Ciele: Prvotným cieľom nášho monitorovania bolo zistiť dĺžku pretrvávania hladín protilátok po podaní mRNA vakcíny Comirnaty (Pfizer/BioNTech). Druhým cieľom bola analýza vplyvu vybraných faktorov na hladinu protilátok. Metódy: Súbor pozostával z 250 zamestnancov laboratórií Medirex, a. s. Na kvantitatívne stanovenie špecifických protilátok IgG anti-S1 a anti-S2 proti SARS-CoV-2 bola použitá chemiluminiscenčná imunoanalýza. Z analýzy bolo vyradených 29 osôb pre extrémne hodnoty hladín protilátok v jednotlivých meraniach. Analyzoval sa vplyv pohlavia, veku, BMI, pridružených ochorení a nežiadúcich účinkov po vakcinácii mRNA vakcínou Comirnaty (Pfizer/BioNTech) na hladinu protilátok. Porovnanie sa vykonalo na piatich odberoch v rozmedzí od 2 týždňov od podania 1. dávky po 36 týždňov od podania 2. dávky mRNA vakcíny. Po piatom odbere sa súbor rozdelil na dve skupiny. Prvá skupina sa očkovala 3. dávkou a druhá skupina ostala ako kontrolný súbor. Posledný (šiesty) odber sme vykonali v skupine s boostrom 3. dávky vakcíny 2 týždne po podaní boostra a v kontrolnej skupine v 11. mesiaci od podania 2. dávky vakcíny. Medzi 8. až 10. mesiacom od podania 2. dávky sme vykonali test bunkovej imunity. Výsledky: Pozitívnu hladinu protilátok malo v 36. týždni 99,6 % účastníkov. V kontrolnej skupine boli prítomné protilátky aj v 11. mesiaci od podania 2. dávky. Signifikantne vyššie hladiny protilátok boli u ženského pohlavia, mladších jedincov a pri vybraných nežiadúcich účinkoch. Reaktívne špecifické T lymfocyty boli prítomné u 65,6 % testovaných medzi 36. až 44. týždňom. Záver: Protilátková odpoveď klesá s časom od podania 2. dávky, avšak v kontrolnej skupine bola aj v 48. týždni stále prítomná. Efekt podania boostra na hladinu protilátok bol jednoznačne preukázaný. Súvislosť bunkovej imunity s hladinou protilátok ani s prítomnými protilátkami sme nepotvrdili.

Aims: The primary aim of our monitoring was to determine the duration of persistence of antibody levels following administration of the Comirnaty (Pfizer/BioNTech) mRNA vaccine. The second aim was to analyse the effect of selected factors on the level of antibodies. Methods: The study cohort consisted of 250 employees of the Medirex JSC laboratories. For the quantitative determination of specific IgG anti-S1 and anti-S2 antibodies to SARS-CoV-2, chemiluminescence immunoassay was used. Twenty-nine subjects were excluded from the analysis due to extreme values of antibody levels in individual measurements. The effect of gender, age, BMI, comorbidity, and adverse reactions after vaccination with the Comirnaty (Pfizer/BioNTech) mRNA vaccine on antibody levels was analysed. Comparisons were made for five samples collected from two weeks after the 1st dose to 36 weeks after the 2nd dose of the mRNA vaccine. After the fifth sampling, the cohort was divided into two groups. Group 1 received the 3rd dose, and Group 2 were controls. We performed the last (sixth) sample collection two weeks after booster administration in Group 1and 11 months after the 2nd dose of the vaccine in controls. Between months 8 and 10 after the 2nd dose, we performed a cellular immunity test. Results: Altogether 99.6% of the participants had a positive antibody level at week 36. Antibodies were still present in controls at month 11 after the 2nd dose. Significantly higher antibody levels were found in females, younger subjects, and those with selected adverse reactions. Reactive specific T lymphocytes were present in 65.6% of the subjects between weeks 36 and 44. Conslusion: The antibody response decreased with the time since the 2nd dose but was still present in the control group at week 48. The effect of booster on antibody levels was clearly demonstrated. We have not confirmed an association of cellular immunity with the level of antibodies or with the antibodies present.

• MeSH
• lidé MeSH
• protilátky virové analýza   farmakologie   imunologie   krev   MeSH
• SARS-CoV-2 imunologie   izolace a purifikace   MeSH
• sérologické testování na COVID-19 * klasifikace   metody   statistika a číselné údaje   MeSH
• vakcína BNT162 aplikace a dávkování   farmakologie   imunologie   MeSH
• vakcíny proti COVID-19 analýza   farmakologie   klasifikace   krev   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• klinická studie MeSH
• práce podpořená grantem MeSH
• Geografické názvy
• Slovenská republika MeSH

• Publikační typ
• abstrakt z konference MeSH

Cíl studie: Shrnutí aktuálních poznatků o jednotlivých subpopulacích neutrofilů a jejich roli u preeklampsie. Typ studie: Přehledový článek. Název a sídlo pracoviště: Ústav imunologie a mikrobiologie, 1. lékařská fakulta Univerzity Karlovy a Všeobecné fakultní nemocnice Praha. Úvod: Preeklampsie představuje v současné době jednu z nejzávažnějších těhotenských komplikací s vysokou úmrtností. Preeklampsie je multifaktoriálním onemocněním a dosud nebyla identifikována jasná příčina jejího rozvoje. V průběhu preeklampsie dochází v prostředí placenty k patofyziologickému zvýšení zánětlivé odpovědi. Indukce zánětu vede k migraci velkého počtu neutrofilů, které, jak se v poslední době ukazuje, jsou značně heterogenní populací. Deregulace poměru imunoregulačních subpopulací, jejichž součástí jsou polymorfonukleární myeloidní supresorové buňky, a prozánětlivých subpopulací neutrofilů může přispívat k podpoře zánětlivého prostředí na feto–maternálním rozhraní a rozvoji těhotenských komplikací, mezi něž patří například preeklampsie. Metodika a výsledky: V tomto přehledovém článku je stručně uvedena problematika preeklampsií a výčet různých subpopulací neutrofilů uvedených v literatuře. Závěr: Lepší pochopení role abnormálních subpopulací neutrofilů migrujících do zánětlivého prostředí placent žen s preeklampsií a jejich role v rozvoji této těhotenské komplikace by mohla pomoci odhalit možné terapeutické cíle.

Objective: Review of current knowledge about particular neutrophil subsets and their role in preeclampsia. Design: Review. Setting: Institute of Immunology and Microbiology, First Faculty of Medicine Charles University and General University Hospital in Prague. Introduction: Preeclampsia represents one of the major complications of pregnancy with high mortality nowadays. Preeclampsia is a multifactorial disease and to this date, there has not been clear disease trigger identified. Throughout preeclampsia development, an increase in pathophysiological inflammatory response is being present. The induction of inflammation leads to higher number of migrating neutrophils. Current studies demonstrate that neutrophils are a rather heterogeneous population. Deregulation of the ratio between immunoregulatory subpopulations, including polymorphonuclear myeloid-derived suppressor cells, and proinflammatory neutrophil subpopulations could contribute to the induction of inflammatory environment at the feto–maternal interface and subsequently could promote development of pregnancy complications, such as preeclampsia. Methods and results: In this review, topic of preeclampsia is briefly introduced and a list of distinct neutrophil subsets published in literature is presented. Conclusion: Unravelling the role of abnormal neutrophil subpopulations migrating to the inflammatory environment of preeclamptic placentas and their role in preeclampsia development could help to identify possible therapeutic targets.

• Klíčová slova
• polymorfonukleární myeloidní supresorové buňky,
• MeSH
• komplikace těhotenství MeSH
• lidé MeSH
• neutrofily MeSH
• peroxidasa MeSH
• preeklampsie * patofyziologie   MeSH
• těhotenství MeSH
• zánět MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• těhotenství MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• práce podpořená grantem MeSH
• přehledy MeSH