• MeSH
• Humans MeSH
• Urinary Bladder surgery   pathology   MeSH
• Robotic Surgical Procedures * methods   MeSH
• Aged MeSH
• Urologic Surgical Procedures methods   MeSH
• Vesico-Ureteral Reflux * surgery   MeSH
• Treatment Outcome MeSH
• Check Tag
• Humans MeSH
• Aged MeSH
• Female MeSH
• Publication type
• Case Reports MeSH

Cíl: Představit naši současnou techniku mini málně invazivní nefropexe. Řídíme se daty vychá- zejícími z klinických studií nižší kvality doporučujících laparoskopickou techniku sutury ledvinného pouzdra na konvexitě ledviny. Materiál, metody: Indikací k operaci jsou symptomatické pacientky s prokázanou nefroptózou při radiologických vyšetřeních (hlavně IVU). Od 12/2004 do 4/2024 byla provedena nefropexe u 37 žen. U 34 na pravé straně, dvakrát na obou stranách a jednou na levé. Prvních 34 bylo laparoskopických a poslední 3 asistované robotem. Již dříve jsme publikovali laparoskopický postup včetně sledování a hodnocení účinnosti metody. Pravostranná laparoskopická nefropexe byla dvakrát kombinována s resekční pyeloplastikou. Laparoskopická technika: Poloha na boku, ev. močový katétr. Pneumoperitoneum je vytvořeno Veresovou jehlou, tlak CO2 12 mm Hg. Desetimilimetrový port pro kameru přes pupek a další dva pracovní porty (5 a 3 mm). V Toldtově linii se otevírá pobřišnice. Uvolní se laterální část ledviny a přilehlá břišní stěna. Ledvina je fixována k břišnímu transverzálnímu svalu třemi nebo čtyřmi samostatnými otáčkami dlouhodobě vstřebatelným/nevstřebatelným samokotvovacím ostnatým stehem (V-Loc® 180 nebo nevstřebatelný, velikost 2-0, jehla 1/2 26 mm). V prvních 15 případech byly použity tři jednotlivé nevstřebatelné ProlenTM stehy. Peritoneální defekt se uzavře pokračujícím ostnatým vstřebatelným stehem V-Loc® 90. Stehy se zavedou přes trokar 10 mm a extrahují stejným způsobem nebo ihned přes břišní stěnu s předchozím narovnáním jehly. Není použit drén. Pacientka je tři dny v klidu na lůžku. Doporučujeme vyhýbat se skákání, jízdě na koni atd. po dobu dvou měsíců. Roboticky asistovaná technika je podobná: Systém daVinci Xi, tři ramena v poloze V (kamera 30° v pupku), porty 8 mm – nůžky/jehelec, bipolární graper Maryland. Výsledky: Laparoskopická skupina: Průměrný věk 36,9 ± 13,9 (20,0 až 65,1) let. Průměrný BMI 22,3 ± 2,8 (17,3 až 27,9). Průměrná doba operace na jedné straně výkonu 59,2 ± 17,0 (35 až 100), oboustranných výkonů (včetně rotace pacienta) 155 a 150 minut. Všechny výkony byly bez krevních ztrát a předoperačních a pooperačních komplikací. V letech 2022–2024 byly provedeny 3 roboticky asistované nefropexe u žen. Věk 47, 48 a 34 let, BMI 20, 21 a 23, doba operace 32, 31 a 36 min. Závěr: Laparoskopická/roboticky asistovaná transperitoneální nefropexe s fixací konvexity ledviny pokračujícím samokotvícím ostnatým stehem je standardem chirurgické léčby nefroptózy na našem pracovišti. Doporučuje se pečlivá disekce a pečlivé uvolnění břišní stěny umožňující bezpečné sešití bez poškození nervů břišní stěny. Robotická varianta se zdá být jednodušší (zejména šití) a rychlejší. Vzhledem k relativní vzácnosti takové operace budou dlouhodobé výsledky u větší skupiny pacientů dosažitelné pouze v multicentrické studii.

To present our contemporary technique of minimally invasive nephropexy. We follow data based on clinical studies of lower quality recommending the laparoscopic technique of suturing of a renal capsule at the convexity of kidney. Material, methods: Indications for surgery are symptomatic patients with proven nephroptosis on radiological examinations (mainly IVU). From 12/2004 until 4/2024, nephropexy was performed on 37 women. In 34 on the right side, two times on both sides and once on the left. The first 34 were laparoscopic and the last 3 robot-assisted. We have previously published the laparoscopic procedure, including monitoring and evaluating the effectiveness of the method. The right side laparoscopic nephropexy was twice combined with dismembered pyeloplasty. The laparoscopic technique: Flank position, eventually urinary catheter. Pneumoperitoneum is created with a Veres needle, the pressure of CO2 12 mm Hg. Ten mm port for the camera through the umbilicus and further two working ports (5 and 3 mm). The peritoneum is opened in Toldt's line. The lateral part of the kidney and the adjacent abdominal wall are cleaned. The kidney is fixed to the abdominal transversal muscle with three or four separate revolutions with long--term absorbable/non-absorbable self-anchoring barbed stitch (V-Loc® 180 or Non-absorbable, size 2-0, needle 1/2 26 mm). In the first 15 cases, three non-absorbable stitches ProlenTM were used. The peritoneal defect is closed with a running barbed absorbable suture V-Loc® 90. The stitches are introduced through the trocar 10 mm and extracted in the same way or immediately through the abdominal wall with the previous straightening of the needle. No drain is placed. The patient is on bed rest for three days. We recommend avoiding jumping, horse-riding etc. for two months. The robot-assisted technique is similar: System daVinci Xi, three arms in V position (camera 30° in umbilicus), ports 8 mm - scissors/needle driver, bipolar grasper Maryland. Results: Laparoscopic group: Mean age 36.9 ± 13.9 (20.0 to 65.1) years. Mean BMI 22.3 ± 2.8 (17.3 to 27.9). The mean time of operation on one side procedure 59.2 ± 17.0 (35 to 100), bilateral procedures (including rotation of patient) 155 and 150 minutes. All procedures were without blood loss and peroperative and postoperative complications. In 2022-4, 3 robot-assisted nephropexis in women were performed. Age 47, 48 and 34 years, BMI 20, 21, and 23, time of surgery 32, 31, and 36 min. Conclusion: Laparoscopic /robot-assisted transperitoneal nephropexy with fixation of convexity of the kidney with running self-anchoring barbed stitch is the standard of surgical treatment of nephroptosis at our department. Meticulous dissection and careful liberation of the abdominal wall enabling safe suturing without damage to nerves of the abdominal wall is recommended. The robotic variant seems to be easier (especially suturing) and faster. Due to relatively rarity of such surgery, long term results in a bigger group of patients will be only achievable in a multicentre trial.

• Keywords
• nefropexe, Nefroptóza,
• MeSH
• Kidney * surgery   pathology   MeSH
• Humans MeSH
• Robotic Surgical Procedures * methods   MeSH
• Suture Techniques MeSH
• Urologic Surgical Procedures methods   MeSH
• Check Tag
• Humans MeSH

Úvod: Radikální cystektomie je standardem v léčbě invazivního karcinomu močového měchý- ře. S rozvojem minimálně invazivních technik se roboticky asistované procedury dostávají do popředí v řadě chirurgických přístupů a ne jinak je tomu u řady urologických, převážně náročných onkolo- gických operací. Mezi ně patří i radikální cystektomie. Materiál a metody: Na videu prezentujeme průběh operace u 43leté pacientky s infiltrujícím karcinomem močového měchýře (histologicky se sarkomatoidní složkou). Roboticky asistovaná radikální cystektomie u žen (přední exenterace) je provedena na přístroji poslední generace DaVinci Xi. Průběh je rozfázován do tří základních fází: 1. fáze rozšířené pánevní lymfadenektomie, 2. fáze resekční – cystektomie, hysterektomie, adnexektomie a resekce přední poševní stěny, 3. fáze rekonstrukce – v tomto případě kompletní intrakorporální konstrukce ortotopické neove- ziky dle Studera. Výsledky: Délka výkonu 475 minut, krevní ztráty 600 ml. Histologicky: sarkomatoidní uroteliální karcinom pT2a pN0 (21 uzlin negat), R0 resekce. Komplikace – pooperačně paralýza střevní, pře- chodné zavedení nazogastrální sondy. Propuštěna 15. pooperační den. Závěr: Radikální cystektomie je náročná procedura zatížena vysokou morbiditou, mnohdy i mortalitou a kvalita chirurgického výkonu je principiální a kri- tická pro její úspěch. Roboticky asistovaná radikální cystektomie je ve většině parametrů plně srovnatelná s otevřenou radikální cystektomií. A právě potenciální snížení morbidity a zlepšení fáze rekonvalescence je hlavním benefitem robotické procedury. Z literatury by další výhodou měly být nižší krevní ztráty a potřeby krevních transfuzí, zkrácení doby hospitalizace. Nevý- hody jsou především delší operační čas a vyšší náklady. Roboticky asistovaná radikální cystektomie je bezpeč- ná procedura srovnatelná s otevřenou cystektomií hlavně ve smyslu onkologických výsledků, s řadou benefitů, ale i nevýhod. Nicméně platí zde dvojnásob, že výběr metody neovlivňuje závěry a výsledky tak signifikantně jako kvalita chirurga samotného.

Introduction: Radical cystectomy is a standard method in treating invasive bladder cancer. With the development of minimally invasive techniques, robot-assisted procedures are coming to the fore in numerous surgical approaches, which is also the case for a number of urological, predominantly challenging oncological procedures. These also include radical cystectomy. Material and methods: A video is presented of a 43-year-old female patient with muscle-invasive bladder cancer (histologically with a sarcomatoid com- ponent) undergoing surgery. Robot-assisted radical cystectomy in women (anterior exenteration) is per- formed using the latest generation DaVinci Xi robot. The procedure consists of three fundamental phases: 1. the phase of extended pelvic lymph node di- ssection; 2. the resection phase – cystectomy, hysterec- tomy, adnexectomy, and anterior vaginal wall resection; 3. the reconstruction phase – in this case, com- plete intracorporeal orthotopic neobladder construction according to Studer. Results: Duration of procedure 475 minutes, blood loss 600 ml. Histologically: sarcomatoid urothelial carcinoma pT2a pN0 (21 negative nodes), R0 resection Complications: bowel paralysis postoperati- vely; a nasogastric tube inserted temporarily. She was discharged on postoperative day 15. Conclusion: Radical cystectomy is a challenging procedure burdened with high morbidity and even mortality, and the quality of surgical performance is essential and critical for its outcome. Robot-assis- ted radical cystectomy is, in most parameters, fully comparable with open radical cystectomy. And it is the potential reduction in morbidity and improved recovery period that is the main benefit of robotic surgery. Based on the literature, other advantages should be lower blood loss, less need for blood transfusions, and shorter length of hospital stay. Disadvantages particularly include longer opera- tive time and higher costs. Robot-assisted radical cystectomy is a safe procedure comparable with open cystectomy, particularly in terms of oncological outcomes, while having a number of benefits as well as disadvantages. However, it is particularly true that the choice of method does not affect the outcomes as significantly as does the quality of the surgeon.

• MeSH
• Cystectomy * MeSH
• Adult MeSH
• Carcinoma surgery   complications   MeSH
• Humans MeSH
• Urinary Bladder Neoplasms surgery   complications   MeSH
• Robotic Surgical Procedures * MeSH
• Check Tag
• Adult MeSH
• Humans MeSH
• Female MeSH
• Publication type
• Case Reports MeSH

Úvod: Chirurgické řešení iatrogenní léze distálního ureteru pomocí reimplantace event. včetně Boariho plastiky lalokem z močového měchýře se prováděla otevřeně či nověji laparoskopicky. Roboticky asistovaná laparoskopie se zdá optimální volbou zjednodušující miniinvazivní provedení. Video prezentuje robotickou reimplantaci močovodu s Boariho lalokovou plastikou. Soubor: V období od 1/2019 do 6/2020 bylo na pracovišti hlavního autora provedeno deset těchto reimplantací. Všechny léze byly následkem iatrogenního poškození během operací v malé pánvi. Reimplantace byly provedeny vždy kompletně minimálně invazivně bez nutnosti konverze. Je užíván čtyřramenný systém daVinci Xi. Kazuistika: Sedmdesátiletá žena po iatrogenní lézi pravého ureteru způsobené během laparoskopické hysterektomie s adnexektomií. Pooperačně měla bolesti v pravém boku, sonograficky nalezeno městnání. Nález byl řešen punkční nefrostomií a o tři měsíce později provedena reimplantace. Trendelenburgova poloha 20°, čtyři robotické porty 8 mm a asistentský port 12 mm. Nástroje 30° kamera, Prograsp forceps, Maryland bipolar forceps, Monopolar curved scissors, Large suture‑Cut Needle Driver. Rozrušeny operační srůsty, vypreparován pravý ureter a přerušen nad lézí. Na naplněném močovém měchýři vytvořen vpravo lalok ze stěny močového měchýře. Bez antirefluxní techniky provedena anastomóza nespatulovaného ureteru s lalokem měchýře na zavedeném double loop ureterálním stentu jednotlivými polyglactinovými stehy 5–0. Uzávěr defektu měchýře pokračujícím samokotvícím stehem z poliglecapronu 25. Délka operace – anestezie 115 min, čas na konzoli 60 min. Dimitována devátý pooperační den. Močový katétr byl odstraněn za 14 dní, stent za čtyři týdny. Opakované kontroly pomocí ultrasonografie jsou i za tři měsíce od výkonu bez dilatace dutého systému pravé ledviny. Závěr: Robotická reimplantace močovodu ev. i s lalokem z močového měchýře je preferovanou metodikou pracoviště. Zcela nahradila otevřený výrazně invazivnější přístup. Laparoskopii považují autoři za technicky výrazně obtížnější a nemají s ní vlastní zkušenosti.

Introduction: Surgical treatment of an iatrogenic lesion of the distal ureter using reimplantation eventually including a Boari urinary bladder flap was performed openly or, more recently, laparoscopically. Robotically assisted laparoscopy seems to be the optimal choice for simplifying the mini-invasive design. This video presents a robotic reimplantation of the ureter with a Boari flap. File: In the period from 1/2019 to 6/2020, there were 10 of these surgeries (all iatrogenic lesions of ureter during pelvic surgery) at the department of the main author. All done without the need for conversion. The 4-arm daVinci Xi system is used. Case report: A 70 year old woman after iatrogenic injury of the right ureter during laparoscopic hysterectomy with adnexectomy. Postoperatively right side flank pain, and an ultrasound showed a right sided megaureter. The finding was resolved by puncture nephrostomy and reimplantation per‑ formed 3 months later. Trendelenburg position 20°, 4 robotic ports 8 mm and assistant port 12 mm. Tools 30° camera, Prograsp forceps, Maryland bipolar forceps, Monopolar curved scissors, Large suture-Cut Needle Driver. Surgical adhesions were freed up, right ureter dissected and cut above the lesion. On the filled bladder created a lobe from the right bladder on the right. Without antireflux technique, an anastomosis of an unspatulated ureter with a bladder lobe was performed on an inserted double loop ureteral stent with individual 5-0 polyglactin sutures. The defect of the urinary bladder was closed with running self-anchoring poliglecaprone 25 suture. Operation duration - general anaesthesia 115 min, console time 60 min. Discharged on the 9th postoperative day. Urinary catheter removed in 14 days, stent in 4 weeks. Regular ultrasonographic examinations are without dilatation of the upper urinary tract of the right kidney for 3 months. Conclusion: Robotic reimplantation of the ureter or even with a flap from the urinary bladder is the preferred method of our department. It completely replaced the open, significantly more invasive approach. Laparoscopy is considered by the authors to be technically significantly more difficult and they have no experience with it.

• Keywords
• Boariho laloková plastika,
• MeSH
• Iatrogenic Disease MeSH
• Laparoscopy methods   MeSH
• Humans MeSH
• Robotic Surgical Procedures * MeSH
• Aged MeSH
• Ureter * surgery   pathology   MeSH
• Urologic Surgical Procedures MeSH
• Check Tag
• Humans MeSH
• Aged MeSH
• Female MeSH
• Publication type
• Case Reports MeSH

Úvod: Autoři prezentují svoje zkušenosti s roboticky asistovanou pyeloplastikou (RAP). Zkušenosti s laparoskopickou pyeloplastikou získáváme od r. 2005. RAP je ve srovnání s touto metodou spojena dle našich zkušeností s několika subjektivními výhodami. Jedná se jednak o 3D obraz a hlavně lepší pohyblivost pracovních nástrojů, což velmi usnadňuje zejména rekonstrukční fázi operace. Materiál: Od března 2014 do srpna 2018 jsme na našem pracovišti provedli 50 RAP. Do dubna 2018 jsme pomocí robotického systému II. generace DaVinci® S™. provedli 47 RAP, nyní pracujeme se systémem IV. generace DaVinc® Xi™. Používáme standardně transperitoneální přístup za použití 4-5 trokarů, kdy u pacienta ležícího na boku nejprve vypreparujeme vstup pro kamerový trokar (tzv. open access), kameru používáme s 30° optikou, tlak kapnoperitoena je standardních 12 mm Hg. Pro nový robotický systém používáme tři pracovní nástroje (celkem tedy 4 x 8 mm trokar) a jeden 12 mm asistenční trokar. Přístup k ledvině je zvolen peroperačně buďto transperitoneální s uvolněním colon v Toldtově linii, nebo transmezokolický. Vypreparujeme proximální močovod až k ledvině, uvolníme ledvinnou pánvičku a provádíme tzv. "dismembered pyeloplasty" dle Hynes‑Andersona. Ta spočívá v přerušení močovodu v pelvi‑ureterální junkci (PUJ). Dle konkrétního nálezu můžeme resekovat stenotický úsek močovodu, nebo při nálezu křížící cévy močovod transponovat ventrálně od ní. Pánvička může být při výrazné hydronefróze zresekována. Rekonstrukci jsme nejprve prováděli dvěma pletenými stehy 5-0, poté jsme však přešli na monofilamentní steh 6-0 (Monocryl™). Tento má několik výborných vlastností: při rekonstrukci se netřepí, snadno se dotahuje a má relativně krátkou dobu vstřebatelnosti (do 28 dní). U všech pacientů zavádíme peroperačně DJ stent (pokud již nebyl zaveden dříve, tzv. "prestenting") a ponecháváme jej v průměru čtyři týdny. Redonův drén vždy nezavádíme (princip časné rekonvalescence, tzv. ERAS). Vhodný může být např. při resekci velké pánvičky nebo výrazných pozánětlivých změnách v okolí ledviny a močovodu. Močový katétr je ponechán obvykle pět dní. Během výkonu je používaná zvyklá (celková) anestezie a pooperační analgezie. Po operaci jsou pacienti kontrolováni pomocí ultrazvuku ledvin (UZ) za dva a devět měsíců po operaci, za rok je provedena dynamická scintigrafie. Další kontroly provádíme v 6-12měsíčních intervalech pomocí UZ. Popis prezentovaného výkonu: Jedná se o 29letou ženu vyšetřovanou pro pravostranné nefralgie. Dle CT se jedná o primární hydronefrózu bez konkrementu s výrazně opožděným vylučováním kontrastní látky ve vylučovací fázi. Statická scintigrafie ledvin, provedená pro podezření z výrazné hypofunkce ukazuje 47% relativní funkci pravé ledviny. Pacientce byl pro bolesti předoperačně zaveden DJ stent. RAP byla provedena transmezokolicky, peroperaně byly nalezeny křižující akcesorní cévy, pánvička nebyla resekována. Močovod byl transponován ventrálně, rekonstrukce byla provedena 6-0 monofilamentím vláknem a na dobu čtyř týdnů byl zaveden DJ stent. Konzolový čas byl 93 minut. Nevyskytly se žádné peri- ani postoperační komplikace. Výsledky: Průměrný věk pacientů byl 50 let (medián 31, rozmezí 12-73). V 50 % případů se jednalo o ženy a u 58 % případů se jednalo o pravostrannou pyeloplastiku. Předoperační zavedení stentu bylo provedeno u 38 % (19/50) pacientů. U 70 % pacientů byly předoperačně přítomné bolesti, u 14 % rekurentní močové infekce a 16 % bylo bez významných klinických projevů (ovšem se scintigraficky prokázanou významnou obstrukcí či alterací funkce ledviny). Průměrný konzolový čas byl 88 min. (36-153 min.). Krevní ztráty byly ve všech pří padech zcela zanedbatelné. Křižující céva byla zjištěna u 66 % pacientů. V této sestavě se nevyskytly žá dné intraoperační komplikace. Pooperační komplikace se vyskytly u čtyř pacientů. Ve třech pří padech Clavien II komplikace (nově fibrilace síní, extrapyramidové příznaky po podání Deganu u mladého pacienta a krvácení při antiagregační léčbě s nutností transfuzí). V jednom pří padě se jednalo o komplikaci Clavien IIIb (nutnost operační revize pro krvácení z vpichu po trokaru). Průměrná doba sledování pacientů byla 15,3 měsíců (ultrazvukové vyšetření ledvin za dva měsíce a za devět měsíců, dynamická scintigrafie za rok od operace, dále sledování pomocí ultrazvuku každých 6-12 měsíců). Úspěšná pyeloplastika (vymizení symptomů, zlepšení funkce, tedy stavy, kdy nebyla nutná reoperace) byla zaznamenána u 98 % pacientů. Závěr: Roboticky asistovaná pyeloplastika je efektivní minimálně invazivní metoda pro korekci obstrukce pelvi‑ureterálního přechodu. Obvykle je spojena s dlouhodobým vyřešením obstrukce u většiny operovaných pacientů.

Introduction: In this video we present our experience with robot-assisted pyeloplasty (RAP). Our first experience with laparoscopic pyeloplasty dates back to 2006. RAP brings several subjective advantages such as 3D vision and greater dexterity of laparoscopic instruments, which facilitates especially the reconstruction phase of the surgery. Material: Between March 2014 and August 2018, we performed 50 RAPs. The first 47 cases were done using 2nd generation DaVinci® S™ system. Now we work with 4th generation DaVinci® Xi™ system. Using the transperitoneal approach we start with open access for the 30° laparoscope. We use four 8mm trocars for robotic arms and one 12mm trocar for the assistant. In some patients we use transmesocolic approach. The ureter is then identified and traced cranially towards the kidney. The renal pelvis is exposed to enable dismembered pyeloplasty. We either resect the stenotic part of the proximal ureter or we place the ureter ventrally to the crossing vessels (if present). In case of large hydronephrosis the renal pelvis can be resected. Reconstruction is usually done using 6–0 Monocryl™ suture. In all patients we use the DJ stent, which is kept in place for 4 weeks. We do not always place a drain next to the kidney (ERAS principle), only in case of largely resected pelvis or inflammatory changes of surrounding tissues. The surgery is done in a standard general anaesthesia with commonly used postoperative analgesics. Ultrasound of the kidneys (US) in 2 and 9 months after surgery, diuretic scintigraphy one year post operatively and subsequent US every 6-12 months is done during the follow up. Presented case: A 29-year-old female patient was diagnosed with a right hydronephrotic kidney. The CT showed a primary hydronephrosis with no stone and significant delay in contrast excretion during the excretory phase, the cortical renal scan showed 47% split renal function of the affected kidney. Pre-stenting was done for significant loin pain. We performed transmesocolic RAP. We found accessory crossing vessels during the surgery. The renal pelvis was not resected and the anastomosis was done mostly using 6-0 Monocryl™ suture. The DJ stent was placed for 4 weeks. The console time was 93 minutes and there were no intra- and peri-operative complications. Results: Twenty-five women and 25 men with mean age 50 (median 31) were included. Rightsided pyeloplasty was done in 58% of patients. Pre-stenting was done in 38% of patients. Pain was the presenting symptom in 70% patients and recurrent UTI was present in 14% of patients. Mean console time was 88 min (36-153) and blood loss was in all patients negligible. Crossing vessels were found in 66% of patients. There were no intraoperative complications in this group. Postoperative complications were present in 4 cases (three Clavien II and one Clavien IIIb). The most serious complication was bleeding from a trokar incision that required surgical intervention. Mean follow up time was 15.3 months. The success rate (relief of symptoms, improvement of obstruction seen on scintigraphy, therefore no need for subsequent surgery) was 98% of cases. Conclusion: Robot-assisted pyeloplasty is an effective minimally invasive method for correction of ureteropelvic junction obstruction. It is usually associated with lasting resolution of obstruction in most of the patients

• Keywords
• pyeloplastika, pelvi‑uretrální přechod,
• MeSH
• Adult MeSH
• Hydronephrosis surgery   MeSH
• Clinical Studies as Topic MeSH
• Kidney Pelvis * surgery   pathology   MeSH
• Humans MeSH
• Ureteral Obstruction surgery   MeSH
• Postoperative Complications MeSH
• Robotic Surgical Procedures * MeSH
• Urologic Surgical Procedures methods   MeSH
• Treatment Outcome MeSH
• Plastic Surgery Procedures * methods   MeSH
• Check Tag
• Adult MeSH
• Humans MeSH
• Female MeSH
• Publication type
• Instructional Film and Video MeSH
• Case Reports MeSH

Úvod: Metod provedení uretrovezikální anastomózy při roboticky asistované radikální prostatektomii je celá řada, přičemž neexistují data z prospektivních randomizovaných studií preferovat jednu konkrétní techniku. Cílem videa je prezentovat techniku užívanou na pracovišti hlavního autora práce. Popis metodiky: V Trendelenburgově poloze je provedena trans- či extraperitoneální antegrádní radikální prostatektomie robotickým systémem DaVinci Xi s optikou 30° – prostata je oddělena od hrdla močového měchýře a dorzálně od nervově cévních svazků. Operaci na videu provádí pravák. Video začíná přerušením Santorinského plexu a uretry v jejích 5/6 obvodu nůžkami, vlevo dorzálně je uretra ponechána, aby nedošlo k její retrakci kaudálně do pánevního dna. Krvácející Santorinský plexus je obšit pokračovacím samokotvícím stehem Stratafix® Monocryl 3-0 a vlákno pro další použití ponecháno v dutině břišní fixované jehlou k přední stěně břišní. Na neretrahovanou uretru je na č. 5 naložen druhý identický steh. Pomocí stříhacího jehelce (Larger SutureCut needle driver) je dopřerušena uretra. Následuje uretrovezikální anastomóza bez podpůrné rekonstrukce m. levator ani. Jsou provedeny tři otáčky bez napětí na č. 5–8 a teprve poté je steh postupně dotažen. Je dokončena anastomóza na č. 8–12, ventrálně je k uretře do stehu zavzat i pahýl Santorinského plexu. Anastomóza je došita zbytkem prvního stehu od č. 5 směrem ventrálním až na č. 12. Jehly obou stehů jsou odstřiženy a oba konce samokotvících stehů ještě svázány. Komentář k technice: Metodika je používána přes 10 let u více než 2 000 případů s uspokojivými funkčními výsledky, v kvalitní studii však výsledky zpracované nejsou. Zadní rekonstrukci rutinně neprovádíme, je to dáno i historicky, kdy ani u otevřených výkonů jsme to neprováděli a neměli jsme častější komplikace stran kontinence moči. Zadní podpůrnou rekonstrukci provádíme pouze zcela výjimečně, kdy je po odstranění prostaty velký distanční defekt a v tomto případě je naším záměrem redukce napětí následně prováděné anastomózy. Vlastní přerušení uretry u apexu prostaty provádíme se snahou o maximální zachování puboprostatických ligament, hlavně jejich distálních vláken, které jdou i do venkovního svazku. Následným zavzetím této oblasti do sutury provádíme určitou rekonstrukci závěsného aparátu do hrdla močového měchýře a nedochází k poklesu této oblasti. Tuto přední–horní rekonstrukci pokládáme za fyziologičtější, než provádět rutinně zadní podpůrnou rekonstrukci. Naše funkční výsledky, včetně ekonomických aspektů nás nenutí měnit naši strategii používanou již více jak 10 let. Závěr: Video prezentuje jednu z možných variant uretrovezikální anastomózy při roboticky asistované radikální prostatektomii.

Introduction: There are many methods of performing a urethrovesical anastomosis during robot assisted radical prostatectomy, while there are no data from prospective randomized studies to prefer one specific technique. The aim of this video is to present the technique used at the workplace of the main author of this work. Methodology description: A trans- or extraperitoneal antegrade radical prostatectomy is performed in the Trendelenburg position with the DaVinci Xi robotic system - the prostate is separated from the bladder neck and dorsally from the neurovascular bundles. The operation in the video is performed by a right-handed surgeon. The video begins by cutting the Santorini plexus and the urethra in its 5/6 circumference with scissors, the urethra is left dorsally to prevent its retraction caudally into the pelvic floor. The bleeding Santorini plexus is sutured with a Stratafix® Monocryl 3-0 continuation self-anchoring suture, and the thread is left in the abdominal cavity fixed with a needle to the anterior abdominal wall for further use. A second identical suture is placed on the non-retracted urethra at no. 5. Using a cutting needle (Larger SutureCut needle driver) the urethra is interrupted. This is followed by a urethrovesical anastomosis without supporting reconstruction of the levator ani muscle. Three thread turns are made without tension on No. 5-8 and only then the stitch is gradually tightened. The anastomosis at No. 8-12 is completed, and the stump of the Santorini plexus is sutured ventral to the urethra. The anastomosis is closed with the remainder of the first suture from No. 5 in the ventral direction to No. 12. The needles of both sutures are cut and both ends of the self-anchoring sutures are still tied. Comment on the technique: The methodology has been used for over 10 years in more than 2,000 cases with satisfactory functional results, but the results have not been analysed in a high quality study. We do not routinely perform posterior reconstruction, this is also a given historically, when we did not perform it even in open procedures and we did not have more frequent complications of urinary continence. We perform posterior supportive reconstruction only very exceptionally when there is a large spacer defect after removal of the prostate, and in this case our intention is to reduce the tension of the subsequent anastomosis. We perform the actual interruption of the urethra at the apex of the prostate with an effort to preserve the puboprostatic ligaments as much as possible, especially their distal fibres, which also go into the external bundle. By subsequently taking this area into a suture, we carry out a certain reconstruction of the suspension apparatus in the neck of the bladder and there is no decrease in this area. We consider this front-upper reconstruction to be more physiological than performing a routine posterior support reconstruction. Our functional results, including economic aspects, have not forced us to change our strategy for more than 10 years. Conclusion: The video presents one of the possible variants of urethrovesical anastomosis during robotic-assisted radical prostatectomy.

• Keywords
• uretrovesical anastomosis,
• MeSH
• Video Recording MeSH
• Humans MeSH
• Prostatectomy methods   MeSH
• Robotic Surgical Procedures classification   methods   MeSH
• Transurethral Resection of Prostate * methods   MeSH
• Check Tag
• Humans MeSH
• Male MeSH
• Publication type
• Research Support, Non-U.S. Gov't MeSH

Aim: To present on video our current most used technique of robot-assisted resection of renal tumour (RR). Material: We performed 274 RRs between June 2020 and November 2024. Our technique is based on a modification of conventional laparoscopic renal resection, of which we performed 599 between August 2004 and May 2020. RRs currently account for over one third of the surgical procedures for kidney cancer at our institution. Laparoscopic (rarely robotic assisted) nephrectomy is almost as frequent. Open resection accounts for about 17% and open nephrectomy for slightly less. Open resections are mainly indicated for more complex tumours, for tumors with significant \"toxic\" fat capsule, and when combined with other procedures, mostly for intestinal malignancies. RR is routinely performed by two console surgeons, occasionally by two additional ones. Operation technique: General anaesthesia. Optional urinary catheter inserted. Lateral position 60-70°. Upper limbs extended in front, close together. Operative field prepared for eventual lumbotomy. Transperitoneal approach. The capnoperitoneum is created with a Veres needle, CO2 pressure 12 mmHg. Assist port 12 mm slightly lateral to the umbilicus. Four 8-mm robotic ports are inserted pararectally under visual control. Four-arm daVinci Xi robotic system is inserted. Ports craniocaudally: 1. ProGrasp, 2. bipolar grasper (bipolar forceps Maryland or more often fenestrated) or monopolar curved scissors (Hot shears) according to the operated side and the dominant hand of the operator, 3. camera 30°, 4. the second of the mentioned instruments from port 2. The scissors are alternated with a needle driver, usually the Large SutureCut needle driver. In the Toldt line, the peritoneum is opened, the colon is retracted medially, and the Gerota fascia is opened medially from the kidney. The necessary part of the kidney is dissected from the fat capsule for good access to the tumour. The tumour is verified sonographically with a drop-in probe inserted through the assistant port. Scissors can be used to mark the line of resection on the kidney. The ureter is verified and the hilar vessels are released. The artery(s) or necessary branch is bypassed with tubing and clamped with the SCANLAN® robotic endo-bulldog. Only in central tumours is the vein also clamped. Knowledge of the topographic anatomy of the vessels from two-phase CT angiography is very helpful at this stage. The effectiveness of ischemia is verified by Doppler; exceptionally (especially in selective clamping of the artery branches) by NIR imaging with FireFly® with administration of indocyanine green - Verdye® 1.25-2.5 mg. The tumour is resected with cold scissors with a rim of healthy tissue. Suturing of the base is performed with an absorbable self-anchoring barbed suture (V-Loc® 90, size 3-0, 1/2 needle 26 mm). The edges of the kidney are mattress sutured with another suture, tightened with Absolok® AP300 absorbable clips (polydioxanone PDS, size ML) - \"sliding clips\" technique. The second layer of the parenchyma is sewn with simple continuation stitches, mostly without continuous anchoring. For more superficial tumours, a straight suture of the parenchyma is

Robotická chirurgie je celosvětově rychle se rozvíjející operační technika, která přináší řadu výhod ve srovnání s dosud většinově užívanými operačními postupy (kratší doba hospitalizace, rychlejší rekonvalescence, menší bolestivost operačních ran, méně infekcí v ráně, nižší riziko kýly v jizvě a méně konverzí). Článek prezentuje kazuistiku pacienta s diagnostikovaným kolorektálním karcinomem v oblasti hepatální flexury a se solitární jaterní metastázou druhého segmentu (SII). Operační výkon byl proveden robotickým systémem DaVinci Xi v rozsahu pravostranné hemikolektomie s intrakorporální anastomózou side-to-side a robotické resekce druhého segmentu jater, bez nutnosti změny umístění (dokování) robotických nástrojů. Použití miniinvazivní robotické techniky a ERAS protokolu výrazně urychlilo pooperační rekonvalescenci a obnovu pasáže, snížilo potřebu analgetik a pacient byl propuštěn pátý poopeční den.

Robotic surgery is a rapidly emerging surgical technique worldwide, which has a number of advantages in comparison to the majority of surgical procedures used so far (shorter hospital stay, faster recovery, less pain at the surgical site, fewer surgical site infections, lower risk of incisional hernia and fewer conversions). We present a patient with colorectal cancer in the hepatic flexure and solitary hepatic metastasis (segment 2). Right-sided hemicolectomy with intracorporeal side-to-side anastomosis was performed with the DaVinci Xi robotic system, as well as robotic resection of the second hepatic segment, without the necessity of changing the location (docking) of the robotic instruments. Use of the minimally invasive robotic technique and ERAS protocol significantly accelerated postoperative recovery, including recovery of peristalsis, reduced the need for analgesics, and the patient was discharged on the 5th postoperative day.

• MeSH
• Colorectal Neoplasms * surgery   MeSH
• Middle Aged MeSH
• Humans MeSH
• Neoplasm Metastasis MeSH
• Liver Neoplasms surgery   secondary   MeSH
• Robotic Surgical Procedures MeSH
• Check Tag
• Middle Aged MeSH
• Humans MeSH
• Male MeSH
• Publication type
• Case Reports MeSH

• Keywords
• robot DaVinci Xi,
• MeSH
• Inservice Training MeSH
• Clinical Clerkship MeSH
• Colorectal Surgery * methods   instrumentation   MeSH
• Laparoscopy MeSH
• Humans MeSH
• Minimally Invasive Surgical Procedures MeSH
• Robotic Surgical Procedures * MeSH
• Artificial Intelligence MeSH
• Check Tag
• Humans MeSH

Úvod: Robotická chirurgie slinivky břišní dosud není v České republice výrazně rozšířena. V celosvětovém měřítku je postupně, zejména v high-volume centrech, systematicky implementována. Studie prezentuje první zkušenosti s robotickou operativou slinivky břišní v pankreatochirurgickém high-volume centru v ČR. Metody: Srovnávací analýza první desítky pacientů operovaných roboticky pro patologii na slinivce břišní se srovnatelným souborem operovaných otevřeně (výkony menšího rozsahu: levostranná pankreatektomie s/bez splenektomie, enukleace, centrální resekce) hodnotí věk, délku hospitalizace, pobyt na JIP, krevní ztráty a operační čas pomocí neparametrického Mann-Whitneyova U-testu, a komplikace a rehospitalizace pomocí deskriptivní statistiky. Výsledky: Srovnávané soubory tvoří 10 pacientů (5 žen) s provedeným robotickým výkonem (5× enukleace, 4× distální pankreatektomie a centrální resekce – medián věku 65,3 [46–76] let) a 10 pacientů (5 žen) se srovnatelnými otevřenými výkony (5× enukleace, 4× distální resekce a centrální resekce – medián věku 65,5 [52–78] let). Délka hospitalizace 4,5 vs. 9 dnů (p = 0,0003) a délka operace 275 vs. 142 min (p = 0,004) byly statisticky rozdílné u robotické vs. otevřené skupiny. Pobyt na JIP a krevní ztráty byly nižší ve skupině robotické, ale ne statisticky významné, věk byl srovnatelný. Komplikace podle Clavien-Dindovy klasifikace ve skupině otevřené: 3× typ II, 1× typ IIIa, 1× typ IIIb, ve skupině robotické 1× typ II a 1× typ IIIa. Rehospitalizace v souboru otevřených byla 2×, v souboru robotických 1×, vždy pro pozdní pooperační komplikaci. Závěr: Robotická chirurgie slinivky břišní je v současnosti v ČR v úplných začátcích. Dosavadní zkušenost s první desítkou nemocných operovaných prostřednictvím robotického systému DaVinci Xi přinášejí slibné výsledky v podobě zkrácení hospitalizace, ale za cenu delšího operačního času.

Introduction: Robotic pancreatic surgery is still not widely used in the Czech Republic. On a global scale, it is gradually being systematically implemented, especially in high-volume centers. The study presents the first experiences with robotic pancreatic surgery in a pancreatic surgery high-volume center in the Czech Republic. Methods: Comparative analysis of the first ten patients operated on robotically for pancreatic pathology with a comparable group operated open (smaller procedures: left pancreatectomy with/without splenectomy, enucleation, central resection) evaluates age, length of hospitalization, ICU stay, blood loss and operative time using non-parametric Mann--Whitney U-test, and complications and rehospitalization using descriptive statistics. The results: The compared sets consist of 10 patients, 5 women, with a robotic procedure (5× enucleation, 4× distal pancreatectomy and central resection – median age 65.3 [46–76] years) and 10 patients, 5 women, with comparable open procedures (5× enucleation, 4× distal resection and central resection – median age 65.5 [52–78]years. Hospitalization length 4.5 days vs. 9 days (P = 0.0003) and operation time 275 min vs. 142 min (P = 0.004) were statistically different in the robotic vs open group. ICU stay and blood loss were lower in the robotic group, but not statistically significant, age was comparable. Complications according to the Clavien-Dindo classification in the open group: 3× type II, 1× type IIIa, 1× type IIIb, in the robotic group 1× type II and 1× type IIIa. Rehospitalization in the open group was 2×, in the robotic group 1x, always for late postoperative complications. Conclusion: Robotic surgery of the pancreas is currently in its infancy in the Czech Republic. The experience so far with the first ten patients operated on using the DaVinci Xi robotic system has yielded promising results in form of shorter hospitalization, but at cost of longer operating time.

• MeSH
• Middle Aged MeSH
• Humans MeSH
• Minimally Invasive Surgical Procedures MeSH
• Pancreatic Diseases surgery   pathology   MeSH
• Pancreatectomy * MeSH
• Robotic Surgical Procedures * MeSH
• Aged MeSH
• Check Tag
• Middle Aged MeSH
• Humans MeSH
• Male MeSH
• Aged MeSH
• Female MeSH
• Publication type
• Comparative Study MeSH