European urology ; vol 54, iss. 4 Surgery in motion
1 DVD ; 13 cm
- Conspectus
- Ortopedie. Chirurgie. Oftalmologie
- NML Fields
- nefrologie
- urologie
- angiologie
- NML Publication type
- DVD
Cíl: Retrospektivně zhodnotit výsledky perkutánní aspirační trombektomie (PAT) v popliteálním a bércovém řečišti u primárních a iatrogenních embolizaci a pri intraarteriální trombolýze. Materiál a metoda: PAT byla použita u 41 nemocného (42 tepen), 12x primárně u trombembolického obliterujícího onemocněm' tepen dolních končetin, 14x v průběhu trombolýzy, 16x po iatrogenní embolizaci po perkutánní angioplastice. Výkon proveden vždy prográdnim pristupem do společné femorální tepny, nejčastěji byl použit 7F aspirační katétr. Aspirace byla provedena u 40 nemocných z oblasti a. poplitea a proximálních úseků bércových tepen. Výsledky: Úplné aspirace bylo celkem dosaženo v 67 %, částečné aspirace ve 23 %, aspirace nebyla úspěšná v 10 %. U iatrogennich distálnich embolizaci byla PAT úspěšná v 88 %, u trombolyzovaných nemocných byla zcela Úspěšná ve 40 %, částečně úspěšná v 50 %, neúspěšná v 10 %. Primárně prováděná aspirace pri trombemholickém obliterujícím onemocnění tepen DK byla úspěšná u 50 % nemocných. Nebyly zaznamenány žádné závažné komplikace. Závěr: PAT je vysoce účinná metoda odstranění embolizovaného materiálu u iatrogennich embolizaci po endovaskulámích výkonech, účinná pomocná metoda při intraarteriální trombolýze. Může být použita primárně U akutních uzávěrů v oblasti trifurkace a. poplitea.
Purpose: Retrospective analysis of results of percutaneous aspiration thrombectomy (PAT) in the popliteal and tibioperoneal arteries in patients with primary and iatrogenic peripheral embolization and during intraarterial trombolysis. Material and method: Percutaneous aspiration thrombectomy was used in 41 patients (42 arteries). In 12 cases this method was used as the first choice in treatment of the peripheral artery disease, in 14 cases during intraarterial thrombolysis and 16 times after iatrogenic embolization secondary to balloon angioplasty. An antegrade approach to the common femoral artery was performed in all cases. In 40 patients the aspiration thrombectomy was performed from the popliteal region and proximal parts of tibioperoneal arteries. Results: Overall success (n = 42) was achieved in 67 %, partial success in 23 %. Aspiration thrombectomy was unsuccessful in. 10 %. PAT was successful in 88 % after iatrogenic periferal embolization (n = 16), in patients during trombolysis (n = 14) a good result was achieved in 40 %, partial success in 50 % and this method failed in 10 %. Primarily performed aspiration thrombectomy (n = 12) in occlusion of peripheral arteries was successful in 50 %. No major complications were recorded. Conclusion: PAT is a highly effective method in treatment of iatrogenic peripheral embolizations after endovascular procedures and effective accessory method in combination with intraarterial thrombolysis. This method can be used primarily in acute occlusion of distal popliteal artery.
- MeSH
- Femoral Artery surgery pathology MeSH
- Popliteal Artery surgery pathology MeSH
- Tibial Arteries surgery pathology MeSH
- Angioplasty, Balloon methods MeSH
- Lower Extremity MeSH
- Adult MeSH
- Middle Aged MeSH
- Humans MeSH
- Aged MeSH
- Thrombectomy methods MeSH
- Thrombolytic Therapy methods MeSH
- Check Tag
- Adult MeSH
- Middle Aged MeSH
- Humans MeSH
- Male MeSH
- Aged MeSH
- Female MeSH
- Publication type
- Comparative Study MeSH
Akutní hluboká ileofemorální trombóza byla řešena na konci těhotenství u čtyř těhotných žen.Byl zvolen multidisciplinární přístup. V jedné anestezii byl týmem porodníků a neonatologů pro-veden císařský řez, po kterém následovala trombektomie Fogartyho katétrem. Tento výkon pro-vedl tým specialistů kardiovaskulární chirurgie. U dvou žen došlo k retrombóze. U jedné ženydruhý den, u druhé v odstupu dvou týdnů od operace. V obou případech byla provedena opakova-ná trombektomie. U jedné ženy bylo příčinou IFT maligní onemocnění (ca colli uteri II°) a tatožena je po onkologické léčbě v závažném stavu vzhledem k základnímu onemocnění. Zbývající třiženy byly opakovaně podrobeny flebografickému vyšetření a byla zjištěna úplná průchodnosthlubokého cévního systému. Tyto ženy jsou bez subjektivních i objektivních potíží a mohou pečo-vat o své děti. Těhotné, u kterých byla diagnostikována závažná IFT, měly vysoké hladiny fibrino-genu a trombocytů. U dvou žen byl zjištěn deficit ATIII. Rovněž byla zjištěna vysoká hodnotacholesterolu a pozitivita antifosfolipidových protilátek. Podle našich zkušeností má trombekto-mie velmi dobré výsledky, je-li výkon proveden do 72 hod. od prvních příznaků. Tento postupsnižuje riziko chronické žilní insuficience.
Acute deep ileofemoral thrombosis was treated at the end of pregnancy in four preg-nant women. A multidisciplinary approach was selected. During a single anaesthesia the team ofobstetricians and neonatologists made a Caesarean section followed by thrombectomy with a Fo-garty catheter. This operation was performed by a team of specialists in cardiovascular surgery.Two women developed rethrombosis: one woman on the following day, the second one two weeksafter surgery. In both instances repeated thrombectomy was performed. In one woman the causeof ileofemoral thrombosis was malignant disease of the uterine cervix II° and this woman is, afteroncological treatment, in a serious condition due to the basis disease. The remaining three wo-men were repeatedly subjected to phlebographic examinations and complete patency of the deepvascular system was found. These women are free from subjective and objective complaints andcan look after their children. Pregnant women where a serious ileofemoral thrombosis was diagnosed had high fibrinogen and thrombocyte levels. In two women an AT III deficiency wasfound. There was also a high cholesterol level and positive antiphospholipid antibodies. Throm-bectomy has according to the authors’ experience very good results when the operation is imple-mented within 72 hours after initial symptoms. This procedure reduces the risk of chronic venousinsufficiency.
- MeSH
- Cesarean Section MeSH
- Adult MeSH
- Pregnancy Complications etiology surgery pathology MeSH
- Humans MeSH
- Pregnancy MeSH
- Thrombectomy methods instrumentation MeSH
- Thrombophlebitis therapy MeSH
- Femoral Vein surgery pathology MeSH
- Iliac Vein surgery pathology MeSH
- Check Tag
- Adult MeSH
- Humans MeSH
- Pregnancy MeSH
- Female MeSH
- Publication type
- Case Reports MeSH
Perkutánní mechanická trombektomie představuje rovnocennou alternativu intraarteriální trombolýzy v léčbě akutních a subakutních uzávěrů periferních tepen lokalizovaných především infraingvinálně. Autoři pojednávají zvláště o mechanické rotační trombektomii katétrem Rotarex, který je nejčastěji používaným systémem pro trombektomii. Jsou diskutovány indikace, bezprostřední a dlouhodobé výsledky a komplikace této trombektomie. V porovnání s intraarteriální trombolýzou má mechanická trombektomie katétrem Rotarex několik výhod: kratší dobu výkonu, obnovení perfúze končetiny v jednom sezení, žádné kontraindikace výkonu, vysokou primární úspěšnost, nižší výskyt komplikací, kratší dobu hospitalizace bez nutnosti intenzívní péče. Hlavní nevýhoda trombektomie katétrem Rotarex spočívá vzhledem k jeho průměru v nemožnosti intervence v celém bércovém řečišti s výjimkou proximálních segmentů.
Percutaneous mechanical thrombectomy represents an equalvalue alternative to intra-arterial thrombolysis for the treatment of acute and sub-acute occlusions of mainly infrainguinal peripheral arteries. The authors deal primarily with mechanical rotational thrombectomy using the Rotarex catheter which is the most commonly used system for thrombectomy. Indications, immediate and long-term results and complications of this device are discussed in this article. Mechanical thrombectomy using the Rotarex catheter has several advantages in comparison to intra-arterial thrombolysis: shorter duration of the procedure, restoration of the blood flow within one session, no contraindications to the treatment, high primary success rate, low rate of complications, shorter hospital stay without necessity of intensive care. The main disadvantage lies, due to its diameter, in the impossibility to treat crural arteries in the whole extent with the exception of their proximal segments.
- Keywords
- akutní a subakutní uzávěry periferních tepen, intraarteriální trombolýza, mechanická trombektomie, katétr Rotarex,
- MeSH
- Arterial Occlusive Diseases * diagnosis surgery MeSH
- Catheters utilization MeSH
- Humans MeSH
- Mechanical Thrombolysis * methods instrumentation MeSH
- Thrombectomy * methods MeSH
- Thrombolytic Therapy methods MeSH
- Treatment Outcome MeSH
- Check Tag
- Humans MeSH
Cieľ: Cieľom tejto štúdie bolo overiť bezpečnosť včasnej karotickej endarterektomie (carotid endarterectomy; CEA) po intravenóznej trombolýze (IVT) alebo mechanickej trombektómii (MT) z pohľadu počtu hemoragických, ischemických a iných komplikácií. Súbor a metodika: 65 pacientov bolo operovaných CEA po IVT resp. MT. V prospektívnej štúdii boli hodnotené hemoragické, ischemické a ostatné komplikácie a ich vzťah k (a) časovaniu výkonu; (b) antitrombotickej a statinovej liečbe; (c) krvnému tlaku; (d) grafickým a iným nálezom. Výsledky: V skupine, kde CEA nasledovala po IVT (a) do 6 h: boli zaznamenané 2 ischemické komplikácie (3,08 %) – jedna periprocedurálne a jedna 12 h po CEA, a jeden hematóm v operačnej rane bez revízie; (b) 6–12 h: jedna (1,54 %) ischemická CMP (iCMP) 12 h po CEA; (c) 12–24 h: jedna (1,54 %) i CMP 16 h po CEA; (d) 24–72 h: jedna (1,54 %) iCMP 10 h po CEA a dva hematómy v rane (jeden s revíziou); (e) nad 14 dní: dve prechodné lézie XII. a VII. hlavového nervu (3,08 %), nezaznamenali sme žiaden pooperačný intracerebrálny hematóm. Celkový počet ischemických komplikácii v celej skupine bol 7,7 %. Jediný prognostický faktor pooperačnej ischemickej komplikácie bola arteriálna hypotenzia v pooperačnom období (p = 0,001). Záver: Včasné operácie CEA po IVT sú odôvodnené s cieľom zníženia rizika recidívy príhody. Prognostický faktor vzniku ischemickej komplikácie bola arteriálna hypotenzia v pooperačnom období.
Aim: Aim of this study was to verify the safety of an early carotid endarterectomy (CEA) after intravenous thrombolysis (IVT) or mechanical thrombectomy (MT) in terms of hemorrhagic, ischemic, and other complications. Material and methods: 65 CEA patients were operated after the IVT or MT. In a prospective study, hemorrhagic, ischemic, and other complications were studied and their relationship to (a) timing of the procedure; (b) antithrombotic and statin therapy; (c) blood pressure; and (d) imaging and other findings were evaluated. Results: In the group where CEA followed IVT (a) within 6 h: 2 ischemic complications (3.08%) were noted – one periprocedural and one 12 h after CEA, one wound hematoma without revision; (b) 6–12 h: one (1.54%) ischemic stroke 12 h after CEA; (c) 12–24 h: one (1.54%) ischemic stroke 16 h after CEA; (d) 24–72 h: one (1.54%) ischemic stroke 10 h after CEA and two wound hematomas (one with revision); (e) over 14 days: two transient lesions of XIIth and VIIth cranial nerves (3.08%); no postoperative intracerebral hematoma was noted. The total number of ischemic complications in the whole group was 7.7%. The only prognostic factor of postoperative ischemic complication was post-operative arterial hypotension (P = 0.001). Conclusion: Early CEA after IVT is justified to reduce the risk of relapse. The only prognostic factor of ischemic complications development was post-operative arterial hypotension.
- MeSH
- Endarterectomy, Carotid * methods MeSH
- Clinical Studies as Topic MeSH
- Humans MeSH
- Mechanical Thrombolysis methods MeSH
- Thrombectomy methods MeSH
- Check Tag
- Humans MeSH
- Publication type
- Research Support, Non-U.S. Gov't MeSH
Ischemická cévní mozková příhoda je závažný stav zatížený vysokou mortalitou a značně vysokým rizikem trvalých funkčních následků. Léčba akutní ischemické cévní mozkové příhody prodělala trombektomiepři využití mechanické k okluze velkých cév mozku v porovnání s nejlepší medikamentózní terapií zahrnující systémovou trombolýzu, a zásadně tak změnily dosud zavedené paradigma léčby. V současné době je k dispozici široký výběr nástrojů pro mechanickou a nové jsou ve vývoji. Tato práce si klade za cíl shrnout současné možnosti léčby akutní ischemické cévní mozkové příhody metodami mechanické trombektomie a nastínit i další aspekty terapie tohoto onemocnění.
Ischemic stroke is a severe condition with a high mortality and a serious risk of permanent functional dis- ability. The treatment of acute ischemic stroke has undergone a number of major changes in recent years - from systemic thrombolysis to the wide range of current mechanical thrombectomy modalities. Studies such as MR CLEAN, ESCAPE, EXTEND-IA, SWIFT PRIME and others have demonstrated improved outcomes in patients with large vessel occlusion when mechanical thrombectomy was used compared with best medical treatment including systemic thrombolysis. These results have completely changed the treatment paradigm. Currently, a wide variety of endovascular tools are available for mechanical thrombectomy and new ones are still under development. This paper aims to summarize the current options for the treatment of ischemic stroke by mechanical thrombectomy and to outline other therapy aspects of this disease.
Hluboká žilní trombóza (DVT) patří v rozvinutých zemích k nejčastějším onemocněním s významnými socioekonomickými dopady. Závažnost DVT spočívá v možnosti vzniku život ohrožující plicní embolie a k rozvoji chronické žilní insuficience označované jako post-trombotický syndrom. K pochopení patofyziologických jevů, které vedou k trombóze, přispěl Virchow popsáním tří základních rizikových mechanismů. K prvním léčebným pokusům patřily v 17. století žilní venepunkce a přikládání pijavic. Prvním antikoagulačním lékem byl heparin, který se dostal do klinické praxe po roce 1935. Následná komercializace perorálních antagonistů vitaminu K (warfarin) a příchod nízkomolekulárního heparinu spolu s kompresní terapií umožnilo rozšíření ambulantní léčby DVT. V poslední době dochází k uplatnění nových perorálních antikoagulancií, které vedou ke zvýšení bezpečnosti pro nižší riziko krvácivých komplikací a zjednodušení léčebného postupu. Dalším krokem ve vývoji terapeutických možností jsou invazivní metody časného odstranění trombu, které celý proces významně zkracují a mají cíl omezit vznik pozdních komplikací. Mezi tyto metody patří lokální katétrem řízená trombolýza s použitím tkáňového aktivátoru plazminogenu, mechanická trombektomie a jejich kombinace v podobě farmako-mechanické trombektomie. Tato se v současnosti uplatňuje u pacientů s akutní vysokou ilio-femorální DVT.
Deep vein thrombosis (DVT) is one of the most common diseases in developed countries with significant socioeconomic consequences. The severity of DVT lies in the potential for life-threatening pulmonary embolism and the development of chronic venous insufficiency, referred to as post-thrombotic syndrome. Virchow contributed to the understanding of the pathophysiological events that lead to thrombosis by describing three basic risk mechanisms. The first therapeutic attempts in the 17th century included venepuncture and the application of leeches. The first anticoagulant drug was heparin, which entered clinical practice after 1935. Subsequent commercialization of oral vitamin K antagonists (warfarin) and the advent of low molecular weight heparin along with compression therapy allowed the expansion of outpatient treatment of DVT. Recently, new oral anticoagulants have been introduced, leading to improved safety due to lower risk of bleeding complications and simplification of the treatment process. The next step in the development of therapeutic options are invasive methods of early thrombus removal, which significantly shorten the process and aim to reduce the occurrence of late complications. These methods include local catheter-directed thrombolysis using tissue plasminogen activator, mechanical thrombectomy and their combination called pharmaco-mechanical thrombectomy. The latter is currently used in patients with acute ilio-femoral DVT.
Úvod a cíle: Mechanická trombektomie je metodou volby u ischemické cévní mozkové příhody (iCMP) při okluzi velké mozkové tepny do šesti hodin od vzniku příznaků. Po šesti hodinách může být tato léčba prospěšná pouze u přísně selektovaných pacientů, přičemž horní časový limit dosud není znám. Cílem tohoto sdělení je dokumentovat pozitivní efekt trombektomie i po více než dvojnásobném překročení standardního terapeutického okna. Metodika: Jedná se o kazuistiku pacientky (73 let), která doma upadla pro náhle vzniklou těžkou levostrannou hemiparézu. Do centra byla přivezena po 11 hodinách trvání příznaků s kolísající velmi těžkou hemiparézou. Na CT byla zjištěna parciální okluze arteria carotis interna (ACI), okluze arteria cerebri media (ACM) a současně relativně velká ischemická penumbra. S ohledem na kliniku, CT a MR nález byla provedena trombektomie s rekanalizací ACI i ACM v době 14 hodin od vzniku příznaků s výborným klinickým efektem. Závěr: Mechanická trombektomie je dle výsledků studií privilegovaným postupem u iCMP při okluzi velké tepny do šesti hodin od vzniku příznaků CMP. Na základě výsledků zobrazovacích vyšetření však lze selektovat pacienty, kteří mohou z této specifické terapie profitovat i po více než dvojnásobném překročení standardního časového okna.
Introduction: Mechanical thrombectomy is recommended standard treatment of occluded large cerebral artery within first 6hours since stroke onset. Beyond this standard therapeutic time window, thrombectomy may be beneficial in strictly selectedpatients only and upper treatment time limit has been still unknown. The aim was to document a positive clinical effect of thrombectomyperformed after 14 hours since stroke onset. Methods: We describe a case of 73 y/o female, who presented with sudden severe left-sided hemiparesis at home. Shewas admitted to the stroke center after eleven hours after stroke onset with severe and fluctuating hemiparesis. AdmissionCT scan showed partial occlusion of right internal carotid artery (ICA) and occlusion middle cerebral artery (MCA) and relativelylarge ischemic penumbra on CT perfusion scans. Based on clinical symptoms, CT and MRI findings the mechanicalthrombectomy with successful recanalization of ICA and MCA was performed 14 hours after stroke onset with an excellentclinical outcome. Conclusion: Mechanical thrombectomy is recommended a standard treatment of occluded large cerebral artery within first 6hours since stroke onset. Strictly selected patients with ischemic penumbral patterns may have benefit from mechanical thrombectomyeven beyond standard therapeutic time window.
- Keywords
- mechanická rekanalizace, penumbra,
- MeSH
- Carotid Artery, Internal physiopathology MeSH
- Middle Cerebral Artery physiopathology MeSH
- Time-to-Treatment MeSH
- Time Factors * MeSH
- Cerebrovascular Disorders * diagnosis surgery therapy MeSH
- Embolectomy * MeSH
- Brain Ischemia surgery therapy MeSH
- Clinical Studies as Topic MeSH
- Hemorrhage surgery MeSH
- Humans MeSH
- Mechanical Thrombolysis * MeSH
- Aged MeSH
- Thrombectomy * MeSH
- Treatment Outcome MeSH
- Check Tag
- Humans MeSH
- Aged MeSH
- Female MeSH
- Publication type
- Case Reports MeSH
- Research Support, Non-U.S. Gov't MeSH
