Úvod: Reimplantace totální endoprotézy je metodou volby při řešení aseptického a septického uvolnění implantátu. Úspěch reimplantace se opírá o úroveň zkušeností ortopeda, izolaci patogenního mikroorganizmu a pooperační antibiotickou strategii. Rutinní kultivační techniky jsou obvykle málo citlivé, protože bakterie kolonizující endoprotézu rostou převážně v biofilmu. Cílem práce je izolace bakterií z vyjmutých kloubních náhrad s využitím sonikace. V průběhu necelých pěti let bylo zpracováno 170 kloubních náhrad od pacientů se septickým a aseptickým uvolněním. Metoda a materiál: Vzorky z obou komponent, femorální a acetabulum, byly po sonikaci a tkáň z jejich okolí po homogenizaci kultivovány aerobně a anaerobně. Současně byly aerobně a anaerobně kultivovány rutinní vzorky, stěr nebo aspirát kloubní tekutiny. Výsledky a diskuze: Kultivace z aseptického uvolnění byly pozitivní v 43,3 %. Komponenty z aseptického uvolnění byly kultivačně pozitivní v 42,3 %, tkáň v 17,5 %, rutinní vzorek v 7,2 %. Celkem 88,8 % kultivací septického uvolnění bylo pozitivních. Komponenty byly pozitivní v 71,2 %, tkáň v 60,3 %, rutinní vzorek v 43 %. Závěr: Sonikační techniky zpracování zvyšují detekci původce infekce totální endoprotézy uvolněním bakterií z biofilmu, které nejsou izolovány rutinní kultivační metodou.

Background: Replacement of total joint prosthesis is a traditional choice in management therapy of aseptic and septic loosening of implants. The preconditions for success include a high-level experience of the orthopaedic surgeon, the isolation of pathogens, and the pattern chosen for postoperative antibiotic therapy. The standard culture technique could be often moderately sensitive, because bacteria colonising the surface of implants grow predominantly in adherent biofilms. The authors strived to improve the isolation of bacteria from the removed hip prosthesis by means of sonication. Methods and material: From March 2001 to November 2005 the authors retrieved 170 hip prostheses from patients at revision operations for aseptic loosening (97) or septic loosening (73) of implants. The femoral and acetabular components after sonication and tissue contact with the implants after homogenisation in Ringer solution were cultivated aerobically and anaerobically. The routine specimens, swabs and aspirates of joint fluid were cultivated aerobically and anaerobically simultaneously. The isolated organisms were identified and sensitivity to antibiotics was tested by standard laboratory methods. Results and discussion: 43.3% of cultures of the aseptic loosening were positive. Positive were 42.3% of components, 17.5% of tissue specimens, and 7.2% of routine specimens. 80.8% of cultures from septic loosening were positive. Positive were 71.2% of components, 60.3% of tissue specimens, and 43% of routine specimens. Conclusions: The authors believe that the sonication method may increase the detection of an infection in the total hip replacement, because sonication increases sensitivity of the culture technique by releasing bacteria from the biofilm, which were not isolated by the routine culture technique.

• Klíčová slova
• aseptické uvolnění implantátu, septické uvolnění implantátu, reimplantace totální endoprotézy,
• MeSH
• artroplastiky kloubů metody   škodlivé účinky   MeSH
• bakteriologické techniky metody   MeSH
• biofilmy účinky léků   MeSH
• infekce spojené s protézou mikrobiologie   MeSH
• lidé MeSH
• protézy a implantáty mikrobiologie   MeSH
• senzitivita a specificita MeSH
• vibrace ultrazvukové využití   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH

Cíl práce: Močové katétry kolonizuje celá řada mikroorganizmů, včetně kvasinek. Na kolonizaci se obvykle podílí více mikrobiálních druhů, které zde vytváří společenstvo - mnohodruhový biofilm. Tato kolonizace katétru většinou neovlivňuje významným způsobem klinický stav pacienta. Na druhou stranu biofilmové ložisko se může stát zdrojem endogenní infekce či může ovlivňovat funkčnost katétru a tvorbu močových kamenů. Materiál a metody: Celkem bylo zpracováno 721 močových katétrů. Mikroorganizmy byly z katétrů uvolněny sonikací a následně kultivovány. Identifikace byla provedena pomocí běžných fenotypových testů, dále pomocí hmotnostní spektrometrie MALDI-TOF a nejednoznačně určené kvasinky byly sekvenovány. Tvorba biofilmu byla prokazována kultivací v mikrotitrační destičce. Výsledky a závěr: Kolonizaci kvasinkami se podařilo prokázat u 244 (33,8 %) vyšetřených močových katétrů. Celkem však bylo izolováno 274 kmenů kvasinek, které se ve většině případů vyskytovaly na katétrech spolu s dalšími kvasinkami či jinými mikroorganizmy a tvořily zde vícedruhový biofilm. Nejčastěii byla izolována Candida albicans (n = 144), následovala Candida glabrata (n = 41), Candida tropicalis (n = 41) a Candida parapsilosis sensu stricto (n = 14). Dále byly zachyceny Candida kefyr (n = 10), Candida krusei (n = 9), Candida fabianii (n = 6), Candida lusitaniae (n = 5), Candida dubliniensis (n = 3) a v jednom případě Saccharomyces cerevisiae. Většina kvasinek byla schopna poměrně snadno vytvořit pevně lpící vrstvu biofilmu na umělých površích.

Objective: Urinary catheters are colonized by a wide range of microorganisms, including numerous yeasts. The catheters are usually colonized by more microbial species forming a community - multispecies biofilm. Catheter colonization usually does not affect the patient's clinical status in any significant way. On the other hand, the biofilm can become a source of endogenous infection and its presence can affect functionality of the catheter and formation of urinary stones. Material a Methods: A total of 721 urinary catheters were studied. Microorganisms were released from catheters by sonication and subsequently cultured. Their identification was performed with the use of common phenotypic tests, as well as using MALDI TOF. Yeasts whose identification was ambiguous were recognized by sequencing. Biofilm formation was assessed by growth in a microtiter plate. Results and Conclusion: Yeast colonization was proved in 244 urinary catheters. However, a total of 274 yeast strains were isolated. Most of them occurred together with other yeast species and/or bacteria on the catheters, producing multispecies biofilm there. The most frequent species was Candida albicans (a total of 144 isolated strains), followed by Candida glabrata (41), Candida tropicalis (41) and Candida parapsilosis sensu stricto (14). Other isolated species were as follows: Candida kefyr (10), Candida krusei (9), Candida fabianii (6), Candida lusitaniae (5), Candida dubliniensis (3) and Saccharomyces cerevisiae (one case). Most of the yeasts rather readily formed a firmly adhering biofilm layer on artificial surfaces.

• Klíčová slova
• močové cesty, sonikace,
• MeSH
• biofilmy růst a vývoj   MeSH
• Candida klasifikace   růst a vývoj   MeSH
• infekce močového ústrojí etiologie   mikrobiologie   MeSH
• infekce MeSH
• katétrové infekce mikrobiologie   MeSH
• katétry mikrobiologie   MeSH
• lidé MeSH
• Saccharomyces cerevisiae růst a vývoj   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH

Úvod: Peroperační diagnostika periprotetického infektu je principiálně založena na potvrzení předoperační diagnózy a identifikaci mikrobiálního agens nebo jeho ověření z předchozích vyšetření. Úspěšnost terapie monitorací zánětlivé aktivity je hodnocena pomocí laboratorních hodnot /C-reaktivní protein (CRP), počet leukocytů (WBC), sedimentace (FW), event. Interleukin-6 (Il-6)/. Materiál a metoda: V rámci retrospektivní studie v letech 10/2008–1/2011 byl hodnocen soubor pacientů operovaných pro infekt TEP. Celkově bylo operováno 20 pacientů (10 mužů, 10 žen) o průměrném věku 64,3 let. V hodnoceném souboru pacientů s infektem TEP byl operován celkem 10x kyčelní kloub (50 %), 10x kolenní kloub (50 %). Ke klasifikaci bylo na základě anamnézy a průběhu onemocnění použito Coventryho rozdělení: časný pooperační infekt 3x (15 %), pozdní pooperační infekt 12x (60 %), hematogenní infekt 5x (25 %). Výsledky: Pozitivní kultivační nález byl zaznamenán v rámci předoperačních vyšetření u 8 pacientů (40 %), peroperační kultivační vyšetření tekutiny nebo tkáně oblasti TEP u celkem 11 pacientů (55 %), peroperační stěr z povrchu TEP u 8 pacientů (40 %) a metodou sonikace u 15 pacientů (75 %). Celkově byla naměřena hodnota CRP předoperačně 88,2, první den pooperačně 99,54, první týden pooperačně 41,5, šest týdnů pooperačně 17,9. WBC dosáhlo hodnot předoperačně 8,7, první den pooperačně 9,8, první týden pooperačně 6,28, šest týdnů pooperačně 6,91. Diskuze: Hodnocení našeho souboru prokazuje vyšší úspěšnost získání bakteriálního agens metodou sonikace než u ostatních kultivačních metod. Studie dále hodnotila CRP a WBC peroperačně. Výsledky potvrzují CRP, jako citlivější marker monitorace infektu, než WBC. Rozptyl obou měřených hodnot lze vysvětlit relativní heterogenitou hodnocené skupiny pacientů v rámci aktivity infektu (časný – akutní, pozdní – chronický).

Introduction: The perioperative analysis of periprosthetic infection is principally based upon the verification of the preoperative diagnosis and the identification of the microbial agent or its confirmation. The success of the operative therapy is assessed by means of monitoring laboratory tests (CRP, WBC, FW, Il-6). Material and Method: The 10/2008 – 1/2011 retrospective study assessed a group of the patients operated for a THR or TKR periprosthetic infection. The studied group included 20 patients (10 males, 10 females) of the average age of 64.3 years. A revision surgery was conducted for 10 THR and 10 TKR periprosthetic infections. The authors used the Coventry classification: early postoperative: 3 cases, late postoperative: 12 cases, haematogenous: 5 cases. Results: The authors detected 8 positive microbial results in preoperative testing, 11 positive microbial agents in fluid or tissue samples, 8 positive results in endoprosthesis cultivation and 15 positive results from intraoperative sonication testing. Furthermore, the average measured CRP values were: 88.2 preoperatively, 99.54 on Day 1 after surgery, 41.5 at Week 1 after surgery, and 17.9 at Week 6 after surgery. WBC values were as follows: 8.7 preoperatively, 9.8 on Day 1 after surgery, 6.28 at Week 1 after surgery, and 6.91 at Week 6 after surgery. Discussion: The retrospective study indicates a higher success rate in obtaining the positive bacterial agent via the sonication technique compared to other microbiological methods. The study also assessed the CRP and WBC values during the periprosthetic infection therapy. The laboratory test results indicate that CRP is a more sensitive marker of infection than WBC. The heterogeneity of the studied patient group (acute, late infection) could be the explanation of the CRP and WBC value variance.

• Klíčová slova
• sonikace, endoprotéza, mikrobiologické vyšetření, CRP,
• MeSH
• bakteriální infekce diagnóza   mikrobiologie   MeSH
• C-reaktivní protein analýza   MeSH
• časná diagnóza MeSH
• dospělí MeSH
• histologické techniky MeSH
• infekce spojené s protézou diagnóza   mikrobiologie   MeSH
• kyčelní protézy mikrobiologie   škodlivé účinky   MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mikrobiologické techniky MeSH
• mladý dospělý MeSH
• náhrada kyčelního kloubu škodlivé účinky   MeSH
• peroperační péče MeSH
• počet lymfocytů statistika a číselné údaje   MeSH
• pooperační péče MeSH
• protézy kolene mikrobiologie   škodlivé účinky   MeSH
• reoperace MeSH
• retrospektivní studie MeSH
• senioři nad 80 let MeSH
• senioři MeSH
• totální endoprotéza kolene škodlivé účinky   MeSH
• Check Tag
• dospělí MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mladý dospělý MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• senioři nad 80 let MeSH
• senioři MeSH
• ženské pohlaví MeSH

• Klíčová slova
• sonikace,
• MeSH
• artrocentéza MeSH
• diagnostické techniky molekulární metody   MeSH
• divertikl chirurgie   MeSH
• edém MeSH
• Escherichia coli MeSH
• infekce spojené s protézou * diagnóza   farmakoterapie   MeSH
• infekce vyvolané Escherichia coli diagnóza   farmakoterapie   MeSH
• kultivační techniky metody   MeSH
• lidé MeSH
• mikrobiologické techniky * metody   MeSH
• náhrada kyčelního kloubu MeSH
• senioři MeSH
• totální endoprotéza kolene MeSH
• výsledek terapie MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• senioři MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• kazuistiky MeSH

Infekce kloubní náhrady je nejzávažnější komplikací endoprotetiky. Rychlá a exaktní diagnostika je základním předpokladem pro úspěšnou terapii. Ta může být obtížná zejména v případech mitigovaných infekcí s přežíváním bakterií v biofilmové formaci s minimální reakcí organizmu. V článku autoři podávají přehled diagnostických metod používaných k diagnostice infekce endoprotézy. Základem v diagnostice infikované endoprotézy je anamnéza a klinické vyšetření. Laboratorní techniky jsou standardně používané. Jejich senzitivita je poměrně vysoká, ale specificita nedostatečná. Zobrazovací metody vykazují značnou nepřesnost v diferenciální diagnostice septického a aseptického uvolnění s výjimkou scintigrafie pomocí značených leukocytů, protilátek nebo jejich kombinace. Tyto metody jsou však nákladné a pracné. Mikrobiologické metody jsou zlatým standardem v diagnostice infekce endoprotézy. Jejich přesnost se zvyšuje s použitím sonikace a rozšířené biomateriálové kultivace. Nekultivační metody jsou rozvíjeny v posledních desetiletích. Jejich výhodou je velmi vysoká senzitivita a rychlost. Nevýhodou je nákladnost a možnost falešně pozitivních výsledků. Jako slibná se ukazuje metoda imunofluorescenční mikroskopie, u které lze minimalizovat riziko falešně pozitivních výsledků a je poměrně jednoduchá. Jako poslední autoři zmiňují subjektivní zhodnocení operatérem, jehož význam je nezanedbatelný. Na závěr autoři zdůrazňují, že neexistuje jednoduchá, rychlá a přesná diagnostická metoda vedoucí k exaktní diagnostice infikované kloubní náhrady a vždy je potřeba komplexní zhodnocení.

Infection is the most serious complication of endoprosthetics. Rapid and exact diagnostics is the fundamental presumption for successful infection therapy. Difficulties could occur especially in case of mitigated infections where bacteria survive in biofilm formation with a minimal response of the host organism. Authors provide a survey of diagnostic methods used in endoprosthetic infections. Patient’s history and physical examination is the basis for endoprosthetic infection diagnostics. Laboratory techniques are used as a standard method in endoprosthetic infection diagnostics. Their sensitivity is good but specificity is insufficient. Imaging methods show considerable inaccuracy in differential diagnostics of septic and aseptic loosening of endoprosthesis; scintigraphy with labeled leukocytes, antibodies or their combinations is an exception but those methods are laborious and rather expensive. Microbiological methods are also used in diagnostics of endoprosthetic infection. Their accuracy increases with the use of sonication and extensive biomaterial cultivation. Nonculture methods have been developed in last decades. High sensitivity and velocity is their significant advantage. High costs and a possibility of false positive results is a disadvantage of this method. Imunofluorescence microscopy with a minimal risk of false positive result is relatively easy and promising method. The authors also mention the subjective opinion of the surgeon which is indispensable. At the conclusion the authors underline that a simple, fast and accurate diagnostic method leading to exact evaluation of endoprosthetic infection does not exist, complex assessment is always necessary.

• MeSH
• artroplastiky kloubů MeSH
• C-reaktivní protein diagnostické užití   MeSH
• fluorescenční protilátková technika využití   MeSH
• hybridizace in situ fluorescenční využití   MeSH
• infekce spojené s protézou diagnóza   mikrobiologie   MeSH
• polymerázová řetězová reakce využití   MeSH
• radioisotopová scintigrafie využití   MeSH
• Publikační typ
• přehledy MeSH

Cíl studie: Cementový spacer (polymetylmetakrylát) je na našem oddělení nedílnou součástí dvoudobých reimplantací septicky uvolněných endoprotéz. Cement impregnovaný antibiotikem je standardně používán k tvorbě spaceru. Při mikrobiologickém vyšetření biofilmu, sejmutého z odstraněného spaceru sonikací, jsme zjistili poměrně zajímavé výsledky. Proto jsme se pokusili zjistit, zda gentamicin uvolňovaný ze spaceru má nějaký vliv na jeho osídlení bakteriálními kmeny. Materiál: Hodnotili jsme 50 pacientů z časového období 2007 – 2009. Soubor tvořilo 21 pacientů s infikovanou totální endoprotézou kyčle, 19 pacientů s infikovanou totální endoprotézu kolene, 3 pacienti s infikovanou cervikokapitální endoprotézou kyčle, 6 pacientů s purulentní gonitidou a 1 pacient s purulentní coxitidou, kteří byli řešeni dvoudobou implantací endoprotézy, kdy v první době byla provedena resekce kloubních ploch s implantací spaceru a v druhé době implantace endoprotézy. Metoda: U 49 pacientů byl spacer odstraněn po 3–4 týdnech. U jednoho pacienta pak po 3 měsících. Všechny spacery byly ihned odeslány k sonikaci na bakteriologické pracoviště. Hodnotili a porovnávali jsme kultivační nálezy z první a druhé doby výkonu. Zjišťovali jsme hlavně citlivost či necitlivost patogenu na gentamicin bez ohledu na získané bakteriální kmeny. Závěr: Impregnace cementu antibiotikem po 3–4 týdnech vždy nezabrání jeho osídlení adherujícími kmeny citlivými na použité antibiotikum. Soudíme, že spacer v pooperačním období může být kolonizován stejně jako každý jiný implantát v lidském těle.

Purpose of study: In the authors´ department, a cement spacer (polymethacrylate) is used in two-stage reimplantations of septic-state released endoprosthesis. Antibiotic-impregnated cement is usually used for the formation of the spacer. Microbiological testing of the biofilm removed from the spacer by sonication demonstrated rather interesting results. Therefore, the authors tried to determine whether the Gentamicine released from spacer has any effect on preventing bacterial strain colonisation. Material: The authors examined 50 patients treated in the in the period of 2007-2009. The patient population included 21 patients with infected total hip endoprosthesis, 19 patients with infected total knee endoprosthesis, 3 patients with infected cervicocapital hip endoprosthesis, 6 patients with purulent gonitis and 1 patient with purulent coxitis. The patients with purulent arthritis were treated by two-stage endoprosthesis implantation. During the first stage articular surfaces of the joint were resected and the spacer was implanted. The spacer was removed and the endoprosthesis was implanted during the second stage of the procedure. Method: In 49 patients the spacer was removed after 3-4 weeks. In one patient the spacer was removed after 3 months. All spacers were immediately sent for microbiological examination by sonication. The authors compared the cultivation findings from the first and second stage. Sensitivity or insensitivity of the pathogen to gentamicine, irrespective of the obtained bacterial strains, was examined. Conclusion: The impregnation of bone cement with antibiotics does not always prevent its colonization by adhering strains after 3-4 weeks. It seems that the spacer is probably colonized after the surgery as well as any other implant in the human body.

• MeSH
• artroplastiky kloubů MeSH
• bakteriální léková rezistence MeSH
• biofilmy účinky léků   MeSH
• gentamiciny terapeutické užití   MeSH
• infekce spojené s protézou mikrobiologie   prevence a kontrola   MeSH
• kostní cementy terapeutické užití   MeSH
• lidé MeSH
• pooperační komplikace mikrobiologie   MeSH
• replantace metody   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH