Cíl: V popředí frailty (F) syndromu se stále uvádí dysregulace fyziologických systémů v širokém slova smyslu během stárnutí bez identifikace bezprostřední konkrétní příčiny vzniku. Touto prací chceme poukázat na některé aspekty a vztahy F k vybraným komorbiditám typickým pro vyšší věk v průběhu uplynulých 28 let. Metodika: Jde o retrospektivní kohortní studii nemocných z let 1995–2022, kteří byli akutně přijati na naši kliniku. Šlo celkem o 29 646 osob věkového pásma od 65 do 105 roků. Z tohoto počtu bylo 18 867 žen průměrného věku 81,7 ± 7,7 roku, zatímco mužů bylo jen 10 787 průměrného věku 79,0 ± 7,6 roku Ženy byly o téměř 3 roky starší oproti mužům (p < 0,01). Výsledky: Ischemická choroba srdeční i hypertenze se vyskytovaly v letech 1995–2022 u obou pohlaví bez ohledu na F přibližně u ²⁄³ akutně hospitalizovaných. Podobně i fibrilace síní osciluje permanentně okolo ¹⁄ nemocných. Obezita s BMI nad 30 kolísá bez rozdílu na F u obou pohlaví mezi ¼ až ¹⁄³. Podvýživa s BMI pod 19 je v dvoj- až trojnásobku přítomna po celou dobu u obou pohlaví s F a pre-F. Diabetes postihuje okolo třetiny hospitalizovaných; chronická renální insuficience se vyskytovala u 15 až 27 % a malignity byly přítomny u pětiny až desetiny přijatých bez jakékoli zjevné převažující preference. Mortalita byla desetkrát vyšší u jedinců akutně hospitalizovaných s F a pre-F u obou pohlaví. U mužů se pohybovala mezi 23–27,6 % a u žen mezi 16,5–18,8 %, zatímco u skupiny akutně přijatých nemocných bez F byla u mužů od 2,0 do 4,1 % a u žen 1,3–3,2 %. Trajektorie mortality jedinců s F i pre-F během 28 let u akutně hospitalizovaných setrvává bez větších změn. Závěr: Přítomnost syndromu F jako nepříznivý prognostický faktor by měla zásadním způsobem modifikovat strategii aktuální diagnostiky a další léčby (včetně prevence). Efektivní management F spočívá ve správné predikci, prevenci i rychlé terapii případných komplikací jak při akutních, tak i elektivních výkonech.
Objective: In the foreground of frailty (F) syndrome, the dysregulation of physiological systems in a broad sense during aging is still reported without identification of the immediate specific cause. With this work, we want to point out some aspects and relationships of F to selected comorbidities typical of older age over the past 28 years. Methodology: This is a retrospective cohort study of patients from 1995–2022 who were acutely admitted to our clinic. There were a total of 29,646 people aged 65 to 105. Of this number, there were 18,867 women with an average age of 81.7 ± 7.7 years, while there were only 10,787 men with an average age of 79.0 ± 7.6 years. Women were almost 3 years older than men (p < 0, 01). Results: Ischemic heart disease and hypertension occurred in the years 1995-2022 in both sexes, regardless of F, in approximately ²⁄³ of acutely hospitalized patients. Similarly, atrial fibrillation oscillates permanently in around ¹⁄ of patients. Obesity with a BMI over 30 fluctuates between ¼ and ¹⁄³ without difference on F for both sexes. Malnutrition with a BMI below 19 is two- to three-fold present at all times in both sexes with F and pre-F. Diabetes affects around a third of hospitalized patients; chronic renal insufficiency occurred in 15 to 27 %, and malignancy was present in one-fifth to one-tenths of admissions without any apparent predominant preference. Mortality was tenfold higher in individuals acutely hospitalized with F and pre-F in both sexes. It ranged between 23–27.6 % for men and 16.5–18.8 % for women; while in the group of acutely admitted patients without F, it was from 2.0 to 4.1 % in men and 1.3-3.2 % in women. The mortality trajectory of individuals with F and pre-F over 28 years in acutely hospitalized patients remains unchanged. Conclusion: The presence of syndrome F as an unfavorable prognostic factor should fundamentally modify the strategy of current diagnosis and further treatment (including prevention). Effective management of F is based on correct prediction, prevention and rapid therapy of possible complications both during acute and elective procedures.
Cíl: Obezita je velmi těsně spojena s diabetem 2. typu (T2DM). Více než 80 % diabetiků 2. typu při jeho zjištění je obézních. Metodika: Retrospektivní kohortní studie byla zaměřena na provedení analýzy a srovnání shromážděných epidemiologických dat během 27 let. Sledovanými parametry byly věk, výskyt diabetu, nadváhy a obezity. V letech 1995 až 2021 jsme ošetřili celkem 29 435 osob věkového pásma od 65 do 105 roků. Z tohoto počtu bylo 18 758 žen průměrného věku 81,7 ± 7,7 r., zatímco mužů bylo v tomto období hospitalizováno jen 10 685 průměrného věku 79,0 ± 7,6 r. Hospitalizované ženy v průměru byly o téměř 3 roky starší oproti mužům. U mužů dochází k vzestupu průměrného věku hospitalizovaných, zatímco u žen dochází během 27 let k mírnému poklesu. Výsledky: U obou pohlaví je zjevné, že u mladších seniorů (65–74 r.) dochází k poklesu hospitalizací (trendy mají výrazně klesající tendenci), zatímco u nejstarších seniorů (85 a více roků) je naopak trend vzestupný u obou pohlaví. T2DM byl přítomen u ¹⁄³ akutně hospitalizovaných seniorů. Nadváha (BMI ≥ 25 a < 30) v uvedeném období 27 roků byla spíše v mírném poklesu u mužů od 29 do 23 % i u žen od 31 do 25 %. Obezita (BMI ≥ 30) vykazuje u obou pohlaví v uvedeném období zjevný trend vzestupu (u mužů a žen – 12 až 13 % k 30 až 35 % nyní). Závěr: Naše data poukazují na význam sledování výskytu jak obezity, tak i diabetu u akutně hospitalizovaných seniorů.
Objective: Obesity is closely related to type 2 diabetes (T2DM). More than 80 % of these diabetics are obese. Methodology: A retrospective cohort study aimed to analyze and compare epidemiological data collected over 27 years. The monitored parameters were age, occurrence of diabetes, overweight and obesity. Between 1995 and 2021, we treated a total of 29,435 people aged 65 to 105. Of this number, there were 18,758 women with an average age of 81.7 ± 7.7 years, while only 10,685 men with an average age of 79.0 ± 7.6 years were hospitalized during this period. Hospitalized women were almost 3 years older on average compared to men. For men, the average age is increasing, while for women, there is a slight decrease over the course of 27 years. Results: For both sexes, it is clear that there is a decrease in hospitalizations among younger seniors (65-74 years old) (the trends have a significant downward tendency), while for the oldest seniors (85 and over), on the contrary, there is an upward trend in both sexes. T2DM was present in ¹⁄³ of acutely hospitalized seniors. Overweight (BMI ≥ 25 and < 30) in the mentioned period of 27 years was rather in a slight decrease in men from 29 to 23 % and in women from 31 to 25 %. Obesity (BMI ≥30) shows an obvious upward trend for both sexes in the mentioned period (for men and women – 12 to 13 % and 30 to 35 % now). Conclusion: Our data point to the importance of monitoring the occurrence of both obesity and diabetes in acutely hospitalized seniors.
Cíl: Starší lidé jsou extrémně heterogenní skupinou osob s různými projevy v biologické, mentální i sociální oblasti. Metodika: Retrospektivní kohortní studie byla zaměřena na provedení analýzy a srovnání shromážděných údajů během 25 let. Sledovanými parametry byly věk, střední doba hospitalizace, sociální status a forma ukončení hospitalizace. V letech 1995 až 2020 jsme ošetřili celkem 28 238 starších pacientů (≥ 65 let; pásmo 65–105 r.), kteří byli hospitalizováni na oddělení akutní geriatrie. Celkem bylo 18 066 – tj. 64 % žen (věk 81,7 ± 7,7 roku) a 10 172 mužů (36 % – věk 79,0 ± 7,6 roku). Výsledky: Rozdíl věku obou souborů byl statisticky významný (t = 24,418; p < 0,01). Hospitalizované ženy byly v průměru o téměř 3 roky starší oproti mužům. U mužů dochází k vzestupu průměrného věku hospitalizovaných, zatímco u žen dochází během 25 let k mírnému poklesu. Střední doba hospitalizace u obou pohlaví vykazuje tendenci k významnému poklesu z původních 15–17 dnů k současným 9,5 dne. U hospitalizovaných mladších seniorů (65–74 r.) dochází k poklesu, zatímco u nejstarších seniorů (85 a více roků) je naopak trend vzestupný u obou pohlaví. Sociální stav ukazuje, že u mužů stoupá podíl ženatých mezi hospitalizovanými, zatímco vdovců ubývá. Evidentní je trend poklesu exitů i překladů do LDN, zatímco trend mužů propuštěných domů doznává výrazný vzestup. U překladů na jiná akutní oddělení i transferů do sociálních zařízení je situace poměrně stabilní po celých 25 let. Závěr: Naše data poukazují na význam sledování těchto parametrů a nedělitelnou integritu zdravotní a sociální problematiky u seniorů.
Aim: Older people are an extremely heterogeneous group of people with different manifestations in the biological, mental and social spheres. Methodology: A retrospective cohort study focused on analyzing and comparing the data collected over 25 years. The monitored parameters were age, mean length of hospital stay, social status and the form of termination of hospitalization. Between 1995 and 2020, we treated a total of 28,238 elderly patients (≥65 years; range 65–105 years) who were hospitalized in the acute geriatric ward. There were a total of 18,066 – ie 64 % women (age 81.7±7.7 years) and 10,172 men – ie 36 % (age 79.0±7.6 years). Results: The age difference between the two groups was statistically significant (t = 24.418; p <0.01). On average, hospitalized women were almost 3 years older than men. For men, the average age of hospitalizations increases, while for women there is a slight decrease over 25 years. The median length of hospital stay for both sexes tends to decrease significantly from the original 15–17 days to the current 9.5 days. The number of hospitalized younger seniors (65–74 years) is declining, while the oldest seniors (85 years and older) are on the rise for both sexes. Social status shows that for men, the proportion of married people among the hospitalized is rising while the number of widowers is decreasing. The trend of a decrease in exits and translations to a long term care facility is evident, while the trend of men dismissed home is experiencing a significant increase. The situation with translations to other acute departments and transfers to social facilities has been relatively stable for 25 years. Conclusion: Our data point to the importance of monitoring these parameters and the indivisible integrity of health and social issues in the elderly.
- Klíčová slova
- sociální stav,
- MeSH
- hospitalizace * MeSH
- lidé MeSH
- osamocení MeSH
- předání pacienta do jiné péče MeSH
- přemístění pacientů MeSH
- propuštění pacienta MeSH
- retrospektivní studie MeSH
- senioři nad 80 let MeSH
- senioři MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- mužské pohlaví MeSH
- senioři nad 80 let MeSH
- senioři MeSH
- ženské pohlaví MeSH
Úvod: Žilní tromboembolismus je třetím nejčastějším kardiovaskulárním onemocněním. Přibližně 1,0 % hospitalizovaných pacientů umírá na plicní embolii. Cíl: Byl analyzován a porovnán soubor pacientů s diabetem mellitem (DM) a bez diabetu mellitu, u nichž byla zjištěna akutní plicní embolie. Jednalo se o pacienty starší 65 let, hospitalizované na Klinice interní, geriatrie a praktického lékařství v letech 2005–2012. Cílem práce bylo zjistit, zda se embolie plic u starších diabetiků vyskytovala častěji. Pacienti a metodika: Jednalo se o retrospektivní sběr dat z dokumentace pacientů hospitalizovaných na interně-geriatrické klinice v letech 2005– 2012. V tomto období zde bylo hospitalizováno 9352 pacientů průměrného věku 79,9 ± 8,5 roku (min. 65, max. 103 let věku). Z tohoto počtu bylo 3090 diabetiků. Akutní plicní embolie byla zjištěna u 269 nemocných průměrného věku 80,3 ± 7,4 roku, zemřelo 95 pacientů (35,3 %) a 174 přežilo (64,7 %). 70 pacientů majících PE trpělo současně DM. Výsledky: Prevalence plicního embolizmu u hospitalizovaných starších 65 let byla 2,9 %. Mortalita na embolii plícnice mezi všemi hospitalizovanými staršími 65 let byla 1,0 %. Vyšší prevalence tohoto onemocnění byla nalezena u nediabetiků – 3,2 %, ve srovnání s diabetiky – 2,3 % (p < 0,025). Průměrný věk nemocných s diabetem byl nižší vzhledem k nediabetikům, tedy u DM 78,1 ± 6,8 roku věku vs. u nediabetiků 80,4 ± 7,4 roku věku (p < 0,010). V rizikových faktorech byla nalezena u diabetiků významně častěji obezita oproti nediabetikům, jak u žijících (p < 0,001), tak i u zemřelých (p < 0,050). Nejvýznamnější rizikový faktor plicní embolie představovala u všech nemocných imobilita. Závěr: Přestože přítomnost rizikových faktorů u diabetiků byla vyšší, prevalence embolie plic u nemocných s diabetem byla nižší oproti nemocným bez DM. V mortalitě obou skupin však nebyly pozorovány zásadní rozdíly. Nejvýznamnější rizikový faktor pro vznik plicní embolie všeobecně představovala imobilita, u diabetiků obezita.
Introduction: Venous thromboembolism is the third most common cardiovascular disease. About 1.0 % of patients admitted to hospital die of pulmonary embolism. The aim of our study was to analyze the set of patients above 65 years old in 2005-2012 manifesting PE. Patients and Methods: In the years 2005-2012 we hospitalized 9352 patients at our clinic of Internal Medicine and Geriatrics, with average age of 79.9 ± 8.5 years old (ranging between 65-103 years old). 3090 of these were diabetics. Acute pulmonary embolism was determined in 269 patients with average age of 80.3 ± 4.7 years old. Though 95 patients of these died (35.3 %), 174 (64.7 %) survived. Furthermore, 70 patients from our studied pulmonary embolism set were diabetics and 199 patients were non-diabetics. Results: The prevalence of pulmonary embolism among in-patients above 65 years old was 2.9 %. The mortality rate of pulmonary embolism among all patients admitted to our clinic was 1.0 %. We found a higher prevalence of this disease in non-diabetics set (3.1 %) compared with diabetics (2.3 %) (p < 0.025). Diabetic patients with pulmonary embolism were younger than the non-diabetics. Which means that the average age of diabetics was 78.1 ± 6.8 years old vs. non-diabetics 80.4 ± 7.4 years old (p < 0.010). Furthermore, in terms of the risk factors for pulmonary embolism, we found obesity significantly more frequently among diabetics both among the surviving and the deceased (p < 0.001 and p < 0.050) in comparison to the non-diabetics. Generally, the most important risk factor for pulmonary embolism in the whole set (with or without diabetes mellitus) was immobility. One risk factor was more common in the surviving non-diabetics compared with the diabetics (p < 0.050). Whereas three risk factors occurred simultaneously more frequently in the surviving diabetics with pulmonary embolism (p < 0.001). Conclusion: Despite the presence of more coincident risk factors by the diabetics, the prevalence of pulmonary embolism was more frequent in the non-diabetics set. Nevertheless, we had not found fundamental contradiction in the mortality of pulmonary embolism in both sets. Generally, the crucial risk factor of pulmonary embolism in old age remains immobility, regardless of diabetes mellitus. In the diabetics set is furthermore followed with obesity.
- Klíčová slova
- imobilita,
- MeSH
- antikoagulancia terapeutické užití MeSH
- diabetes mellitus MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- obezita MeSH
- plicní embolie * etiologie MeSH
- retrospektivní studie MeSH
- rizikové faktory MeSH
- senioři nad 80 let MeSH
- senioři MeSH
- žilní tromboembolie * etiologie MeSH
- Check Tag
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- senioři nad 80 let MeSH
- senioři MeSH
- MeSH
- dehydratace * diagnóza etiologie klasifikace komplikace terapie MeSH
- diuretika škodlivé účinky MeSH
- lidé MeSH
- morbidita MeSH
- nedostatek draslíku diagnóza terapie MeSH
- nedostatek hořčíku diagnóza terapie MeSH
- osmolární koncentrace MeSH
- parenterální výživa MeSH
- pití MeSH
- senioři nad 80 let MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- senioři nad 80 let MeSH
- ženské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- kazuistiky MeSH
- MeSH
- fekální inkontinence epidemiologie MeSH
- geriatrie MeSH
- inkontinence moči epidemiologie MeSH
- interpretace statistických dat MeSH
- kognitivní poruchy epidemiologie MeSH
- lidé MeSH
- prospektivní studie MeSH
- senioři nad 80 let MeSH
- senioři MeSH
- syndrom MeSH
- úrazy pádem statistika a číselné údaje MeSH
- věkové faktory MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- mužské pohlaví MeSH
- senioři nad 80 let MeSH
- senioři MeSH
- ženské pohlaví MeSH
- Geografické názvy
- Česká republika MeSH
- MeSH
- dehydratace * epidemiologie etiologie prevence a kontrola terapie MeSH
- diuretika škodlivé účinky terapeutické užití MeSH
- lidé MeSH
- osmotický tlak fyziologie účinky léků MeSH
- polypharmacy MeSH
- rehydratační roztoky terapeutické užití MeSH
- senioři MeSH
- tekutinová terapie MeSH
- vodní a elektrolytová nerovnováha etiologie patofyziologie MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- senioři MeSH
- Publikační typ
- přehledy MeSH
- MeSH
- činnosti denního života MeSH
- hospitalizace MeSH
- imobilizace MeSH
- lidé MeSH
- náhlá smrt * etiologie MeSH
- pitva MeSH
- plicní embolie * mortalita MeSH
- retrospektivní studie MeSH
- rizikové faktory MeSH
- senioři nad 80 let MeSH
- senioři MeSH
- sexuální faktory MeSH
- věkové faktory MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- mužské pohlaví MeSH
- senioři nad 80 let MeSH
- senioři MeSH
- ženské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- abstrakt z konference MeSH
- Publikační typ
- abstrakt z konference MeSH
