morfometrie Dotaz Zobrazit nápovědu
V článku je vysvetlená metoda vizuálnej morfometrie používaná ku kvantitatívnemu hodnoteniu deformácie osteoporotických stavcov v ambulantnej praxi a zároveň sa poukazuje na niektoré nedostatky tejto metody, ktoré sa prejavujú pri opakovanom kontrolnom vyhotovení konvenčných rtg snímkov thorakálnej (Th) a lumbosakrálnej (LS) chrbtice v laterálnej projekcii. Zo 62 sledovaných a liečených pacientov sa po jednoročnej rtg kontrole u 51 pacientov nedokázali pôvodné deformačné zmeny stupňa SDSl (skóre deformácie stavca) na jednom, maximálne troch stavcoch u toho istého pacienta. U 3 pacientov zo spomínaných 51 sa nedokázali pôvodné deformačné zmeny stupňa SDS2. Vizuálna morfometria neumožní stanoviť skutočný počet deformovaných stavcov najmä s počínajúcimi deformáciami SDSl a je nevhodnou metódou k dynamickému sledovaniu deformačných zmien osteoporotických stavcov v časovom intervale,
The authors explain the method of visual morphometry used for quantitative evaluation of deformities of osteoporotic vertebrae in ambvdatory practice. At the same time they draw attention to be shortcomings of the method. These shortcomings are found on repeated conventional control X-ray pictures of the thoracic (Th) and lumbosacral (LS) spine in a lateral projection. Of 62 followed up and treated patients during a one-year X-ray check-up in 51 patients the original deformities grade SDSl (score of vertebral deformity) on one or a maximum of three vertebrae, m the same patient were not found. In three patients of the above 51 original deformities grade SDS2 ^re not found. Visual morphometry does not make it possible to detect the actual number of affected vertebrae, in particular those with incipient SDSl deformities and it is unsuitable for the dynamic follow-up of deformities of osteoporotic vertebrae after time intervals.
Tradičně se lidská ruka studuje prostřednictvím měření a srovnávání jednotlivých segmentů (prstů, článků prstů, záprstních kostí) bez zohlednění jejich vzájemných prostorových souvislostí. Cílem této studie je výzkum vnitro-populační variability formy lidské ruky jako celku v oblasti tříčlánkových prstů se zvláštním zaměřením na sexuální dimorfismus a vztah mezi velikostí a tvarem ruky. Pravé ruce 99 žen a 70 mužů, převážně vysokoškolských studentů, byly ve standardizované poloze z palmární strany zaznamenány běžným stolním skenerem. Na každém dvourozměrném snímku bylo umístěno 16 význačných bodů a byla studována variabilita mezi těmito konfiguracemi prostřednictvím metod geometrické morfometrie. Pro lepší pochopení vnitřních vzorců variability tvaru byl tvarový prostor rozložen na afinní a neafinní podprostor, které byly dále analyzovány samostatně. Převážná část celkové variability byla spojena s afinními tvarovými rozdíly, které jsou identické v celé studované oblasti ruky. Jejich větší část představovala střižnou změnu v proximodistálním směru, menší část pak napínání odpovídající změnám v šířce ruky. Toto napínání také silně korelovalo s velikostí ruky. Mezipohlavní rozdíly představovala afinní změna, ve které byla proximodistální střižná změna neoddělitelně spojena se změnami v relativní šířce ruky. Lokální neafinní pohlavní rozdíly byly zaznamenány v určitých článcích prstů a mohou souviset s rozdíly v poměrech délek prstů. Domníváme se, že oddělení globálních a lokálních sexuálně dimorfních znaků ruky může pomoci blíže ozřejmit původ/počátek jejich dimorfismu v rané ontogenezi – čím lokálnější znak, tím později se v ontogenezi zakládá. Dimorfní znaky lokální a globální by proto mohly být ovlivněny odlišnými ontogenetickými faktory.
Traditionally, the human hand has been analyzed by measuring and comparing individual segments (fingers, phalanges, metacarpals) without considering their mutual spatial relationships. The present study aimed to analyze intra-population variability of the human hand form in the region of fingers as whole with special focus given to sexual dimorphism and the association between shape and size. Right hands of 99 females and 70 males, mostly college students, were scanned with a document scanner in standardized position from the palmar side. For each image 2-D coordinates of 16 landmarks were recorded and variability between configurations of landmarks were studied using geometric morphometrics. To understand patterns of variability, shape spaces were decomposed into affine and non-affine subspaces and further studied separately. The prevalence of the total variability was associated with affine shape change identical for the whole studied region of the hand. Its major portion was represented by shearing in proximodistal direction and to a lesser extent by straining in the relative hand width. The strain also strongly correlated with size of the hand. Intersexual differences were represented by affine change in which the proximodistal shearing was inextricably tied with the differences in relative hand width. Local non-affine sex differences were found in specific phalanges and might be associated with differences in finger length ratios. We presume that separating global and local sexually dimorphic features of the hand might shed light on the origin/onset of the dimorphism during early ontogeny – the more local the feature, the later differentiated, and thus influenced by different ontogenetic factors than global features.
- Klíčová slova
- geometrická morfometrie,
- MeSH
- anatomická značka MeSH
- fenotyp MeSH
- lidé MeSH
- pohlavní dimorfismus * MeSH
- ruka * anatomie a histologie MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- práce podpořená grantem MeSH
Úvod a cíl práce: Okulo-aurikulo-vertebrální spektrum (OAVS) je vrozený komplex malformací s extrémně variabilním fenotypem. Jsou postiženy jednostranně obličejové struktury vznikající během embryonálního vývoje z prvního a druhého žaberního oblouku a zasahující první žaberní váček, první žaberní štěrbinu a základ temporální kosti. Cílem předkládané práce je seznámit čtenáře s klinickým obrazem onemocnění, jehož nejnápadnějším projevem je faciální asymetrie provázená řadou funkčních poruch, a dále představit neinvazivní vyšetřovací metody 3D morfometrie, která umožňuje systematické sledování a vyhodnocování rozvoje a rozsahu morfologické deviace a asymetrie obličeje. Metoda: U šesti pacientů (ve věkovém rozmezí od šesti do 15 let; 5 , 1 ) s okulo-aurikulo-vertebrálním spektrem bylo vytvořeno přesné geometrické 3D zobrazení obličeje pacientů optickou metodou – stereofotogrammetrií. Pomocí metody CPD-DCA (coherent point drift – dense correspondence analysis) byla provedena vzájemná registrace faciálních modelů. U každého pacienta byl zkonstruován dokonale symetrický obličej. Rozdíly mezi konstruovaným symetrickým obličejem a skutečným obličejem byly znázorněny pomocí barevné mapy. Takto zobrazené individuální asymetrie pacientů byly kvantitativně zpracovány a analyzovány v časovém rozpětí 9–23 měsíců. Výsledky: Prokázaly se pouze malé rozdíly ve změně asymetrie obličeje pacientů s OAVS, což svědčí o nevýznamné dynamice rozvoje faciálních malformací u pacientů s tímto onemocněním. Nenašli jsme závislost mezi změnami reliéfu obličeje a věkem pacienta během sledovaného období. Taktéž nebyla nalezena korelace mezi závažností vady a rozvojem asymetrie. Oproti předpokladům se nepotvrdilo významné zhoršování morfologie obličeje u rostoucích pacientů s OAVS, což umožňuje uspokojivou kompenzaci vady včasnou ortodontickou léčbou. Neinvazivní 3D morfometrické vyšetření obličeje je optimální metodou pro sledování vývoje obličejových asymetrií.
Introduction and aim: Oculo-auriculo-vertebral spectrum (OAVS) is a congenital complex of extremely variable phenotypes. Typically, unilaterally aff ected structures are facial structures developing from the fi rst and second branchial arches and fi rst pharyngeal pouch and fi rst branchial cleft and the basis of temporal bone. The aim is to introduce the clinical conditions of the disease whose facial asymmetry is accompanied by a number of functional disorders. Moreover, it presents non-invasive 3D morphometry, that enables evaluation of the morphological deviation of the aff ected area. Methods: An accurate geometric 3D image of the patient's face was created by the optical method – stereophotogrammetry in six patients (age from 6 to 15; 5 , 1 ) with OAVS. Using the construction of dense correspondence mapping by CPD-DCA (coherent point drift – dense correspondence analysis) method between facial meshes, model registration were performed. A perfectly symmetrical face was constructed for each patient. The diff erences between the constructed symmetrical face and the real patient's face were shown using a color map. The individual asymmetry thus displayed was quantitatively processed and analyzed over a period of nine to 23 months. Results: Only minor differences in facial asymmetry of OAVS patients have been demonstrated, suggesting an insignificant dynamics in the development of facial malformations in patients with this disease. We did not find a dependence between face relief changes and patient age during the reference period. There was also no correlation between the severity of the defect and the development of asymmetry. Conclusion: Significant worsening of facial morphology in growing OAVS patients has not been confirmed as supposed. That allows satisfactory compensation of defects by early orthodontic treatment. Non-invasive 3D morphometric facial scanning is an optimal method for monitoring the development of facial asymmetries.
- Klíčová slova
- 3D morfometrie, morfometrie,
- MeSH
- asymetrie obličeje diagnostické zobrazování patofyziologie MeSH
- dítě MeSH
- Goldenharův syndrom * dějiny diagnostické zobrazování patofyziologie MeSH
- klinická studie jako téma MeSH
- lidé MeSH
- mladiství MeSH
- mnohočetné abnormality diagnostické zobrazování patofyziologie MeSH
- obličej abnormality diagnostické zobrazování MeSH
- zobrazování trojrozměrné metody MeSH
- Check Tag
- dítě MeSH
- lidé MeSH
- mladiství MeSH
Cíle: Processus clinoideus posterior (PCP) je párová anatomická struktura situovaná ve střední jámě lební na horní straně klínové kosti, kde tvoří kostní výběžek, který představuje laterální hranici dorsum sellae (DS). Cílem studie bylo analyzovat morfometrii PCP a DS pomocí CT. Materiály a metody: Studie byla provedena na základě analýzy sta snímků pořízených CT u 54 žen a 46 mužů ve věku 18–88 let (průměrný věk 52,49 let). Na snímcích byla analyzována morfometrie PCP a DS v koronální a sagitální rovině. Získaná data byla statisticky analyzována ve vztahu k pohlaví a věku pacientů (skupina 1: pacienti do 45 let, skupina 2: pacienti starší 45 let). Výsledky: Průměrná šířka byla 10,2 mm u pravého PCP a 9,85 mm u levého PCP. Průměrná výška pravého PCP byla 2,32 mm a průměrná výška levého PCP 2,04 mm. Tloušťka horního okraje DS byla 3,29 mm a tloušťka pravého a levého PCP byla 4,28 mm a 4,31 mm. Statistické výpočty ukázaly, že pravý PCP je u mužů širší a silnější. Stejně tak horní okraj DS byl silnější u mužů a levý PCP byl širší a vyšší u osob starších 45 let. Závěry: Mezi PCP a DS mužů a žen existují rozdíly: 1. Pravý PCP je širší a silnější u mužů než u žen; 2. Horní okraj DS je silnější u mužů než u žen; 3. Šířka a výška levého PCP dosahovala vyšších hodnot u pacientů starších 45 let oproti skupině pacientů ve věku do 45 let.
Aims: The posterior clinoid process (PCP) is a paired anatomic structure located in the middle cranial fossa on the superior surface of the sphenoid bone where it forms a bony eminence that is the lateral boundary of the dorsum sellae (DS). The aim of the study was to analyse PCP and DS morphometry in CT. Materials and methods: The study was based on 100 CT investigations of 54 women and 46 men aged 18–88 years (mean age 52.49 years). The PCP and DS morphometry was studied in coronal and sagittal planes. Data were analysed statistically in relation to patients’ gender and age (group 1: up to 45 years, group 2: over 45 years). Results: The average width of the right and left PCP was 10.2 mm and 9.85 mm, resp., while the average height of the right and left PCP was 2.32 mm and 2.04 mm, resp. The thickness of the DS superior edge was 3.29 mm, and of the right and left PCP 4.28 mm and 4.31 mm, resp. Statistical calculations led to the conclusion that the right PCP was wider and thicker in men. Moreover, the DS superior edge is also thicker in men, and the left PCP is wider and higher in people over 45 years of age. Conclusions: The PCP and DS are different in men and women: 1. The right PCP is wider and thicker in men than in women; 2. The superior edge of the DS is thicker in men than in women; 3. The width and height of the left PCP reach higher values in patients over 45 years of age compared to those below 45 years of age.
- Klíčová slova
- procesus clinoideus posterior, dorsum sellae,
- MeSH
- baze lební diagnostické zobrazování MeSH
- dospělí MeSH
- kefalometrie * metody MeSH
- klinická studie jako téma MeSH
- klínová kost diagnostické zobrazování MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- počítačová rentgenová tomografie metody MeSH
- senioři MeSH
- Check Tag
- dospělí MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- mužské pohlaví MeSH
- senioři MeSH
- ženské pohlaví MeSH
Cíl: Cílem studie bylo zmapovat morfometrii a variabilitu části břišní aorty a jejích větví - a. coeliaca (AC), a. mesenterica cranialis (AMC) a obou renálních tepen (ARS, ARD). Metodika: Byly hodnoceny CT skeny 13 zvířat (7 XY, 6 XX) o hmotnosti 28–33 kg, plemeno Přeštické černostrakaté. Měření byla prováděna na multiplanárních rekonstrukcích (MPR), tloušťka řezů 0,8 mm. Byl hodnocen průměr (P) aorty (Ao) a tepen AC, AMC a aa. renales v místě odstupu P Ao(X), včetně úhlu jejich odstupu (ÚO). Výsledky: Aorta se zužovala kaudálně, průměr v odstupu (P Ao (X)) AC a AMC byl 1,1 cm, P Ao(ARD, ARS) = 0,9 cm. Nejširší větví byla a. mesenterica cranialis. Průměrné hodnoty průsvitu kořene měřených tepen byly: P (AC) = 0,6 cm, P (AMC) = 0,7 cm, P (ARD, ARS) = 0,5 cm. Větve odstupovaly v kaudálně ostrém úhlu ÚO (X): ÚO (AC) = 67,9°, ÚO (AMC) = 75,8°, ÚO (ARD) = 64,4°, ÚO (ARS) = 72,2°. Středně silnou variabilitu úhlu odstupu jsme prokázali u úhlů odstupu AC a ARS (koeficient variace > 30, směrodatná odchylka > 20°). Sedmdesát procent renálních tepen (N = 9) odstupovalo stranově asymetricky v rozmezí L2–3. U samic byla pravá renální tepna širší (p = 0,007). Závěr: Naše výsledky mapují část tepen břicha u obou pohlaví prasete domácího (plemeno Přeštické černostrakaté, N = 13, hmotnost 28–33 kg). Předpokládáme jejich využití při plánování preklinických studií, pro zdokonalování chirurgického výcviku na prasečích modelech v oblasti cévní chirurgie i zobrazovacích metod.
Aim: The aim of the study was to map the morphometry and variability of a part of the abdominal aorta and its branches – the coeliac artery (AC), the cranial mesenteric artery (AMC) and both renal arteries (ARS, ARD). Methods: CT scans of 13 animals ((7 XY, 6 XX), weigh 28–33 kg, Přeštice black-pied breed) were evaluated. Measurements were performed in multiplanar reconstructions (MPR), slice thickness 0.8 mm. The transverse diameter (P) of aorta (Ao), AC, AMC and ARs at the point of separation P Ao(X), the exit angle (ÚO) including, were assessed. Results: Aorta narrowed caudally, in the segment between the AC and AR from 1.1 cm to 0.9 cm. The largest branch was the cranial mesenteric artery. The average values of the branches root lumen diameter P (X) were: P (AC) = 0.6 cm, P (AMC) = 0.7 cm, P (ARD, ARS) = 0.5 cm. The branches departed in a caudally sharp angle: ÚO (AC) = 67.9°, ÚO (AMC) = 75.8°, ÚO (ARD) = 64.4°, ÚO (ARS) = 72.2°. Moderately strong variability of the exit angle of the AC, and the ARS was demonstrated (coefficient of variation > 30, standard deviation > 20°). 70% of the renal arteries (N = 9) showed right-left asymmetry and exited between L2–3. In females, the right renal artery was wider (p = 0.007). Conclusions: Our results map a part of the abdominal arteries of the domestic pig, the Přeštice black-pied breed (N = 13, both sexes, weigh 28–33 kg). We anticipate their use for the preclinical studies designing, the surgical and imaging methods training in the field of vascular surgery.
- Klíčová slova
- morfometrie,
- MeSH
- aorta abdominalis anatomie a histologie diagnostické zobrazování MeSH
- arterie * anatomie a histologie diagnostické zobrazování MeSH
- CT angiografie MeSH
- neparametrická statistika MeSH
- pilotní projekty MeSH
- prasata * anatomie a histologie MeSH
- statistika jako téma MeSH
- tělesné váhy a míry MeSH
- Publikační typ
- práce podpořená grantem MeSH
Cíl: Vyhodnocení účinnosti vitrektomie s odstraněním vnitřní limitující membrány (ILM) u očí s difuzním a/nebo cystoidním diabetickým makulárním edémem (ME) bez trakce a nereagujícím na laserovou koagulaci makuly. Dále byla provedena histopatologická a morfometrická analýza ILM. Tloušťka ILM byla porovnána s hladinou glykovaného hemoglobinu (HbA1C) a s dalšími klinickými faktory. Soubor a metody: Prospektivní studie zahrnovala 56 očí 52 diabetiků průměrného věku 63 ± 7,6 let. Vitrektomie s odstraněním ILM, asistovaným trypanovou modří, byla provedena standardním způsobem. Průměrná doba sledování nemocných byla 8,7 měsíců, a to v rozsahu 3–19 měsíců. ILM byla fixována bezprostředně po odstranění ve 2,5% glutaraldehydu a odeslána ke zpracování elektronovou mikroskopií. ILM byla fotografována při standardním zvětšení (x 5000) s 1 µm v záběru. Výsledky: Statistická analýza pooperační zrakové ostrosti (ZO) prokázala celkové zlepšení s prevalencí výsledné ZO v rozmezí 0,1–0,2 a 0,5–1,0 dle ETDRS. ZO se zlepšila nejméně o 2 řádky u 29 z 56 očí (51,8 %), o 1 řádku u 2 očí (10,7 %) a zůstala nezměněna u 11 očí (19,6 %). Pooperační ZO se zhoršila o 1 řádku u 2 očí (3,6 %) a o 2 a více řádků u 8 očí (14,3 %). Morfometrická analýza prokázala signifikantní zesílení ILM u všech očí, přičemž průměrná tloušťka ILM byla 3,61 ± 1,22 µm. Zjistili jsme, že větší tloušťka ILM souvisela se zvýšenou hodnotou HbA1C u obou typů diabetes mellitus (DM) (p = 0,040). Zároveň byla zjištěna signifikantní závislost tloušťky ILM na délce trvání DM u mužů a žen (p = 0,026). Významná závislost tloušťky ILM byla statisticky prokázána i ve vztahu ke kombinaci věku a pohlaví (p = 0,029). Závěry: Vitrektomie s odstraněním ILM u očí s chronickým difuzním a/nebo cystoidním diabetickým ME bez vitreomakulární trakce mírně zlepšuje ZO a zvyšuje naději na její stabilizaci. Potvrdili jsme větší tloušťku chirurgicky odstraněné ILM a její statisticky signifikantní korelaci se zvýšenou hladinou HbA1C u obou typů DM a dalšími klinickými charakteristikami nemocných. Morfometrická a histopatologická analýza ILM přispívá k objektivnímu posouzení ultrastruktury vitreomakulárního rozhraní.
Aim: To evaluate the efficiency of vitrectomy with peeling of the internal limiting membrane (ILM) in eyes with diffuse and/or cystoid nontractional diabetic macular edema (ME) refractory to macular laser photocoagulation. Histopathologic and morphometric analysis of the ILM in diabetic eyes was performed. Thickness of the ILM was correlated with the level of glykosylated hemoglobin (HbA1C) and other clinical factors. Material and methods: The prospective study involved 56 eyes of 52 diabetic patients with a mean age of 63 ± 7.6 years. Vitrectomy with trypan blue-assisted ILM peeling was performed in standard way. Mean follow-up period was 8.7 months (range 3 – 19 months). The ILM was fixed immediately after peeling in 2.5 % glutaraldehyde and submitted for electron microscopic evaluation. The ILM was photographed in standard magnification (x 5000) with the scale of 1 µm in the shot. Results: Statistical analysis of the postoperative visual acuity (VA) in the study group of 56 eyes proved a general improvement with prevalence of the resulted VA in intervals 0.1–0.2 and 0.5–1.0 related to ETDRS chart. The VA was improved by at least 2 lines in 29 eyes of 56 eyes (51.8%), one line in 6 eyes (10.7%) and remained unchanged in 11 eyes (19.6%). The postoperative VA deteriorated by one line in 2 eyes (3.6%) and at least 2 lines in 8 eyes (14.3%). Morphometric analysis demonstrated a significant thickening of the ILM in all eyes with a mean thickness of the ILM 3.61 ± 1.22 µ m. It was found that a higher thickness of the ILM is related to elevated HbA1C by both types of diabetes mellitus (DM) (p = 0.040). We also found significant dependence of ILM thickness in relation to duration of DM by comparison of men and women (p = 0.026) and significant correlation between ILM thickness and the age of diabetic patients related to their gender (p = 0.029). Conclusions: Vitrectomy with peeling of the ILM in eyes with chronic diffuse and/or cystoid nontractional diabetic ME mildly improves the VA and extends a hope for its stabilization. We confirmed increased thickness of the surgically peeled ILM and statistically significant correlations to elevated HbA1C by both types of DM and to further clinical characteristics of case series. Morphometric and histopathologic analyses of the ILM contribute to more objective evaluation of ultrastructure of the vitreomacular interface.
- Klíčová slova
- morfometrie, vnitřní limitující membrána,
- MeSH
- diabetická retinopatie chirurgie MeSH
- financování organizované MeSH
- glykovaný hemoglobin MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- makulární edém chirurgie MeSH
- oftalmologické chirurgické výkony metody MeSH
- prospektivní studie MeSH
- vitrektomie MeSH
- Check Tag
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- mužské pohlaví MeSH
- ženské pohlaví MeSH
Existuje pouze málo informací o tom, které z mnoha neuroanatomických odchylek, zjištiných u pacientu s bipolární afektivní poruchou, vyhovuje kritériím pro endofenotyp. Abychom zhodnotili, zda objemové zminy mozku poedstavují endofenotyp pro bipolární afektivní poruchu, provedli jsme automatizované mioení mozkové tkáni z obrazu získaných magnetickou rezonancí u zdravých a postižených (s bipolární ei unipolární poruchou) potomku rodieu, kteoí sami trpili bipolární poruchou. Zaoadili jsme 20 zdravých potomku rodieu s bipolární poruchou, 15 postižených potomku rodieu s bipolární poruchou a 18 vikem a pohlavím odpovídajících zdravých kontrol. Morfometrie založená na voxelech (VBM) byla provedena standardními metodami na 1,5 T 3D anatomických obrazech z magnetické rezonance. Nalezli jsme srovnatelné celkové i regionální objemy mozku mezi zdravými a postiženými potomky rodieu s bipolární poruchou a kontrolami. Celkové ani regionální objemy mozku nesplnily kritéria pro endofenotyp bipolární afektivní poruchy.
Little is known about which of many neuroanatomical abnormalities found in bipolar patients meet criteria for endophenotype. In order to test whether regional brain volumes represent an endophenotype (biological risk factor) for bipolar affective disorder, we performed voxel based morhometry (VBM) both in unaffected and affected (with bipolar or unipolar disorder) offsprings of bipolar patients. We included 20 unaffected, 15 affected offsprings of bipolar parents and 18 healthy controls matched by sex and age. VBM was performed on 1.5T 3D anatomical MRI images using standard methods. We found comparable global and regional brain matter volumes among unaffected as well as affected offsprings of bipolar parents and controls. Global or regional brain volumes did not meet criteria for endophenotype of bipolar disorders.
- MeSH
- bipolární porucha diagnóza etiologie genetika MeSH
- dospělí MeSH
- fenotyp MeSH
- financování organizované MeSH
- genetické jevy fyziologie genetika MeSH
- genetické markery genetika MeSH
- lidé MeSH
- magnetická rezonanční tomografie metody využití MeSH
- mladiství MeSH
- mozek abnormality patofyziologie patologie MeSH
- neuroanatomie metody MeSH
- počítačové zpracování obrazu metody využití MeSH
- registrace MeSH
- statistika jako téma MeSH
- studie případů a kontrol MeSH
- zobrazování trojrozměrné metody využití MeSH
- Check Tag
- dospělí MeSH
- lidé MeSH
- mladiství MeSH