AIMS: The aim of this study is to determine whether the risk of preterm births differs according to the conception method: with or without ART and according to the ART method used (in-vitro fertilisation (IVF) with fresh embryo transfer, frozen embryo transfer (FET) and oocyte receipt (OoR)). METHODS: The research is based on individualised anonymised data on deliveries in Czechia in 2013-2018 (n=651,049) obtained from the National Health Information System. We employ the survival analysis approach applying survival functions (Life tables method) and Cox regression to model the risk of preterm births according to the conception method when controlling for a set of covariates. RESULTS: The results revealed that the risk of preterm births in singleton pregnancies is higher for ART-treated women (1.56 to 2.06 depending on the ART method) than for non-ART-treated women. The proportion of preterm births differs according to the ART method; the highest proportion was observed for OoR mothers. CONCLUSIONS: Overall, the differences between ART-treated mothers according to the conception method are due mainly to the structural differences between mothers. When controlling for the covariates (Cox regression model), no significant differences were observed concerning the risk of preterm births for women who underwent fresh IVF, FET and OoR.

• MeSH
• asistovaná reprodukce * statistika a číselné údaje   MeSH
• dospělí MeSH
• fertilizace in vitro * statistika a číselné údaje   MeSH
• lidé MeSH
• novorozenec MeSH
• předčasný porod * epidemiologie   MeSH
• přenos embrya statistika a číselné údaje   MeSH
• rizikové faktory MeSH
• těhotenství MeSH
• Check Tag
• dospělí MeSH
• lidé MeSH
• novorozenec MeSH
• těhotenství MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• časopisecké články MeSH
• Geografické názvy
• Česká republika MeSH

Background and Objectives: The aim of our single-center cohort study was the determination of the influence of the intrauterine lavage of granulocyte colony-stimulating growth factor (G-CSF) on clinical pregnancy rate in patients with a history of implantation failure older than 40 years. Materials and Methods: The study was conducted in Ferticare Prague SE between May 2018 and June 2020. Overall, 115 patients were distributed into two arms, with 48 subjects in the experimental and 67 in the control arm. All women have had a previous history of unsuccessful history of infertility treatment with their own genetic material and at least one ineffective cycle with the donated oocytes. The experimental arm underwent the intrauterine lavage of 0.5 mL of pure G-CSF from 120 to 48 h prior to embryo transfer. Results: The clinical pregnancy rate was 63.3% in the experimental arm and 47.8% in the control arm (p = 0.097 for Pearsonߣs χ2, and p = 0.133 for Fisher's exact test). However, the mean endometrial thickness on the day of embryo transfer did not appear to be statistically different (p = 0.139). Only the difference in endometrium thickness growth was statistically significant (p = 0.023). The increase in pregnancy rate is still encouraging for the future, even if it is not significant. Conclusion: Our study suggests the trend of increased pregnancy rate after the intrauterine G-CSF lavage in the interval of 120-48 h prior to embryo transfer.

• MeSH
• darování oocytu * metody   MeSH
• dospělí MeSH
• faktor stimulující kolonie granulocytů * terapeutické užití   MeSH
• implantace embrya * účinky léků   MeSH
• kohortové studie MeSH
• lidé MeSH
• přenos embrya metody   MeSH
• těhotenství MeSH
• úhrn těhotenství na počet žen v reprodukčním věku MeSH
• výsledek těhotenství * MeSH
• Check Tag
• dospělí MeSH
• lidé MeSH
• těhotenství MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• časopisecké články MeSH

Couples are increasingly using assisted reproduction technology (ART) to facilitate having children. This raises the question of whether using ART leads to the same health outcomes as spontaneous conception. One of the major health outcome factors concerns the weight of the newborn. Many foreign studies have proved that newborns conceived via ART evince lower birth weights than newborns that were conceived spontaneously. The purpose of this study is to determine whether the risk of low birth weight differs according to the ART method selected (in-vitro fertilisation with fresh embryo transfer, frozen embryo transfer, oocyte receipt), and which of these methods is associated with the lowest risk of a low birth weight. Anonymised individual data on all deliveries that took place in Czechia between 2013 and 2018 was used for the analysis. The dataset was obtained from the National Registry of Reproduction Health (administered by IHIS CR). The binary logistic regression revealed that concerning many of the covariates controlled, women who underwent IVF had a higher risk (30 %) of giving birth to a child with a low birth weight than women who received frozen embryo transfer treatment (CI 1.15–1.48). Women who underwent oocyte receipt treatment were found to have an even higher (52 %, CI 1.17–1.97) risk than women who received frozen embryo transfer. This study supports existing international knowledge of the specifics of the health outcomes of women who use ART (Tab. 1, Fig. 3, Ref. 32).

The fertility gap, which indicates the difference between the planned and actual number of children born, can be explained by the shift in parenthood to older ages and is associated with the non-attainment of one's intended reproductive plans. This paper focuses on the gap in the timing of entry into parenthood, i.e. between the planned and actual age at the birth of the first child. The study is based on data from the Women 2016 survey which re-interviewed women of fertile age from the second wave of the Czech Generations & Gender Survey conducted in 2008. At the population level, the fertility timing gap differs across generations. While for Czech women born between 1966 and 1971 the planned age exceeded the actual observed age by one year, the realisation of fertility occurred two years later than planned for the youngest generation (1983-1990) included in the study. At the individual level, the later-than-planned realisation of fertility was found to be related primarily to partner-related factors.

• MeSH
• dítě MeSH
• fertilita * MeSH
• kojenec MeSH
• lidé MeSH
• populační dynamika MeSH
• těhotenství MeSH
• zdravotnické služby * MeSH
• Check Tag
• dítě MeSH
• kojenec MeSH
• lidé MeSH
• těhotenství MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• časopisecké články MeSH
• práce podpořená grantem MeSH

• MeSH
• analýza dat MeSH
• císařský řez * dějiny   metody   statistika a číselné údaje   MeSH
• dějiny 20. století MeSH
• lidé MeSH
• porod MeSH
• reprodukční chování statistika a číselné údaje   MeSH
• těhotné ženy MeSH
• Check Tag
• dějiny 20. století MeSH
• lidé MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• přehledy MeSH
• Geografické názvy
• Česká republika MeSH

Český a anglický abstrakt; Zpráva pojednává o reprodukčním chování z hlediska demografie a stárnutí. Určeno odborné veřejnosti.

• MeSH
• dějiny 21. století MeSH
• porodnost MeSH
• potrat legální MeSH
• reprodukční chování MeSH
• reprodukční zdraví MeSH
• sexuální chování MeSH
• stárnutí MeSH
• Check Tag
• dějiny 21. století MeSH
• Publikační typ
• zprávy MeSH
• Geografické názvy
• Česká republika MeSH

• Konspekt
• Demografie. Populace
• NLK Obory
• reprodukční lékařství
• demografie
• sociologie

Zhodnocení vývoje ukazatelů plodnosti a potratovosti za poslední tři desetiletí ukázalo, že dosaženou hodnotou úhrnné plodnosti 1,83 dětí na ženu se Česko v roce 2021 dostalo na přední příčky v Evropě. Odklad plodnosti do vyššího věku žen, který stál za prudkým propadem plodnosti až k hranici 1,1 dětí na ženu, se postupně zpomalil a v letech 2015–2021 zastavil. V posledních letech docházelo k růstu měr plodnosti jak u žen ve věku 30 let a starších, tak vyváženě i u žen mladších 30 let. V evropském kontextu si Česko udržovalo pozici země s nižší mírou reprodukčního stárnutí. Příznivé demografické postavení Česka mezi evropskými státy dokresluje také relativně nízká úroveň umělé potratovosti. Odklad plodnosti žen do vyššího věku nebyl doprovázen zvýšením umělé potratovosti u mladých žen, ale naopak. Vzhledem k meziročnímu zvýšení úhrnné plodnosti (z 1,71 v roce 2020 na 1,83 v roce 2021) lze počáteční efekt pandemie COVID-19 na plodnost hodnotit pozitivně. Nicméně následný pokles na 1,62 dětí na ženu v roce 2022 je již výsledkem souběhu nepříznivých vlivů vplývajících z protipandemických opatření a zhoršujících se ekonomických podmínek, ke kterým se posléze přidala i nová bezpečnostní rizika spojená s válkou na Ukrajině. Vytvořily se tak podmínky pro další odklad plodnosti do vyššího věku žen.

The assessment of the development of fertility and abortion rates over the last three decades shows that Czechia has reached the top position in Europe with a total fertility rate of 1.83 children per woman in 2021. The postponement of fertility to women’s older age, which was behind the sharp drop in fertility to 1.1, has been gradually slowed down and halted between 2015 and 2021. In recent years, there has been an increase in fertility rates for women aged 30 and older as well as a balanced increase for women under 30. In the European context Czechia has maintained its position as a country with lower rates of reproductive ageing. The favourable demographic position of Czechia among European countries is also illustrated by the relatively low level of the abortion rate. The postponement of female fertility to older ages has not been accompanied by an increase in the abortion rate among young women, but on the contrary a decline in fertility has been accompanied by a decline in the abortion rate. Given the year-on-year increase in total fertility (from 1.71 in 2020 to 1.83 in 2021), the initial effect of the COVID-19 pandemic on fertility can be assessed positively. However, the subsequent decline to 1.62 in 2022 is already the result of a combination of adverse effects stemming from the consequences of antipandemic measures and worsening economic conditions, to which new security risks associated with the war in Ukraine have subsequently been added. This has created the conditions for a further postponement of fertility until women are older.

• MeSH
• COVID-19 MeSH
• fertilita * MeSH
• indukovaný potrat * statistika a číselné údaje   MeSH
• lidé MeSH
• pandemie MeSH
• reprodukční chování MeSH
• těhotenství MeSH
• věkové faktory MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• těhotenství MeSH
• Publikační typ
• přehledy MeSH
• Geografické názvy
• Česká republika MeSH

Práce hodnotí výskyt problémů s neplodností v české populaci, identifikuje metody užívané jednotlivci nebo páry pokoušejícími se o těhotenství k jeho dosažení a podrobněji hodnotí využívání metod asistované reprodukce v současné české společnosti. Výsledky ukazují, že v závěru reprodukčního období deklaruje 27 % žen i mužů zkušenost s tím, že se jim v průběhu reprodukčního života nedařilo alespoň 12 měsíců docílit těhotenství, ačkoliv o něj usilovali. Zkušenost s některou z metod napomáhající otěhotnění deklaruje v obecné populaci reprodukčního věku každý pátý. Nejčastěji jsou využívány metody nevyžadující návštěvu lékaře (desetina dotázaných deklaruje sledování ovulace), zkušenost s využitím asistované reprodukce má v obecné populaci 5 % osob. Mezi osobami, které zažily období, kdy se jim nedařilo alespoň rok počít, je zkušenost s metodami napomáhajícími početí výrazně vyšší (3/4 mužů a 2/3 žen) a vyšší je také využívání medicínsky asistované reprodukce (čtvrtina má zkušenost s užíváním léků a taktéž čtvrtina s asistovanou reprodukcí).

The article evaluates the prevalence of infertility problems in the Czech population, identifies methods used by individuals or couples attempting to achieve pregnancy and evaluates in more detail the use of assisted reproduction technology (ART) in contemporary Czech society. The results show that 27% of women and men in their forties declare they have experienced a time when they were trying to get pregnant but did not conceive within at least 12 months. In the general population of reproductive age, one in five declares experience with methods helping to get pregnant. Methods that do not require a doctor's visit are the most frequently used (one in ten declare monitoring ovulation), and 5% of the general population have experience of ART. Among those who have experienced some period of infertility, the experience of methods to assist conception is significantly higher (3/4 of men and 2/3 of women), and the use of medically assisted reproduction is also higher (a quarter have experience of taking medication and a quarter of assisted reproduction).

• MeSH
• asistovaná reprodukce statistika a číselné údaje   MeSH
• infertilita * epidemiologie   MeSH
• lidé MeSH
• věkové faktory MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Geografické názvy
• Česká republika MeSH

Analýza dat reprezentativního šetření „GGP – Současná česká rodina“ (2020–2022) na populaci žen ve věku 40–69 let ukázala, že věk nástupu menopauzy souvisí s nízkým věkem při narození prvního dítěte. U žen, které přivedly na svět své první dítě před svými 20. narozeninami, což je model reprodukčního chování častý u generací, jež realizovaly své mateřské plány před rokem 1989, nastupuje menopauza dříve něž u starších prvorodiček. Nepodařilo se prokázat vliv vyššího věku při prvním porodu (≥ 35 let) na odklad menopauzy, nicméně tato otázka vyžaduje další zkoumání, neboť analyzovaný vzorek jisté tendence naznačuje. K průkaznému zjištění by bylo zapotřebí početně větší analyzovaný vzorek.

Analysis of data from the representative "GGP – Contemporary Czech Family Survey" (2020–2022) on the population of women aged 40–69 years showed that the age of onset of menopause is associated with a low age at the birth of the first child. Women who had their first child before their 20th birthday, a pattern of reproductive behaviour common among generations of women before 1989, have an earlier onset of menopause than older first-time mothers. Conversely, the effect of higher age at first birth (35 years or more) on the delay of menopause has not been proved. However, this issue requires further investigation, as the sample analysed suggests certain tendencies. A larger sample size would be needed to make a conclusive finding.

• MeSH
• dospělí MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• menopauza * MeSH
• průzkumy a dotazníky MeSH
• senioři MeSH
• těhotenství * MeSH
• věk matky MeSH
• Check Tag
• dospělí MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• senioři MeSH
• těhotenství * MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Geografické názvy
• Česká republika MeSH

• MeSH
• reprodukční chování MeSH
• Publikační typ
• úvodní články MeSH
• Geografické názvy
• Česká republika MeSH