- Klíčová slova
- hypertermická intraperitoneální chemoterapie,
- MeSH
- cytoredukční chirurgie * metody škodlivé účinky MeSH
- indukovaná hypertermie metody MeSH
- injekce intraperitoneální metody MeSH
- karcinom chirurgie terapie MeSH
- kolorektální nádory * chirurgie komplikace terapie MeSH
- kombinovaná terapie MeSH
- lidé MeSH
- peritoneální nádory chirurgie sekundární MeSH
- peritoneum chirurgie patologie účinky léků MeSH
- tlusté střevo chirurgie MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- práce podpořená grantem MeSH
Úvod: Karcinom pankreatu (PDAC) patří mezi nejagresivnější maligní onemocnění. Jeho incidence vykazuje celosvětově vzrůstající tendenci a i přes pokroky ve výzkumu jeho mortalita neklesá. Nepříznivá prognóza tohoto onemocnění je dána mnoha faktory, především pak pozdní diagnostikou. Vzdálené metastázy a peritoneální karcinomatóza jsou způsobeny časnou diseminací nádorových buněk jak hematogenní, tak i lymfogenní cestou. Jedním z faktorů, jejichž podíl na horším přežití pacientů s PDAC je předmětem zkoumání, je přítomnost tzv. cirkulujících nádorových buněk (CTCs). Cílem naší práce bylo především zhodnocení možného vlivu přítomnosti cirkulujících nádorových buněk na přežití pacientů s PDAC. Metoda: Do studie byli zařazeni pacienti s radikálně a paliativně chirurgicky řešeným PDAC, kteří byli na I. chirurgické klinice LF a FN UP operováni v letech 2008–2012 a byl u nich proveden odběr požadovaných vzorků k vyšetření CTCs. Pro detekci cirkulujících nádorových buněk bylo využito metody real-time RT-PCR. Výsledky byly zpracovány s použitím statistického softwaru SPSS. Výsledky: Do studie bylo zařazeno celkem 126 pacientů, z toho 88 bylo léčeno radikálně, 38 paliativně. Věkový průměr nemocných byl 63 let u radikálně a 64 let u paliativně operovaných pacientů. Průměrná doba přežití u radikálně léčených pacientů byla 29,6 měsíce, u paliativně léčených pacientů 8,5 měsíce. Průměrná délka přežití u radikálně léčených pacientů s prokázanou přítomností CTCs byla 27,2 měsíce, bez průkazu CTCs 33,8 měsíce. Závěr: V rámci naší retrospektivní studie nebyl prokázán statisticky signifikantní vliv přítomnosti cirkulujících nádorových buněk na přežívání našeho souboru radikálně chirurgicky léčených pacientů s PDAC.
Introduction: Pancreatic cancer (PDAC) is one of the most aggressive malignancies. Its incidence increases worldwide and, despite the developments in cancer research, mortality rates have not decreased. Poor prognosis of the disease is due to many factors, mainly late diagnosis. Distant metastases and peritoneal carcinomatosis are caused by hematogenous and lymphogenous spreading of the tumorous cells. One of the factors that may influence patient survival are so-called circulating tumor cells (CTCs). The aim of our work was to evaluate the possible influence of CTCs on the survival of patients with PDAC. Method: We included patients who underwent a radical or palliative surgical intervention at the First Department of Surgery of Medical Faculty and University Hospital in Olomouc between 1 January 2008 and 31 December 2012. The required samples for CTCs detection were taken from each patient. The detection of the CTCs was performed using real-time RT-PCR. The results were statistically processed and evaluated. Results: We included 126 patients in total, of which 88 were treated radically and 38 received palliative treatment. Mean age was 63 years in patients with radical and 64 years in patients with palliative surgery. Mean survival time in radically treated patients was 29.6 months, in patients with palliative treatment the mean survival time was 8.5 months. The survival time of radically treated patients with CTCs was 27.2 months, without CTCs it was 33.8 months. Conclusion: We did not prove a statistically significant difference in survival between radically treated PDAC patients with and without detected CTCs in our work.
Extranodální lymfomy jsou poměrně vzácné, většinou se jedná o non-Hodgkinův lymfom. Gastrointestinální trakt je nejčastějším místem výskytu, a to hlavně žaludek, primární žaludeční lymfom, histologicky nejčastěji difuzní velkobuněčný B-lymfom (DLBCL). Diagnóza je stanovena na základě endoskopického vyšetření s biopsií tumoru. Jedná se o agresivní tumor, je vysoce chemosenzitivní, proto je indikována primárně systémová chemoterapie v časném i pokročilém stadiu. Chirurgický výkon je indikován u komplikací onemocnění, jako jsou perforace, krvácení či obstrukce GIT. Autoři prezentují případ chemorezistentního pacienta s hemodynamicky významným krvácením, které bylo pro neúspěšnou endoskopickou terapii indikováno k chirurgické revizi. Pro objemný nádor dutiny břišní byla provedena multiorgánová resekce v dutině břišní.
Extranodal lymphomas are quite rare, and they usually present as non-Hodgkin lymphomas. The most common localization is the gastrointestinal tract, mainly the stomach – primary gastric lymphoma; histologically, diffuse large B-cell lymphoma (DLBCL) is the most frequent type. The diagnosis is established based on endoscopic examination with biopsy of the tumor. It is an aggressive tumor, highly chemosensitive, which is why primary systemic chemotherapy is indicated in early, as well as late, stages of the disease. Surgery is indicated to treat complications such as perforation, bleeding or gastrointestinal obstruction. The authors present the case of a chemoresistant patient with hemodynamically significant bleeding, indicated for surgical revision after unsuccessful endoscopic treatment. Multiple organ resection was performed due to the large size of the tumor in the abdominal cavity.
- MeSH
- B-buněčný lymfom * diagnóza chirurgie terapie MeSH
- biopsie MeSH
- endoskopie MeSH
- fatální výsledek MeSH
- incidence MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- nádory břicha * sekundární MeSH
- nádory žaludku diagnóza chirurgie MeSH
- neoadjuvantní terapie MeSH
- prognóza MeSH
- žaludek anatomie a histologie MeSH
- Check Tag
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- mužské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- kazuistiky MeSH
Úvod: Cílem studie je zhodnotit výsledky zavedení metody detekce perfuze anastomózy po resekci sigmoidea a rekta do praxe na pracovišti autorů a vyhodnotit incidenci nutnosti změny linie resekce v návaznosti na kvalitu perfuze stěny střevní a zároveň zaznamenat komplikace v hojení anastomózy. Metoda: Retrospektivní unicentrická analýza prospektivně sbíraných dat u pacientů s resekcí sigmoidea a rekta a konstrukcí primární anastomózy. Do souboru bylo zařazeno 50 pacientů, 27 mužů a 23 žen, s mediánem věku 64,5 roku (33–80). 44 pacientů bylo k resekci indikováno pro karcinom sigmoidea anebo rekta, 6 pacientů pro benigní onemocnění. Ve 29 případech se jednalo o totální excizi mezorekta s koloanální mechanickou nebo ručně konstruovanou anastomózou a ve 21 případech byla provedena resekce sigmoidea anebo horního rekta s mechanickou anastomózou. U všech pacientů před konstrukcí anastomózy byla vykonána kontrola perfuze anastomozovaných segmentů metodou NIR (near infrared) fluorescenční angiografie detekcí indocyaninové zeleně (ICG). Byla hodnocena kvalita perfuze mezokolon a stěny střevní s impaktem na nutnost posunutí resekční linie a komplikace v hojení anastomózy v 30denním pooperačním intervalu. Výsledky: U všech 50 pacientů byla metoda kontroly perfuze fluorescenční angiografií technicky úspěšně realizována. V 5 případech (10 %) bylo nutné posunout linii resekce pro známky špatné perfuze stěny střevní. U 4 pacientů (8 %) byla v pooperačním období zaznamenána komplikace v hojení anastomózy. U pacientů s totální excizí mezorekta byla dehiscence verifikována ve 3 případech (10,3 %) a v 1 případě (4,8 %) se o dehiscenci jednalo po resekci sigmoidea a horního rekta. Závěr: Prezentované výsledky naznačují, že metoda fluorescenční angiografie může představovat cestu, jež povede ke snížení incidence dehiscence anastomózy kolorektálních resekcí detailním mapováním perfuze anastomózovaných segmentů.
Introduction: The aim of the study was to evaluate the results of fluorescence angiography for assessing anastomotic perfusion after resection of the sigmoid colon and rectum since its introduction into clinical practice at the authors´ workplace and to evaluate the incidence of necessary resection line repositioning based on the quality of perfusion, and also to record any complications in anastomotic healing. Method: Retrospective unicentric analysis of prospectively collected data from patients with resection of the sigmoid colon and rectum with primary anastomosis. The patient set included 50 patients, 27 males and 23 females; the median age was 64.5 years (33–80). Forty-four patients were indicated for resection for cancer of the sigmoid colon or rectum, while 6 patients had a benign disease. Twenty-nine patients underwent total mesorectal excision with coloanal mechanical or hand-sewn anastomosis and 21 underwent resection of the sigmoid colon or upper rectum with mechanical anastomosis. Prior to the construction of the anastomosis, assessment of perfusion of the anastomotic segments by near infrared (NIR) indocyanine green (ICG) fluorescence angiography was performed in all patients. The quality of perfusion of the mesocolon and bowel wall and its impact on moving the resection line and complications of anastomotic healing 30 days postoperatively were all evaluated. Results: Assessment of perfusion using fluorescence angiography was technically successfully performed in all 50 patients. In 5 cases (10%) the resection line had to be moved for signs of poor perfusion of the bowel wall. Postoperatively, healing of the anastomosis was complicated in four patients (8%). Dehiscence was recorded in 3 patients (10.3%) with total mesorectal excision and in 1 patient (4.8%) after resection of the sigmoid colon and upper rectum. Conclusion: The presented results indicate that fluorescence angiography may lead to a decrease in the incidence of anastomotic dehiscence after colorectal resections by mapping in detail the perfusion of the anastomosed segments.
- MeSH
- anastomóza chirurgická * metody škodlivé účinky MeSH
- colon sigmoideum chirurgie krevní zásobení MeSH
- dehiscence operační rány diagnóza MeSH
- dospělí MeSH
- fluoresceinová angiografie * metody MeSH
- hojení ran MeSH
- indokyanová zeleň MeSH
- kolektomie * MeSH
- kolorektální nádory chirurgie MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- perfuzní zobrazování metody MeSH
- peroperační doba MeSH
- pooperační komplikace prevence a kontrola MeSH
- rektum chirurgie krevní zásobení MeSH
- retrospektivní studie MeSH
- senioři MeSH
- Check Tag
- dospělí MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- mužské pohlaví MeSH
- senioři MeSH
- ženské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- hodnotící studie MeSH
