• Klíčová slova
• neuroafektivní vztahový model, emoční poruchy v dětství a dospívání,
• MeSH
• chování a mechanismy chování MeSH
• dospělí traumatizovaní v dětství MeSH
• interpersonální vztahy MeSH
• neuropsychologie MeSH
• poruchy přizpůsobení MeSH
• poruchy související s traumatem a stresem MeSH
• psychická odolnost MeSH
• psychické trauma MeSH
• psychologické modely MeSH
• psychopatologie MeSH
• psychoterapie MeSH
• rozvoj osobnosti MeSH
• sebepojetí MeSH

• Konspekt
• Psychopatologie
• NLK Obory
• psychologie, klinická psychologie
• psychoterapie
• behaviorální vědy
• NLK Publikační typ
• kolektivní monografie

Ve studii je konceptualizována vývojová traumatická porucha jako důsledek komplexního interpersonálního traumatu vznikajícího v dětství a adolescenci. K porozumění traumatické zkušenosti v dětství přispívá pojetí polyviktimizace, polytraumatizace a především symptomové komplexity, které adekvátněji než diagnóza PTSP zachycují pervazivní důsledky traumatické události pro vývoj osobnosti dítěte a adolescenta. Narušení fungování osobnosti týkající se emoční a kognitivní seberegulace, vnímání sebe a druhých, vztahů s druhými, somatického zdraví apod. je podrobně analyzováno. Vývojová traumatická porucha je vymezena jako zkušenost mnohočetných, kumulativních, chronických a prolongovaných vývojově nepříznivých traumatických událostí odehrávajících se po určité delší časové období ve specifických interpersonálních vztazích a kontextech (např. sexuální zneužívání, fyzické týrání, domácí násilí) na začátku života (dětství a adolescence).

Developmental trauma disorder as a consequence of a complex interpersonal trauma originating in childhood and adolescence is conceptualized. Concepts such as polyvictmization, polytraumatization and mainly symptom complexity contribute to understanding of traumatic experience in childhood better than Post-traumatic Stress Disorder (PTSD). They more adequately describe pervasive sequels of traumatic events to personality development in childhood and adolescence. Disturbance in personality functioning relating to affective and cognitive self-regulation, self and other perception, relationships with other, somatic health, etc. is analyzed in details. Development trauma disorder (DTD) is defined as an experience of one or more forms of multiple, cumulative, chronic and prolonged developmentally adverse traumatic events in a specific interpersonal relationships and contexts (e.g. sexual abuse, physical maltreatment, domestic violence) at the beginning of life (i.e. in childhood and in adolescence).

• MeSH
• dítě MeSH
• emocionální zneužívání MeSH
• emoční regulace MeSH
• interpersonální vztahy MeSH
• lidé MeSH
• mladiství MeSH
• nepříznivé zkušenosti z dětství MeSH
• oběti zločinu MeSH
• psychosociální deprivace MeSH
• rozvoj osobnosti MeSH
• stresové poruchy vyvolané traumatem * diagnóza   klasifikace   MeSH
• vývoj dítěte MeSH
• zneužívané dítě * MeSH
• Check Tag
• dítě MeSH
• lidé MeSH
• mladiství MeSH
• Publikační typ
• přehledy MeSH

• MeSH
• afekt MeSH
• emoce * MeSH
• emoční regulace * MeSH
• lidé MeSH
• vývoj člověka MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• recenze MeSH

• MeSH
• dítě MeSH
• dospělí MeSH
• emoce * MeSH
• emoční regulace MeSH
• lidé MeSH
• uvědomování si MeSH
• Check Tag
• dítě MeSH
• dospělí MeSH
• lidé MeSH
• Publikační typ
• populární práce MeSH

• MeSH
• emoce * MeSH
• emoční inteligence MeSH
• emoční regulace MeSH
• lidé MeSH
• vědomí fyziologie   MeSH
• zlost MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• populární práce MeSH

• MeSH
• agrese MeSH
• emoční regulace MeSH
• lidé MeSH
• vztahy mezi zdravotnickým pracovníkem a pacientem MeSH
• zlost MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH

Cílem článku je vymezit pojem „pociťovaný smysl“, který do psychologie a psychoterapie zavedl E. T. Gendlin, tak aby se objasnil jeho vztah k tělesným počitkům a jeho odlišnost od emocí. Gendlinova vlastní definice, podle níž je pociťovaný smysl pojmově vágním tělesným pocitem s implicitním významem, je pro tento úkol příliš obecná. Gendlinova definice je v článku upřesněna poukazem jednak na různé vrstvy vědomí tělesných pocitů, jednak na rozdíl mezi tělesnou přípravou k jednání a motivací k jednání. Podle upřesněné definice je pociťovaný smysl vědomím připravenosti k jednání nesené konfigurací tělesných počitků. Proti emocím se liší tím, že jednání, na které připravuje, není schopen sám motivovat. Článek též rozebírá intuici, která vedla Gendlina k založení vlastní psychoterapeutické techniky, a srovnává ji s psychoanalytickým pojetím propracování odporu během terapie.

The paper aims to define the concept of “felt sense”, introduced in psychology and psychotherapy by E. T. Gendlin, in order to clarify its relation to bodily sensations and its difference from emotions. Gendlin's own definition, according to which the felt sense is a conceptually vague bodily feeling with implicit meaning, is too general for this task. Gendlin's definition is specified by pointing out, first, the different layers of awareness of bodily feelings and, second, the difference between bodily readiness for action and motivation for action. According to the more precise definition, the felt sense is the awareness of readiness to act carried by the configuration of bodily sensations. The felt sense differs from emotions because it is not able to motivate the action for which it makes us ready. The article also discusses the intuition that led to the founding of Gendlin's psychotherapeutic technique and compares it with the psychoanalytic concept of working through resistance during therapy.

• Klíčová slova
• Focusing - využívání tělesných pocitů k překonání nevědomých blokací prožívání,
• MeSH
• chování MeSH
• emoce MeSH
• emoční regulace MeSH
• interocepce MeSH
• lidé MeSH
• nevědomí (psychologie) MeSH
• percepce MeSH
• psychoanalytická teorie MeSH
• psychoterapie metody   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• práce podpořená grantem MeSH

• MeSH
• afektivní symptomy patologie   MeSH
• emoce * fyziologie   MeSH
• emoční regulace MeSH
• komunikace MeSH
• lidé MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• přehledy MeSH

Výskum emočnej regulácie, ktorý za prvých dvadsať rokov milénia patrí k najrozvinutejším oblastiam akademickej psychológie, je ovplyvnený predovšetkým procesným modelom emočnej regulácie Grossa (1998), a to do takej miery, že ho možno označiť za paradigmu. Procesný model inšpiroval predovšetkým veľké množstvo experimentálnych a korelačných štúdií, avšak časom sa začalo viac upozorňovať na nedostatky výskumu emočnej regulácie v kontrolovaných podmienkach. Kritické hlasy poukazovali na to, že výskum zastrešený touto paradigmou neprináša adekvátne poznanie o spontánnych a implicitných podobách emočnej regulácie, a taktiež ani o jej sociálnom kontexte. Práve táto kritika otvára priestor pre kvalitatívne štúdie. Cieľom prehľadovej štúdie je zhodnotiť doterajšie úsilie o kvalitatívne skúmanie emočnej regulácie a poukázať na ďalšie možné smerovanie výskumu.

The research of emotion regulation is one of the most advanced areas of academic psychology. It has been influenced by the process model of emotion regulation (Gross, 1998) so greatly that this model might be considered a research paradigm. Large number of experimental and correlational studies was inspired by it, but in the course of time, limits of the emotion regulation study under strictly controlled conditions were pointed out. Critical voices have been raising regarding the adequacy of knowledge that is brought by research under the process model paradigm, especially with concerns to implicit and spontaneous forms of emotion regulation, and social context in which it takes place. It is precisely this critic that opens up space for qualitative research. The goal of this review article is to examine present status of qualitative study of emotion regulation and to suggest a possible future directions of research.

• MeSH
• emoční regulace * MeSH
• interpersonální vztahy MeSH
• kvalitativní výzkum MeSH
• lidé MeSH
• rozhovory jako téma MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• přehledy MeSH

The COVID-19 pandemic has increased negative emotions and decreased positive emotions globally. Left unchecked, these emotional changes might have a wide array of adverse impacts. To reduce negative emotions and increase positive emotions, we tested the effectiveness of reappraisal, an emotion-regulation strategy that modifies how one thinks about a situation. Participants from 87 countries and regions (n = 21,644) were randomly assigned to one of two brief reappraisal interventions (reconstrual or repurposing) or one of two control conditions (active or passive). Results revealed that both reappraisal interventions (vesus both control conditions) consistently reduced negative emotions and increased positive emotions across different measures. Reconstrual and repurposing interventions had similar effects. Importantly, planned exploratory analyses indicated that reappraisal interventions did not reduce intentions to practice preventive health behaviours. The findings demonstrate the viability of creating scalable, low-cost interventions for use around the world. PROTOCOL REGISTRATION: The stage 1 protocol for this Registered Report was accepted in principle on 12 May 2020. The protocol, as accepted by the journal, can be found at https://doi.org/10.6084/m9.figshare.c.4878591.v1.

• MeSH
• COVID-19 psychologie   MeSH
• dospělí MeSH
• emoce * MeSH
• emoční regulace * MeSH
• lidé MeSH
• Check Tag
• dospělí MeSH
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• časopisecké články MeSH
• práce podpořená grantem MeSH
• Research Support, N.I.H., Extramural MeSH
• Research Support, U.S. Gov't, Non-P.H.S. MeSH