tissue‐type plasminogen activator
Dotaz
Zobrazit nápovědu
- Klíčová slova
- ACTILYSE (BEHRINGER INGELHEIM),
- MeSH
- dospělí MeSH
- fibrinogen krev MeSH
- infarkt myokardu farmakoterapie MeSH
- kreatinkinasa krev MeSH
- krvácení chemicky indukované MeSH
- lidé MeSH
- streptokinasa farmakologie MeSH
- tělesná teplota účinky léků MeSH
- tkáňový aktivátor plazminogenu farmakologie terapeutické užití MeSH
- Check Tag
- dospělí MeSH
- lidé MeSH
- mužské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- srovnávací studie MeSH
Autoři prezentují možnosti operace rozsáhlé submakulární hemoragie u pacienta po těžkém úrazu oka s krvácením do sklivce a pod sítnici. Kombinace vitrektomie s aplikací tkáňového aktivátoru plazminogenu do subretinálního prostoru umožní lépe rozpustit koagulovanou krev a tak usnadnit její odstranění. Tento způsob řešení při správném postupu sníží poškození retinální tkáně a tím zachová funkce fotoreceptorů. Ve sdělení je prezentován výsledek operačního zákroku u 22letého muže, kdy při hemoftalmu a submakulární hemoragii byl během vitrektomie použit tkáňový aktivátor plazminogenu, který během několika minut rozpustil koagulovanou hemoragii, a tak usnadnil její úplné odstranění ze subretinálního prostoru.
Authors present the possibilities of extensive submacular hemorrhage surgery in a patient after serious eye injury with bleeding into the vitreous and underneath the retina. The combination of vitrectomy with tissue plasminogen activator application into the subretinal space allows better to dissolve the coagulated blood and facilitates its removal. This procedure with correct operation technique decreases the damage of the retinal tissue and consequently preserves the photoreceptors’ function. In this report, a result of surgical treatment in a 22 years old man is presented. In the presence of intravitreal bleeding and submacular hemorrhage, during the vitrectomy the tissue plasminogen activator was used, which during few minutes dissolved the already coagulated hemorrhage and facilitated its whole removal from the subretinal space.
- MeSH
- fibrinolýza účinky léků MeSH
- fluorokarbony terapeutické užití MeSH
- lidé MeSH
- penetrující poranění oka komplikace terapie MeSH
- retinální krvácení komplikace terapie MeSH
- tkáňový aktivátor plazminogenu aplikace a dávkování terapeutické užití MeSH
- vitrektomie využití MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- kazuistiky MeSH
Úvod: Akutní fázi ischemické cévní mozkové příhody (iCMP) doprovázejí změny fibrinolytického systému. Cílem studie bylo posouzení vlivu von Willebrandova faktoru (vWF), tkáňového aktivátoru plazminogenu (t-PA) a inhibitoru plazmatického aktivátoru I (PAI-1) na tíži ischemického iktu v akutní fázi a posouzení jejich možné prediktivní hodnoty. Soubor a metodika: Stanovení plazmatických hladin uvedených faktorů bylo provedeno u 109 probandů (66 mužů a 43 žen, průměrného věku 61,5±9,9) do 24 hodin od vzniku iCMP. Tíže přiTiody byla hodnocena podle kritérií NIHSS. Soubor byl rozdělen do tří skupin - ikty aterotrombotické, embolické arterio-arteriální a kardioembolické. Za 3 měsíce od akutní fáze byly sledované faktory vyšetřeny u 73 probandů (40 mužů a 33 žen). Kontrolní skupinu (KS) tvořilo 58 zdravých osob (32 mužů a 26 žen) průměrného věku 57,1±9,9 let. Výsledky: V akutní fázi iCMP byly zjištěny vyšší hodnoty vWF faktoru U sledovaného souboru proti KS (p= 0,0002) a u nemocných s NIHSS>10 (p=0,037). Hladina PAI-1 byla nižší u probandů proti KS (p=0,009). U nemocných rartSÓ-aŕiľriáiBVemboli.- byly vyššľ hodnoty t-PA (p=0,030) oproti nemocným S embólií kardiální. Při hodnocení za 3 měsíce se sledovaný soubor lišil proti KS vyšší hladinou vWF (p=0,002), při srovnání se vstupními hodnotami měl vyšší hladinu PAI-1 (p=0,004) a snížení hodnot t-PA (p=0,045). Závěr: V akutní fázi onemocnění převažuje u sledovaného souboru obraz výrazné endoteliální dysfunkce a zvýšené aktivity trombocytů prezentované vWF, která je zřejmá i ve fázi konvalescentní. Konstelaci změn PAI-1 a t-PA za 3 měsíce od vzniku příhody se známkami vysoké aktivity fibrinolytického potenciálu považujeme za marker zvýšeného rizika recidívy iktu.
Introduction: The acute phase of ischemic cerebrovascular accident (iCVA) is accompanied with changes of the fibrinolytic system. The aim of the research was to evaluate the effects of von Willenbrand factor (vWF), tissue plasminogen activator (t-PA) and inhibitor of plasmatic activator 1 (PAI-1) on the severity of ischemic stroke in the acute phase, and to judge their possible predictive value. Patients and methods: The plasma levels of the factors mentioned above were determined in 109 probands (66 men and 43 women, mean age 61.5 9.9 years) by 24 hours after the iCVA development. The accident severity was assessed according to NIHSS criteria. A set was divided into three groups: atherothrombotic, embolic arterio-arterial and cardioembolic strokes. Three months after the acute phase, the studied factors were investigated in 73 probands (40 men, 33 women). A control set consisted of 58 healthy subjects (32 men, 26 women), mean age 57.1 9.9 years. Results: Higher values of vWF were found in the acute phase of iCVA in the studied set if compared with controls (p = 0.0002) and in patients with NIHSS 10 (p = 0.037). The level of PAI-1 was lower in probands in comparison with controls (p = 0.009). Patients with arterio-arterial embolism showed higher values of t-PA (p = 0.030) if compared with patients with cardiac embolism. Evaluating the set three months later, it differed from controls by higher level of vWF (p = 0.002), if compared with the input values, it showed a higher level of PAI-1 (p = 0.004) and decreased values of t-PA (p = 0.045). Conclusion: In the acute phase of the disease, considerable endothelial dysfunction is prevailing in the studied set together with increased activity of thrombocytes presented by vWF that is also evident in the convalescent phase. The constellation of changes of PAI-1 and t-PA during three months since the accident development with the signs of high activity of fibrinolytic potential is considered as a marker of increased risk of the stroke relapse.
- MeSH
- biologické markery MeSH
- cévní mozková příhoda krev MeSH
- finanční podpora výzkumu jako téma MeSH
- inhibitor aktivátoru plazminogenu 1 diagnostické užití krev MeSH
- lidé MeSH
- tkáňový aktivátor plazminogenu diagnostické užití krev MeSH
- von Willebrandův faktor diagnostické užití MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
Práce analyzuje první zkušenosti s intravenózní trombolytickou terapií rekombinantním aktivátorem plazminogenu (rt-PA) u pacientů postižených akutní ischemickou cévní mozkovou příhodou (aiCMP) v terapeutickém intervalu do 3 hodin od vzniku symptomatologie iktu. Retrospektivně hodnotí její průběh, výsledky a bezpečnost v lokálních podmínkách. Od ledna 2005 do června 2006 bylo na našem pracovišti léčeno 203 pacientů s aiCMP. Osm z nich (3,9 %) bylo léčených systémovou intravenózní trombolytickou terapií rt-PA. Indikační kritéria pro trombolytickou terapii byla identická s doporučením České lékařské komory (ČLK). Trombolytická léčba byla podána 5 mužům a 3 ženám s průměrným věkem 57 let. Průměrný čas mezi vznikem prvních příznaků aiCMP a i.v. podáním rt-PA představoval 107 minut a průměrný čas od příjmu pacienta na emergentní ambulanci po zahájení i.v. rt-PA byl 65 minut. Ve 2 případech se vstupní hypertenzí bylo pozorováno klinicky nezávažné drobné intracerebrální krvácení. V jednom případě došlo s odstupem 50 hodin po úspěšné trombolýze k recidivě aiCMP. Periprocedurálně nebyla pozorována žádná z fatálních komplikací. V retrospektivně hodnoceném mikrosouboru 8 pacientů jsme u všech zaznamenali časné zlepšení celkového stavu, hodnocené jako pokles klinického neurologického deficitu minimálně o 4 body dle škály NIHSS v prvních 24 hodinách po trombolýze. Efekt trombolytické terapie je evidentní i v obraze ADL (Activity of Daily Living) skórování po 90 dnech od vzniku iktu.
The report has analysed the first experience with intravenous thrombolytic therapy using recombinant plasminogen activator (rt-PA) in patients suffering from acute ischemic cerebrovascular accident (aiCV A) at the therapeutical interval by 3 hours since the development of the ictus symptomatology. Its course, results and safety in local conditions have been assessed retrospectively. Within January 2005 – June 2006, 203 patients with aiCVA were treated in our centre. Systemic intravenous thrombolytic therapy with rt-PA was applied in 8 of them (3.94 %). The indication criteria were identical with the recommendations issued by the Česká lékařská komora (ČLK). Thrombolytic therapy was given to five men and three women with the average age of 57 years. Mean period between developing the first signs of aiCVA and i.v. application of rt-PA was 107 minutes, and that elapsed between the patient´s admission to an emergency department and initiating i.v. rt-PA was 65 minutes. Clinically insignificant small intracerebral haemorrhage was observed in two cases with input hypertension. aiCVA relapsed in one case after successful thrombolysis carried out in the interval of 50 hours. No fatal complication was seen in the periprocedural course. A microset of eight patients evaluated retrospectively showed early improvement of their general conditions assessed as a reduction of clinical neurological deficit minimally by 4 points according to the NIHSS scale in the course of the first 24 hours after thrombolysis. The effects of thrombolytic therapy are evident even in the picture of ADL (Activity of Daily Living) scoring 90 days after the ictus development.
- Klíčová slova
- Actilyse,
- MeSH
- časové faktory MeSH
- cévní mozková příhoda terapie MeSH
- intrakraniální arterioskleróza komplikace MeSH
- lidé MeSH
- retrospektivní studie MeSH
- tkáňový aktivátor plazminogenu aplikace a dávkování kontraindikace MeSH
- trombolytická terapie MeSH
- výsledek terapie MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- mužské pohlaví MeSH
- ženské pohlaví MeSH
XV, 241 s. : il. ; 22 cm
Chest, ISSN 0012-3692 vol. 95, no. 5, suppl., May 1989
243S-292S s. : tab., grafy
