Karcinom jícnu a žaludku jsou onemocnění s vážnou prognózou. Zatímco co se incidence karcinomu žaludku snižuje, incidence nádorů gastroezofageální junkce a jícnu narůstá. Muži jsou postiženi častěji než ženy. Navzdory určitému pokroku v posledních 10 letech je úmrtnost specifická pro nádorové onemocnění velmi vysoká a dosahuje 70 %. Prognózu pacienta určuje především stadium, ale také histologie, celkový stav a komorbidity. U časných a lokalizovaných stadií je léčebný přístup kurativní, vyžadující komplexní péči již v průběhu neoadjuvantní terapie. Nutriční podpora je zásadní součástí předoperační přípravy, centra specializovaná na operativu jícnu a žaludku stále více adoptují koncept prehabilitace. Hlavními léčebnými modalitami jsou endoskopie, chirurgie, systémová léčba a radioterapie. U lokálně pokročilého skvamózního karcinomu je standardem léčby neoadjuvantní chemoradioterapie následovaná pooperační imunoterapií, nebylo-li dosaženo patologické kompletní remise, alternativou je u pacientů s komorbiditami definitivní chemoradioterapie. U adenokarcinomu je první volbou perioperační chemoterapie FLOT, která prokázala lepší výsledky než chemoradioterapie. Chemoradioterapie má své místo u pacientů, kteří by netolerovali FLOT, či v případě snahy o dosažení vyšší lokální kontroly. MSI-high nádory mohou být primárně operovány. Dle výsledků studií fáze II se u skupiny pacientů s MSI-high nádory jeví jako nejúčinnější léčba neoadjuvantní imunoterapie, ať samostatně, či v kombinaci s chemoterapií. Tento přístup vede k počtu patologických kompletních remisí okolo 60 % a je nadějným orgán záchovným postupem. U HER2 pozitivních nádorů může být zvážena předoperační systémová terapie s trastuzumabem, neboť dokladuje významně vyšší počet patologických kompletních remisí a nabízí možnost dosažení vyššího počtu R0 resekce. Tento postup však ještě není akceptovaným standardem ve všech evropských zemích. U oligometastatického onemocnění je v individuálních případech možné zvážit chirurgické řešení primárního nádoru i metastáz u pacientů, kteří odpovídají na systémovou léčbu. Ovlivnění celkové doby života je však dokladováno pouze u pacientů s retroperitoneálním postižením a bez peritoneálních metastáz.

Esophageal and gastric cancer are diseases with a serious prognosis. While the incidence of gastric cancer is decreasing, the incidence of the gastroesophageal junction and esophageal cancer is increasing. Men are affected more often than women. Despite some progress in the last 10 years, cancer-specific mortality is very high, reaching 70%. The prognosis is mainly determined by the stage, histology, general condition and comorbidities. The treatment approach is curative for early and localized stages, requiring comprehensive care already during neoadjuvant therapy. Nutritional support is an essential part of preoperative preparation, and centres specializing in esophagogastric surgery are increasingly adopting the concept of prehabilitation. The main treatment modalities are endoscopy, surgery, systemic therapy and radiotherapy. In locally advanced squamous cell carcinoma, neoadjuvant chemoradiotherapy followed by postoperative immunotherapy is the standard of care, if pathological complete remission has not been achieved. Definitive chemoradiotherapy is an alternative in patients with comorbidities. For adenocarcinoma, perioperative FLOT chemotherapy is the first choice and has shown better results than chemoradiotherapy. Chemoradiotherapy has its place in patients who would not tolerate FLOT or when trying to achieve a higher response rate. According to phase II studies, patients with MSI-high tumours could be treated with neoadjuvant immunotherapy, alone or in combination with chemotherapy; this approach has led to a pathological complete remission rate of approximately 60% and is a promising organ-preserving approach. For HER2-positive tumours, preoperative systemic therapy with trastuzumab may be considered as it demonstrates a significantly higher number of pathological complete remissions and offers the possibility of achieving a higher R0 resection rate. In oligometastatic disease, surgical management of the primary tumour and metastases may be considered in individual cases in patients who respond to systemic therapy. However, an impact on overall survival has only been documented in patients with retroperitoneal involvement and no peritoneal metastases.

• MeSH
• doba přežití bez progrese choroby MeSH
• kombinovaná terapie MeSH
• lidé MeSH
• nádory jícnu * chirurgie   epidemiologie   terapie   MeSH
• nádory žaludku * chirurgie   epidemiologie   terapie   MeSH
• neoadjuvantní terapie MeSH
• perioperační péče * MeSH
• staging nádorů MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• práce podpořená grantem MeSH

Esophageal cancer (EC) and gastric cancer (GC) are fatal cancers with a relatively late age of onset. Age is a negative risk factor for survival in many cancers and our aim was to analyze age-specific survival in EC and GC using the recently updated NORDCAN database. NORDCAN data originate from the Danish, Finnish, Norwegian, and Swedish nationwide cancer registries covering years 1972 through 2021 inviting for comparison of 50-year survival trends between the countries. Relative 1- and 5-year survival and 5/1-year conditional survival (i.e., survival in those who were alive in Year 1 to survive additional 4 years) were analyzed. Survival in EC showed large gains for patients below age 80 years, 5-year survival in Norwegian men reaching 30% and in women over 30% but for 80-89 year old survival remained at 10%. In contrast, hardly any gain was seen among the 80-89 year patients for 1-year survival and small gains in 5 year and 5/1-year survival. Survival gaps between age-groups increased over time. For GC there was also a clear age-related negative survival gradient but the survival gaps between the age groups did not widen over time; Norwegian male and female 5-year survival for 80-89 year old was about 20%. The age-specific survival difference in GC arose in Year 1 and did not essentially increase in 5-year survival. While there were differences in survival improvements between the countries, poor survival of the 80-89 year old patients was shared by all of them. To conclude, survival has improved steadily in younger GC and EC patients in most Nordic countries. While the 80-89 year old population accounts for nearly a quarter of all patients and their poor survival depressed overall survival, which can therefore be increased further by improving diagnostics, treatment and care of elderly EC and GC patients.

• MeSH
• dospělí MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• míra přežití MeSH
• nádory jícnu * mortalita   epidemiologie   MeSH
• nádory žaludku * mortalita   epidemiologie   MeSH
• registrace * MeSH
• senioři nad 80 let MeSH
• senioři MeSH
• věkové faktory MeSH
• Check Tag
• dospělí MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• senioři nad 80 let MeSH
• senioři MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• časopisecké články MeSH
• Geografické názvy
• Skandinávie a severské státy MeSH

Bronchoezofageálne a bronchogastrické fistuly sú zriedkavou komplikáciou chirurgických zákrokov v hrudnej dutine, ako ezofagektómia, malígnych ochorení, dlhodobej endotracheálnej intubácie alebo infekčných ochorení. I keď nie sú časté, dosahujú vysokú morbiditu a mortalitu. Liečba týchto fistúl je náročná a často zdĺhavá s obmedzenou úspešnosťou. V rámci terapie môžeme u niektorých typov fistúl zvoliť endoskopické riešenie, ktorého úspešnosť, napriek veľkému množstvu rôznych metód, je nižšia s malým množstvom konzistentných dôkazov o účinnosti. Súčasne sa objavujú nové zariadenia a technológie s potenciálom na riešenie týchto stavov. Jednou z týchto metód je aj endobronchiálny bloker – Watanabeho spigot, ktorý sa iniciálne používal v pneumológii v terapii perzistentného pneumotoraxu, resp. pyotoraxu s bronchiálnou fistulou. V prezentovaných kazuistikách uvádzame použitie Watanabeho spigotu v kombinácii s over-the-scope klipmi v rámci terapie bronchoezofageálnych fistúl po ezofagektómii. V teoretickej časti článku uvádzame tiež prehľad endoskopických možností terapie uvedených fistúl v kontexte najnovších poznatkov a osobitne diskutujeme dostupné dáta o možnostiach využitia Watanabeho spigotov v liečbe bronchoezofageálnych fistúl.

Bronchoesophageal and bronchogastric fistulas are rare complications of thoracic surgery as esophagectomy, malignancy or prolonged endotracheal intubation. Although uncommon, their morbidity and mortality is substantial. Treatment of these fistulas is challenging and often lengthy with limited success rates. Endoscopic treatment may be the treatment of choice for some types of fistulas, but despite a variety of methods available, the success rate is relatively low with little consistent data about its effectiveness. At the same time, new technologies and devices have become available with a potential to address these complicated conditions. One of them are Watanabe spigots, initially used in pneumology for the treatment of persistent pneumothorax and pyothorax with bronchial fistula. In the presented case reports Watanabe spigots are used in combination with over-the-scope clips in two of our patients with bronchoesophageal fistulas fol lowing esophagectomy with promising results. We also present an overview of endoscopic methods of therapy in the context of and separately discuss available evidence about the possibilities of the use of Watanabeho spigots in the treatment of bronchoesophageal fistulas.

• MeSH
• bronchiální píštěl * chirurgie   diagnóza   MeSH
• diagnostické zobrazování MeSH
• dospělí MeSH
• endoskopy gastrointestinální MeSH
• ezofagektomie metody   MeSH
• lidé MeSH
• nádory jícnu chirurgie   farmakoterapie   MeSH
• pooperační komplikace etiologie   terapie   MeSH
• senioři MeSH
• Check Tag
• dospělí MeSH
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• senioři MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• kazuistiky MeSH

PURPOSE: Open-label phase II study (RELATIVITY-060) to investigate the efficacy and safety of first-line nivolumab, a PD-1-blocking antibody, plus relatlimab, a lymphocyte-activation gene 3 (LAG-3)-blocking antibody, plus chemotherapy in patients with previously untreated advanced gastric cancer (GC) or gastroesophageal junction cancer (GEJC). METHODS: Patients with unresectable, locally advanced or metastatic GC/GEJC were randomly assigned 1:1 to nivolumab + relatlimab (fixed-dose combination) + chemotherapy or nivolumab + chemotherapy. The primary end point was objective response rate (ORR; per RECIST v1.1 by blinded independent central review [BICR]) in patients whose tumors had LAG-3 expression ≥1%. RESULTS: Of 274 patients, 138 were randomly assigned to nivolumab + relatlimab + chemotherapy and 136 to nivolumab + chemotherapy. Median follow-up was 11.9 months. In patients with LAG-3 expression ≥1%, BICR-assessed ORR (95% CI) was 48% (38 to 59) in the nivolumab + relatlimab + chemotherapy arm and 61% (51 to 71) in the nivolumab + chemotherapy arm; median progression-free survival (95% CI) by BICR was 7.0 months (5.8 to 8.4) versus 8.3 months (6.9 to 12.1; hazard ratio [HR], 1.41 [95% CI, 0.97 to 2.05]), and median overall survival (95% CI) was 13.5 months (11.9 to 19.1) versus 16.0 months (10.9 to not estimable; HR, 1.04 [95% CI, 0.70 to 1.54]), respectively. Grade 3 or 4 treatment-related adverse events (TRAEs) occurred in 69% and 61% of all treated patients, and 42% and 36% of patients discontinued because of any-grade TRAEs in the nivolumab + relatlimab + chemotherapy and nivolumab + chemotherapy arms, respectively. CONCLUSION: RELATIVITY-060 did not meet its primary end point of improved ORR in patients with LAG-3 expression ≥1% when relatlimab was added to nivolumab + chemotherapy compared with nivolumab + chemotherapy. Further studies are needed to address whether adding anti-LAG-3 to anti-PD-1 plus chemotherapy can benefit specific GC/GEJC patient subgroups.

• MeSH
• adenokarcinom * farmakoterapie   patologie   mortalita   MeSH
• doba přežití bez progrese choroby MeSH
• dospělí MeSH
• gastroezofageální junkce * patologie   MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• nádory jícnu * farmakoterapie   patologie   mortalita   MeSH
• nádory žaludku * farmakoterapie   patologie   mortalita   MeSH
• nivolumab * terapeutické užití   aplikace a dávkování   škodlivé účinky   MeSH
• protein genu 3 aktivace lymfocytů * MeSH
• protokoly protinádorové kombinované chemoterapie * terapeutické užití   škodlivé účinky   MeSH
• senioři nad 80 let MeSH
• senioři MeSH
• Check Tag
• dospělí MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• senioři nad 80 let MeSH
• senioři MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• časopisecké články MeSH
• klinické zkoušky, fáze II MeSH
• multicentrická studie MeSH
• randomizované kontrolované studie MeSH

• MeSH
• bezpečnost MeSH
• chemoradioterapie * MeSH
• dávka záření MeSH
• kombinovaná farmakoterapie metody   MeSH
• lidé MeSH
• lymfocyty účinky léků   MeSH
• nádory jícnu farmakoterapie   radioterapie   MeSH
• počet lymfocytů * MeSH
• prognóza MeSH
• spinocelulární karcinom farmakoterapie   radioterapie   MeSH
• statistika jako téma MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• klinická studie MeSH

• MeSH
• gastroezofageální junkce patologie   MeSH
• lidé MeSH
• metastázy nádorů MeSH
• nádory jícnu * terapie   MeSH
• nádory mozku chirurgie   radioterapie   sekundární   MeSH
• paclitaxel farmakologie   terapeutické užití   MeSH
• protokoly protinádorové kombinované chemoterapie MeSH
• ramucirumab farmakologie   terapeutické užití   MeSH
• senioři MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• senioři MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• kazuistiky MeSH

INTRODUCTION: The OligoMetastatic Esophagogastric Cancer (OMEC) project aims to provide clinical practice guidelines for the definition, diagnosis, and treatment of esophagogastric oligometastatic disease (OMD). METHODS: Guidelines were developed according to AGREE II and GRADE principles. Guidelines were based on a systematic review (OMEC-1), clinical case discussions (OMEC-2), and a Delphi consensus study (OMEC-3) by 49 European expert centers for esophagogastric cancer. OMEC identified patients for whom the term OMD is considered or could be considered. Disease-free interval (DFI) was defined as the time between primary tumor treatment and detection of OMD. RESULTS: Moderate to high quality of evidence was found (i.e. 1 randomized and 4 non-randomized phase II trials) resulting in moderate recommendations. OMD is considered in esophagogastric cancer patients with 1 organ with ≤ 3 metastases or 1 involved extra-regional lymph node station. In addition, OMD continues to be considered in patients with OMD without progression in number of metastases after systemic therapy. 18F-FDG PET/CT imaging is recommended for baseline staging and for restaging after systemic therapy when local treatment is considered. For patients with synchronous OMD or metachronous OMD and a DFI ≤ 2 years, recommended treatment consists of systemic therapy followed by restaging to assess suitability for local treatment. For patients with metachronous OMD and DFI > 2 years, upfront local treatment is additionally recommended. DISCUSSION: These multidisciplinary European clinical practice guidelines for the uniform definition, diagnosis and treatment of esophagogastric OMD can be used to standardize inclusion criteria in future clinical trials and to reduce variation in treatment.

• MeSH
• delfská metoda MeSH
• konsensus MeSH
• lidé MeSH
• metastázy nádorů MeSH
• nádory jícnu * terapie   patologie   diagnóza   MeSH
• nádory žaludku * terapie   patologie   diagnóza   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• časopisecké články MeSH
• směrnice pro lékařskou praxi MeSH
• systematický přehled MeSH
• Geografické názvy
• Evropa MeSH

Efforts to address the poor prognosis associated with esophageal adenocarcinoma (EAC) have been hampered by a lack of biomarkers to identify early disease and therapeutic targets. Despite extensive efforts to understand the somatic mutations associated with EAC over the past decade, a gap remains in understanding how the atlas of genomic aberrations in this cancer impacts the proteome and which somatic variants are of importance for the disease phenotype. We performed a quantitative proteomic analysis of 23 EACs and matched adjacent normal esophageal and gastric tissues. We explored the correlation of transcript and protein abundance using tissue-matched RNA-seq and proteomic data from seven patients and further integrated these data with a cohort of EAC RNA-seq data (n = 264 patients), EAC whole-genome sequencing (n = 454 patients), and external published datasets. We quantified protein expression from 5879 genes in EAC and patient-matched normal tissues. Several biomarker candidates with EAC-selective expression were identified, including the transmembrane protein GPA33. We further verified the EAC-enriched expression of GPA33 in an external cohort of 115 patients and confirm this as an attractive diagnostic and therapeutic target. To further extend the insights gained from our proteomic data, an integrated analysis of protein and RNA expression in EAC and normal tissues revealed several genes with poorly correlated protein and RNA abundance, suggesting posttranscriptional regulation of protein expression. These outlier genes, including SLC25A30, TAOK2, and AGMAT, only rarely demonstrated somatic mutation, suggesting post-transcriptional drivers for this EAC-specific phenotype. AGMAT was demonstrated to be overexpressed at the protein level in EAC compared to adjacent normal tissues with an EAC-selective, post-transcriptional mechanism of regulation of protein abundance proposed. Integrated analysis of proteome, transcriptome, and genome in EAC has revealed several genes with tumor-selective, posttranscriptional regulation of protein expression, which may be an exploitable vulnerability.

• MeSH
• adenokarcinom * genetika   metabolismus   patologie   MeSH
• lidé MeSH
• multiomika MeSH
• nádorové biomarkery * metabolismus   genetika   MeSH
• nádory jícnu * genetika   metabolismus   patologie   MeSH
• posttranskripční úpravy RNA MeSH
• proteom metabolismus   MeSH
• proteomika * metody   MeSH
• regulace genové exprese u nádorů * MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• časopisecké články MeSH

BACKGROUND: Both anastomotic leak (AL) and conduit necrosis (CN) after oesophagectomy are associated with high morbidity and mortality. Therefore, the identification of preoperative, modifiable risk factors is desirable. The aim of this study was to generate a risk scoring model for AL and CN after oesophagectomy. METHODS: Patients undergoing curative resection for oesophageal cancer were identified from the international Oesophagogastric Anastomosis Audit (OGAA) from April 2018-December 2018. Definitions for AL and CN were those set out by the Oesophageal Complications Consensus Group. Univariate and multivariate analyses were performed to identify risk factors for both AL and CN. A risk score was then produced for both AL and CN using the derivation set, then internally validated using the validation set. RESULTS: This study included 2247 oesophagectomies across 137 hospitals in 41 countries. The AL rate was 14.2% and CN rate was 2.7%. Preoperative factors that were independent predictors of AL were cardiovascular comorbidity and chronic obstructive pulmonary disease. The risk scoring model showed insufficient predictive ability in internal validation (area under the receiver-operating-characteristic curve [AUROC] = 0.618). Preoperative factors that were independent predictors of CN were: body mass index, Eastern Cooperative Oncology Group performance status, previous myocardial infarction and smoking history. These were converted into a risk-scoring model and internally validated using the validation set with an AUROC of 0.775. CONCLUSION: Despite a large dataset, AL proves difficult to predict using preoperative factors. The risk-scoring model for CN provides an internally validated tool to estimate a patient's risk preoperatively.

• MeSH
• anastomóza chirurgická * MeSH
• chronická obstrukční plicní nemoc MeSH
• ezofagektomie * MeSH
• ezofágus chirurgie   patologie   MeSH
• hodnocení rizik MeSH
• index tělesné hmotnosti MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• nádory jícnu * chirurgie   patologie   MeSH
• nekróza * MeSH
• netěsnost anastomózy * epidemiologie   etiologie   MeSH
• rizikové faktory MeSH
• ROC křivka MeSH
• senioři MeSH
• žaludek chirurgie   patologie   MeSH
• Check Tag
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• senioři MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• časopisecké články MeSH
• multicentrická studie MeSH

Nádory krčního úseku jícnu jsou vzácným onemocněním, které se standardně léčí samostatnou (definitivní) chemoradioterapií bez chirurgického výkonu. Chemoradioterapie je provázena několika kontroverzemi, z nichž hlavní je nejistota v účinné dávce a přínosu dávkové eskalace. Běžná aplikovaná normofrakcionovaná dávka je přes 60 Gy. Příznivá dávková distribuce predikuje benefit protonové radioterapie (PRT). V PTC Praha lze výsledky PRT hodnotit u 29 nemocných, kteří byli ozařováni do c. d. 70 GyE technikou „pencil beam scanning“ IMPT s konkomitantní chemoterapií carboplatina + paclitaxel. U 18, resp. 7 nemocných byla dosažena kompletní, resp. parciální regrese, response rate je 86,3 %. Medián sledování je 14 měsíců (2,6–66,0). Medián přežívání je 13,7 měs., 2leté přežívání 45 %. Medián doby do relapsu/progrese je 28,7 měs., 2leté přežívání bez relapsu je 52 %. V době analýzy přežívá 13 nemocných, 12 z nich v kompletní regresi onemocnění. Akutní toxicita nepřesahuje stupeň 2 kromě kožní (st. 3 u 22,6 %). Chronická toxicita nepřesahuje st. 2 kromě 2 případů tracheoezofageální píštěle v místě primárního postižení u onemocnění stadia T4. PRT v mírně eskalované dávce s konkomitantní chemoterapií dosáhla vysokou protinádorovou účinnost, naproti tomu parametry přežívání jsou zřejmě vlivem velkého podílu primárně lokoregionálně pokročilých onemocnění méně příznivé. Přesto určitý podíl nemocných dlouhodobě přežívá s kompletní regresí onemocnění. Obligátní výskyt lymfopenie a řada recentních poznatků v protinádorové imunologii vyžaduje rozvahu nad dosavadním konceptem určování objemu a frakcionace.

Cancer of cervical esophagus belongs to rare diseases. Its standard treatment includes definitive chemoradiotherapy without subsequent surgery. There are several controversies concerning chemoradiotherapy, the most substantial of them being uncertain effective dose and uncertain benefit of dose escalation. The doses exceeding 60 Gy in 30 fractions are frequently administered. A benefit of proton radiotherapy (PRT) is predicted by favorable dose distribution. The results of PRT administered in PTC Prague have been assessed in 29 patients who have been irradiated up to 70 Gy (equivalent) in 35 fractions using pencil beam scanning technique with concomitant weekly chemotherapy carboplatinum plus paclitaxel. A complete and partial regression has been achieved in 18 and 7 patients respectively, response rate 86,3%. The median follow up time is 14 months (2,6-66,0). Median survival time is 13,7 months, 2-year survival 45%, median time to relapse/progression 28,7 months and 2-year relapse free survival 52%. 13 patients survive at the time of analysis, 12 in complete regression. The acute toxicity does not exceed the grade 2, except radiation dermatitis (22,6% grade 3). The late toxicity does not exceed grade 2, except tracheoesophageal fistulation in 2 patients with primary T4 lesion. The PRT in moderately escalated dose with concomitant chemotherapy achieved a high antitumor efficacy opposed to less favorable survival results, presumably originating of substantial number of locoregionally advanced diseases. Still a durable complete regression long time survival is being observed in a certain share of patients. A lymphopenia is obligatory and in a scope of recent observations in antitumor immunology it desires a deeper contemplation on target volume and fractionation concept.

• Klíčová slova
• protonová chemoradioterapie,
• MeSH
• chemoradioterapie metody   MeSH
• lidé MeSH
• lymfopenie MeSH
• nádory jícnu * farmakoterapie   radioterapie   MeSH
• protonová terapie * metody   MeSH
• retrospektivní studie MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH