Úvod: Minimálně invazivní ezofagektomie je ve srovnání s otevřeným výkonem spojená s nižší pooperační morbiditou a lepší kvalitou života pacien- tů při srovnatelných onkologických výsledcích. Roboticky asistovaná operace představuje další krok v rozvoji minimálně invazivní chirurgie. Naším cílem je prezentovat výsledky pilotního souboru pacientů, kteří podstoupili roboticky asistovanou minimálně invazivní ezofagektomii (RAMIE). Metody: Retrospektivně byla analyzována iniciální kohorta pacientů s RAMIE. Popsána je naše operační technika. Hodnoceny byly operační charak- teristiky, histopatologické výsledky, pooperační průběh, výskyt komplikací a pooperační mortalita. Výsledky: Od března 2022 do června 2023 byla na našem pracovišti provedena RAMIE celkem u 31 pacientů, z toho hybridní RAMIE (břicho robo- ticky, hrudník otevřeně) u 11 pacientů a totální RAMIE u 20 pacientů. Většina nemocných byla mužského pohlaví, měla lokálně pokročilý nádor, dominantně adenokarcinom a neoadjuvantní léčbu. Lokalizace anastomózy byla u 30 pacientů v hrudníku a u jednoho pacienta na krku. Celkový operační čas byl 495 min. (medián) a krevní ztráty 200 ml (medián). R0 resekce bylo dosaženo u 87 % pacientů. Medián odstraněných lymfatických uzlin byl 26. Pooperační komplikace Clavien-Dindo ≥3 se vyskytly u 9 (29 %) nemocných. Čtyři (13 %) pacienti vyžadovali reoperaci. Insuficience anastomózy byla zjištěna u 5 (16 %), pneumonie u 9 (29 %) nemocných. Medián hospitalizace byl 9 dní. Pooperačně zemřel jeden pacient. 30denní a 90denní mortalita byla 0 % a 3,2 %. Závěr: Naše prvotní zkušenosti ukazují, že RAMIE je bezpečný chirurgický přístup v léčbě karcinomu jícnu a její implementaci na našem pracovišti považujeme za úspěšnou. Po překonání učicí křivky doufáme ve zkrácení operačního času a zvýraznění medicínského profitu pro pacienta.
Introduction: Minimally invasive esophagectomy is associated with lower postoperative morbidity and better quality of life compared to open esophagectomy in patients with comparable oncological outcomes. Robotic-assisted surgery represents the next step in the development of mini- mally invasive surgery. We aim to present the results of a pilot cohort of patients undergoing robotic-assisted minimally invasive esophagectomy (RAMIE). Methods: An initial cohort of patients with RAMIE was retrospectively analyzed. Operative characteristics, histopathological results, postoperative course, incidence of complications, and postoperative mortality were evaluated. Results: From 3/2022 to 6/2023, a total of 31 patients underwent RAMIE at our institution, including hybrid RAMIE (robotic abdomen, open chest) in 11 and total RAMIE in 20 patients. Most patients were male, had locally advanced tumors, predominantly adenocarcinoma and neoadjuvant treat- ment. Thirty patients had Ivor-Lewis and one patient had McKeown esophagectomy. The median total operative time was 495 minutes and median blood loss was 200 mL. R0 resection was achieved in 87% of patients. A median of 26 lymph nodes were removed. Postoperative Clavien-Dindo ≥3 complications occurred in 9 (29%) patients. Four (13%) patients required reoperation. Anastomotic leak was found in 5 (16%) and pneumonia in 9 (29%) patients. The median hospital stay was 9 days. One patient died in the postoperative period. Thirty-day and 90-day mortality rates were 0% and 3.2%, respectively. Conclusion: Our initial experience shows that RAMIE is a safe surgical procedure and we consider its implementation at our institution to be success- ful. After overcoming the learning curve, we hope to reduce the operative time and increase the medical benefit for the patient.
- MeSH
- dospělí MeSH
- ezofagektomie * metody MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- miniinvazivní chirurgické výkony metody MeSH
- nádory jícnu * chirurgie MeSH
- pooperační komplikace MeSH
- pooperační péče MeSH
- retrospektivní studie MeSH
- roboticky asistované výkony metody MeSH
- senioři MeSH
- Check Tag
- dospělí MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- mužské pohlaví MeSH
- senioři MeSH
- ženské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- abstrakt z konference MeSH
- Publikační typ
- abstrakt z konference MeSH
We prospectively investigated whether metabolic response assessed by 18F-fluorodeoxyglucose positron emission tomography combined with computed tomography (PET/CT) early in the course of neoadjuvant chemotherapy is predictive of survival in patients with adenocarcinoma of the esophagus and esophagogastric junction. PET/CT was performed before and in the third week after the initiation of the first cycle of neoadjuvant chemotherapy, which consisted of epirubicin, cisplatin, and 5-fluorouracil or capecitabine. The metabolic response was defined as a relative decrease in the peak standardized uptake value (SUL) of the tumor by ≥35% or total lesion glycolysis (TLG) by ≥66%. The associations of metabolic response with overall survival (OS) and disease-free survival (DFS) were investigated using Kaplan-Meier curves and multivariable Cox regression analysis. Among 126 recruited patients, the early metabolic response was assessed in 107 patients (90 of them underwent surgical resection). The five-year OS and DFS rates of all patients were 28% and 27%, respectively. No difference was found in OS (p=0.10 for SUL, p=0.08 for TLG) or DFS (p=0.50 for SUL, p=0.20 for TLG) between metabolic responders and non-responders. Post hoc analysis of the patients with a follow-up PET/CT within 16 days showed that metabolic response reflected by SUL predicted OS (p=0.03). We concluded that metabolic response assessed by PET/CT after the first cycle of neoadjuvant chemotherapy does not predict survival in patients with adenocarcinoma of the esophagus and esophagogastric junction. However, proper timing of the follow-up PET/CT may affect the prognostic ability of the early metabolic response.
- MeSH
- adenokarcinom * diagnostické zobrazování farmakoterapie chirurgie MeSH
- fluorodeoxyglukosa F18 * MeSH
- gastroezofageální junkce diagnostické zobrazování MeSH
- lidé MeSH
- neoadjuvantní terapie MeSH
- PET/CT MeSH
- prognóza MeSH
- radiofarmaka MeSH
- retrospektivní studie MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- časopisecké články MeSH
Úvod: Insuficience anastomózy (anastomotický leak, AL) patří mezi nejzávažnější chirurgické komplikace po resekci jícnu. V léčbě se uplatňují metody endoskopické, radiologické a chirurgické. Předmětem sdělení je retrospektivní zhodnocení terapeutických postupů a výsledků léčby AL po transtorakální resekci jícnu s hrudní anastomózou (Ivor Lewis ezofagektomie, ILE). Metody: Retrospektivní audit všech ILE provedených v letech 2005−2019. Zhodnocení výsledků léčby AL podle Esophagectomy Complication Consensus Group (ECCG) klasifikace a podle primárního terapeutického postupu se zaměřením na léčbu jícnovým stentem. Výsledky: Z celkového počtu 817 pacientů s ILE byl AL zjištěn u 80 nemocných (9,8 %). Podle ECCG klasifikace mělo typ I 33 (41 %), typ II 23 (29 %) a typ III 24 (30 %) pacientů. Konzervativně bylo léčeno 33 pacientů (41 %). Jícnový stent byl zaveden u 39 pacientů (49 %), z toho 18 (23 %) mělo perkutánní drenáž a 17 (21 %) bylo reoperováno. Reoperace bez stentu byla provedena u 7 pacientů (9 %). Diverze jícnu s krční ezofagostomií byla provedena celkem u 16 nemocných (20 %). Léčba jícnovým stentem byla úspěšná u 24/39 pacientů (62 %). Píštěl do dýchacích cest se objevila u 4 pacientů léčených stentem (10 %). Endoskopická podtlaková terapie byla úspěšně použita u tří nemocných po selhání stentu. V důsledku AL zemřelo 8 pacientů (10 %). Mortalita AL typu I, II a III byla 0 %, 4 % a 29 %. Závěr: Úspěšná léčba AL vyžaduje individuální a multidisciplinární přístup. Na místě je primární snaha o anastomózu záchovný výkon s využitím endoskopických a radiologických metod. Při nedostatečném klinickém efektu doporučujeme neváhat s reoperací. Při selhání primární terapie je život zachraňujícím výkonem krční ezofagostomie.
Introduction: Anastomotic leak (AL) is one of the most serious surgical complications after esophagectomy. Endoscopic, radiological and surgical methods are used in the treatment of AL. The aim of this study was to retrospectively evaluate our therapeutic procedures and results of AL treatment after Ivor Lewis esophagectomy (ILE). Methods: Retrospective audit of all ILEs performed in the years 2005−2019. Evaluation of AL treatment results according to Esophagectomy Complication Consensus Group (ECCG) classification and according to the primary therapeutic procedure with a focus on the treatment with esophageal stent. Results: Out of 817 patients with ILE, AL was detected in 80 patients (9.8%): ECCG type I 33 (41%), type II 23 (29%) and type III 24 (30%) patients. Some 33 patients (41%) were treated conservatively. Esophageal stents were used in 39 patients (49%), of which 18 (23%) had concomitant percutaneous drainage and 17 (21%) were reoperated. Reoperation without a stent insertion was performed in 7 patients (9%). Esophageal diversion with cervical esophagostomy was performed in a total of 16 patients (20%). Esophageal stent treatment was successful in 24/39 patients (62%). Airway fistula occurred in 4 patients treated with stent (10%). Endoscopic vacuum therapy was successfully used in three patients after stent failure. Eight patients (10%) died as a result of AL. Mortality of AL type I, II and III was 0%, 4% and 29%. Conclusion: Successful treatment of AL requires an individual and multidisciplinary approach. The primary effort should aim to preserve anastomosis using endoscopic and radiological methods. In case of insufficient clinical effect, we recommend not to hesitate with reoperation. If primary therapy fails, the life-saving procedure is a cervical esophagostomy.
Nádorové onemocnění jícnu je vysoce maligní a v době určení diagnózy je operabilní jen u 30-40 % pacientů. Operace je jako monoterapie zpochybňována hlavně u lokálně pokročilých stadií vzhledem k horším výsledkům dlouhodobého přežívání.1'2 Samotná onkologická terapie ale také nevede bez operace k uspokojivým výsledkům. Studie zabývající se protokoly indukční terapie prozatím nedospěly k jasnému konsenzu ať už u adenokarcinomů, či spinocelulárních karcinomů. Jedna z nadějných možností, jak postoupit dál, je vzájemná spolupráce onkologů s chirurgy, která umožňuje zjištění míry regrese tumoru či postižení lymfatických uzlin z definitivního resekátu. Pro chirurgy je naopak přínos onkologické terapie jasně zaznamenán v podobě navýšení mikroskopicky radikálních resekcí a zvýšení stupně regrese, díky kterým se zvyšuje procento lokálně operabilních nálezů, a tedy i přežívání pacientů. Otázkou ale zůstávají komplikace, které může neoadjuvantní léčba peroperačně způsobit.
Esophageal cancer is highly malignant disease and at the time of diagnosis it is operable in only 30-40% of patients. The operation is questioned as monotherapy mainly in locally advanced stages because of worse results of long-term survival.12 Oncological therapy alone, but also does not lead to satisfactory results without surgery. Studies on induction therapy protocols have not yet achieved a clear consensus in either adenocarcinomas or squamous cell carcinomas. One of the promising ways to move forward is to work with surgeons to determine the degree of tumor regression or lymph node involvement from the definitive resection. For surgeons, the benefits of cancer therapy are clearly noted in the form of increased microscopically radical resections and regressive tumor changes, which increases the locally operable findings and hence patient survival. However, the question remains the complications that neoadjuvant treatment may cause perioperatively.
- MeSH
- adenokarcinom terapie MeSH
- dlaždicobuněčné karcinomy hlavy a krku terapie MeSH
- lidé MeSH
- nádory jícnu * chirurgie radioterapie terapie MeSH
- neoadjuvantní terapie * metody MeSH
- protinádorové látky terapeutické užití MeSH
- skvamózní karcinom jícnu chirurgie radioterapie terapie MeSH
- staging nádorů metody MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- abstrakt z konference MeSH
- Publikační typ
- abstrakt z konference MeSH
- Publikační typ
- abstrakt z konference MeSH
