Perkutánní mechanická trombektomie představuje rovnocennou alternativu intraarteriální trombolýzy v léčbě akutních a subakutních uzávěrů periferních tepen lokalizovaných především infraingvinálně. Autoři pojednávají zvláště o mechanické rotační trombektomii katétrem Rotarex, který je nejčastěji používaným systémem pro trombektomii. Jsou diskutovány indikace, bezprostřední a dlouhodobé výsledky a komplikace této trombektomie. V porovnání s intraarteriální trombolýzou má mechanická trombektomie katétrem Rotarex několik výhod: kratší dobu výkonu, obnovení perfúze končetiny v jednom sezení, žádné kontraindikace výkonu, vysokou primární úspěšnost, nižší výskyt komplikací, kratší dobu hospitalizace bez nutnosti intenzívní péče. Hlavní nevýhoda trombektomie katétrem Rotarex spočívá vzhledem k jeho průměru v nemožnosti intervence v celém bércovém řečišti s výjimkou proximálních segmentů.

Percutaneous mechanical thrombectomy represents an equalvalue alternative to intra-arterial thrombolysis for the treatment of acute and sub-acute occlusions of mainly infrainguinal peripheral arteries. The authors deal primarily with mechanical rotational thrombectomy using the Rotarex catheter which is the most commonly used system for thrombectomy. Indications, immediate and long-term results and complications of this device are discussed in this article. Mechanical thrombectomy using the Rotarex catheter has several advantages in comparison to intra-arterial thrombolysis: shorter duration of the procedure, restoration of the blood flow within one session, no contraindications to the treatment, high primary success rate, low rate of complications, shorter hospital stay without necessity of intensive care. The main disadvantage lies, due to its diameter, in the impossibility to treat crural arteries in the whole extent with the exception of their proximal segments.

• Klíčová slova
• akutní a subakutní uzávěry periferních tepen, intraarteriální trombolýza, mechanická trombektomie, katétr Rotarex,
• MeSH
• arteriální okluzní nemoci * diagnóza   chirurgie   MeSH
• katétry využití   MeSH
• lidé MeSH
• mechanická trombolýza * metody   přístrojové vybavení   MeSH
• trombektomie * metody   MeSH
• trombolytická terapie metody   MeSH
• výsledek terapie MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH

Cieľ: Cieľom tejto štúdie bolo overiť bezpečnosť včasnej karotickej endarterektomie (carotid endarterectomy; CEA) po intravenóznej trombolýze (IVT) alebo mechanickej trombektómii (MT) z pohľadu počtu hemoragických, ischemických a iných komplikácií. Súbor a metodika: 65 pacientov bolo operovaných CEA po IVT resp. MT. V prospektívnej štúdii boli hodnotené hemoragické, ischemické a ostatné komplikácie a ich vzťah k (a) časovaniu výkonu; (b) antitrombotickej a statinovej liečbe; (c) krvnému tlaku; (d) grafickým a iným nálezom. Výsledky: V skupine, kde CEA nasledovala po IVT (a) do 6 h: boli zaznamenané 2 ischemické komplikácie (3,08 %) – jedna periprocedurálne a jedna 12 h po CEA, a jeden hematóm v operačnej rane bez revízie; (b) 6–12 h: jedna (1,54 %) ischemická CMP (iCMP) 12 h po CEA; (c) 12–24 h: jedna (1,54 %) i CMP 16 h po CEA; (d) 24–72 h: jedna (1,54 %) iCMP 10 h po CEA a dva hematómy v rane (jeden s revíziou); (e) nad 14 dní: dve prechodné lézie XII. a VII. hlavového nervu (3,08 %), nezaznamenali sme žiaden pooperačný intracerebrálny hematóm. Celkový počet ischemických komplikácii v celej skupine bol 7,7 %. Jediný prognostický faktor pooperačnej ischemickej komplikácie bola arteriálna hypotenzia v pooperačnom období (p = 0,001). Záver: Včasné operácie CEA po IVT sú odôvodnené s cieľom zníženia rizika recidívy príhody. Prognostický faktor vzniku ischemickej komplikácie bola arteriálna hypotenzia v pooperačnom období.

Aim: Aim of this study was to verify the safety of an early carotid endarterectomy (CEA) after intravenous thrombolysis (IVT) or mechanical thrombectomy (MT) in terms of hemorrhagic, ischemic, and other complications. Material and methods: 65 CEA patients were operated after the IVT or MT. In a prospective study, hemorrhagic, ischemic, and other complications were studied and their relationship to (a) timing of the procedure; (b) antithrombotic and statin therapy; (c) blood pressure; and (d) imaging and other findings were evaluated. Results: In the group where CEA followed IVT (a) within 6 h: 2 ischemic complications (3.08%) were noted – one periprocedural and one 12 h after CEA, one wound hematoma without revision; (b) 6–12 h: one (1.54%) ischemic stroke 12 h after CEA; (c) 12–24 h: one (1.54%) ischemic stroke 16 h after CEA; (d) 24–72 h: one (1.54%) ischemic stroke 10 h after CEA and two wound hematomas (one with revision); (e) over 14 days: two transient lesions of XIIth and VIIth cranial nerves (3.08%); no postoperative intracerebral hematoma was noted. The total number of ischemic complications in the whole group was 7.7%. The only prognostic factor of postoperative ischemic complication was post-operative arterial hypotension (P = 0.001). Conclusion: Early CEA after IVT is justified to reduce the risk of relapse. The only prognostic factor of ischemic complications development was post-operative arterial hypotension.

• MeSH
• karotická endarterektomie * metody   MeSH
• klinická studie jako téma MeSH
• lidé MeSH
• mechanická trombolýza metody   MeSH
• trombektomie metody   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• práce podpořená grantem MeSH

Hluboká žilní trombóza (DVT) patří v rozvinutých zemích k nejčastějším onemocněním s významnými socioekonomickými dopady. Závažnost DVT spočívá v možnosti vzniku život ohrožující plicní embolie a k rozvoji chronické žilní insuficience označované jako post-trombotický syndrom. K pochopení patofyziologických jevů, které vedou k trombóze, přispěl Virchow popsáním tří základních rizikových mechanismů. K prvním léčebným pokusům patřily v 17. století žilní venepunkce a přikládání pijavic. Prvním antikoagulačním lékem byl heparin, který se dostal do klinické praxe po roce 1935. Následná komercializace perorálních antagonistů vitaminu K (warfarin) a příchod nízkomolekulárního heparinu spolu s kompresní terapií umožnilo rozšíření ambulantní léčby DVT. V poslední době dochází k uplatnění nových perorálních antikoagulancií, které vedou ke zvýšení bezpečnosti pro nižší riziko krvácivých komplikací a zjednodušení léčebného postupu. Dalším krokem ve vývoji terapeutických možností jsou invazivní metody časného odstranění trombu, které celý proces významně zkracují a mají cíl omezit vznik pozdních komplikací. Mezi tyto metody patří lokální katétrem řízená trombolýza s použitím tkáňového aktivátoru plazminogenu, mechanická trombektomie a jejich kombinace v podobě farmako-mechanické trombektomie. Tato se v současnosti uplatňuje u pacientů s akutní vysokou ilio-femorální DVT.

Deep vein thrombosis (DVT) is one of the most common diseases in developed countries with significant socioeconomic consequences. The severity of DVT lies in the potential for life-threatening pulmonary embolism and the development of chronic venous insufficiency, referred to as post-thrombotic syndrome. Virchow contributed to the understanding of the pathophysiological events that lead to thrombosis by describing three basic risk mechanisms. The first therapeutic attempts in the 17th century included venepuncture and the application of leeches. The first anticoagulant drug was heparin, which entered clinical practice after 1935. Subsequent commercialization of oral vitamin K antagonists (warfarin) and the advent of low molecular weight heparin along with compression therapy allowed the expansion of outpatient treatment of DVT. Recently, new oral anticoagulants have been introduced, leading to improved safety due to lower risk of bleeding complications and simplification of the treatment process. The next step in the development of therapeutic options are invasive methods of early thrombus removal, which significantly shorten the process and aim to reduce the occurrence of late complications. These methods include local catheter-directed thrombolysis using tissue plasminogen activator, mechanical thrombectomy and their combination called pharmaco-mechanical thrombectomy. The latter is currently used in patients with acute ilio-femoral DVT.

• MeSH
• lidé MeSH
• mechanická trombolýza metody   MeSH
• trombektomie metody   MeSH
• žilní trombóza * dějiny   terapie   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• přehledy MeSH

Ischemická cévní mozková příhoda je závažný stav zatížený vysokou mortalitou a značně vysokým rizikem trvalých funkčních následků. Léčba akutní ischemické cévní mozkové příhody prodělala trombektomiepři využití mechanické k okluze velkých cév mozku v porovnání s nejlepší medikamentózní terapií zahrnující systémovou trombolýzu, a zásadně tak změnily dosud zavedené paradigma léčby. V současné době je k dispozici široký výběr nástrojů pro mechanickou a nové jsou ve vývoji. Tato práce si klade za cíl shrnout současné možnosti léčby akutní ischemické cévní mozkové příhody metodami mechanické trombektomie a nastínit i další aspekty terapie tohoto onemocnění.

Ischemic stroke is a severe condition with a high mortality and a serious risk of permanent functional dis- ability. The treatment of acute ischemic stroke has undergone a number of major changes in recent years - from systemic thrombolysis to the wide range of current mechanical thrombectomy modalities. Studies such as MR CLEAN, ESCAPE, EXTEND-IA, SWIFT PRIME and others have demonstrated improved outcomes in patients with large vessel occlusion when mechanical thrombectomy was used compared with best medical treatment including systemic thrombolysis. These results have completely changed the treatment paradigm. Currently, a wide variety of endovascular tools are available for mechanical thrombectomy and new ones are still under development. This paper aims to summarize the current options for the treatment of ischemic stroke by mechanical thrombectomy and to outline other therapy aspects of this disease.

• MeSH
• ischemická cévní mozková příhoda * dějiny   terapie   MeSH
• klinická studie jako téma MeSH
• lidé MeSH
• mechanická trombolýza * metody   ošetřování   přístrojové vybavení   škodlivé účinky   MeSH
• trombektomie metody   ošetřování   přístrojové vybavení   škodlivé účinky   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• přehledy MeSH

Úvod a cíle: Mechanická trombektomie je metodou volby u ischemické cévní mozkové příhody (iCMP) při okluzi velké mozkové tepny do šesti hodin od vzniku příznaků. Po šesti hodinách může být tato léčba prospěšná pouze u přísně selektovaných pacientů, přičemž horní časový limit dosud není znám. Cílem tohoto sdělení je dokumentovat pozitivní efekt trombektomie i po více než dvojnásobném překročení standardního terapeutického okna. Metodika: Jedná se o kazuistiku pacientky (73 let), která doma upadla pro náhle vzniklou těžkou levostrannou hemiparézu. Do centra byla přivezena po 11 hodinách trvání příznaků s kolísající velmi těžkou hemiparézou. Na CT byla zjištěna parciální okluze arteria carotis interna (ACI), okluze arteria cerebri media (ACM) a současně relativně velká ischemická penumbra. S ohledem na kliniku, CT a MR nález byla provedena trombektomie s rekanalizací ACI i ACM v době 14 hodin od vzniku příznaků s výborným klinickým efektem. Závěr: Mechanická trombektomie je dle výsledků studií privilegovaným postupem u iCMP při okluzi velké tepny do šesti hodin od vzniku příznaků CMP. Na základě výsledků zobrazovacích vyšetření však lze selektovat pacienty, kteří mohou z této specifické terapie profitovat i po více než dvojnásobném překročení standardního časového okna.

Introduction: Mechanical thrombectomy is recommended standard treatment of occluded large cerebral artery within first 6hours since stroke onset. Beyond this standard therapeutic time window, thrombectomy may be beneficial in strictly selectedpatients only and upper treatment time limit has been still unknown. The aim was to document a positive clinical effect of thrombectomyperformed after 14 hours since stroke onset. Methods: We describe a case of 73 y/o female, who presented with sudden severe left-sided hemiparesis at home. Shewas admitted to the stroke center after eleven hours after stroke onset with severe and fluctuating hemiparesis. AdmissionCT scan showed partial occlusion of right internal carotid artery (ICA) and occlusion middle cerebral artery (MCA) and relativelylarge ischemic penumbra on CT perfusion scans. Based on clinical symptoms, CT and MRI findings the mechanicalthrombectomy with successful recanalization of ICA and MCA was performed 14 hours after stroke onset with an excellentclinical outcome. Conclusion: Mechanical thrombectomy is recommended a standard treatment of occluded large cerebral artery within first 6hours since stroke onset. Strictly selected patients with ischemic penumbral patterns may have benefit from mechanical thrombectomyeven beyond standard therapeutic time window.

• Klíčová slova
• mechanická rekanalizace, penumbra,
• MeSH
• arteria carotis interna patofyziologie   MeSH
• arteria cerebri media patofyziologie   MeSH
• čas zasáhnout při rozvinutí nemoci MeSH
• časové faktory * MeSH
• cerebrovaskulární poruchy * diagnóza   chirurgie   terapie   MeSH
• embolektomie * MeSH
• ischemie mozku chirurgie   terapie   MeSH
• klinická studie jako téma MeSH
• krvácení chirurgie   MeSH
• lidé MeSH
• mechanická trombolýza * MeSH
• senioři MeSH
• trombektomie * MeSH
• výsledek terapie MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• senioři MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• kazuistiky MeSH
• práce podpořená grantem MeSH

V článku jsou prezentovány dvě kazuistiky pacientů s ischemickou cévní mozkovou příhodou a malým klinickým deficitem. V těchto případech jsou doporučené postupy stran indikace k mechanické trombektomii nejednoznačné. U každého pacienta byla individuálně zvážena tíže neurologického deficitu a rizika plynoucí z endovaskulární léčby. Oba pacienti byli indikování k mechanické trombektomii.

n this article we present two case reports of patients with ischmic stroke and mild deficit. Guidelines concerning mechanical thrombectomy in this cases are inconclusive. In each case severity of nerological symptoms and risk of endovascular treatment was considered. Both patients were in the end indicated for mechanical thrombectomy.

Acute limb ischemia is a vascular emergency defined as a sudden decrease in limb perfusion associated with a risk of loss of viability of the affected extremity. Surgical treatment (Fogarty thromboembolectomy) is indicated only in suprainguinal occlusions. Other cases of acute and subacute limb ischemia should be managed percutaneously. Catheter-based treatment involves local thrombolysis and percutaneous mechanical thrombectomy (PMT). There are several devices in use for PMT; of them, the Rotarex system appears to be the most useful. There are no randomized studies comparing thrombolysis and PMT. Only indirect comparison is possible. The immediate and long-term results of PMT using the Rotarex device are probably more favorable than those following thrombolysis. Particularly for older and polymorbid patients, it may be significant that PMT, in comparison with thrombolysis, can restore blood flow faster and in one session; no contraindications for PMT in contrast to potentially life-threatening complications in thrombolysis exist, and there is also no need for observation in intensive care unit after PMT. Hospital stay after PMT is shorter. There is only one exception when thrombolysis cannot be replaced by Rotarex PMT - in the case of crural arteries involvement - due to the catheter size. In our opinion, PMT is superior to thrombolysis in the treatment of acute and subacute limb ischemia. Thrombolysis should be considered only in special cases, e.g. in crural arteries occlusions or in failure of mechanical thrombectomy.

• MeSH
• ischemie patofyziologie   terapie   MeSH
• končetiny krevní zásobení   patofyziologie   MeSH
• lidé MeSH
• miniinvazivní chirurgické výkony MeSH
• regionální krevní průtok MeSH
• trombektomie metody   MeSH
• trombolytická terapie metody   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• časopisecké články MeSH
• přehledy MeSH

Studies on thrombus composition in acute stroke or acute myocardial infarction may help elucidate clot etiology and understand reperfusion success or failure. Moreover, such studies may certainly aid in the development of new technologies aimed at retrieving specific subtypes of thrombi; as a matter of fact, thrombus composition is suggested to influence the choice of techniques used during mechanical thrombectomy and plays a role in potential device and thrombus interaction. Over the years, histological analysis on the composition of thrombi causing ischemic stroke has proved to be a powerful tool to set standard prevention and treatment protocols. By isolating clot components, it is possible to provide a more accurate diagnosis and distinguish different stroke subtypes. Studies on histological clot composition support the theory that cryptogenic stroke can have a cardiogenic origin too. Components found in thrombi extracted from stroke patients support the importance of antithrombotic therapy in preventing and treating cerebral ischemia; however, more studies are needed to improve results in all types and subtypes of stroke. Hence, more research is required to further comprehend the role that platelets, fibrin, von Willebrand factor (vWF), and DNA play in relation to mechanical thrombectomy and recombinant tissue plasminogen activator (rtPA) resistance and to overcome certain limitations.

• MeSH
• ischemická cévní mozková příhoda chirurgie   MeSH
• lidé MeSH
• trombektomie MeSH
• trombóza patologie   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• časopisecké články MeSH
• práce podpořená grantem MeSH
• přehledy MeSH

Mechanická aterotrombektomie (MATH) katétrem Rotarex® S je účinná a bezpečná rekanalizační technika u akutních, subakutních i chronických uzávěrů tepen vyživujících dolní končetiny. Rychlé odstranění okluzivních hmot umožňuje její použití jako primární léčebné metody i u akutní ischemie dolních končetin s bezprostředním ohrožením končetiny, kde doposud dominovala léčba chirurgická, nebo tam, kde přichází v úvahu trombolýza. Může být učinná i tam, kde obě metody selhaly nebo jsou kontraindikovány.

Mechanical atherothrombectomy (MATH) with the Rotarex® S catheter is efficient and safe modality for recanalization of acute, subacute or chronic occlusions of arteries supplying lower limbs. It can be used as an initial technique in patients with acute limb ischemia where historically, the treatment was based on open surgery and/or thrombolysis. The technique can be effective even in patients with contraindicaton to or failed surgery or thrombolysis.

• Klíčová slova
• perkutánní aspirační trombektomie, mechanická aterotrombektomie,
• MeSH
• aterektomie metody   MeSH
• lidé MeSH
• mechanická trombolýza metody   MeSH
• onemocnění periferních arterií * chirurgie   MeSH
• trombektomie metody   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• přehledy MeSH

BACKGROUND AND PURPOSE: Higher admission serum glucose levels have been associated with poor outcomes in patients with acute ischemic stroke (AIS) treated with IV thrombolysis. We sought to evaluate the association of admission serum glucose with early outcomes of patients with emergent large vessel occlusion (ELVO) treated with mechanical thrombectomy (MT). METHODS: Consecutive AIS patients due to ELVO treated with MT in three tertiary stroke centers were evaluated. The following outcomes were documented using standard definitions: symptomatic intracranial hemorrhage (sICH), complete reperfusion, mortality, functional independence (modified Rankin Scale (mRS) score of 0-2), and functional improvement (shift in mRS score) at 3 months. The association of admission serum glucose and admission hyperglycemia (>140 mg/dL) with outcomes was evaluated using univariable and multivariable binary and ordinal logistic regression models. RESULTS: 231 AIS patients with ELVO (mean age 62±14 years, 51% men, median admission National Institute of Health Stroke Scale score 16 points (IQR 12-21), median admission serum glucose 125 mg/dL (IQR 104-162)) were treated with MT. Admission hyperglycemia was associated with a lower likelihood of functional improvement (common OR 0.53; 95% CI 0.31 to 0.97; p=0.027) and higher odds of 3 month mortality (OR 2.76; 95% CI 1.40 to 5.44; p=0.004) in multivariable analyses adjusting for potential confounders. A 10 mg/dL increase in admission blood glucose was associated with a higher likelihood of sICH (OR 1.07; 95% CI 1.01 to 1.13; p=0.033) and 3 month mortality (OR 1.07; 95% CI 1.02 to 1.12; p=0.004) in multivariable models. There was no association between admission serum glucose or hyperglycemia and complete reperfusion. CONCLUSIONS: Higher admission serum glucose and admission hyperglycemia are independent predictors of adverse outcomes in ELVO patients treated with MT.

• MeSH
• cévní mozková příhoda krev   mortalita   chirurgie   MeSH
• hyperglykemie krev   mortalita   chirurgie   MeSH
• ischemie mozku krev   mortalita   chirurgie   MeSH
• krevní glukóza metabolismus   MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• příjem pacientů trendy   MeSH
• prospektivní studie MeSH
• reperfuze škodlivé účinky   trendy   MeSH
• retrospektivní studie MeSH
• senioři MeSH
• trombektomie škodlivé účinky   trendy   MeSH
• výsledek terapie MeSH
• Check Tag
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• senioři MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• časopisecké články MeSH