woman, 6 men) - probably due to individual ability of visual imanigation. Conclusion. Visual imagination itself is able to activate brain visual cortical regions - it have to influence interpretation of fMRI and occasionally it can be used as an activation stimulus for visual cortex fMRI assessment.

• MeSH
• diagnostické zobrazování metody   využití   MeSH
• dospělí MeSH
• experimenty na lidech MeSH
• imaginace fyziologie   MeSH
• lidé MeSH
• magnetická rezonanční tomografie metody   využití   MeSH
• medicína založená na důkazech trendy   MeSH
• mozek fyziologie   MeSH
• mozková kůra fyziologie   MeSH
• poruchy zraku prevence a kontrola   MeSH
• zraková percepce fyziologie   MeSH
• Check Tag
• dospělí MeSH
• lidé MeSH

Cíl. Funkční zobrazování magnetickou rezonancí (fMRI) bylo použito k mapování aktivních míst mozkové kůry během testu vizuální pracovní paměti u skupiny osmi zdravých dobrovolníků a u dvou pacientů - u pacientky s kavernomem v oblasti pravého sluchového kortexu a u pacienta s dysplazií pravé frontální oblasti. Metoda. Proces zapamatování promítaných karet byl použit ke stimulaci vizuální pracovní paměti. Aktivace spojené s vizuální pracovní pamětí byly porovnány s aktivacemi testu verbální fluence. Výsledky. Funkční mapy ukázaly oboustranné aktivace frontálních laloků a parieto-okcipitálních oblastí. Závěr. Oproti testu verbální fluence byla nalezena výraznější aktivace v pravém frontálním laloku.

Aim. Functional magnetic resonance imaging (fMRI) was used to map active areas of the brain during visual working memory processing in a group of 8 healthy volunteers and two patients - one patient with a cavernoma in the right auditory cortex and one patient with dysplasia in the right frontal lobes. Method. The process of memorizing projected playing cards was used to stimulate visual working memory (VWM) areas. In order to compare visual WM activation with speech related areas, we used the verbal fluency test. Results. Functional maps showed bilateral activation in the frontal lobes and in the parietal-occipital lobes. Conclusion. In comparison with verbal fluency (VF) test significant activations was found in the right frontal lobe.

• MeSH
• čelní lalok patofyziologie   patologie   MeSH
• financování organizované MeSH
• lidé MeSH
• magnetická rezonanční tomografie metody   využití   MeSH
• mapování mozku metody   přístrojové vybavení   MeSH
• mozková kůra patofyziologie   patologie   MeSH
• nemoci mozku komplikace   patofyziologie   patologie   MeSH
• paměť fyziologie   MeSH
• verbální chování fyziologie   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH

Schizofrenie je spojena s poškozením kognitivních funkcí, zejména pak s narušenou pozorností, pamětí a výkonovými funkcemi. I když Kraepelin či Bleuler se domnívali, že paměť u schizofrenie není výrazněji postižena, poslední studie svědčí o opaku. Není však zcela jasné, jaké funkce paměti jsou přesně u schizofrenie narušeny. Bylo zjištěno, že vybavování informací z dlouhodobé deklarativní paměti je u nemocných se schizofrenií narušeno více než vybavování informací z deklarativní paměti krátkodobé. Také se zdá, že ukládání do paměti „encoding“ je narušeno více než funkce vybavování „recall“ či znovu poznávání „recognition“. Jiní autoři ale na základě výsledků mnoha paměťových testů došli k závěru, že schizofrenie má deficitní všechny funkce paměti. Vzhledem k rozsahu poruchy se zdá být paměťový deficit spíše generalizovaný než diferencovaný a nelze jej vysvětlit pouhou narušenou soustředivostí.

Schizophrenia is connected with the defect of the cognitive functions. Besides the defect of power functions and attention it is especially memory that is defected. Though it is not clear enough, what functions of memory are exactly disrupted. It was found out, that recall of information from long-term declarative memory is in schizophrenia more defected then to recall of information from short-term declarative memory. It also seems, that saving information to the memory „ encoding“ is disrupted much more then the fuctions of bethinking of the information: „recall“ or „recognition“. Other authors, according to results from many memory tests, learned that schizophrenia makes all the functions of memory disrupted. Considering the dimension of the defect it appears that memory deficit is rather generalizated then differentiated and it can not be explained by only disturbed concentration.

• MeSH
• finanční podpora výzkumu jako téma MeSH
• funkční lateralita MeSH
• hipokampus MeSH
• interpretace statistických dat MeSH
• lidé MeSH
• magnetická rezonanční tomografie MeSH
• poruchy paměti diagnóza   MeSH
• schizofrenie diagnóza   farmakoterapie   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH

Funkční zobrazování magnetickou rezonancí (fMRI) bylo použito k předoperačnimu mapování řečové funkce mozku subjektů, které byly rozděleny do dvou věkových skupin: mladí pacienti 9-21 a starší pacienti 29-72 let. Pro stimulaci řečových center byla použita generace slov testem verbální fluence. Naměřené aktivace byly posuzovány kvalitativně vzhledem ke standardním funkčním mapám naměřeným na souboru zdravých dobrovolníků. Tyto mapy ukázaly tři hlavní shluky aktivních voxelů v levé hemisfére (skupinová statistika byla provedena jak na souboru 10 praváků, tak odděleně na souboru 5 leváků). U pacientů s lézí v levé hemisfére autoři našli zvýšený počet bilaterální aktivace některé Z posuzovaných lokalit a také kompletní přesuny aktivace do pravé hemisféry. U mladých pacientů bylo nalezeno 33 % bilaterálně sdružených aktivací a v 8 % posuzovaných center došlo k úplnému přemístění. U starších pacientů byla bilaterální aktivace nalezena pouze v 17 % případů. Naše studie potvrzuje vyšší pravděpodobnost bilaterální nebo hemisferálně přesunuté lokalizace některé participující řečové funkční oblasti u mladých pacientů.

Functional magnetic resonance imaging (fMRI) was used for pre-surgical mapping of brain verbal processing in patients suffering from left hemisphere lesion. A file of patients contained 20 subjects divided into two groups according to age: the group of young patients of 9-21 years and the group of older patients of 29-72 years. A word generation with the verbal fluency test was used to stimulate brain verbal areas. Functional activations were qualitatively compared with standard functional maps measured on the group of healthy volunteers. These standard maps showed 3 main clusters of active voxels in the left hemisphere (a group statistic was performed in both 10 right-hander subjects and separately in 5 left-hander subjects). Authors found higher number of bilaterally activated clusters and also of complete inter-hemispherical shift in patients with left hemisphere lesion compared to normal population. In the group of young patients, there were 33% of bilateral activations found in some of 3 standard functional locations and in 8% even complete shift to the right hemisphere was observed. Some bilateral activation was found only in 17% in the group of older subjects. This study confirms higher probability of bilateral verbal activation or even shift of activity from the left to the right hemisphere in young patients at least in some participating verbal area.

• MeSH
• dítě MeSH
• finanční podpora výzkumu jako téma MeSH
• lidé MeSH
• magnetická rezonanční tomografie metody   přístrojové vybavení   MeSH
• mapování mozku MeSH
• měření tvorby řeči metody   MeSH
• mladiství MeSH
• neuroplasticita MeSH
• předoperační péče MeSH
• Check Tag
• dítě MeSH
• lidé MeSH
• mladiství MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• přehledy MeSH
• srovnávací studie MeSH

• MeSH
• elektroencefalografie MeSH
• epilepsie etiologie   MeSH
• kognitivní evokované potenciály P300 MeSH
• magnetická rezonanční tomografie metody   přístrojové vybavení   MeSH

Cílem naší studie bylo předpovědět efekt přídatné kognitivně-behaviorální psychoterapie u pacientů s panickou poruchou. Pacienti byli léčeni pomocí existující farmakoterapie a přidané KBT. Před léčbou a po terapii byli vyšetřováni pomocí fMRI v průběhu expozice slovům navozujícím úzkost a neutrálním slovům, dále tvářím vyjadřujícím různé emoce a neutrálním tvářím. Pacienti byli léčeni pomocí KBT a již zavedené farmakoterapie. Na základě poklesu ve stupnici úzkosti BAI o 25 % byli rozděleni na responděry a nonresponděry. Efekt KBT u responděrů se projevil poklesem reaktivity amygdaly, silněji pravostranné. Negativním prediktorem terapeutické odpovědi ve fMRI je zvýšená aktivita v oblasti dorzolaterálního prefrontálního kortexu (DLPFC) - Brocova oblast BA 45 a 46. Dostatečnou terapeutickou odpověď predikuje vyšší reaktivita pravé amygdaly na úzkostné tváře, dále aktivace pravého angulárního gyru, pravé inzuly a pravého temporálního pólu na všechny emoční tváře. Pres omezení naší studie, může být fMRI slibným nástrojem pro predikci terapeutické odpovědi na adjuvantní KBT u pacientů s panickou poruchou léčených zvyklým způsobem.

The aim of our study was to predict CBT treatment effect in patients suffering from panic disorder. Patients were studied in fMRI during the exposition of threat-related words and with neutral words and emotional faces (anxiety, surprise and neutral) compared with fixation points. Inpatients were treated with CBT (5 hours per week group CBT, 1 hour per weak individual CBT ) and existing pharmacotherapy (SSRI antidepressants) for 5 weeks. Patients were studied before and after CBT treatment. Based on the 25 percent decrease of BAI (before and after treatment), patients were divided into responders and non-responders. CBT effect was observed on decrease of amygdala activity, stronger in right amygdala in responders. Negative treatment predictor is hyperactivity in left dorsolateral prefrontal cortex (DLPFC) – Broca Area (BA) 46 and 45. Sufficient therapeutic response predicts higher reacti- vity of right amygdala for anxious faces, activation of right angular gyrus, right insula and right temporal pole for all emotional faces. Despi- te the limitation of our study, may be fMRI promising tool for predicting therapeutic response to adjunctive CBT in patients with panic disor- der treated as usual.

• Publikační typ
• abstrakt z konference MeSH

x

x

V souhrnném článku vysvětlujeme princip a metodiku funkční magnetické rezonance při lokalizaci primární motorické kůry. Po vysvětlení principu fMRI se zaměřujeme na vlastní soubor 18 pacientů, u kterých jsme hodnotili spolehlivost fMRI ve srovnání s konvenční metodou – elektrickou kortikální stimulací. Závěrem navrhujeme základní pravidla postupu při funkčním vyšetřování a operování mozkových nádorů v motorické krajině.

The article explains the principle and methodology of functional magnetic resonance imaging in localizing the primary motor cortex. The explanation of fMRI principles is followed by focusing on our own group of 18 patients in whom the reliability of fMRI was evaluated in comparison with a conventional method – electrical cortical stimulation. In conclusion, we propose some fundamental rules for how to proceed when functionally examining and operating on brain tumours in the motor area.

• Klíčová slova
• elektrická kortikální stimulace, eloquence,
• MeSH
• dospělí MeSH
• elektrická stimulace MeSH
• hodnocení rizik MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• magnetická rezonanční tomografie * metody   škodlivé účinky   využití   MeSH
• mladiství MeSH
• mladý dospělý MeSH
• motorické korové centrum * fyziologie   chirurgie   MeSH
• nádory mozku * diagnóza   chirurgie   MeSH
• neuronavigace MeSH
• senioři MeSH
• senzitivita a specificita MeSH
• výsledky a postupy - zhodnocení (zdravotní péče) MeSH
• Check Tag
• dospělí MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mladiství MeSH
• mladý dospělý MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• senioři MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• práce podpořená grantem MeSH

• MeSH
• Alzheimerova nemoc MeSH
• magnetická rezonanční tomografie MeSH
• mozek MeSH
• obsedantně kompulzivní porucha MeSH
• roztroušená skleróza MeSH
• Publikační typ
• vysokoškolské kvalifikační práce MeSH

• Konspekt
• Patologie. Klinická medicína
• NLK Obory
• neurologie
• techniky diagnostické zobrazovací

• Publikační typ
• abstrakt z konference MeSH