BACKGROUND: The integration of robotic technology into surgical procedures has gained considerable attention for its promise to enhance a variety of clinical outcomes. Robotic deep inferior epigastric perforator (DIEP) flap harvest has emerged as a novel approach for autologous breast reconstruction. This systematic review aims to provide a comprehensive overview of the current techniques, outcomes, and complications of robotic DIEP flap surgery. METHODS: A systematic literature search was conducted after PRISMA 2020 guidelines across databases including PubMed, Embase, Google Scholar, and Web of Science from 2000 to 2023. Articles exploring robotic DIEP flap harvest for breast reconstruction were assessed to compare operative techniques, clinical outcomes, and complications. The risk of bias was evaluated using ROBINS-I and the Newcastle-Ottawa scale. RESULTS: Fourteen studies involving 108 patients were included. Three studies used a totally extraperitoneal (TEP) technique, whereas 11 studies used a transabdominal preperitoneal (TAPP) approach. Preoperative planning utilized computed tomography angiography and magnetic resonance angiography imaging. The mean robotic operative time was 64 minutes, with total operative times averaging 574 minutes for TAPP and 497 minutes for TEP. The mean length of stay was 5 days, and the mean fascial incision length was 3 cm. Overall complication rate was 14.9%, with no significant difference compared with conventional DIEP flap procedures. CONCLUSION: Robotic DIEP flap harvest is a promising technique that may reduce postoperative pain and limiting abdominal donor site morbidity. Potential limitations include longer operative times, variable hospital stays, and increased costs.

• MeSH
• arteriae epigastricae * transplantace   MeSH
• délka operace * MeSH
• délka pobytu MeSH
• lidé MeSH
• mamoplastika * metody   MeSH
• odběr tkání a orgánů metody   MeSH
• perforátorový lalok * krevní zásobení   MeSH
• pooperační komplikace prevence a kontrola   MeSH
• roboticky asistované výkony * metody   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• časopisecké články MeSH
• systematický přehled MeSH

Defekty pánevního dna u žen jsou velmi rozšířeným problémem. Odhaduje se, že až 11 % žen potřebuje řešit nějakou formu prolapsu pánevních orgánů (POP, Pelvic Organ Prolapse). Jen stěží lze předpokládat, že se bude tento statistický údaj výrazněji měnit. Operační postupy stále procházejí zákonitým vývojem. V minulosti prováděné samostatné kolporafie v dnešní době již nejsou aktuální a kolpokleiza je indikována výjimečně. Významný počet neuspokojivých výsledků po klasických operacích byl příčinou hledání nových chirurgických technologií v této oblasti. Prevalence reoperací v zemích, kde probíhají relevantní klinické studie, je vysoká. Olsen a kol. ve své studii uvádí 29,2% výskyt recidiv, Whiteside v prospektivní studii prezentuje dokonce 58 % recidiv po vaginálních operacích pro POP (1, 2). Zavedení síťkových implantátů do operativy pánevních prolapsů znamenalo zásadní zvrat v této problematice. Síťkové implantáty začaly být užívány při operacích pánevních prolapsů po dobrých zkušenostech se síťkami při řešení břišních kýl a také po přelomových zkušenostech při řešení stresové inkontinence (SI) implantacemi tahuprostých suburetrálních pásek. Přinesly do operativy POP jeden zásadní prvek - schopnost přemostit i velké plošné defekty pojivové tkáně vzniklé porodním traumatem nebo pánevní operací. Jejich použití při operaci POP je však daleko náročnější než při operacích břišních kýl, protože POP je specifickou kýlou v dynamicky náročném prostoru. Při těchto operacích zasahujeme do velmi citlivých funkcí, jakými jsou močení, defekace a sexuální funkce. Jejich zavedení do chirurgické praxe lze jednoznačně považovat za pokrok, přesto že klinické výsledky při jejich používání byly někdy rozpačité. Především se objevily zcela nové typy komplikací, s jejichž řešením nebyly žádné zkušenosti. Přes řadu komplikací při zavádění pánevních implantátů vývoj dosáhl takové úrovně, kdy lze dosahovat prakticky anatomických rekonstrukcí pánevního dna s vynikajícími funkčními výsledky. Pánevní implantáty lze zavádět transvaginálně nebo transabdominálně. U transabdominálního přístupu je aktuální miniinvazivní laparoskopická nebo roboticky asistovaná technologie implantace. Kvalitní rekonstrukci pánevního dna bez použití síťkových implantátů v současné době není možné provést.

Pelvic floor disorders in women are a very common issue. It is estimated that up to 11% of women are experiencing some form of pelvic organ prolapse (POP). It can hardly be assumed that this statistic will change significantly. Operating technologies are still evolving. Separate colporrhaphys performed in the past are no longer relevant and colpocleisis are indicated rarely. A high rate of unsatisfactory outcomes following conventional surgeries has driven the search for new surgical technologies in this area. Reoperation rates are notably high in countries where relevant clinical trials are ongoing. Olsen et al. report a 29.2% incidence of recurrences, while Whiteside et al. present even 58% of recurrences after vaginal surgery for POP in a prospective study (1, 2). The introduction of mesh implants into pelvic prolapse surgery meant a significant turning point in the treatment of this condition. Mesh implants began to be used in pelvic prolapse surgeries following successful experience with meshes in the treatment of abdominal hernias and also after groundbreaking experience in dealing with stress incontinence (SI) through tension-free suburethral tape implantation. They brought one essential element to POP operations - the ability to bridge even large surface defects of connective tissue caused by childbirth trauma or previous pelvic surgeries. However, their use in POP surgery is far more demanding than in abdominal hernia surgery, because POP is a specific type of hernia in a dynamically demanding space. These operations interfere with very sensitive functions such as urination, defecation and sexual function. While their introduction into surgical practice can clearly be considered a progress, the clinical results of their use have sometimes been less satisfactory. New types of complications emerged, and there was initially no experience in managing them. Despite these challenges, the development of pelvic implant technology has progressed to the point where it is possible to achieve practically anatomical reconstructions of the pelvic floor with excellent functional results. Pelvic implants can be inserted transvaginally or transabdominally. In the transabdominal approach, minimally invasive laparoscopic or robot-assisted implantation technology is currently available. A high-quality pelvic floor reconstruction is not possible without the use of mesh implants.

Příručka, která se zaměřuje na miniinvazivní roboticky a video asistované torakoskopické chirurgické výkony, zejména na onkologické plicní operace. Určeno odborné veřejnosti.; Resekce plic patří v současné medicíně mezi nejčastější a současně nejnáročnější operační výkony. Bohatě ilustrovaná publikace vychází z autorových dlouholetých operačních zkušeností, přičemž zohledňuje i nejnovější pokroky v oblasti torakoskopických a robotických technik. Práce není kompilací aktuálních literárních pohledů na problematiku, ale je primárně zaměřena zejména na praktický popis jednotlivých operačních technik a konkrétních chirurgických postupů. Největší devizou knihy je velmi obsáhlá obrazová dokumentace zachycující detailně jednotlivé kroky chirurgických výkonů. Fotografie operačních postupů jsou vždy doplněny překreslením do ilustrace. Díky tomu je i pro začátečníka snadné orientovat se v složitých operačních anatomických situacích. Kniha je bez nadsázky originální postgraduální učebnicí a operačním atlasem v jednom. Je určena chirurgům, kteří v hrudní chirurgii začínají a rovněž i pokročilým chirurgům, kteří si jen chtějí konfrontovat své vlastní postupy.

• MeSH
• chirurgická onkologie MeSH
• chirurgie plic MeSH
• hrudní chirurgie video-asistovaná MeSH
• miniinvazivní chirurgické výkony MeSH
• nádory plic chirurgie   MeSH
• roboticky asistované výkony MeSH
• Publikační typ
• příručky MeSH

• Konspekt
• Ortopedie. Chirurgie. Oftalmologie
• NLK Obory
• chirurgie
• pneumologie a ftizeologie

Minimally invasive surgery is the method of choice in endometrial cancer. Experience in procedures assisted by a robotic system is growing rapidly. One of the new bipolar ones is a Vessel Sealer, with sealing and cutting function. The aim of the study was to compare robotic surgery assisted with the da Vinci X system with use of the Vessel Sealer or without it. The study included 25 patients with high-risk endometrial cancer after completed pelvic and paraaortic lymphadenectomy with mean age 60.07 ± 10.67 (range 34.69-83.23) years divided into two groups: one with use of the Vessel Sealer; the second one only with monopolar scissors and subdivided by one-site versus dual docking. Duration of the operation was significantly associated with previous surgery (p < 0.005). Use of the Vessel Sealer was associated with lower blood loss during surgery (p < 0.05). The number of removal pelvic lymph nodes was higher in case of Vessel Sealer with no relation to BMI. Experience in robotic surgery allowed for shortened operation time and led to better outcomes. The Vessel Sealer used in robotic surgery appears to reduce blood loss during surgery and operation time, especially in the case of previous surgery, however, it increases costs of the procedure.

• MeSH
• délka operace MeSH
• dospělí MeSH
• krvácení při operaci prevence a kontrola   MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• lymfadenektomie * metody   MeSH
• nádory endometria * chirurgie   patologie   MeSH
• roboticky asistované výkony * metody   MeSH
• senioři nad 80 let MeSH
• senioři MeSH
• Check Tag
• dospělí MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• senioři nad 80 let MeSH
• senioři MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• časopisecké články MeSH

Souhrn Úvod: Se zavedením robotického systému Da Vinci Xi došlo k exponenciálnímu rozvoji roboticky asistovaných operačních intervencí. Benefity robotické chirurgie jsou úspěšně využívány i v oblasti pankreatické chirurgie. Prezentujeme kazuistiku 24leté pacientky se solidní pseudopapilární neoplazií pankreatu operované s využitím tohoto robotického systému. Kazuistika: Mladá pacientka se symptomatickou solidní pseudopapilární neoplazií kaudy pankreatu podstoupila roboticky asistovanou slezinu zachovávající distální pankreatektomii dle Kimury. Operace proběhla dle plánu s využitím robotického systému Da Vinci Xi nekomplikovaně. Pooperační průběh byl hladký s následnou dimisí do domácí péče 6. pooperační den. Další pooperační vývoj byl příznivý a pacientka je 6 měsíců po operaci v celkově dobrém stavu a bez obtíží. Závěr: Roboticky asistované operace přináší i do oblasti pankreatické chirurgie řadu výhod, kterých lze pomocí robotického systému bezpečně a miniinvazivně dosáhnout i v anatomicky nepříznivém terénu. I přes svou technickou náročnost je bezpečnou metodou v řešení benigních a low-grade maligních pankreatických neoplazií.

Summary Introduction: With the introduction of the Da Vinci Xi robotic system, there has been an exponential development of robot-assisted surgical interventions. The benefits of robotic surgery are also successfully used in the field of pancreatic surgery. We present a case report of a 24-year-old female with solid pseudopapillary neoplasia of the pancreas operated on using this robotic system. Case report: A young female patient with symptomatic solid pseudopapillary neoplasia of the cauda of the pancreas underwent robot-assisted spleen-preserving distal pancreatectomy (the Kimura procedure). The operation was performed according to the plan with the use of the Da Vinci Xi robotic system without complications. The postoperative course was smooth with subsequent discharge on the sixth postoperative day. Further postoperative development was favorable and the patient is in good general condition six months after the operation. Conclusion: Robot-assisted surgical procedures also bring a number of advantages to the field of pancreatic surgery, which can be achieved safely and minimally invasively even in anatomically unfavorable terrain with the help of a robotic system. Although presenting a technically challenging method, it is a safe method in the treatment of benign and low-grade malignant pancreatic neoplasia.

• Klíčová slova
• distální pankreatektomie, pankreatická neoplazie,
• MeSH
• dospělí MeSH
• lidé MeSH
• nádory slinivky břišní * chirurgie   MeSH
• pankreas chirurgie   patologie   MeSH
• pankreatektomie metody   MeSH
• roboticky asistované výkony * MeSH
• Check Tag
• dospělí MeSH
• lidé MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• kazuistiky MeSH

Souhrn Úvod: Robotická pankreatoduodenektomie patří mezi rutinně prováděné operační výkony ve světových pankreatických centrech. Od roku 2023 je tento výkon prováděn také v České republice. Kazuistika: Představujeme případ 65letého pacienta s náhodně zjištěnou dilatací pankreatického vývodu. V rámci dovyšetření byl diagnostikován drobný tumor v hlavě slinivky. Byla provedena robotická pankreatoduodenektomie. Pro perioperační suspekci na invazi do portální žily byla roboticky provedena její tangenciální resekce. Operační výkon i hospitalizační průběh byl nekomplikovaný, pacient byl propuštěn 9. pooperační den do domácího léčení. Závěr: Robotická pankreatoduodenektomie je metoda, která kombinuje výhody miniinvazivního přístupu a současně splňuje nároky na bezpečnost i onkologickou radikalitu. Suspektní žilní invaze není překážkou dokončení robotické operace.

Summary Introduction: Robotic pancreaticoduodenectomy ranks among the routinely performed surgical procedures in world pancreatic centres. Since 2023, it has also been performed in the Czech Republic. Case report: We present a case of a 65-year-old patient with accidentally found dilatation of the pancreatic duct. During the examination, a small tumor in the head of the pancreas was diagnosed. A robotic pancreaticoduodenectomy was performed. Due to the perioperative suspicion of invasion into the portal vein, the resection was performed. The operation and the course of hospitalization were uncomplicated, the patient was discharged on the 9th postoperative day. Conclusion: Robotic pancreaticoduodenectomy is a method that combines the advantages of a minimally invasive approach and meets the requirements for safety and oncological radicality. Suspected venous invasion is not an obstacle to completing robotic surgery.

• Klíčová slova
• robotická pankreatoduodenektomie,
• MeSH
• lidé MeSH
• miniinvazivní chirurgické výkony MeSH
• nádory slinivky břišní * chirurgie   patologie   MeSH
• pankreatoduodenektomie metody   MeSH
• roboticky asistované výkony * MeSH
• senioři MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• senioři MeSH
• Publikační typ
• kazuistiky MeSH

Limited evidence exists about preserving neurovascular bundles during radical prostatectomy (RP) for high-risk prostate cancer (HRPCa) patients. Hence, we validated an existing algorithm predicting contralateral extraprostatic extension (cEPE) risk in unilateral high-risk cases. This algorithm aims to assist in determining the suitability of unilateral nerve-sparing RP. Among 264 patients, 48 (18%) had cEPE. The risk of cECE varied: 8%, 17.2%, and 30.8% for the low, intermediate, and high-risk groups, respectively. Despite a higher risk of cECE among individuals classified as low-risk in the development group compared to the validation group, our algorithm's superiority over always/never nerve-sparing RP was reaffirmed by decision curve analysis. Therefore, we conclude that bilateral excision may not always be justified in men with unilateral HRPCa. Instead, decisions can be based on our suggested nomogram.

• MeSH
• algoritmy * MeSH
• hodnocení rizik metody   MeSH
• léčba šetřící orgány * metody   MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• nádory prostaty * chirurgie   patologie   MeSH
• nomogramy MeSH
• prostata chirurgie   inervace   patologie   MeSH
• prostatektomie * metody   MeSH
• roboticky asistované výkony * metody   MeSH
• senioři MeSH
• Check Tag
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• senioři MeSH
• Publikační typ
• časopisecké články MeSH
• validační studie MeSH

Cíl: Retrospektivní observační analýza přesnosti zavedení pedikulárních šroubů, komplikací, chirurgického času a technických zákonitostí 100 pacientů operovaných pomocí robotického systému ExcelsiusGPS. Metodika: Sto dospělých pacientů podstupující stabilizační výkony lumbosakrální páteře v průběhu období 2021–2024. Pacienti podstoupili jednu z tří možných operací – otevřená meziobratlová fúze, minimálně invazivní meziobratlová fúze nebo kombinace otevřené meziobratlové fúze s neinstrumentovanou mikrodekompresí. Všechny operační výkony byly provedeny za asistence robotického systému ExcelsiusGPS s následnou intraoperační kontrolní CT. Pacienti byli sledováni v intervalech 6 týdnů, 3 měsíců a 6 měsíců. Výsledky: Celkem bylo zavedeno 418 pedikulárních šroubů, z nichž 413 (99 %) mělo optimální zavedení (Gerzbein- -Robbins A) a zbylých pět vykazovalo drobné asymptomatické narušení kortikalis stěny pediklu (Gerzbein-Robbins B). Jednou byla narušena horní hrana pediklu a ve čtyřech případech došlo k narušení spodní plochy pediklu. V sedmi případech bylo nutné opakovat navigační CT sken v důsledku chyb přenosu mezi CT a robotickou platformou, ve dvou případech bylo nutné přeplánovat trajektorie pedikulárních šroubů v důsledku pohybu dynamické reference v průběhu zavádění šroubů. Průměrný chirurgický čas byl 154 min pro jednoprostorový stabilizační výkon a 202 min pro vícepatrový stabilizační výkon. Naše práce neprokázala významný pokles chirurgického času v obrazu učební křivky. V časném pooperačním období byla nutná revize dvou pacientů pro přítomnost seromu operační rány. Závěr: Druhá generace robotických systémů vykazuje vysokou přesnost zavádění pedikulárních šroubů, čímž snižuje výskyt komplikací souvisejících s malpozicí. Hlavní nevýhodou je prodloužení chirurgického času v důsledku nastavení robotické a navigační platformy.

Aim: Retrospective observation analysis of pedicle screw accuracy, complications, surgical time, and technical nuances of 100 patients operated via the ExcelsiusGPS robotic system. Methods: One-hundred adult patients undergoing lumbosacral interbody fusion between 2021 and 2024. Patients underwent either open interbody fusion, minimally invasive interbody fusion, or open interbody fusion combined with a non-instrumented decompression. All surgeries were assisted by the ExcelsiusGPS robot, and an intraoperative control CT scan was performed in all cases. Patients were followed at 6-week, 3-month, and 6-month intervals. Results: A total of 418 pedicle screws were implanted and 413 (99%) had optimal placement (Gerzbein-Robbins A) with the remaining five having minor asymptomatic cortical breaches of the pedicle wall violation (Gerzbein-Robbins B). The superior pedicle wall was breached once, and the inferior pedicle wall was breached four times. In seven cases, the CT scan had to be repeated due to transferring errors between the CT and robotic platform, and in two cases, screw trajectories had to be replanned due to dynamic reference base shift during screw implantation. The mean surgical time was 154 min for single-level procedures and 202 min for multiple-level procedures; our study did not show a significant decrease in surgical time throughout the learning curve. During early follow-up, two patients underwent surgical revisions due to the presence of seromas. Conclusion: Second generation robotic platforms have a high percentage of optimally implanted pedicle screws decreasing malposition-related complications. The main drawback is an increase in surgical time due to set-up of the robotic and navigation platforms.

• MeSH
• délka operace MeSH
• dospělí MeSH
• fúze páteře * metody   přístrojové vybavení   škodlivé účinky   MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• lumbosakrální krajina chirurgie   MeSH
• pedikulární šrouby MeSH
• roboticky asistované výkony * metody   přístrojové vybavení   škodlivé účinky   MeSH
• senioři MeSH
• statistika jako téma MeSH
• Check Tag
• dospělí MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• senioři MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• klinická studie MeSH
• pozorovací studie MeSH
• práce podpořená grantem MeSH

Příručka se zaměřuje na obecné i speciální anesteziologické postupy. Určeno odborné veřejnosti.; Kniha je určena všem anesteziologům, ať již bez specializované způsobilosti, nebo se specializovanou způsobilostí, kteří hledají krátké návody pro jednotlivé anesteziologické postupy a perioperační situace nebo si potřebují stručně připomenout postupy, které nejsou rutinní součástí jejich praxe. Může se také stát inspirací pro jednotlivá anesteziologická pracoviště a pomoci jim vytvořit si vlastní, lokální doporučené postupy a standardy, tak jak je to dnes akreditačními podmínkami vyžadováno. Třetí, přepracované vydání se dočkalo zásadních úprav obsahu i rozsahu jednotlivých kapitol. Celkem ve čtyřech tematických celcích (Obecné anesteziologické postupy, Speciální anesteziologické postupy, Porodnická anestezie a analgezie, Nejčastější anesteziologické komplikace) stručně v jednotlivých kapitolách autoři zpracovávají konkrétní perioperační postupy. Čtenář zde nově najde i osobní „know-how“ (tipy a triky) a osvětlení nejzákladnějších principů daných postupů. Původní autorský tým anesteziologů Všeobecné fakultní nemocnice v Praze byl rozšířen o kolegy anesteziology z Fakultní nemocnice Motol a Ústřední vojenské nemocnice, aby tak dohromady pokryli celé spektrum výkonů a situací, s nimiž se v anesteziologické praxi lze setkat. Kromě již zmiňovaných anesteziologů může základní přehled o anesteziologických postupech pomoci také lékařům operačních oborů (obecná a břišní chirurgie, traumatologie, ortopedie, kardiochirurgie a cévní chirurgie, gynekologie a porodnictví, urologie, oční, stomatochirurgie a neurochirurgie) nebo lékařům provádějícím předoperační vyšetření, tedy zejména internistům, popřípadě praktickým lékařům. Didaktická a praktická forma publikace nabízí celkem 78 odborných postupů a přílohu s ředěním léků. Knihu recenzovali doc. MUDr. David Astapenko, Ph.D., MBA a doc. MUDr. Jiří Málek, CSc.

• MeSH
• analgezie MeSH
• anestezie MeSH
• anesteziologie MeSH
• perioperační péče MeSH
• peroperační komplikace MeSH
• pooperační komplikace MeSH
• porodnická analgezie MeSH
• porodnická anestezie MeSH
• Publikační typ
• příručky MeSH

• Konspekt
• Ortopedie. Chirurgie. Oftalmologie
• NLK Obory
• anesteziologie a intenzivní lékařství
• NLK Publikační typ
• kolektivní monografie

Celobarevné, bohatě ilustrované 2., přepracované a doplněné vydání publikace pojednává o klasických gynekologických nozologických jednotkách. V rámci lepšího začlenění gynekologie do soustavy ostatních medicínských odborností je text knihy rozšířen o kapitoly pojednávající i o hraničních oborech gynekologie.

• Klíčová slova
• Gynekologie a porodnictví,
• MeSH
• gynekologie MeSH

• NLK Obory
• gynekologie a porodnictví